Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Zlatá horečka se přesune do vesmíru

11.11.2012  |  zdroj: EKONOM  |  136× přečteno      vytisknout článek

trpaslíkLidí na Zemi přibývá a množství nerostných surovin je omezené. Vědci se proto rozhlížejí, co všechno si lze "vypůjčit" od vesmírných sousedů.

Planety v naší Sluneční soustavě či asteroidy má v hledáčku společnost Planetary Resources, která nedávno oznámila, že chce ve vesmíru těžit vzácné kovy. Prezidentem firmy je Chris Lewicki, který se podílel na vývoji marsovských vozítek pro NASA. Pro svůj projekt získal i několik významných investorů, mezi nimi i miliardáře Larryho Page a Erika Schmidta z Google nebo Charlese Simonyie, bývalého programátora Microsoftu, jenž si už zaplatil dva turistické lety do vesmíru.

Těžařská společnost se chce ve vesmíru věnovat těžbě vzácných kovů, jako je platina, iridium, palladium nebo osmium. Ty jsou na Zemi v malých koncentracích a jejich získávání je nákladné.

Až budou díky těžbě na asteroidech tyto vzácné kovy dostupnější, zlevní defibrilátory, televize, počítačové monitory i katalyzátory, tvrdí zakladatelé firmy Planetary Resources. Skeptici ovšem namítají, že pokud by se opravdu podařilo tento plán realizovat, vzácné kovy by sice zlevnily, ale těžba v kosmu by se tím pádem rychle přestala vyplácet. Než se společnost pustí do těžby, chce na oběžnou dráhu Země vyslat několik kosmických dalekohledů, jež mají pomoci vytipovat nejvhodnější cíle. "První dalekohled odstartuje za rok a půl, do pěti let jich bude na oběžné dráze kroužit 10 nebo 15," uvedl Chris Lewicki pro časopis New Scientist. Nepůjde ale o monstra o velikosti autobusu, jakým je slavný Hubbleův teleskop. Má se jednat o půlmetrové krychle, v nichž budou teleskopy o průměru 20 centimetrů. Pro dané účely to podle Lewického stačí, protože oproti pozorování ze Země nebude přístrojům bránit ve výhledu zemská atmosféra.

Samotnou těžbu pak mají obstarávat robotické automaty. Podle odhadů společnosti se na jedné planetce o průměru půl kilometru může nacházet stejné množství platiny, jako se dosud vytěžilo na Zemi. Jednou z možností, jak těžbu usnadnit, je podle Lewického přiblížení dráhy asteroidu blíže k naší planetě. Samozřejmě by se to muselo udělat obezřetně, aby se Země neocitla v ohrožení. Nicméně plány, jak měnit dráhu asteroidů, nejsou ničím novým. Zabývá se jimi i NASA pro případ, že by některý z nich ohrožoval Zemi. Možností je několik: například by šlo vyslat k němu větší sondu, která by ho svojí gravitací vychýlila z dráhy. Také by šlo pokrýt jeho povrch světlou, nebo naopak tmavou barvou, aby se působením slunečního záření změnila jeho teplota. Vypařování materiálu na jedné, zahřátější části vychýlí asteroid z dráhy. Firma zatím pro jistotu neoznámila, kdy chce těžbu zahájit. Mluví jen o tom, že je to střednědobý až dlouhodobý cíl - zatím se chce soustředit na dalekohledy, a pak se uvidí.

Těžba vzácných kovů je zatím ze všech kosmických surovin nejnadějnější, protože se nemusí dovážet v tak velkých objemech jako například jiné rudy.

Pokud jde o Měsíc nebo Mars, pozornost se soustředí především na suroviny, které by šly využít přímo na místě pro budoucí kolonizátory. Na Marsu je podle všeho dostatek kovů, ale i křemíku, fosforu a dalších prvků, které lidé potřebují pro dlouhodobější pobyt na rudé planetě. Více o složení tamních hornin prozradí vozítko Curiosity, které se od letošního srpna prohání po jejím povrchu a provádí fyzikální i chemické analýzy nalezených vzorků.

Nejdůležitější surovinou je pochopitelně voda. Její přítomnost na Marsu definitivně potvrdila sonda Phoenix, která přistála na okraji polární čepičky a zjistila, že se tam nachází nejen zmrzlý oxid uhličitý, ale i zmrzlá voda. Budoucí návštěvníci rudé planety ji budou potřebovat nejen pro svoji vlastní potřebu, ale počítá se s ní také jako se zdrojem paliva pro návrat. I dnešní rakety používají jako palivo kyslík a vodík. Na Marsu by se obojí mohlo vyrábět elektrolýzou z vody, potřebnou energii k jejímu rozkladu by nejspíše dodal malý jaderný reaktor dovezený ze Země. Voda nechybí ani na Měsíci - ukrývá se na dně polárních kráterů.

O vodu se zajímá i firma Planetary Resources. Nachází se totiž i na některých asteroidech, které jsou ve skutečnosti slepenci hornin a vodního ledu. A vzhledem k tomu, že vynesení každého kilogramu nákladu na oběžnou dráhu stojí tisíce dolarů, mohlo by se vyplatit zásobovat kosmonauty na oběžné dráze Země i při cestách ke vzdálenějším cílům právě vodou z asteroidů.

Odlišnou vizi nastiňuje Robert Mueller z Amesova výzkumného centra NASA. Když vznikala sluneční soustava, díky fyzikálním zákonům se podle jeho slov těžší prvky usazovaly na tělesech blíže ke Slunci, zatímco těkavé látky a voda se dostaly do vnějších částí soustavy. "Těžší prvky, jako jsou kovy, bychom tedy mohli těžit na kamenných planetách a pro vodu posílat robotické sondy například k měsícům Jupitera a Saturnu," navrhuje Mueller.

Důležitou surovinou bude při osidlování okolních kosmických těles pochopitelně také kyslík. Na Měsíci to nebude problém, protože samotný regolit neboli jemný prach pokrývající lunární povrch podle dosavadních analýz obsahuje 40 procent kyslíku. Může tedy posloužit pro výrobu dýchatelného plynu i pro využití do pohonu raket. Pro roční zásobování jedné lunární základny kyslíkem by podle Muellera stačila vrstva dvou až tří centimetrů regolitu z plochy o velikosti fotbalového hřiště. A vzhledem k tomu, že celý Měsíc pokrývá vrstva regolitu o mocnosti několika metrů, vystačil by kyslík opravdu na hodně dlouho.

Uspokojit poptávku po tomto plynu by neměl být problém ani na Marsu: nachází se v oxidech železa, které tamním horninám dávají typickou červenou barvu. Kromě toho tamní atmosféru tvoří převážně oxid uhličitý. Nejjednodušším způsobem, jak z něj získat kyslík, je přivézt si s sebou ze Země pár rostlin. Pokud možno jedlých, aby pozemšťanům na Marsu kromě dýchatelného vzduchu poskytly i něco do žaludku.

AUTOR: Marie Laštovičková
spolupracovnice redakce

Máme na to právo?

Svoje jméno s firmou Planetary Resources coby poradce poněkud paradoxně spojil i filmový režisér James Cameron. Děj jeho filmu Avatar (na snímku) se přitom točil právě kolem nerostných surovin na měsíci smyšlené planety a měl jednoznačné poselství: těžařské společnosti a jejich honba za ziskem za každou cenu jsou zlo, lidé nemají právo ničit těžbou životní prostředí na jiných planetách. Podobné otázky si kladou i mnozí odborníci. "Musíme k takovým plánům přistupovat opatrně a včas se zamyslet, jestli víme, co děláme. Díval jsem se na naši planetu z vesmíru a viděl jsem pár opravdu ošklivých věcí, které jsme jí provedli. Doufám, že v budoucnu nic podobného neuvidím na jiných místech ve vesmíru," varuje před neuváženou těžbou v kosmu americký astronaut Mark Polansky. Kromě toho vyvstává další otázka: co když na planetách či asteroidech, kde bychom chtěli těžit suroviny, existuje život, byť třeba jen v mikroskopické formě? "Než někde začneme těžit, musí me provést řadu analýz hornin. Při té příležitosti budeme zjišťovat i to, zda se tam nenacházejí živé organismy," říká Robert Mueller z Amesova výzkumného centra NASA. Pokud ano, na těžbu bude nejspíše třeba zapomenout - jednak z etických důvodů, ale také proto, že by hrozilo zavlečení neznámých mikroorganismů na Zemi. Riziko je pochopitelně oboustranné - než na jakékoli cizí planetě, jejím měsíci nebo na asteroidu přistanou robotické těžební stroje, musejí se dokonale sterilizovat, aby tam nezavlekly bakterie ze Země.


Elektřina z Měsíce

Snad nejzajímavějším prvkem, který se nachází na měsíčním povrchu, je zvláštní typ helia: izotop zvaný helium-3. Zatímco za Zemi je vzácný, na Měsíci je ho spousta. Pokud by se podařilo zvládnout jeho termo-
jadernou fúzi čili slučování atomových jader při vysoké teplotě, mohl by sloužit jako efektivní zdroj elektrické energie. Geolog a astronaut Harrison Schmitt (na snímku) propaguje myšlenku, že by se helium-3 mohlo dovážet z Měsíce na Zemi. "Světová spotřeba energie rok od roku stoupá, především v zemích, jako je Čína nebo Indie. Není tedy divu, že se tyto země tolik zajímají o výzkum Měsíce. Jedním z důvodů je právě helium-3," tvrdí Schmitt. Podle propočtů by 25 tun tohoto prvku teoreticky stačilo k pokrytí energetické spotřeby celé Evropy i Spojených států. Pro začátek by se ovšem těžilo v menších objemech. Vzhledem k tomu, že je helium lehké, mohlo by se na Zemi dopravovat ve zkapalněné formě třeba jen po stovkách kilogramů. "Takové množství by pro jednu elektrárnu bohatě stačilo," soudí Schmitt, který stanul na Měsíci.


20 cm
Tak velký průměr teleskopů postačí na oběžné dráze k tomu, aby ve vesmíru dokázaly vyhledat planety či asteroidy se vzácnými kovy.

Na Měsíci je zvláštní typ helia: izotop zvaný helium-3, který by mohl sloužit jako efektivní zdroj elektrické energie.
Na Marsu je dostatek kovů, ale i křemíku a fosforu. Potvrdila se i přítomnost vody.
Na asteroidu o průměru půl kilometru se může nacházet stejné množství platiny, jako se dosud vytěžilo na Zemi. Obsahují i iridium, palladium nebo osmium.

Curiosity na Marsu. Vědcům pomůže i vozítko Curiosity, které od letošního srpna analyzuje složení hornin na povrchu Marsu.

platina

iridium

palladium

osmium


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Zlatá horečka se přesune do vesmíru
Jenže zatím lidstvo nezačalo ani se sběrem kamení na dně oceánů. Konkrece tam obsahují nejen železo, ale i další kovy.
vloženo: 14.11.2012 09:44     vložil: tic Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
Ekologický oskar
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist