Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Proud budeme dodávat i na letišti v Sydney

13.03.2012  |  zdroj: HN  |  54× přečteno      vytisknout článek

Interview: Josef Jeleček, zakladatel a ředitel firmy TEDOM

Aerolinky Qantas má firma zásobovat elektřinou 15 let. Konec výroby autobusů stál TEDOM 100 milionů korun.

Na začátku podnikání dostal Josef Jeleček (51) nápad zkonstruovat plynový kotel s motorem, který kromě tepla dokáže vyrobit i elektřinu. Na prototyp dostal v roce 1991 dotaci, peníze ale brzy došly. Aby rodina nestrádala, šel na nějaký čas obsluhovat jaderný reaktor do elektrárny Dukovany a poté se do byznysu vrátil.

Loni holding TEDOM, který spoluvlastní, utržil 2,5 miliardy korun a získal velkou zakázku pro australskou leteckou společnost Qantas. Jeleček má ale za sebou i prohry. Letos v lednu firma oznámila, že kvůli nedostatku zakázek končí po sedmi letech s výrobou autobusů.

OTÁZKA: HN: TEDOM patří mezi přední české výrobce takzvaných kogeneračních jednotek. Jde o zařízení, které spalováním plynu vyrábí zároveň teplo a elektřinu. Proč jste se tehdy pustil právě do tohoto byznysu?

Na začátku 90. let byla v Česku cena plynu nízká a elektřiny vysoká. Jako vystudovaný energetik jsem si spočítal, že půjde o dobrý byznys. V prototypu jsem použil motor ze Škody Favorit a celou jednotku nainstaloval tchánovi v rodinném domku. Tchán výrazně ušetřil za energie. Mělo to jen jednu nevýhodu - teplo měl i v létě, protože stroj kvůli testování musel běžet nepřetržitě. (smích)

OTÁZKA: HN: Na začátku jste odmítal vzít si na podnikání úvěr. Jak jste získal peníze?

Postavit další stroj jsem mohl až ve chvíli, kdy se mi podařilo ten první prodat. Raději jsem nastoupil do elektrárny v Dukovanech, aby měla rodina stálý příjem. Po práci jsem šel do garáže na druhou směnu, takže jsem denně pracoval často 16 hodin. Do firmy jsem později přibral společníky a nahoru nás dostalo, když jsme si začali pronajímat teplárny v okolí Třebíče a nainstalovali tam naše technologie.

OTÁZKA: HN: Na přelomu tisíciletí ale došlo k liberalizaci trhu s energiemi, což způsobilo pád cen elektřiny. Jak jste se s touto situací vyrovnávali?

Byl to pro nás šok. V Česku jsme najednou přestali vydělávat. Naštěstí jsme ale už v té době zboží exportovali. Liberalizace nám každopádně ukázala, že nesmíme být závislí na jednom teritoriu, protože jedno politické rozhodnutí může celé naše podnikání zhatit.

OTÁZKA: HN: Co se vám při expanzi do zahraničí osvědčilo?

Rozhodli jsme se neprodávat stroje zákazníkům přímo. Vždy jsme si na místě našli vhodného zástupce, na kterého se zákazníci obraceli s případnými reklamacemi či dotazy. A děláme to tak stále.

OTÁZKA: HN: Podle čeho se rozhodujete, zda do dané země začnete vyvážet?

Sledujeme, jak se v jednotlivých zemích vyvíjí ceny plynu a elektřiny. Když vidíme, že by tam náš byznys mohl fungovat, vyvěsíme na tamní internet inzerát, že hledáme zástupce.

OTÁZKA: HN: Nedávno jste podepsali smlouvu s aerolinkami Qantas, že pro ně na sydneyském letišti budete provozovat velkou kogenerační jednotku. Celková investice se vyšplhá na téměř 370 milionů korun. Jak jste získali tuto zakázku?

Do Austrálie jsme už něco dodávali a narazili na firmičku GridX, která sháněla stroje pro projekt s Qantasem. Nakonec jsme se rozhodli celou firmu koupit i s podepsanou smlouvou s aerolinkami. Tuto transakci však musel Qantas schválit.

OTÁZKA: HN: Jak probíhalo vyjednávání s největšími australskými aerolinkami?

Šéfové Qantasu měli obavy a ptali se nás, zda si uvědomujeme, co děláme. Strašili nás, že když uděláme chybu a kvůli nám se přeruší dodávka proudu na letišti v Sydney, budeme platit obří kompenzace. Museli jsme také dodat bankovní záruku na milion australských dolarů, ze které by byly škody hrazeny.

OTÁZKA: HN: TEDOM bude celou investici financovat a pak Qantasu prodávat vyrobenou energii?

Přesně. Máme smlouvu na 15 let, kde je přesně stanoveno, kolik proudu musí aerolinky odebrat. Na letišti nám určili místo na parkovišti, kde elektrárnu stavíme. Museli jsme ale nahradit zrušená parkovací místa. Energii musíme začít dodávat od letošního září.

OTÁZKA: HN: V roce 2003 jste koupili motorárnu podniku Liaz, který se tehdy nacházel v konkurzu. Jak jste dostávali továrnu z červených čísel?

Továrnu jsme koupili, protože jsme využívali její motor a nechtěli jsme o něj přijít v okamžiku, kdyby podnik koupil někdo jiný. Když jsem poprvé vstoupil do továrny, byla tam tma a zima. Okolo stáli lidé, kteří čekali, až jim někdo řekne, co mají dělat. Pak přišla ekonomka a předala mi faktury za energie a výplaty. Okamžitě jsme propustili 60 lidí z 250 zaměstnanců, ale pracovní úřad to označil za hromadné propouštění, které se musí ohlašovat dopředu. Takže se jim platilo o měsíc déle.

OTÁZKA: HN: Jakou jste zvolili záchrannou strategii?

Dával jsem dvojnásobné bonusy našim obchodníkům, když prodali kogenerační jednotku s motorem Liaz. Odbyt motorů rázem vyskočil. A propustil jsem v Liazu flákače. Ve fabrikách, které jsou v konkurzu, najdete většinou dva druhy lidí - srdcaře a flákače. Protože ten, kdo je schopný, odejde zpravidla jinam.

OTÁZKA: HN: Před dvěma lety žilo Česko fotovoltaickým boomem. TEDOM se ale rozhodl mezi solárníky nepřipojit. Proč?

Solární byznys byl jednoznačně předotovaný. Nahrnuli se do něj všichni investoři, často i lidé, kteří tomu vůbec nerozuměli. Říkali jsme si, že to nemůže dobře dopadnout. Že vláda něco vymyslí a dotace jim vezme.

OTÁZKA: HN: V roce 2004 představil TEDOM svůj první městský autobus poháněný zemním plynem. Do konce loňského roku jste vyrobili kolem 200 těchto busů. Letos v lednu jste však s autobusy skončili...

Výroba busů se slibně rozjížděla, ale pak přišla krize a my jsme byli první na odstřel - nevyráběli jsme takové objemy, abychom mohli jít s cenou rapidně dolů. I přesto jsme autobus před krizí prodávali za 6,5 milionu korun a během krize spadla cena na 4,5 milionu. Ale náklady zůstaly stejné. Novou halu v Třebíči, kde se autobusy vyráběly, jsme naštěstí projektovali jako víceúčelovou. Dnes se nám to hodí a přesunuli jsme tam výrobu kogenerací.

OTÁZKA: HN: Změnil jste kvůli tomuto neúspěchu něco ve firmě?

Změnili jsme filozofii výroby kogenerací. Dříve se všechny jednotky stavěly na zakázku - obchodník je se zákazníkem projektoval na míru. Dnes nejmenší řady kogenerací vyrábíme sériově a náklady nám spadly o více než 10 procent. Asi bychom se k tomu neodhodlali, kdybychom neprošli těmi autobusy. Bylo to ale poměrně drahé školení. (smích) Na autobusech jsme prodělali asi 100 milionů korun.


Liberalizace nám ukázala, že nesmíme být závislí na jednom teritoriu, protože jedno politické rozhodnutí může celé naše podnikání zhatit.

Výroba busů se slibně rozjížděla, ale pak přišla ekonomická krize a my jsme byli první na odstřel.

Josef Jeleček

Vystudoval Fakultu strojní Vysokého učení technického v Brně. Již ve své diplomové práci se věnoval projektu výroby elektřiny. V roce 1990 postavil první kogenerační jednotku, rok nato byla založena společnost TEDOM. Nyní je TEDOM jednou z předních firem vyrábějících kogenerační jednotky, která se významně prosazuje i v zahraničí. Josef Jeleček je ženatý a má dvě dospělé dcery.


TEDOM

Společnost TEDOM založil Josef Jeleček v roce 1991, později se přidal první společník Richard Horký. Dnes patří Jelečkovi ve firmě 45 procent akcií, dalších 45 procent vlastní Marek Rosenbaum. Zbylých 10 procent pak připadá na Ivo Poukara. TEDOM patří mezi přední české výrobce kogeneračních jednotek. Během dvacetiletého fungování nainstalovala firma 2600 kogeneračních jednotek ve 40 zemích světa. Firma zaměstnává více než 500 lidí. V roce 2011 založil TEDOM společný podnik se společností ČEZ pod názvem ČEZ Energo, který buduje a provozuje lokální kogenerační zdroje v Česku.

AUTOR: Jan Záluský
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist