Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Miloň Vojna: Energetické tendry v ČR jsou jasně průhledné

02.06.2011  |  66× přečteno      vytisknout článek

"Rozhoduje cena komodity, ke které nelze přidávat neočekávané vícenáklady," říká Miloň Vojna, ředitel společnosti Lumius.

Společnost Lumius počátkem tohoto roku ohlásila zrušení zástavního práva společností ČEZ. Možná by na úvod neškodilo připomenout si, jaké skutečnosti v roce 2009 k zavedení zástavy vedly.

Na jaře roku 2008 došlo k velkému navýšení cen elektrické energie, plynu i dalších komodit a ve druhé polovině roku začaly ceny zase padat. Jeden z našich konkurentů tento vývoj neustál a zbankrotoval. Finanční krytí mu tehdy, stejně jako nám, poskytovala Komerční banka, která se následně pro nemalé ztráty otočila k energetickému odvětví zády. Přerušila veškerou spolupráci.

My jsme v důsledku tohoto dění nebyli schopni našemu největšímu dodavateli, kterým byl v té době ČEZ, vystavit bankovní záruku na zakoupenou elektřinu pro rok 2009 a 2010. Hledali jsme tedy jiný nástroj záruky, kterým se nakonec stala právě zástava obchodního podílu. Vystavena byla na dobu určitou, do konce roku 2010. V té době jsme už byli schopni zajistit naše obchody standardními nástroji, a proto bylo možné zástavu ukončit.

Ovlivní zrušení zástavního práva další vývoj společnosti?

Při nejmenším to znamená, že teď můžeme plně nakládat s obchodním podílem. Podnikli jsme několik kroků, abychom posunuli naši společnost zase o kus dopředu. Ukončili jsme činnost pobočky v Maďarsku, prodali jsme chorvatskou pobočku a nyní se více soustředíme na český, slovenský a polský trh.

Provedli jsme restrukturalizační změny na Slovensku i v Čechách tak, abychom byli schopni navýšit dodávky elektřiny a plynu našim zákazníkům.

Od května 2009 jste se stali s 89% podílem většinovým akcionářem Českomoravské energetické (ČME). Nakolik bylo pro Lumius klíčové převzetí kontroly nad touto společností?

Jsme obchodní firma, snažíme se využít jakékoli vhodné příležitosti. Akvizicí jsme získali větší podíl na trhu.

ČME jsme implementovali do naší infrastruktury tak, aby obě společnosti mohly na trhu fungovat i nadále. ČME se soustředila a soustředí na trochu jiný segment zákazníků. Lumius jako takový se soustředí na velké zákazníky, zatímco ČME cílí více na menší podnikatelské subjekty. Typickým zákazníkem ČME třeba město se školkou, školou, bazénem..., které shání jednoho dodavatele.

Dá se předpokládat další rozšiřování společnosti podobnými kroky?

Nebráníme se ničemu. Vyskytne-li se na trhu zajímavá smysluplná příležitost, která bude zapadat do naší filozofie a naší strategie, tak určitě. Ale nejde jen o rozšíření distribuce, rádi bychom se vydali i cestou vlastních zdrojů.

V únoru jste byl jmenován do funkce ředitele společnosti. Jak hodláte ovlivňovat její další vývoj?

Primární je samozřejmě růst společnosti, ať už co se týká dodávky komodit, či budování zdrojové základny, potažmo síťové infrastruktury.

Dalším cílem je konsolidace celé skupiny a v neposlední řadě rozvoj plynového byznysu v Polsku. Aktuální novinkou je, že jsme před několika dny získali licenci na plyn v Polsku. To je nutný krok, na který můžeme navazovat.

Lumius se primárně zaměřuje na velkoodběratele. Hodláte na této strategii v nejbližší době něco měnit?

Ne, i nadále se chceme profilovat jako opravdu zkušený dodavatel, který je zákazníkovi oporou a poradcem. Tomu vše podřizujeme. Určitě se chceme dále orientovat především a jenom na velkoodběratele, potažmo na střední odběry v případě plynu.

V loňské anketě Czech Top 100 obsadil Lumius celkově 81. pozici mezi nej-úspěšnějšími firmami v Česku, polepšil si o 43 příček. Mezi jeho zákazníky je celá řada významných firem a státních institucí. V čem vidíte jádro úspěchu?

Zaprvé jsme čistě obchodnická společnost, jejíž core byznys je dodávka elektřiny a plynu zákazníkům a velkoodběratelům. Dodávka plynu a elektřiny pro nás není přídavkem nebo přívažkem jiného byznysu, je to náš hlavní cíl, na který se specializujeme, a do něhož dáváme první i poslední.

Zadruhé jsme relativně malá firma, řekněme se 45 lidmi. Jde pořád o relativně plochou organizační strukturu, která se snaží být flexibilní, abychom i my reagovali na zákazníkovy podmínky a požadavky flexibilně. Operativnost a flexibilita dělá hodně.

A další věcí je, že se v terénu naši obchodní zástupci starají o naše zákazníky, klienty. Snažíme se, aby byli profesionálové ve všech oblastech, které nabízíme. Neustále ty lidi školíme a vzděláváme. Dostávají aktuální informace tak, aby byli seriózním partnerem i v technických dovednostech, dokázali vyjít vstříc klientům a měli obchodnický, spíš partnerský vztah. Aby obchodní vztah byl založen na důvěře.

To je několik aspektů, které když se dobře namíchají, může něco vzniknout. Další, co k tomu patří, je náš dispečink. My tomu neříkáme trading floor - nejde o spekulativní trading. Evidujeme požadavky a potřeby zákazníka.

Na dispečinku, který funguje 7 dní v týdnu 24 hodin denně, se snažíme optimalizovat výkyvy služeb a minimalizovat náklady, které jsou spojené s odchylkami, a řekněme, s platbami za to, že se netrefíme, nebo že špatně odhadneme na základě informací od zákazníka, který má odstávku, nebo naopak zavede další směnu.

Jde o souhrn věcí, které musí fungovat. Když se z něj něco vytrhne, efekt není takový.

Právě jste vyhráli tendr na čtyřleté dodávky elektrické energie Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Je v takových tendrech rozhodující pouze cena, nebo se uplatní i další faktory?

Ve většině případů veřejných zakázek opravdu rozhoduje cena. Elektřina, potažmo zemní plyn, je jenom jedna. Kvalita je dána normou, troufnu si tedy říci, že v 95 % případů je rozhodující cena komodity. V několika málo případech mohou zbylých 5 % ovlivnit dodatečné služby.

Jsou tedy tendry na dodávky energií průhlednější než v ostatních oborech?

Nemám zkušenosti s tendry v ostatních odvětvích. Pokud však mohu hovořit za energetiku, například v letech 2005/6, kdy se trh opravdu rozjížděl, byly všechny tendry realizované obálkovou metodou. Veškeré dokumenty v jeden čas, veškeré otvírání v jeden čas. A vyhodnocení tendru na základě zadaných podmínek. A dnes, elektronický, moderní způsob aukce.

Všechny tendry jsou jasně průhledné, k ceně komodity nelze přidávat neočekávané vícenáklady. Zákazníkova spotřeba krát cena, která se buď vysoutěží, nebo ne. Z toho pohledu je prostor minimální.

Nakupujete na německém trhu pouze plyn nebo i elektrickou energii?

Obě komodity. V podstatě platí to, že německá burza je z pohledu elektřiny nebo plynu jednou z nejlikvidnějších v Evropě. Má velký počet účastníků a velký počet obchodovaného množství. Jedním z našich zdrojů jak elektrické energie, tak plynu, je německá burza.

Jak se tam tedy vyvíjí trh s elektřinou po panice, která vypukla v souvislosti s odstávkou německých jaderných elektráren?

To je zajímavá otázka. Já mohu mluvit z pohledu konečných zákazníků a trhu, kdy se bavíme o kontraktaci pro rok 2012.

Od doby, kdy došlo k havárii v Japonsku, ve Fukušimě, a k politickým prohlášením, ať už paní Merkelové nebo ostatních politiků, šla cena nahoru. Trh jako by nevěděl, co má očekávat. Jestli dopad opravdu přijde. Jestli budou elektrárny uzavřeny trvale a v jakém rozsahu. A nebo to jenom přejde, jako by se nic nestalo, a ceny se propadnou k hladině, na které byly před havárií. Většina zákazníků je opatrnější a vyčkává. V tomto období rozhodně nedochází k mohutnému uzavírání kontraktů na následující rok.

Nedávno jste vyjádřili zájem investovat do vlastních energetických zdrojů. Máte už konkrétnější představu?

Určitě ano. My jsme po zralé úvaze vytipovali zdroje, které pro nás mají logiku a které přesně zapadají do toho, co děláme. Pro nás mají význam především projekty, kde se pálí plyn a vyrábí se elektřina, potažmo teplo. Především tedy plynové kogenerace a teplárny.

Pokud bychom měli sáhnout k obnovitelným zdrojům, vidíme příležitost v malých vodních elektrárnách. Fotovoltaika, vítr, biomasa jsou zdroje, které z našeho podhledu nemají takový význam, je to obrovská bublina.

Možností výstavby malé vodní elektrárny už mnoho nebude, uvažujete tedy spíše o nákupu než o vlastních projektech?

Jedině koupit něco stávajícího, co už běží. V případě kogenerací buď investovat do něčeho, co už stojí, eventuálně do menších projektů, které se dají realizovat na zelené louce. V současné době posuzujeme několik konkrétních projektů.

V poslední době se hodně diskutuje otázka energetické koncepce ČR v návaznosti na tu evropskou. Známé jsou hlavně protichůdné názory výrobců energií. Jaký je pohled obchodníka?

Ať se na to dívám zprava nebo zleva, zastávám názor, že atomová elektřina je nejobnovitelnější z obnovitelných zdrojů. Bez ní se v budoucnu neobejdeme. To je fakt a nikdo ho nezvrátí. Z mého osobního pohledu obchodníka a reprezentanta konečných odběratelů, kteří spoluvytvářejí ekonomiku ČR, vede jediná možná cesta přes atomové elektrárny. Jestliže chceme, aby ČR a potažmo celá Evropa byly konkurence schopné, produkovaly výrobky a nedošlo k přesunutí všeho za hranice, bez jádra to nepůjde.

Velkým břemenem jsou již emisní povolenky. Když se podíváme do ostatních koutů světa, nic takového tam není. Povolenky jsou vymyšleny nesmyslně. Jsou brzdou celé Evropy. Když bychom se k tomu měli ještě zbavit nejlacinějších zdrojů elektrické energie a nahrazovat je nestandardními typu fotovoltaika či vítr a investovali miliardy do záložních zdrojů, je to podle mého cesta do pekel.

Můj názor je, že bez jádra to nepůjde. Určitě jsem pro dostavbu Temelína, pro rozšíření Dukovan a eventuelně pro vybudování třetí atomové elektrárny v ČR.

A co plynofikace teplárenského průmyslu? Není to pro vás vítaná příležitost k dalšímu rozvoji?

Je to trošku problém. Teplárenství v ČR je postaveno na hnědém uhlí. Dneska víme, že s uhlím jsou problémy, dostáváme se k limitům. Uhlí je obecně nedostatek. Většina provozovatelů tepláren má omezené kontrakty, které vyprší tento rok, příští rok, případně do roku 2015.

Pokud se nedostaneme za limity, teplárenství v ČR nemá moc dobrý výhled do budoucna. Přebudování na plynové zdroje samozřejmě něco stojí. Uhlí je stále dražší, sám jsem zvědavý, jak se bude vyvíjet teplárenství v ČR a palivová základna.

Lumius působí jako dodavatel energií v ČR, na Slovensku a v Polsku, donedávna jste operovali také v Maďarsku a v Chorvatsku. Co mají tyto trhy společného a v čem se naopak liší?

Když bych měl udělat žebříček pro rychlé srovnání, řekněme stupně rozvinutosti a fungování trhu, nebo nediskriminační přístup nezávislých dodavatelů, tak jednoznačně první místo patří ČR. V roce 2002 byl odveden obrovský kus dobré práce. Vznikl operátor trhu, vznikla legislativa, opravdu erudovaní lidé se podíleli na rozvoji trhu. Má to logiku, má to hlavu a patu.

Spousta zemí po Evropě, i západní, nám může závidět, jakým způsobem máme strukturalizovaný trh. Všechno má řád, všechno funguje. I regulátor, antimonopolní úřad... Z pohledu obchodníka mám nějakou jistotu, záruku, že když se děje něco nesprávného, mám se kam obrátit a dostane se mi pomoci.

Druhou zemí je Slovensko, které ještě natolik nedozrálo. Můžeme spekulovat, čím to je, jestli laxností lidí nebo právním řádem. Zdaleka nefunguje vše, jak by mělo, od distributora po přenosovou soustavu či operátora trhu.

Co vůbec neprospívá rozvoji trhu, jsou zásahy státu, vymýšlení nesmyslných překážek, které devastují trh. To, co známe z historie: exportní poplatek za elektřinu, nebo zajištění standardu bezpečnosti dodávek z důvodu plynové krize v roce 2009. Není to ani dobrý signál pro zahraniční obchodníky, aby přišli a pomohli s rozvojem trhu.

Následuje Maďarsko, i když tam jsme působili pouze na přenosové soustavě, neměli jsme nikdy konečného zákazníka. Nicméně je tam liberalizovaný trh, koncoví zákazníci si mohou volit dodavatele. Ale proces je tam mnohem, mnohem komplikovanější než u nás nebo na Slovensku.

Nejhorší pro nás byla poslední kapka - ekonomická situace státu. Na to konto Maďarsko zavedlo daň z obratu pro určité segmenty, energetiku, chemii, telekomunikace..., a po tři roky 2010, 2011, 2012 by měla každá společnost zaplatit daň z obratu ve výši 1,05 %. Což je neslýchané.

V Chorvatsku trh v podstatě nefunguje. Pořád je tam jenom jeden monopolní dodavatel/výrobce, všechno v jednom. Na trh prakticky není umožněn vstup nezávislých obchodníků.

Jako poslední jsem si nechal záměrně Polsko. Trh v případě elektrické energie funguje relativně dobře. Už před třemi, čtyřmi lety jsme zde měli portfolio koncových zákazníků. Z pohledu plynu však existuje jen jeden monopolní dodavatel, tranzitér, obchodník. Uzavřené hranice. Všechno v bodě nula.

Považujeme za velký úspěch, že jsme po dvou letech dostali licenci. Proces liberalizace teprve začíná. Samotná licence je nám k ničemu. Před našimi lidmi leží obrovský kus práce, abychom rozhýbali obchody s Polskem a posunuli se dál.

Proč tedy v Polsku opouštíte trh s elektřinou a pouštíte se do plynu?

My jsme neřekli, že opouštíme trh s elektřinou, jsme pořád aktivní. Je pravda, že v letošním roce jsme cíleně naše portfolio ztratili. Konkurenční boj, hlavně z pohledu kamenných energetik, byl obrovský.

Ale jsme tam pořád, dokážeme zajistit dodávky elektřiny v případě, že se dohodneme přímo s koncovým zákazníkem. Můžeme mu nabídnout elektřinu, a k tomu přidáváme plyn. Chceme být multikomoditním dodavatelem.

Z pohledu těchto států se tedy zdá být implementace třetího energetického balíčku EU výrazně pozitivním krokem.

Toto tvrzení neplatí obecně. Záleží na každém státu, jakým způsobem bude balíček do své legislativy implementovat. Zatím ještě nikde nebyla novelizace energetických zákonů schválena. Nerad bych předbíhal.

Hodně se diskutuje, zda navýšení pravomocí ERÚ nebude v našem případě spíše na škodu, nicméně pro ostatní, vámi zmíněné země, představuje naději na zlepšení.

Je to tak i tak. Ve velké míře záleží na tom, jak regulátor funguje v té dané zemi. Jak moc je ovlivňovaný vládou, politickou lobby, jestli je opravu nezávislý.

Na druhou stranu mohu k působení českého regulátora říci, že se snaží být nezávislým a plní své povinnosti, jak má.

Vraťme se ještě na závěr k cenám energií. Jakou máte prognózu na nejbližší období?

Musíme si uvědomit, že poslední dva roky byly extrémní. Ceny komodit byly extrémně nízké. V podstatě se teď nalézáme v lokálním minimu cen elektrické energie i plynu. Bude následovat růst, pokud však nezasáhne recese, krize, nebo něco nestandardního z pohledu ceny investic do nových zdrojů či poptávky a nabídky.

Ještě před čtvrtrokem jsem si říkal, že zemní plyn je komoditou globální a elektřina lokální. Budu to však muset přehodnotit. Fukušima ukazuje, že se elektrická energie stává globální komoditou. I když se vyrábí v místě spotřeby, její ceny ovlivňují i faktory z druhé strany zeměkoule.

 Miloň Vojna (34)
pracuje ve společnosti Lumius od roku 2006. Začínal zde jako vedoucí obchodu, poté přešel na pozici obchodního ředitele a od 1. února 2011 je ředitelem společnosti. Cenné zkušenosti z oblasti energetiky sbíral i v předešlých zaměstnáních. Vystudoval ČVUT v Praze, obor technická kybernetika. Je ženatý, má dvě děti. Po hektickém dni se odreagovává u sportu, aktivně hraje fotbal, hokej, lyžuje a jezdí na offroadové čtyřkolce.

AUTOR: Michael Málek

ZDROJ: Energetika


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist