Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Národní divadlo ukazuje firmám, jak šetřit na energiích

12.08.2011  |  zdroj: Podniky a trhy  |  109× přečteno      vytisknout článek

národní divadloCo spoří energii: automatická regulace spotřeby, nové osvětlení, zateplování, vlastní výroba proudu...

Před pěti lety proběhla v Národním divadle malá technická revoluce. Vedení nechalo v komplexu, který tvoří historická budova z 19. století, Nová scéna, provozní budova a šestipodlažní suterén, zmodernizovat energetický provoz. Cíl byl jasný: ušetřit.

Firma Enesa provedla ve zlaté kapličce deset opatření: do kotelny nasadila výkonnější kotle. Instalovala automatický systém, který řídí vytápění, vzduchotechniku a celé energetické hospodářství. Zmodernizovala hydrauliku na ovládání jevištní techniky. Ta má nový způsob chlazení, který umožnil využít odpadní teplo z technologií pro ohřívání teplé vody. A chladí se vodou z Vltavy, ne pitnou vodou jako dřív. Dále divadlo využívá rekuperaci (odpadní teplo ze vzduchu odváděného větráky předehřívá vzduch čerstvý). Má tepelná čerpadla napojená na Vltavu, na střeše provozní budovy a Nové scény jsou solární panely. Střechy dostaly novou izolaci. Žárovky nahradily úsporné zářivky, staré baterie na vodu vystřídaly spořiče.

Návratnost za deset let

Úspory divadlo přišly na 67 milionů korun, na úspoře se mají vrátit za 10 let. Už v prvním roce spadly výdaje za energie o 33,2 procenta - o víc než šest milionů korun. Nyní se úspory pohybují kolem sedmi milionů ročně. Návratnost je tak rychlejší, než projekt původně předpokládal. Zkušenost z Národního divadla zopakovalo ministerstvo kultury i ve Stavovském divadle a ve Státní opeře Praha.

Investice předních pražských scén ukazují, že na provozu budov se dá hodně ušetřit. "Budovy spotřebovávají 40 procent celosvětově vyrobené energie, je tu velký prostor," říká Pavel Kaidl, mluvčí Siemensu - skupiny, která na světě za posledních deset let dokončila projekty, jež zákazníkům ušetřily přes 50 miliard korun.

Majitelé budov ale nemusí za každou cenu sahat ke komplexním řešením, jako to udělala divadla.

"Projekty jsou velmi individuální," říká Martin Cmíral z firmy Leef Technologies. "Někde má smysl jen úspora v osvětlení, jinde instalace vlastní kogenerační jednotky. Ve velkých budovách má význam uvažovat o systémech inteligentního energetického řízení."

Cmíral doporučuje následující postup: udělat si hrubý odhad úspor. Pokud to vypadá, že budou alespoň desetiprocentní a projekt má návratnost do deseti let, pak má smysl věnovat se detailnímu návrhu. "V ostatních případech záleží na entuziasmu investora."

Překvapení Karla Ptáka

Karel Pták z Mostu je majitelem firmy Vogel, velkoobchodu s elektroinstalačním materiálem. Žádný velký byznys - 130milionový obrat, třímilionový zisk, osmnáct zaměstnanců. Firma sídlí v 35 let staré budově, vystavěné kdysi pro krejčovské družstvo. Před pěti lety majitel pořídil termoregulační systém. Zařízení hlídá topení podle teploty venku, udržuje v kancelářích 20, ve skladech 13 stupňů Celsia.

Karel Pták by do drahé termoregulace nejspíš neinvestoval, kdyby nebyl jeho obchodním partnerem výrobce těchto zařízení, Schneider Electric. Systém, který se běžně prodává za 400 tisíc korun, dostal za režijní cenu 330 tisíc. A už první rok se nestačil divit. "Dřív jsem za topení ročně zaplatil kolem 190 tisíc korun, po instalaci termoregulace platby klesly průměrně na 150 tisíc. A to i přesto, že teplo od té doby zdražilo," říká obchodník, který pečlivě sleduje spotřebu a vede si evidenci úspor. Teď se chystá investovat do zateplení budovy, což by mu mohlo ušetřit dalších 20 až 30 procent výdajů za teplo.

I když má Karel Pták s termoregulací dobrou zkušenost, jeho klienti zatím o tyto systémy zájem moc nemají. Ostatně pro firmu Schneider, která je vyrábí, je v Česku hlavní referencí její vlastní továrna v Písku. Závod se 600 zaměstnanci o ploše 8 tisíc metrů čtverečních a s ročním obratem přes 4,21 miliardy má automatický systém, který nepřetržitě řídí spotřebu energií.

Pokud hrozí, že závod odebírá v určitém okamžiku víc elektřiny, než kolik odpovídá odběrovému diagramu sjednanému s dodavatelem (za odchylky od diagramu platí firmy vysoké penále), systém automaticky odpojí nepotřebné spotřebiče. Nepřetržitě také sleduje a řídí spotřebu vody, plynu, páry. Jen tato technologie šetří asi 10 procent výdajů za energie.

Schneider v Písku také zmodernizoval vytápění, nasadil regulaci vzduchotechniky a úsporné zářivky. Výsledek? Šetří 23,5 procenta nákladů na energie - 2,4 milionu korun ročně. Investice činí 3,8 milionu korun, návratnost je vypočtena přesně na 595 dní. "Nové systémy leckdy bortí zažité představy o úsporách. U nás třeba narážíte na cedulky s nápisem Na toaletě nezhasínejte," podotýká Thomas Bellion-Jourdan, šéf píseckého Schneideru, kde automat řídí doslova každý vypínač.

LED - leckde už se vyplatí

Velký potenciál úspor je v osvětlení. "Návratnost investic do výměny světelných zdrojů může ve firmách být i pouhé tři roky," říká Cmíral. Hodně se v této souvislosti mluví o LED diodách, zatím stále drahé novince na trhu. Kvalitní zářivka o délce 150 cm stojí 1700 až 2200 korun. Jenomže nejlepší LED svítidla spoří oproti klasickým zářivkám až 65 procent proudu, oproti halogenům a žárovkám až 90 procent. Začínají být zajímavá hlavně pro firmy, v nichž se svítí celý den a na velkých plochách.

Zřejmě dosud největší tuzemskou investici do LED osvětlení chystá řetězec Makro Cash & Carry, který za svícení vydá 40 procent celkových nákladů na energie. Nakupuje za několik milionů korun LED osvětlení pro pobočku v pražských Stodůlkách. "Pokud se osvědčí, rozhodneme o nasazení LED světel i v ostatních 12 tuzemských pobočkách," říká mluvčí Romana Nýdrle. Makro také mění klasické zářivky za LED v obřích poutačích na prodejnách. "Snížíme tím spotřebu elektřiny o 55 procent. Navíc LED svítidla mají životnost 50 tisíc hodin, klasické osvětlení jen mezi 12 a 15 tisíci hodin. Takže taky šetříme náklady na údržbu," vysvětluje Nýdrle. Makro počítá se čtyřaž pětiletou návratností.

LED zářivkami jsou vybaveny pražský obchodní dům Nový Smíchov či pobočka České spořitelny na Václavském náměstí.

Cmíral považuje osvětlení za jednu z nejperspektivnějších cest k úsporám. "Nejde jen o LED technologii, ale i o systémy inteligentního osvětlení - tedy automatické nastavování hladiny osvětlení podle potřeby v daném místě a čase."

Váhaví Češi

Jako další cesty k úsporám experti doporučují zateplování a kvalitní izolace. A pak je samozřejmě třeba myslet na spotřebu při nákupu nových strojů a vybavení. Například Vítkovice Heavy Machinery ušetří od října spuštěním nové moderní kovárny kolem třetiny energie oproti starým agregátům, které budou zavírat.

Je ale pravda, že úsporné projekty bývají pracné, drahé i riskantní, protože je s nimi u nás málo zkušeností. Martin Cmíral navrhuje - přinejmenším v některých případech - leasing technologie nebo metodu EPC (Energy Performance Contracting), protože pak část odpovědnosti za účinnost nese dodavatel.

Úspory platí dodavatel

Co je EPC? V podstatě energetické služby se zárukou. Zákazník vybere firmu, která mu po provedení analýzy řekne, do jakých technologií je vhodné investovat, odhadne výši úspor. Dodavatel opatření platí, zákazník investici splácí z našetřených úspor, takže nepotřebuje předem hotovost.

"EPC projekty se v Česku začaly rozjíždět kolem roku 1993. Celkem už do nich firmy investovaly přibližně 2,5 miliardy korun," říká Vladimír Sochor, který se v konzultační firmě SEVEn na tyto projekty specializuje. Popularitu získávají EPC projekty zejména ve státních příspěvkových organizacích, jako jsou školy, divadla a nemocnice. Kromě tří historických pražských divadel dnes běží investice do EPC projektů třeba v Praze 13, kde vybavila celkem 31 škol úspornými technologiemi rovněž firma Enesa. Školy by měly do deseti let ušetřit přes čtvrt miliardy korun.

Vůbec největší provozovatel EPC projektů v Česku je Siemens. Mezi jeho hlavní klienty patří Pardubický kraj a pak vlastní továrna Elektromotory Mohelnice, do jejichž projektů investoval kolem 60 milionů korun. Podle mluvčího Pavla Kaidla Siemens dodal po světě už kolem 1500 EPC projektů. V Česku se jich zatím celkově - bez ohledu na dodavatele - uskutečnilo jen kolem 150.

Lidé, kteří se nové energetice věnují, se shodují: Česko v čistých technologiích proti západní Evropě zaostává, byznys tu s většími investicemi váhá. Podle šéfa Centra pro otázky životního prostředí na Karlově univerzitě Bedřicha Moldana však prochází celá energetika historickým zlomem, který lze přirovnat k nástupu parního stroje před dvěma sty lety. Z drahé energie se proto může stát výhoda: "Studie ukazují, že právě environmentální omezení jsou v posledních dvaceti až třiceti letech jedním z nejvýznamnějších impulzů inovací," říká. Čisté technologie nepochybně čeká vzestup. Znamená to alespoň jednu dobrou zprávu pro spotřebitele: čisté technologie zlevňují a zlevňovat budou.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori
S přispěním Nikity Poljakova

Trendy v energetice

 20-20-20 do 2020

Podle energetického balíčku EU má v roce 2020 Evropa vyrábět 20 % energie z obnovitelných zdrojů - solárních, větrných, bioplynových, biomasových či vodních elektráren. (Čeští politici se shodují, že u nás by neměl jejich podíl překročit 13 %, zatím je osmiprocentní.) Brusel zároveň chce, aby se do roku 2020 zvedla o 20 % energetická účinnost a o 20 % klesly emise CO<sub>2</sub>.

Globální boom

V čistých technologiích je evropským lídrem Německo (rychle roste export v tomto segmentu). Nové koncepty také často vznikají v USA, velkým výrobcem se stává Čína.

Nedůvěra v EPC

Řada expertů soudí, že v Česku mohou rozvoj "cleantech" nastartovat "Energetické služby se zárukou"- EPC. Další odborníci jsou ale vůči nim skeptičtí. "Nedomnívám se, že se z nich stane boom. Navíc je otázka, zda soukromé firmy budou schopny do budoucna pokrýt všechny tyto investice," říká šéf firmy Lumius (obchodník s elektřinou) Miloň Vojnar. Podle ministerstva financí by ve státní sféře EPC vedly k vytváření dlouhodobých závazků, což je při systému ročního schvalování rozpočtu problém.

Úsporná zlatá kaplička


Náklady:

67 mil. Kč tolik stál celý projekt energetických úspor, který se v ND realizoval před pěti lety.

Návratnost:

10 let má projekt dle smlouvy s dodavatelem, reálná návratnost je ale rychlejší.

Celkové úspory:

7 mil. Kč ročně šetří ND na energiích. Znamená to víc než třetinovou úsporu oproti původnímu stavu.

Úspora plynu:

50 % jen úspora zemního plynu v ND je 50procentní proti původnímu stavu.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist