Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Čtvrtý ročník solární ligy žil ofenzívou slunečních elektráren

03.03.2008  |  160× přečteno      vytisknout článek

Organizuje ji občanské sdružení Liga ekologických alternativ (LEA)

Tradičním vyhlášením sídel, která si u nás vloni nejlépe vedla v Solární lize ČR, soutěži obcí a měst ve využívání energie Slunce, byl 14. ledna v Ostravě při veletrhu Infotherma na výstavišti Černá louka završen již 4. ročník tohoto klání o sluneční body. Organizuje ho občanské sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) s cílem přispět zviditelňováním domácích i zahraničních zkušeností, novinek i trendů ke zvýšení celospolečenského zájmu o přínosy, které perspektivní obor solární energetiky i u nás stále zřetelněji nabízí.

„Obdobně jako ve sportu, mohou  v naší soutěži občané, školy, firmy i úřady skórovat tím, že přihlásí své kolektory na ohřev vody a přitápění či panely produkující solární elektřinu, čímž získávají pro svou obec nebo město body, které sídlu vynesou podle výše umístění v žebříčcích pěti kategorií propagační a často také ekologický efekt,“ vysvětluje za porotu soutěže její předseda Karel Merhaut z LEA a shrnuje výsledky: „Za rok 2007 připadly tituly Solární mistr ČR poprvé Ostravě a dále jihomoravským Dubňanům a obci Ostrožská Lhota. Rusava ze Zlínska ho dokonce obhájila hned ve třech kategoriích.“

Ostrava bodovala velikány

Severomoravská metropole v kategorii měst nad 50 tisíc obyvatel v posledních dnech loňska těsně předstihla vloni první Plzeň díky přihlášení velkých ploch teplovodních kolektorů - např. na Domově důchodců Korýtko (zhruba 400 m2), na vodním areálu v Ostravě-jih (150m2) i díky množství menších systémů. Ostrava má také jako jediné město republiky už přes 2 000 m2 kapalinových kolektorů evidovaných v soutěži.

Zlínsku přibylo eso

Dubňany z Hodonínska primát mezi sídly do 50 tisíc obyvatel získaly díky solárnímu parku společnosti Sluneta o instalovaném výkonu 515 kWp. Ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště na Zlínsku umožnila v kategorii fotovoltaických systémů zvítězit ještě větší solární elektrárna postavená firmou HiTechSolar (702 kWp).

Rusava z téhož kraje v čele tří dalších kategorií (souhrnné hlavní i v kategoriích sídel s termickými kolektory a sídel s méně než 5 tisíci obyvateli) nebyla nikým předstižena už čtyři roky, hlavně díky kolektorové ploše zhruba 550 m2 na tamním koupališti.

Mela mezi solárními parky

Obvyklý neoficiální titul Skokan roku si právem vysloužila hned dvě sídla: podšumavské Bušanovice (s naším prvním velkým solárním parkem - 693 kWp) a rovněž Ostrožská Lhota. Tato, před rokem na solárním nebi zcela neznámá sídla, doskočila na prestižní čelná místa - první z těchto obcí dokonce na páté místo hlavní kategorie, následována zde Ostrožskou Lhotou. Tu pro změnu na špici fotovoltaických systémů následují zase Bušanovice.

Právě boom velkých slunečních elektráren se v loňském ročníku solární ligy stal jejím charakteristickým rysem i zpestřením. Tak například další instalace s řádu stovek kWp z Úštěku-Habřiny na Litoměřicku (507 kWp) skončila v soutěžní kategorii pro fotovoltaiku na třetím místě a odbornou veřejnost zaujala mimo jiné nejnižšími u nás dosaženými měrnými náklady solárního parku na volné půdě (pod 117 000 Kč bez DPH na kilowattpeak výkonu). Značnou pozornost vzbudil i solární park společnosti Energy21 v Jaroslavicích u Znojma (900 kWp), nepřipojený však do konce roku 2007 k síti, a proto dosud nezahrnutý v solární lize.

„Šťáva" ze sluníčka i bez dotací?

Zájem o budování slunečních elektráren přitom začaly projevovat nejen naše i zahraniční ekonomicky stabilní a silné firmy, ale též technicky zdatní jednotlivci, a to nejen za podmínky získání stále obtížněji dostupných tuzemských či evropských dotací, ale rovněž už jen s kalkulací kombinace bankovního úvěru, stanovené výhodné výkupní ceny elektřiny (13,46 Kč/kWh) nebo využití tzv. zelených bonusů a vlastních zdrojů.

Odvahu a šikovnost při instalaci polohovacích tracků zcela vlastní konstrukce osvědčili kupříkladu otec a syn Janouškovi z horského střediska Rokytnice nad Jizerou (foto na titulní straně listu), kteří svou elektrárnu o výkonu 31,7 kWp uvedli do života bez dotace, jen s úvěrem.

Ofenzíva slunečních elektráren, jež dala celému ročníku solární ligy potřebnou atmosféru zajímavého zápolení, se nakonec odrazila v konečném součtu přihlášených instalovaných výkonů: stoupl proti předešlému roku devětkrát - na 2,990 MWp!

Je výmluvné, že mistr roku 2006 v kategorii sídel s fotovoltaikou elektrárna v Opatově o 60 kWp, se zde nyní propadla až na šesté místo.

Štika z vod termiky

Teplovodních kolektorů soutěž v závěru ročníku evidovala přes 18 200 m2, což znamená, že rok přinesl "do hry" necelých 5 000 m2. Přesto i tato sféra oboru vykázala některé slibné rysy. Podle dodavatelů instalací přibývá těch, kdo si zařízení pořizují i bez, často klopotného, čekání na dotace. Zaměstnanost montážníků zakázkami občanů údajně vzrůstá. Lze tak odhadovat, že stejně jako sféru fotovoltaiky čeká i termiku výraznější nárůst zájmu.

Již dnes o něm mluví např. Jiří Hrádek z montážní společnost JH-Solar z Jindřichohradecka, která sama do soutěže přihlásila přes 700 m2 kolektorů. Postarala se tak v roli nejagilnější firmy roku o nejštědřejší příliv bodů za termiku na konta řady obcí a měst, kde systémy osazovala. Tato do značné míry především jihočeská kolekce přihlášek (firma totiž instaluje systémy i v jiných krajích) znamenala i cenný nárůst šancí regionu v každoročním neoficiálním klání krajů.

Jihočeši obhájili

Značný bodový příděl Jihočechům zajistila hned v úvodu ročníku i ukázková „malá domů“ zahraná bušanovickým solárním parkem. Na cílové pásce pak opravdu Jihočeši potvrdili své loňské prvenství. Minule druhé Plzeňáky předstihl kraj Zlínský.

Pro úplnost dodejme, že vloni plocha všech typů solárních modulů v soutěži vzrostla ze 17 500 m2 na 41 700 m2, tj. o 138 % a v solární lize se objevilo na sto nových sídel - ve hře jich LEA na prahu roku 2008 evidovala 520.

„Solárním“ publicistou roku Břetislav Koč

Tradiční tečkou za výsledky bývá také ocenění zvláště aktivního novináře, který se obnovitelným zdrojům kvalifikovaně a systematicky věnuje. Tentokrát byl z mála žurnalistů, kteří takovým nárokům vyhovují, vybrán nestor oboru a dlouholetý spolupracovník Alternativní energie - volný novinář Břetislav Koč.

Věcné ceny do soutěže věnovala společnost Regulus. Organizátoři soutěže rozhodli o udělení slunečních kolektorů pro ohřev vody obci Ostrožská Lhota v zájmu zviditelnění také termických solárních systémů (hodnota věnované technologie 15 000 Kč) a městu Ostrava jako symbolické ocenění jeho snah demonstrovat možnosti solární termiky ambiciózními systémy velkých výkonů v řádu stovek kilowattů (hodnota věnovaných kolektorů 20 000 Kč).

Městu Hlinsko z Vysočiny bylo uděleno čestné uznání za technickou zajímavost roku (srovnávací měření ohřevu vody v systému s plochými kolektory a v systému s vakuovými kolektory ve stejném místě instalace a publikaci měřených dat na internetu). Ocenění bylo doplněno věnováním komponent termického solárního systému (tři ploché kolektory KPC1 a regulátor SR 1.1 v hodnotě 30 000 Kč). Dalším cílem daru je přispět v místě k realizaci dalších zamýšlených solárních systémů.

Oceněná sídla získávají věcné ceny s podmínkou, že do konce letního období zprovozní v zájmu aktuální osvěty oboru systém s darovanými komponenty na veřejně viditelném objektu. V opačném případě bude cena věnována jinému sídlu.

10 NEJVĚTŠÍCH SOLÁRNÍCH

ELEKTRÁREN  V SOLÁRNÍ LIZE

1. Ostrožská Lhota                       702 kWp   

2. Bušanovice                               693 kWp

3. Dubňany                                   515 kWp   

4. Úštěk - Habřina                        507 kWp   

5. Zápy                                         74,8 kWp  

6. Opatov                                     60,9 kWp  

7. Praha                                        40,9 kWp  

8. Brno                                         40 kWp     

9.  Rokytnice                                31,7 kWp  

10. Praha                                      25,8 kWp  

10 NEJVĚTŠÍCH TERMICKÝCH

SYSTÉMŮ V SOLÁRNÍ LIZE

1. Rusava                     540 m             

2. Ostrava                    403 m             

3. Ostrava                    400 m             

4. Ostrava                    308 m             

5. Jindřichův Hradec    256 m             

6. Ústupky                   242 m             

7. Praha                       218 m             

8. Tachov                    165 m             

9. Ostrava                    163 m             

10. Břeclav                  160 m             

FOTOVOLTAICKÉ DOSTIHY VE SVĚTĚ - A U NÁS

Díky dobře nastaveným výkupním cenám a vysoké intenzitě slunečního svitu se tři největší fotovoltaiky nacházejí ve Španělsku. Tu největší (výkon 20 MWp , viz obr.) má “na svědomí” německá skupina City Solar a.g., která u města Beneixama ve Valencii v září zprovoznila 200 systémů po 100 kWp. ”Rozdrobení” světové jedničky je cílené, aby investor mohl prodávat elektřinu do veřejné sítě za vyšší cenu. Kdyby systém koncipoval jako celek, pobíral by za kilowatthodinu 41,75 místo 44 eurocentu.

Vše nasvědčuje faktu, že nadvláda španělských elektráren bude jen dočasná. Již pár měsíců totiž společnost juwi GmbH staví u saského Brandisu Solarpark “Waldpolenz” o výkonu 40 MWp, ze kterého je aktuálně zprovozněna pětina. Na ploše bývalého letiště do konce roku 2009 vyroste elektrárna, u které si investor klade za cíl dosáhnout průměrný investiční náklad jen 3 250 EUR/kWp (tj. cca 85  000 Kč/kWp).

TOP 10 největších slunečních elektráren světa (stav k 10.1.2008)

1. Hoya de Los Vincentes, Jumilla        Španělsko        20,0 MWp      2008

2. Solarpark Beneixama                       Španělsko        20,0 MWp      2007

3. Nellis                                               USA               14,0 MWp      2007

4. Planta Solar de Salamanca               Španělsko        13,8 MWp      2007

5. Solarpark Lobosillo Španělsko        12,7 MWp      2007

6. Solarpark Gut Erlasee                      Německo        12,0 MWp      2006

7. Serpa PV power plant                     Portugalsko     11,0 MWp      2007

8. Solarpark "Waldpolenz", Brandis     Německo        10,4 MWp      2007

9. Pocking                                           Německo        10,0 MWp      2006

10. Huerta Solar Monte Alto               Španělsko        9,5 MWp        2006

Zdroj: Alternativní energie - www.alen.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
RENARDS dotační, s.r.o.
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist