Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vrtulníkem nad ropovodem - Družba ještě není na odpis

12.07.2012  |  zdroj: HN  |  97× přečteno      vytisknout článek

Vrtulníkem nad ropovodem - Družba ještě není na odpis

Každý druhý týden startuje z heliportu na Centrálním tankovišti ropy poblíž Kralup nad Vltavou vrtulník s dvoučlennou posádkou. Pravidelný let je součástí kontroly trasy ropovodu Družba, nejdelšího ropovodu na světě. Jeho celková délka činí více než čtyři tisíce kilometrů, vede z uralských nalezišť v Rusku do Evopy a na českém území je dlouhý 370 kilometrů.

O Družbu, ale i novější ropovod IKL z bavorského Vohburgu u Ingolstadtu, se na našem území stará státem ovládaná společnost MERO. Její dispečeři v Centrálním tankovišti ropy sledují trasu částečně pomocí kamer na trase, hlášení lidí z terénu - takzvaných trasařů a pravidelně i pomocí služeb najaté firmy a posádky jejího vrtulníku.

Z ochranného pásma zakopaných rour (někde je vedení zdvojeno, takže celková délka Družby na našem území je 506 kilometrů) musí zmizet vše, co by mohlo dopravu ropy nějak ohrozit nebo zkomplikovat - černé skládky, stavby, výkopy, polomy.

Pátrá se také po vyloženě kriminální činnosti - nedaleko Litvínova před dvěma měsíci skupina lidí ropovod navrtala.

"Spletli si naše vedení ropy se souběžně uloženou, ale slabší rourou s benzinem společnosti Čepro. Náklady na opravu ropovodu jsou v takových případech obrovské, takže se chystáme instalovat k ropovodu speciální čidla, která v rizikových úsecích takové nelegální aktivity včas zaznamenají," popisuje v Česku ojedinělý případ "útoku" na ropovod provozní ředitel MERO Vít Tůma.

Družba jako na dlani

Nasedáme do vrtulníku Robinson R44 - malého stroje, který pojme i s pilotem čtyřčlennou posádku - startujeme za slunečného počasí a výhled z helikoptéry nic nekazí. Přesto letíme celou trasu jen pár desítek metrů nad zemí. Někde označují dráhu uložených rour speciální trasírky, jinde lze snadno identifikovat trasu podle lesního průseku, odlišného odstínu půdy v místě dávno zahrnutého výkopu nebo na povrch ústících šachet.

Karel Sluka pilotuje vrtulník na zakázku pro MERO už roky. Zná už každý metr trasy roury, která vede pod loukami, lesy, řekami, silnicemi, železnicí - a to v hloubce kolem jednoho metru od hranic se Slovenskem u Hodonína přes Klobouky, Velkou Bíteš v blízkosti dálnice D1 k rafinerii v Kralupech a nedalekému tankovišti ropy. Odtud pak ještě na severozápad k další rafinerii - v Litvínově.

"Tahle skládka kamení tu nemá co dělat," zjišťuje Sluka poblíž malé silnice za Havlíčkovým Brodem. Vrtulník zakrouží nad skládkou a pilot zaznamenává GPS souřadnice "závady" a odesílá je do velína, odkud vyšlou na místo trasaře, který začne situaci řešit.

Sluka upozorňuje i na další rizika - přičinlivé zahrádkáře, pod jejichž pozemky ropovod vede, nelegálně kopané studny nebo lesní těžbu v blízkosti trasy.

Dál v Radostíně má MERO armaturní stanici. To je místo, kde lze do ropovodu instalovat čisticí ježky - válce, které projíždějí zvolený úsek a čistí vnitřek roury.

Kromě toho ale jednou za pět až sedm let nasazuje najatá německá firma do potrubí i takzvaného "inteligentního ježka". Zařízení, které po délce ropovodu skenuje strukturu ocelové roury a zaznamenává případné trhliny a nerovnosti.

Původní je už jen potrubí

Kontrola pravidelně pokračuje ke slovenským hranicím přes ropnou čerpací stanici ve Velké Bíteši, ve které podobně jako v dalších třech na českém území, silná čerpadla tlačí ropu potrubím dál. Tyhle čerpací stanice jsou nově rekonstruované a srovnatelné s celým technologickým zázemím s ropovodem IKL. Ten se z Německa a dál až z přístavu v italském Terstu napojil na Družbu u Centrálního tankoviště u Kralup v roce 1996.

Na Družbě, zprovozněné začátkem šedesátých let, jsou tak původní vlastně jen samotné a pravidelně kontrolované roury.

"Vadí mi, když od některých lidí tu a tam slyším, že ropovod Družba je něco jako šrot na odpis. To v žádném případě není pravda. Dokonce ani na území dalších států - včetně Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Tamní provozovatelé ropovodu nám pravidelně umožňují se se stavem na jejich území seznámit," komentuje stav nejdelšího ropovodu na světě ředitel Tůma. Ropovod je podle něj stavba, která by měla vydržet i sto let. A to se týká i Družby. Takže z technického hlediska může bezpečně přepravovat ropu ještě další desítky let.

Skutečnost, že z Východu k nám v posledních letech teče stále méně černého zlata a naopak roste přeprava přes IKL ze Západu, je tedy podle něj důsledkem obchodních nebo politických vlivů.

O tom, jaký význam ropovodu Družba přikládaly v době jeho vzniku tehdejší členské státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, svědčí i kapacita tohoto potrubí.

Loni přiteklo do České republiky celkem sedm milionů tun ropy, z toho z Ruska čtyři miliony a tenhle podíl dál klesá. V šedesátých a sedmdesátých letech však proudilo jen samotnou Družbou do tehdejšího Československa dvanáct milionů tun. Původní předpoklad přitom počítal dokonce s 18 miliony dopravených tun ropy za rok.


Družba versus IKL

506 KILOMETRŮ
měří celkem ropovod Družba na českém území. V provozu je od 60. let. Ročně může přepravit až 9,5 milionu tun ropy ze Sibiře.

169 KILOMETRŮ
měří na českém území ropovod IKL - z německého Ingolstadtu. V provozu je od roku 1996, ročně může přepravit do ČR až 11 milionů tun ropy.

7 MILIONŮ TUN ROPY
přiteklo loni oběma ropovody do Česka. Z toho 4 miliony Družbou a 3 miliony přes IKL. Letos se poměr poprvé v historii obrací ve prospěch IKL.

AUTOR: Miroslav Petr
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist