Štědrovečerní večeři na ubrusu z PVC raději nepodávejte

Čemu se na vánoce určitě vyhnout? Například ubrusům z PVC a to hlavně u dětí. Dětský organismus je náchylný k negativnímu působení látek jako ftaláty nebo těžké kovy. Ty jsou výrazně omezeny ve výrobcích určených pro děti (jako hračky). Jak ale vyplývá z nové studie Arniky, ftaláty a těžké kovy na děti číhají i v mnoha jiných výrobcích, se kterým přicházejí denně do styku. V dětské obuvi nebo hrnečcích a sklenkách pro děti se toxické látky vyskytují v hojné míře, nicméně naše zákony je nelogicky nijak neregulují. To potvrzují i nejnovější analýzy dalšího segmentu trhu: ubrusů z PVC. U tří z pěti vzorků se prokázala přítomnost rizikových ftalátů. Vybrané nebezpečné látky by proto měly být omezeny celoplošně. Současná legislativa má mezery, které snahu chránit děti před těmito látkami do značné míry znehodnocují.

,,Je nutné položit si základní otázku: proč by mělo být olovo, kadmium nebo ftaláty v dětské obuvi či nádobí bezpečnější než stejné látky v hračkách? Čím se taková expozice liší? Z logiky věci vyplývá, že by omezení těchto látek mělo být výrazně rozšířeno," říká Karolína Brabcová, vedoucí spotřebitelských projektů z Arniky.

Tyto otázky klade nová studie spolku Arnika ,,Toxické těžké kovy a ftaláty ve výrobcích pro děti - mezery v legislativě". Ve svých závěrech požaduje, aby byly látky typu ftalátů a těžkých kovů legislativně omezeny nejen v hračkách a výrobcích určených pro děti, ale i ve všem ostatním zboží, se kterým děti přicházejí denně do styku. Studie cílí především na pracovníky státní správy a tvůrce legislativy jak na evropské, tak české úrovni.

Ve stejné logice se nesou i výsledky nejnovějších analýz, které Arnika zpracovala. Ty se týkají dalšího rizikového segmentu trhu: ubrusů a prostírání z PVC. Ty jsou stále populární a vzhledem ke svým vlastnostem (především snadné omyvatelnosti) často určeny právě dětem. U tří z pěti vzorků se zde ale prokázala přítomnost rizikových ftalátů. Jedná se především o bis(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), který tvořil u jednoho ubrusu až 20 hmotnostních procent. DEHP je klasifikována jako látka narušující hormonální a reprodukční systém člověka. Podobné účinky má i di-isononyl ftalát (DINP), který se rovněž objevil v jednom vzorku.

,,Oba zmíněné ftaláty jsou omezeny v hračkách, výrobcích pro děti. Už to ale neplatí pro ubrusy či prostírání. Přitom tyto výrobky téměř denně mohou přicházet do kontaktu s jídlem," upozorňuje Karolína Brabcová, vedoucí spotřebitelských projektů z Arniky.

,,Ve studii jsme se zaměřili na některé skupiny výrobků, se kterými přichází děti do úzkého kontaktu, které ovšem ,,proklouzly" legislativním sítem. Škodlivé látky jako olovo, kadmium či ftaláty jsou v nich omezeny v porovnání s jinými skupinami výrobků paradoxně velmi málo či vůbec. Takovým příkladem může být nádobí s barevnými potisky, kde se běžně objevují těžké kovy nebo ftaláty v případě dětské obuvi," vysvětluje Ing. Petr Válek, autor studie. ,,Evropská legislativa je v neustálém skluzu, co se týče zákazu jednotlivých látek. Po zákazu šesti nejčastěji používaných změkčovadel přišli výrobci s novými látkami - s jinými ftaláty či citráty, případně s tereftaláty - u nichž neexistují dostatečné vědecké důkazy bezpečnosti, a které se z výrobků mohou uvolňovat," dodává autor studie Petr Válek.

Ftaláty se přidávají do PVC jako změkčovadla. Zajišťují tomuto materiálu pružnost a ohebnost. Vzhledem k postupnému zákazu použití některých ftalátů jako je právě DEHP či DINP hledají výrobci PVC jiné alternativy. ,,Dva námi testované ubrusy obsahovaly di-oktyl tereftalát DOTP, což je relativně nově používaná látka k měkčení PVC, která se jeví být méně riziková, než už zmiňované DEHP. Ale jednotlivé vědecké studie se nezabývají tzv. kumulativním efektem, totiž kombinací efektů různých látek v našem těle. Spojení změkčovadel či látek s podobnou chemickou strukturou z různých zdrojů má na zdraví větší vliv než jeden ftalát působící samostatně," dodává Karolína Brabcová.