Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nerostné bohatství Nigérie

25.04.2012  |  366× přečteno      vytisknout článek

Nerostné bohatství Nigérie

Ropný sektor

Nigérie je šestým největším světovým producentem ropy. Těžba ropy zde byla zahájena v roce 1958 a vyváží se od roku 1962. Při současném tempu těžby má Nigérie potvrzené zásoby ropy cca na dalších 50 let (40 mld. barelů ropy). Na celkových importech do EU se nigerijská ropa podílí cca. 4 %. Absolutní objemy ropy dovážené do EU v posledních 10 letech oscilují kolem 20 M tun.

Nigerijská ropa je vysoké kvality a prodává se jako Brent Blned. Geografické umístění těžby je výhodné pro zásobování severní Ameriky. Odběr USA osciluje mezi 1/3 až 1/2 nigerijského ropného exportu.

V rámci subsaharského regionu soupeří Nigérie v těžbě ropy spolu s Angolou o 1. místo. V uplynulých letech se těžba pohybovala na úrovni cca 2,3 milionů barelů denně, v prvním čtvrtletí 2009 však poklesla na 1,7 milionů. Důvodem je systematické omezování těžby OPEC/em, akce militantních skupin na jihu země v těžební oblasti Delty, pirátství a také bunkering. Bezpečnostní situace v Deltě a v nigerijských pobřežních vodách se v roce 2009 znatelně zhoršila a stala se proto nosným tématem únorové konference nadnárodních těžebních společností v Abuji (při těžbě v Nigérii vynakládají na ochranu zařízení a pracovníků 30 až 40 % z celkových nákladů), dubnového (2009) summitu "1st South - South Economic Summit" ve městě Calabar a také dubnového zasedání "Gulf of Guinea Commission". Hovoří se také o napojení militantů nejen na místní "chiefy" (tradiční vládce), ale také do struktury státní administrativy. Bunkering (kradení ropy ve velkém) je nigerijským fenoménem. Denní krádeže se odhadují na 50 až 100 000 barelů, což při dnešní ceně 50 USD/barel znamená denní ztrátu až 5 mil. USD (mnohonásobně více, než je rozvojová pomoc vyčleněna pro Nigérii v rámci 10 EDF).

Doposud se ropa v Nigérii těží výlučně u pobřeží v šesti jižních státech federace. Vláda nicméně znovu zahajuje průzkumy v oblasti Čadského bazénu a navíc ve federálních státech Anambra a Benue. Důvodem k tomuto kroku je stejné složení geologického podloží, jaké mají těžební oblasti Čadu a Středoafrické republiky. Na průzkumech se má podílet Čína a Rusko.

Z významných těžebních společností jsou v Nigérii přítomny: Royal Dutch Shell, ExxonMobil, Agip, TotalFinaElf, Chevron a Texaco. Tyto společnosti zde působí ve formě joint ventures s federální vládou, kterou zastupuje organizace "Nigerian National Petroleum Corporation" (NNPC).

S cílem oddělit ropný průmysl od politiky je připravován nový "ropný zákon" - Petroleum Industry Bill (PIB), který má celý sektor odpolitizovat. NNPC by tímto zákonem měla přijít o současný monopol nad sektorem těžby ropy - měly by vzniknout nezávislé agentury, které by si rozdělily zodpovědnost za fiskální, regulační, řídící a kontrolní funkce v rámci ropného sektoru. PIB byl koncipován za jiných hospodářských a cenových podmínek, než jaké jsou platné v současnosti a hlavní ropné koncerny přítomné v zemi mají za to, že řada záměrů bude proto těžce uskutečnitelná. Pro finální znění PIB je velmi důležitá tolerantní výměna názorů mezi vládou a nadnárodními težařskými koncerny. Jako předzvěst nadcházejících reforem lze chápat také současné personální změny na klíčových postech sektoru.

V zemi existují tři rafinerie - ve městech Port Harcourt, Warri a Kaduna. Rafinerie Port Harcourt a Warri jsou zařízeny na zpracovávání lehké (nízký obsah olefinů) a sladké (s nízkým obsahem síry) ropy, která se v Nigérii těží. Tato ropa je ceněna pro vysokou výtěžnost lehkých frakcí, jako jsou benzíny a nafta. Rafinerie v Kaduně je naopak koncipována pro zpracování těžké ropy, která má vysokou výtěžnost při výrobě lubrikantů a lehkých topných olejů, majících hlavně průmyslové využití a je závislá na dovozu (např. z Venezuely). Německá společnost "Shark Petroleum International" by měla zahájit výstavbu nové rafinerie ve federálním státě Bauchi.

Přesto, že se v zemi střídají podnikatelské mise doprovázející oficiální návštěvy hlav států EU a energetika je předmětem bilaterálních podnikatelských fór, pracují rafinerie často na poloviční výkon nebo jsou v odstávce a většina ropných frakcí spotřebovávaných v zemi se musí dovážet ze zahraničí. V této souvislosti se neoficiálně v podnikatelské sféře hovoří o silné lobby dovozců benzínu ovlivňující praktické výsledky projektů.

Těžba a zpracování zemního plynu

Nigérie má obrovské zásoby zemního plynu - největší v subsaharské Africe a svou budoucnost tak vidí spíše, než v ropě, v zemním plynu. Oficiální úřady odhadují zásoby na 180 tcf (trilionů kubických stop), ale tyto odhady jsou mnohými experty považovány za značně podhodnocené.

Nigérie se zatím na celkových dovozech do EU podílí pouze 5 %, v absolutních číslech však je znatelný výrazný nárůst dovážených objemů - ze 172 020 TJ v roce 2000 rostly dovozy aritmeticky na 560 986 TJ v roce 2006. Ekonomická krize může sice vést ke krátkodobému poklesu, není však pochyb o tom, že má Nigérie coby dovozce zemního plynu do EU veliký potenciál.

Zásoby plynu jsou stále málo prozkoumány a využívány (zpracováván je pouze doprovodný plyn, uvolňující se při těžbě ropy). Na jeden barel vytěžené ropy v Deltě připadá 1000 čtverečních stop (doprovodného) zemního plynu, který je z 30 % těžaři ihned spalován. Vláda společnostem stanovila termíny pro ukončení této (v zemi běžné) praxe, poslední na rok 2011. Dle představitelů těžařů jsou časové limity určeny nesmyslně, bez ohledu na možnosti postupného zavádění využívání plynu v Nigérii a bez odpovídajících finančních pobídek.

Mezinárodní analytikové tvrdí, že základním předpokladem fungování nigerijského trhu se zemním plynem je jeho liberalizace. Mimo tento hlavní problém je nigerijský plynový sektor charakteristický malým počtem specializovaných těžařských firem, neadekvátní infrastrukturou (naprostá většina nigerijských elektráren spaluje zemní plyn, avšak vzhledem k problémům se zásobováním dlouhodobě pracují i na méně než poloviční výkon; potíže se zásobováním také stojí za nerealizovatelností řady investičních záměrů) a nevyvážeností tržního portfolia, které je charakteristické inklinací k exportům na úkor domácího trhu. Uvedené faktory, tvořící nezdravé socio-ekonomické prostředí a neschopnost sektoru využít svých kapacit, by měly být řešeny v rámci vládního programu "Nigeria Gas Master Plan" (NGMP).

Cílem NGMP je postupná liberalizace a během pěti let vytvoření tržního domácího prostředí, vystavění robustní infrastruktury a diversifikace firemní základny.

Počátkem roku 2009 byl do částečného provozu uveden "West African Gas Pipeline". Jedná se o vůbec první regionální transmisi zemního plynu v subsaharské Africe. Plynovodem by mělo být zásobováno kromě nigerijského území také Togo, Benin a Ghana, přičemž dokončení projektu je předpokládáno v roce 2010. Do budoucna se uvažuje o prodloužení až do Pobřeží Slonoviny a z dlouhodobého výhledu dokonce až do Senegalu.

Třetím největším výrobcem zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě je zkapalňovací továrna na nigerijském Bony Island, která dodává zejména evropským zákazníkům (španělský "Gas Natural", "Gas de France", italský ENEL a portugalský "TRANSGAS"). Vlastníky továrny jsou nigerijský NNPC (49 %), Shell (25, 6 %), Total LNG Nigeria Ltd. (15 %) a ENI (10, 4 %). Současná kapacita "Boni Island" je 22 milionů tun LNG a 4 miliony LPG ročně. Do roku 2011 by měla být vybudována další výrobní jednotka a výroba kapalného plynu na Boni Island by tím stoupla na 30 milionů tun, čímž by se Nigérie celosvětově zařadila na druhé místo za Qatar.

Idea trans-saharského plynovodu ("Trans Saharan Gas Pipeline"):

Mělo by se jednat o plynovod vedoucí z jihu Nigérie přes rafinerii v severonigerijské Kaduně, dále přes Niger a Alžírsko ke Středozemnímu moři. Předpokládáno by pak bylo napojení na plynovodní systém ve Španělsku či v Itálii. Celková délka (ke Středozemnímu moři) je odhadována na 4 128 km, přepravní kapacita na 30 miliard m3 plynu, náklady na výstavbu na 13 miliard USD.

Zájem o výstavbu trans-saharského plynovodu naznačila EK již v průběhu návštěvy eurokomisařů Louise Michela (rozvojová spolupráce) a Andrise Piabalgse (energetika) v Nigérii ve dnech 9.-11. 9. 2008. Bylo také naznačeno, že výstavba by mohla být financována evropskými bankami. Dle informací dostupných ZÚ je však tato otázka zatím kontroverzní i v samotném Bruselu.

Má se za to, že diverzifikovat dodávky zemního plynu do Evropy formou odběrů z Nigérie, lze dvěma způsoby: výstavbou plynovodu, nebo dodávkami LNG tankery. Nigérie o plynovod určitý zájem projevuje zejména proto, že by přivedl plyn do severní části země, kde je nedostatek energetických zdrojů. Tato varianta je však považována za finančně nákladnou (nákladnější, než dodávky LNG) a mohla by být také riskantní z bezpečnostního hlediska, neboť plynovod by byl snadným terčem útoků militantních skupin působících v Nigeru a v Alžírsku. Otázkou také je, nakolik by se jednalo o diverzifikaci dodávek, pokud by plyn návazně z Alžírska směřoval do Itálie, kde je plynovod vlastněný Gazpromem. Výhodou by však byla větší kontrola a kontinuita zásobování, než v případě přepravy zkapalněného plynu po moři. Zájemců o LNG je mnoho (také USA, Čína, Indie) a z (případných) politických důvodů může být směrování dodávek snadno měněno. Mezinárodní těžební společnosti, jež jsou v Nigérii aktivní (zejména Shell a Total), jeví o participaci na výstavbě plynovodu zájem, ovšem pouze za předpokladu rentability jeho provozu. Vzhledem k současným regulovaným a nízkým cenám plynu zatím nepovažují projekt za životaschopný (přesto probíhají předběžná jednání, např. počátkem roku 2009 mezi společností Shell, alžírskou společností Sonatrach a nigerijským NNPC).

Těžba pevných minerálů

Na suroviny je bohatá zejména oblast tzv. Středního pásu (Middle Belt), tedy území zhruba mezi 7. a 9. rovnoběžkou. Zde se nachází převážná část bohatých nalezišť minerálů - zejména žuly, mramoru, vápence, uhlí, cínové a železné rudy, rud tantalu a niobu, zlata, drahých kamenů, olova a zinku. Velmi často jsou však tyto minerály těženy jen nelegálně a pak prodávány na černém trhu nebo pašovány přes propustné hranice do sousedních zemí. Státem řízená a financovaná těžba ve velkém prakticky neexistuje. Přitom tyto suroviny představují pro nigerijské národní hospodářství obrovský potenciální zdroj příjmů.

V rámci projektu NEEDS byla nigerijskou vládou přijata strategie k revitalizaci sektoru těžby pevných minerálů, zejména reaktivaci těžby uhlí. Součástí strategie je i urychlená privatizace státních podílů v prakticky všech firmách, které se kolem těžby uhlí pohybují.

Růst těžby pevných minerálů stoupá, v posledním období hlavně díky zvyšující se těžbě uhlí, mramoru a zejména kaolínu, když se podstatně zvýšila poptávka místních cementáren.

ZDROJ: http://www.businessinfo.cz/


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist