Počet certifikovaných budov v ČR loni vzrostl o třetinu na 147
Počet certifikovaných budov v Česku se loni meziročně zvýšil o třetinu na 147.
Na konci prvního čtvrtletí letošního roku jich bylo 152. Na tiskové konferenci
to dnes uvedl výkonný ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Certifikace
znamená audit budovy a je důkazem její kvality. Mezi kritéria pro udělení
certifikátu patří spotřeba energií, spotřeba a užívání vody, kvalita materiálů
či napojení budovy na MHD.
Loňský rok byl s 37 certifikovanými budovami rekordní. Dosud nejvíce jich
přibylo v roce 2012, a to 30. "Započítávají se pouze nově postavené budovy.
Těch, které jsou certifikovány dodatečně, je několik dalších desítek," doplnila
výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.
Nejčastěji se podle ní certifikují administrativní budovy v Praze, loni to byly
například AFI Karlín Business Centre, BLOX, Florenc Office Centre, City Tower,
Aviatica nebo Corso Court. "Máme ale radost, že se postupně certifikují budovy i
v regionech. Loni to byly například Forum Nová Karolina v Ostravě, CTPark Brno,
OC Nisa v Liberci nebo OC Haná v Olomouci," dodal Kalvoda.
První certifikovanou budovou v ČR byla v roce 2009 centrála ČSOB v Praze -
Radlicích. Byla zároveň první v regionu střední a východní Evropy. "Ještě v roce
2011 těch budov bylo jen deset, od té doby jejich počet začal strmě růst," řekl
předseda představenstva České rady pro šetrné budovy Leoš Vrzalík.
Jedním ze systémů pro certifikaci je tzv. LEED. V něm se hodnotí osm kategorií,
největší důraz je kladen na spotřebu energie a vody. Větší počet bodů získá
budova, která používá energii z obnovitelných zdrojů, nejvíce v případě, pokud
si ji vyrábí sama. U vody se hodnotí jak vnitřní spotřeba při mytí nebo
splachování, tak vnější jako například zalévání.
Důležitá je také poloha, blízkost MHD, zda se tam dají zaparkovat kola, nebo zda
je tam dobíječka pro elektromobily. Dál se posuzuje kvalita prostředí, například
zda jsou koberce z přírodních nebo syntetických materiálů. Hodnotí se též výměna
vzduchu a přístup k dennímu světlu. Co se týká stavebních materiálů,
upřednostňovány jsou ty obnovitelné, jako je dřevo. Nejméně žádoucí jsou beton
nebo sklo [https://www.kamsnim.cz/categories/skloBile].
Mezi budovami, které certifikát obdržely, převládají kanceláře se zhruba
třípětinovým podílem plochy. Následují maloobchodní řetězce a skladové a
logistické haly.
Podle Vrzalíka už většina firem, zejména nadnárodních, vyžaduje, aby budova, ve
které chtějí mít svoje kanceláře, byla certifikovaná. "Tím je to obchodně
zajímavé i pro developery," uvedl.
V podílu certifikovaných budov na jejich celkovém počtu je Česko ve střední a
východní Evropě lídrem. V Evropě jsou na tom nejlépe Velká Británie a Německo,
dodal Vrzalík.
Počet certifikovaných budov v Česku se loni meziročně zvýšil o třetinu na 147. Na konci prvního čtvrtletí letošního roku jich bylo 152. Na tiskové konferenci to dnes uvedl výkonný ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Certifikace znamená audit budovy a je důkazem její kvality. Mezi kritéria pro udělení certifikátu patří spotřeba energií, spotřeba a užívání vody, kvalita materiálů či napojení budovy na MHD.
Loňský rok byl s 37 certifikovanými budovami rekordní. Dosud nejvíce jich přibylo v roce 2012, a to 30. "Započítávají se pouze nově postavené budovy. Těch, které jsou certifikovány dodatečně, je několik dalších desítek," doplnila výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.
Nejčastěji se podle ní certifikují administrativní budovy v Praze, loni to byly například AFI Karlín Business Centre, BLOX, Florenc Office Centre, City Tower, Aviatica nebo Corso Court. "Máme ale radost, že se postupně certifikují budovy i v regionech. Loni to byly například Forum Nová Karolina v Ostravě, CTPark Brno, OC Nisa v Liberci nebo OC Haná v Olomouci," dodal Kalvoda.
První certifikovanou budovou v ČR byla v roce 2009 centrála ČSOB v Praze - Radlicích. Byla zároveň první v regionu střední a východní Evropy. "Ještě v roce 2011 těch budov bylo jen deset, od té doby jejich počet začal strmě růst," řekl předseda představenstva České rady pro šetrné budovy Leoš Vrzalík.
Jedním ze systémů pro certifikaci je tzv. LEED. V něm se hodnotí osm kategorií, největší důraz je kladen na spotřebu energie a vody. Větší počet bodů získá budova, která používá energii z obnovitelných zdrojů, nejvíce v případě, pokud si ji vyrábí sama. U vody se hodnotí jak vnitřní spotřeba při mytí nebo splachování, tak vnější jako například zalévání.
Důležitá je také poloha, blízkost MHD, zda se tam dají zaparkovat kola, nebo zda je tam dobíječka pro elektromobily. Dál se posuzuje kvalita prostředí, například zda jsou koberce z přírodních nebo syntetických materiálů. Hodnotí se též výměna vzduchu a přístup k dennímu světlu. Co se týká stavebních materiálů, upřednostňovány jsou ty obnovitelné, jako je dřevo. Nejméně žádoucí jsou beton nebo sklo.
Mezi budovami, které certifikát obdržely, převládají kanceláře se zhruba třípětinovým podílem plochy. Následují maloobchodní řetězce a skladové a logistické haly.
Podle Vrzalíka už většina firem, zejména nadnárodních, vyžaduje, aby budova, ve které chtějí mít svoje kanceláře, byla certifikovaná. "Tím je to obchodně zajímavé i pro developery," uvedl.
V podílu certifikovaných budov na jejich celkovém počtu je Česko ve střední a východní Evropě lídrem. V Evropě jsou na tom nejlépe Velká Británie a Německo, dodal Vrzalík.
Zdroj:ČTK
Sdílet článek na sociálních sítích