Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Významná data z historie české elektroenergetiky

24.04.2012  |  49× přečteno      vytisknout článek

Významná data z historie české elektroenergetiky

1919 - přijat zákon o všeobecné elektrizaci. Při vzniku republiky mělo přístup k elektřině 34 % obyvatel (na Slovensku pouze 2 %), ale pouze 10 % měst a obcí.

1920 - výnosem ministra veřejných prací zavedena třífázová soustava 50 Hz a napětí pro místní sítě 3 x 380/220 V tak, jak známe i v současnosti

1926 - dostavěna první velká elektrárna v českých zemích - Ervěnice s výkonem 70 MW

1936 - postavena první velká elektrárna na Vltavě - Vrané

1945 - první mezinárodní propojení s polskou elektrárnou ve Walbrzychu

1948 - první přečerpávací elektrárna ve Štěchovicích

1955 - elektrifikováno celé území českých zemí

1960 - uveden do provozu první elektrárenský blok o výkonu 110 MW - Tisová

1967 - uveden do provozu první 200MW elektrárenský blok v Ledvicích

1969 - zavedení letního času jako ve většině evropských států

1971 - v Mělníce zprovozněn poslední 110 MW elektrárenský blok

1978 - začala výstavba Jaderné elektrárny Dukovany

1981 - uveden do provozu do současnosti největší elektrárenský uhelný blok o výkonu 500 MW v Mělníce

1982 - zprovozněna poslední klasická elektrárna na našem území s bloky 220 MW - Prunéřov II.

1985 - uveden do provozu první blok Jaderné elektrárny Dukovany

1987 - zahájena stavba Jaderné elektrárny Temelín

1992 - založena elektrárenská společnost ČEZ, a. s.

1993 - postavena první větrná elektrárna ČEZ, a. s., v Krušných horách

1996 - zahájila provoz přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší současná vodní elektrárna v ČR s výkonem 650 MW

1997 - česká přenosová soustava byla trvale připojena k západoevropské soustavě UCTE, česká energetika jako první odvětví vstoupila plně do Evropy

1998 - dokončen rozsáhlý odsiřovací program českých elektráren, české elektrárny jsou z hlediska ekologie rovnocenné západoevropským

2000 - zavezení paliva do prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín

2002 - zahájení zkušebního provozu prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín

2003 - uvedení druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín do zkušebního provozu

2003 - získání většinových majetkových podílů v 5 z 8 českých distributorů

2004 - získání většinového podílu ve 3 bulharských distribučních společnostech, největší dosavadní investice českého podniku v zahraničí

Elektrizace českých zemí

1910 - 1920

Na počátku systematické elektrizace českých zemí paradoxně nestály požadavky průmyslu, který si byl dostatečně levnou energii schopen obstarat sám, ale požadavky zemědělství. Nedostatek pracovních sil v zemědělství vedl k tomu, že zemědělci byli nuceni hledat náhradu lidské práce ve strojích. Začaly vznikat malé elektrárny s lokálními distribučními sítěmi s různými proudovými systémy, napětími a kmitočty. Až po I. světové válce došlo k postupnému sjednocování sítí a k jejich propojování. Poptávka po elektřině rostla během války, ale především po jejím skončení.

1920 - 1930

Na území současné České republiky bylo založeno 20 všeužitečných elektrárenských společností s povinností dodávky každému, kdo o ni projeví zájem s respektováním technické proveditelnosti. Tím, že vlastníky společností byl nejen stát, ale i místní samospráva a spotřebitelé, postupovala elektrizace velice rychle. Ta podpořila i český průmysl, který se na rozvoji energetiky a elektrizaci podílel. Na konci 20. let byl již elektrický proud přístupný 70 procentům obyvatel. Cena elektřiny však byla ještě vysoká (v roce 1928 stála jedna kilowatthodina 3,37 Kč, v roce 1937 již jen 0,63 Kč a v roce 1950 pouhých 0,31 Kč). Byly postaveny první větší elektrárny.

1930 - 1940

Pokračující elektrizace byla přerušena začátkem II. světové války. Byly vybudovány další velké elektrárny - Oslavany, Třebonice, Poříčí I., Mydlovary, Kolín, Andělská hora u Liberce, Brno - Špitálka. Většina z nich již neexistuje nebo po přestavbě slouží jako teplárny. Na konci 30. let již bylo elektrifikováno 70 procent všech obcí a k elektřině tak mělo přístup 90 procent obyvatel, a to i přes hlubokou celosvětovou hospodářskou krizi (1929 - 1936), která brzdila ještě rychlejší postup elektrizace zejména v chudších oblastech a na venkově. Většina elektřiny je nadále spotřebovávána pro osvětlení.

1940 - 1950

V důsledku zapojení české energetiky do válečného průmyslu rostl počet výroben i během války. Technický stav elektráren však byl špatný a zastaralý. Válkou velmi utrpěl rozvod elektrického vedení. Tak jako v celém hospodářství, došlo i v energetice po válce k výrazným změnám vlastnických poměrů. Byly zřízeny Československé energetické závody, které zajišťovaly výrobu a rozvod elektřiny. I energetika přešla na plánované hospodářství. Oproti předchozím letům již není většina elektřiny spotřebovávána pro osvětlení, ale elektrickými spotřebiči. V českých zemích se objevoval nedostatek elektřiny, což řešil dovoz z Polska a zákaz přímotopů. České země v té době zaostávají za západní Evropou v elektrifikaci železnic (v roce 1948 elektrifikováno pouze 92 km drah, ale například ve Švýcarsku již 2 860 km).

1950 - 1960

Přes všechna dobová negativa lze hodnotit období padesátých let z hlediska elektrizační soustavy jako velice úspěšné. Výkony tehdejších elektráren se díky modernizacím zvýšily dvakrát až třikrát. Rozvíjela se výměna elektřiny s okolními státy - NDR, Rakouskem a Polskem. Byly vybudovány elektrárny sloužící do současnosti v Hodoníně, Poříčí II., Opatovicích, Tisové, Mělníce a Vltavská kaskáda - Lipno, Orlík, Štěchovice, Kamýk. Začala se však projevovat neefektivnost průmyslu a spotřeba rostla rychleji než výkon elektráren. V polovině padesátých se začalo vyskytovat vypínání elektřiny pro domácnosti, nejprve zcela živelně, poté regulovaně tak, aby dodávky pro průmysl byly zajištěny. Z tohoto důvodu, ale i vlivem nedostatku spotřebičů a bytové krize, začala zaostávat spotřeba elektřiny v českých domácnostech oproti zahraničí.

1960 - 1970

Pokračovalo budování elektrických sítí, především vedení o vyšších napětí, včetně mezinárodního propojení. Na počátku 60. let se rozběhla výstavba velkých uhelných elektráren s bloky 110 MW a posléze i výstavba prvních bloků 200 MW. Elektrizační soustava začala pracovat v rámci propojení elektrizačních soustav zemí RVHP. Byl zřízen trust Československé energetické závody, který se na konci šedesátých let rozdělil na České a Slovenské energetické závody. Spotřeba domácností oproti předchozímu období rostla rychleji i přes přetrvávající výpadky a vypínání, ale ke zpomalení růstu došlo u průmyslu. Po Berlínské a Bruselské krizi se snížil vývoz strojů a do rozvoje průmyslu se promítlo i omezení obchodních styků s Čínou. Téměř u konce byl proces intenzivní elektrifikace drah.

1970 - 1980

Pokračuje budování dalších velkých uhelných elektráren s bloky 200 MW v oblasti severních Čech v blízkosti hnědouhelných dolů - Počerady, Tušimice II., ale i ve východočeských Chvaleticích, kam uhlí putovalo po Labi, a v Dětmarovicích na severní Moravě. Plánované hospodářství se projevilo v energetice především v politice "levné elektřiny". V letech 1968 až 1976 se v rámci této politiky vůbec neměnily ceny elektřiny, což vedlo k nesouladu mezi výrobními náklady a cenou. Tento nesoulad řešily státní dotace, ale dlouhodobě neudržitelný stav vedl následně ke skokovému zvýšení cen. Tato politika nevedla k racionalizaci spotřeby a k úsporám, čímž se naše země začala značně vzdalovat západním státům, které právě v tomto období, po tzv. "kubánské krizi", začaly hospodárněji nakládat s energiemi.

1980 - 1990

Nejdůležitější akcí elektroenergetiky byla výstavba Jaderné elektrárny Dukovany. Započala výstavba i druhé jaderné elektrárny v Temelíně. Politika levné elektřiny nadále přinášela problémy a vedla k prohlubující se neefektivitě průmyslu a k plýtvání s elektřinou. Plně se ukázalo, že limity, sankce a normy, uplatňované pro usměrňování spotřeby, nemohou mít stejný efekt jako cena odpovídající nákladům. U průmyslu se takto uplatňovaly omezující regulační stupně a diagramy odběru s následnými majetkovými sankcemi v případě jejich nedodržení a u maloodběratelů limity spotřeby s penalizací v případě překročení. V období tzv. přestavby se objevila snaha, aby cena lépe odpovídala nákladům, ale bez většího úspěchu.

1990 - 2000

Po sametové revoluci prodělala i česká elektroenergetika zásadní změny. Ze státního podniku České energetické závody byly vyčleněny teplárenské podniky, opravárenské, montážní a další podniky a následně i osm distribučních společností, které dodávají elektřinu konečným zákazníkům. Projekt jaderné elektrárny Temelín byl přepracován a doplněn nejmodernější technologií. Zároveň bylo rozhodnuto o dostavbě pouze dvou bloků z původně plánovaných čtyř. Uhelné elektrárny byly kompletně odsířeny. Toto vyčištění proběhlo v České republice nejrychleji ze všech evropských zemí. Elektrizační soustava vstoupila jako první odvětví do Evropy a plně se propojila se západoevropskou soustavou. Většina energetických společností byla plně privatizována, ČEZ a distribuční společnosti v rámci kuponové privatizace byly privatizovány z části. Spotřeba elektřiny v souvislosti s transformací ekonomiky na tržní prostředí poklesla, ale na konci devadesátých let již kopírovala vývoj HDP. Cena elektřiny začala postupně odrážet skutečné náklady.

2000 - 2010

Elektřinu do české sítě začal dodávat nejmodernější zdroj - Jaderná elektrárna Temelín. V roce 2003 se energetická společnost ČEZ propojila s některými distribučními společnostmi v ČR a působí od té doby v regionech východní Čechy, severní Čechy, západní Čechy, střední Čechy kromě Prahy a severní Morava. Tímto krokem a úspěšnými akvizicemi distribučních sítí a výrobních zdrojů v některých zemích střední a jihovýchodní Evropy se zařadila k 10 největším energetickým uskupením v Evropě, a to jak z hlediska instalovaného výkonu, tak podle počtu zákazníků. V roce 2004 schválila vláda novou energetickou koncepci, která klade důraz na využívání domácích energetických zdrojů, rozvoj jaderné energetiky a podporu obnovitelných zdrojů. Trh s elektřinou je plně otevřen. ČEZ zahájil kroky k dostavbě 3. a 4. bloku JE Temelín. Konec dekády je také charakterizován poklesem spotřeby elektřiny v ČR, který je logicky svázán s dopady celosvětové ekonomické krize na domácí hospodářství.

ZDROJ:ČEZ


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist