Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Těžba nerostných surovina a energetika Bulharska

23.06.2012  |  448× přečteno      vytisknout článek

Těžba nerostných surovina a energetika Bulharska

Těžební průmysl

Těžební průmysl představuje přibližně 5% podíl na celkovém HDP. Téměř 40 % z celkové hodnoty produkce odvětví představuje těžba uhlí. V roce 2009 výroba v odvětví poklesla o 18 %, v roce 2010 byl zaznamenán nulový růst uvedeného odvětví. Současné zásoby uhlí v Bulharsku jsou odhadovány na 2 miliardy tun. Největším těžebním podnikem jsou doly "Mini Maritza Iztok" s roční těžbou řádově 25 milionů tun lignitu. Zemní plyn se již prakticky netěží. V lednu 2009 byla zastavena těžba v podmořském nalezišti Galata 20 km východně od Varny, kterou na základě koncese zajišťovala firma Petreco (100% dcera v UK zaregistrované Melrose Resources). Dřívější roční těžba dosahovala téměř 300 milionů m3, což představovalo cca 8 % celkové spotřeby plynu v Bulharsku. Držitelem dalších dvou těžebních koncesí je soukromá společnost "Proučvane i dobiv na neft i gaz", která v minulosti těžila na nalezištích Marinov geran, Durankulak, Dolni Dubnik, Selanovci, Bulgarevo a Butan-jug na severu a severovýchodě Bulharska. Existují zde rovněž zanedbatelná naleziště ropy. Koncese na těžbu ropy vlastní rovněž firma "Proučvane i dobiv na neft i gaz", jedná se však o malá naleziště Tjulenovo, Dolni Dubnik, Budarski geran, Dolni Lukovit a Gorni Dubnik. Pokud jde o dovoz strategických surovin, Bulharsko je v současné době 100% závislé na jejich dovozu z Ruska, a to jak u plynu dováženého prostřednictvím společnosti Gazprom v objemu řádově 3,4 mld. m3 ročně, tak i u ropy, kde hlavním dodavatelem je LUKOIL (7 milionů tun ročně).

Hutnictví a metalurgie

Hutnictví a metalurgie se na celkové průmyslové výrobě podílí 12 %. Toto odvětví je zde téměř výlučně závislé na dovážených surovinách (železná ruda, koksovatelné uhlí), přičemž zhruba 80 % výrobků ze železa a oceli ještě v roce 2008 směřovalo na vývoz. V současné době lze mezi hlavní fungující výrobce surového železa, ocele a válcovaných výrobků v Bulharsku zařadit podniky Stomana Industry (www.stomana.bg), Promet Steel (www.promet.bg), Sofia Metal (www.sofiametal.hit.bg), Helios Metalurg (www.helios-metalurg.com), IPO (www.ipo-bg.com), Bamex (www.bamex.bg), Zhiti (www.zhiti.com) a Intertrust Interpipe (interpipe-bg.com).

V hutnictví neželezných kovů mají nejsilnější postavení podniky KCM (www.kcm.bg) a OCK (olovo, zinek, www.ock-bg.com). Největším výrobcem mědi je závod Aurubis Bulgaria (www.aurubis.com). Tento závod nesl až do počátku roku 2009 název Cumerio Med a byl součástí belgického holdingu Cumerio. V dnešní době patří německému koncernu Norddeutschen Affinerie AG. Opracováním barevných kovů se dále zabývají podniky Sofia Med (výrobky z mědi, www.sofiamed.bg), Alcomet (zpracování hliníku, www.alcomet-plc.com), SteelMet (hliníkové profily, www.steelmet.bg) a Precis Inter Holding (hliníková potrubí, www.precis-inter.com).

Energetika

Energetické zdroje

a. Domácí surovinové zdroje

- zemní plyn: netěží se; v lednu 2009 byla zastavena těžba v podmořském nalezišti Galata 20 km východně od Varny; na základě koncese zajišťovala firma Petreco (100% dcera v UK zaregistrované Melrose Resources); dřívější roční těžba dosahovala téměř 300 milionů m3, což představovalo cca 8 % celkové spotřeby v BG; držitelem dalších dvou těžebních koncesí je soukromá společnost "Proučvane i dobiv na neft i gaz", která v minulosti těžila na nalezištích Marinov geran, Durankulak, Dolni Dubnik, Selanovci, Bulgarevo a Butan-jug na severu a severovýchodě BG; břidličný plyn: připravuje se průzkum a studie proveditelnosti těžby z ložisek břidličného plynu v severozápadní části BG (oblast kolem měst Razgrad, Silistra, Dobruč, Šumen a Varna); povolení k průzkumu má americká společnost Chevron; předběžné odhady zásob břidličného plynu v BG počítají s více než 300 mld. m^3.
- ropa: zanedbatelná naleziště; koncese na těžbu vlastní soukromá společnost "Proučvane i dobiv na neft i gaz"; jedná se o malá naleziště Tjulenovo, Dolni Dubnik, Budarski geran, Dolni Lukovit a Gorni Dubnik;
- uhlí: zejména těžba lignitu; největším těžebním závodem je podnik "Mini Maritza Iztok"; roční těžba řádově 20-25 mil. t;

b. Import energetických surovin

- zemní plyn: 100% závislost na RF (Gazprom); řádově 3,4 mld. m3 ročně;
- ropa: 100% závislost na dovozu; hlavní dodavatel LUKOIL; 7 mil. t ročně;

Energetická infrastruktura

a. Aktuální situace

- elektrárny: celkový instalovaný výkon 12 072 MW, z toho TE 6 451 MW (lignit 3 979 MW, hnědé a černé uhlí 1 678 MW, plyn 794 MW), JE 2000 MW, vodní elektrárny 3 108 MW, fotovoltaické elektrárny 25 MW, větrné elektrárny 488 MW (bližší informace na www.tso.bg);
- rafinerie: hlavním zpracovatelem ropy je "LUKOIL Neftochim Burgas" (největší na Balkáně); ročně zpracovává řádově 7 mil. t ropy, z níž vyprodukuje více než 5,5 mil. t tekutých paliv;
- ropovody: územím BG nevedou tranzitní ropovody;
- plynovody: 945 km tranzitního plynovodu přepravujícího ročně cca 17 mld. m3 ruského zemního plynu z Rumunska odpovídajícími větvemi do Turecka (14 mld. m3), Řecka (3 mld. m3) a Makedonie (0,1 mld m3) vč. 6 kompresorových stanic s celkovým příkonem 214 MW; přenosová soustava s hlavním potrubím o délce 1700 km, třemi kompresorovými stanicemi s celkovým příkonem 49 MW, sedmdesáti stanicemi redukce tlaku a osmi měřícími stanicemi; blíže viz na www.bulgartransgaz.bg ,
- zásobník zemního plynu: jediný zásobník se nachází v Čirenu, ročně je v rámci regulace výkyvů v odběru do něj vtlačeno a zpětně vyčerpáno řádově 300 mil. m3 zemního plynu;

b. Plánovaný rozvoj infrastruktury

- elektrárny: výstavba nové JE Belene (2x1000 MW, hlavním dodavatelem je ruský Atomstrojexport, BG vláda hledá strategického investora; je ve sporu s ruským dodavatelem );
- ropovody: potenciální účast ve společném rusko-bulharsko-řeckém projektu výstavby ropovodu Burgas (BG) - Alexandroupolis (GR) za účelem přepravy ruské a kaspické ropy mimo průlivy Bospor a Dardanely (pozn.:projekt však naráží na environmentální problémy);
- plynovody: potenciální účast ve dvou mezinárodních (alternativních a do jisté míry konkurenčních) projektech South Stream (ruský plyn dnem Černého moře, severní částí Bulharska a následně dvěmi větvemi do Rakouska a do Itálie) a Nabucco (Turecko-Rakousko). Připravuje se (se spolufinancováním z fondů EU) výstavba plynovodního interkonektoru s GR (uvedení do provozu v r. 2013), RO (dokončení výstavby do konce r. 2012), SRB (začátek projektování a výstavby v polovině r. 2013) a TR (očekávána lhůta realizace projektu - 2014); BG a TR jednají o rekonstrukci plynovodního spojení, která umožní tok i z TR do BG (dosud jen z BG do TR), není však jasný vztah tohoto záměru s projektem Nabucco;
- zásobníky zemního plynu: rozšíření kapacity úschovy a těžby zemního plynu ve stávajícím zásobníku v Čirenu (Bulgartransgas); konverze vytěženého ložiska plynu Galata, na místě vyčerpaného ložiska se připravuje projekt na budování zásobníku plynu (Melrose Resources) o kapacitě přes 1 mld m3;.

Vlastnická struktura

a. Plyn

- transport: státní společnost Bulgartransgaz (www.bulgartransgaz.bg), která je součástí Bulharského energetického holdingu - BEH (www.bgenh.bg);
- zásobník Čiren: Bulgartransgaz;

b. Elektroenergetika

- výroba: JE Kozloduj (www.kznpp.org, instalovaný výkon 2x1000 MW, vlastní státní společnost NEK, součást Bulharského energetického holdingu - BEH); TE Maritza Iztok 2 (www.tpp2.com, instalovaný výkon 1556 MW, 8 bloků, součást státem vlastněného BEH); TE Varna (www.cez.bg, 1260 MW, tj. 6x210 MW, 100% vlastníkem je ČEZ a.s.), Enel Maritza Iztok 3 (www.enel.bg, 840 MW, vlastníkem je italská společnost Enel); TE Galabovo (předtím Maritza Iztok 1), 2x335 MW, vlastníkem je americká společnost AES; elektrárna uvedena do provozu v r. 2011;
- přenosové sítě jsou ve vlastnictví státu; vlastnická práva a správu vykonává Národní energetická společnost NEK (www.nek.bg);
- distribuce: "ČEZ Razpredelenie Bulgaria" (západní část BG; majoritní 2/3 podíl vlastní ČEZ a.s., zbytek BG stát); "EVN Elektrorazpredelenie Bulgaria" (jihovýchodní část BG; majoritní 2/3 podíl vlastní rakouská EVN, zbytek BG stát); "EON Bulgaria Mreži" (severovýchodní část BG; majoritní 2/3 podíl vlastní německá E.ON, zbytek BG stát); lokální privátní distribuční společnost "ERP Zlatni Pjasci" je ve vlastnictví BG fyzických osob.

c. Ropa

- rafinerie "LUKOIL Neftochim Burgas" je 100% vlastněná ruskou společností LUKOIL.

ZDROJ:businessinfo.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist