Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Stanovení dobývacího prostoru Chropyně výhradního ložiska štěrkopísku Plešovec

01.10.2003  |  298× přečteno      vytisknout článek

Stanovení dobývacího prostoru Chropyně výhradního ložiska štěrkopísku Plešovec Českomoravské štěrkovny, a.s., Brno Příkop 15/17, 656 13 Brno Oznámení záměru podle § 6 zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí Stanovení dobývacího prostoru Chropyně výhradního ložiska štěrkopísku Plešovec (Zlínský kraj) v rozsahu stanoveném přílohou 3 zákona Zpracovatel: Báňský inženýring Olomouc spol. s r.o. Jeronýmova 6, 779 00 Olomouc 8/2003 Výtisk č. OBSAH: Str. A. Údaje o oznamovateli 3 B. Údaje o záměru 3 I. Základní údaje 3 II. Údaje o vstupech 6 III. Údaje o výstupech 7 C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území 10 D. Údaje o vlivech záměru na obyvatelstvo a na životní prostředí 16 E. Porovnání variant řešení záměru 21 F. Doplňující údaje 22 G. Shrnutí netechnického charakteru 23 H. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací 25 dokumentace (samostatná příloha 3) PŘÍLOHY: 2.1. Situační mapa DP Chropyně 1:200.000 2.2. Mapa širšího okolí ložiska Plešovec a dobývacího prostoru Chropyně 1:5.000 2.3. Mapa střetů zájmů a geofaktorů životního prostředí 1:5.000 2.4. Geologický řez ložiskem A – A´ (1:2.500/1:500) 3. Vyjádření MěÚ Chropyně, odbor výstavby a ŽP, č.j. 273/2003 ze dne 18.6.2003 (Příloha H) 4. Plná moc k zastupování A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma: Českomoravské štěrkovny, a.s. 2. Identifikační číslo: 63 47 55 11 3. Sídlo: Příkop 15/17, 656 13 Brno 4. Oprávněný oznamovatel : Báňský inženýring Olomouc spol. s r.o. Jeronýmova 6, 779 00 Olomouc tel. 585 434 615 e-mail: bansky@volny.cz 5. Zpracovatel : Ing. P. Černý , RNDr. H. Drobníčková B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. Název záměru: Stanovení dobývacího prostoru Chropyně pro výhradní ložisko štěrkopísku Plešovec 2. Kapacita (rozsah) záměru: 200 tis. tun/rok (79,2798 ha) 3. Umístění záměru: kraj: Zlínský obec: Chropyně k.ú.: Plešovec 4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry: Ložisko štěrkopísků Plešovec je výhradním ložiskem na základě rozhodnutí o výhradním ložisku, které vydalo bývalé Ministerstvo výstavby a stavebnictví ČSR pod č.j. TZÚS/GMO-370/89 ze dne 17.7.1989. MŽP ČR, odbor výkonu státní správy VIII, stanovilo rozhodnutím č.j. 570/1119/00-Šs ze dne 29.8.2000 pro výhradní ložisko štěrkopísků Plešovec (identif. číslo 008 600) chráněné ložiskové území (CHLÚ) Chropyně I. Navržený dobývací prostor (DP) Chropyně o výměře 79,2798 ha zahrnuje celý vyhodnocený blok zásob výhradního ložiska Plešovec a jeho hranice jsou identické s hranicemi stanoveného CHLÚ Chropyně I. Na povrchu je DP vymezen uzavřeným 10-ti úhelníkem s vrcholy 1 –10 (příloha 2.2.). Vertikálně je DP omezen bází ložiska štěrkopísků (rozhraní ložisko a podložní jíly), která je variabilní a dosahuje nejnižší úrovně na cca 175 m n.m. Na základě realizovaného předběžného geologického průzkumu Kroměřížsko (F. Marek, 1970) bylo na ložisku vyčísleno 13 milionů m3 štěrkopísku. Původní vypočtené zásoby byly v r.1997 na základě změny základních ukazatelů, ovlivňujících využití ložiska, rebilancovány v „Dodatku č.1 k závěrečné zprávě Kroměřížsko“ (L. Kratochvíla - J. Vajdík, 1997). Rozhodnutím MŽP ČR Praha č.j. 2600/630/98 ze dne 10.8.1999 byly schváleny celkové geologické zásoby na ložisku Plešovec ve výši 9 331 000 m3 štěrkopísku, z toho 9 039 000 m3 představují zásoby volné. Objem vytěžitelných zásob bude vyčíslen v projektové dokumentaci k následným řízením (povolení hornické činnosti podle zákona č.61/1988 Sb.). Podle odhadu projektanta bude možné vytěžit 80 % geologických zásob, tj. kolem 7,5 mil. m3 (19 mil. tun) štěrkopísku. Při roční těžbě 200 tis. tun je životnost ložiska v navrhovaném DP Chropyně 96 let. Ložisko štěrkopísku Plešovec je vázáno na kvartérní fluviální terasové sedimenty poblíž soutoku řeky Moravy, Malé Bečvy a Moštěnky. Mocnost suroviny je variabilní a pohybuje se od 8,2 do 19,6 m. Nejvyšší mocnosti dosahuje v nejhlubší části deprese ve východní části ložiska, směrem k okrajům klesá. Nadloží je tvořeno převážně holocenními jílovitými hlínami. Celková mocnost technologické skrývky činí převážně 1 – 2 m. Celá ložisková poloha je zvodněná. Ustálená hladina podzemní vody se pohybuje v hloubce 1,7 – 2,3 m pod úrovní terénu. Záměrem oznamovatele je realizovat těžbu štěrkopísku ve vymezeném DP Chropyně podle schválené projektové dokumentace „Plán otvírky, přípravy a dobývání“. Poněvadž ložisko je v celém rozsahu zvodněné, bude těžba prováděna z vody. Úpravárenský proces bude zahrnovat praní a třídění suroviny na zrnitostní frakce podle požadavků trhu. Využíváním výhradního ložiska štěrkopísku Plešovec nebude dotčeno žádné jiné chráněné ložiskové území nebo dobývací prostor. Ke kumulaci vlivů s jinými záměry nedojde. Před zahájením těžby bude nutné provést přeložku venkovního vedení VN 22 kV a vodovodního výtlačného řadu Břestský les – Plešovec Js 200 mm, které prochází dobývacím prostorem (příloha 2.3.). Na ploše DP se nacházejí podzemní betonové odvodňovací kanály melioračního zařízení, které budou těžbou zlikvidovány. Jedná se o starší zařízení z r.1928, jehož přesná situace není známa. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant: Navržený dobývací DP Chropyně je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Hranice DP jsou identické s hranicí CHLÚ Chropyně I, stanoveném rozhodnutím MŽP ČR č.j. 570/1119/00-Šs ze dne 29.8.2000. CHLÚ Chropyně I je vymezeno v územním plánu VÚC Zlínská aglomerace a v jeho změně č.2 jako plocha určená pro těžbu surovin. V bezprostřední blízkosti DP navrhuje Změna č.2 územního plánu VÚC plochy protipovodňové ochrany (hrázová ochrana Plešovce a Chropyně). Těžební činností v DP bude vytvářena vodní nádrž, schopná pohltit část povodňových přívalů a tím přispět k ochraně území před povodněmi. Po ukončení těžby a provedení rekultivace bude možné využívat vodní plochu k vodohospodářským účelům, začlenit do místního ÚSES, popř. část vyčlenit pro rekreaci. Z hlediska dlouhodobé obchodní strategie bude těžbou štěrkopísku v DP Chropyně v budoucnu doplněna zrnitostní skladba štěrkopísků, těžených Českomoravskými štěrkovnami, a.s., na jejich provozovnách v Hulíně a Tovačově, což povede k plnému pokrytí sortimentních a kvalitativních požadavků trhu. Situování DP Chropyně vzhledem k provozovnám Tovačov a Hulín umožní efektivně podpořit a doplnit systém výrobkové produkce a reálně podporuje racionální a úplné využití všech zmíněných výhradních ložisek. Přehled zvažovaných variant: Územní : Umístění záměru je určeno schváleným výpočtem zásob štěrkopísku, na jehož základě bylo vymezeno výhradní ložisko a stanoveno CHLÚ. Technologická varianta: Navržená technologie těžby a úpravy odpovídá typu ložiska v daných geologických a hydrogeologických podmínkách. Těžební činnost, proces úpravy a použitá zařízení budou odpovídat běžnému standardu s ohledem na umístění ložiska v území chráněných vodohospodářských zájmů (CHOPAV Kvartér řeky Moravy, blízké vodní zdroje). Kapacitní varianta: Podle předpokládaného ročního objemu těžby 200 tis. tun bude provoz těžbou střední velikosti, běžnou pro daný typ ložiska (těžba fluviálních terasových sedimentů z vody). Podle nároků na vstupy a výstupy (viz následující text) a počet zaměstnanců bude patřit mezi malé provozy. Snížení kapacity těžby by nepřineslo žádný významný efekt. Nulová varianta: Znamená nevyužívání zásob výhradního ložiska ve stanoveném CHLÚ. Prosazování nulové varianty (bez činnosti) je na místě v případě činnosti, zatěžující okolní prostředí nad únosnou mez (překračování povolených limitů znečištění, devastace rozsáhlých území, likvidace cenných ekosystémů, produkce značného objemu toxických odpadů, ohrožení lidského zdraví). 6. Stručný popis technického a technologického řešení: Těžební činnost v DP Chropyně bude možné zahájit po vydání povolení hornické činnosti příslušným orgánem státní báňské správy na základě zpracované projektové dokumentace. Její součástí budou opatření k omezení nepříznivého vlivu na vodní zdroje Břestský les a Plešovec, stanovená odborným hydrogeologem. Přípravné práce: Před zahájením těžby bude odstraněna vrstva nadložních zemin. Ornice bude skryta odděleně. Část bude deponována na dočasnou skládku a následně využita k rekultivaci ploch dotčených těžbou. Zbylou část bude možné transportovat na jiné lokality podle požadavků orgánu ochrany ZPF. Vlastní skrývka bude využita na rekultivaci těžbou dotčených ploch. Předpokládá se postupné zavážení vytěženého prostoru. Skrývka bude prováděna po etapách v závislosti na postupu těžby. Provozní zázemí: K zajištění provozu bude na provozovně umístěna dílna, sklad olejů a paliv, správní objekt, sociální zařízení, expedice a vybudovány odstavné a manipulační plochy. Z důvodu ochrany před povodněmi budou tyto objekty umístěny na valech nad úrovní okolního terénu. Těžba: Těžební práce budou prováděny pod hladinou podzemní vody. Otvírka ložiska bude provedena zemními rypadly s podkopem. Těžba bude probíhat na maximální dosah použitých zemních strojů. Po vytvoření dostatečně velké vodní plochy bude k těžbě nasazeno korečkové rypadlo a drapákový bagr. Otvírka ložiska se předpokládá na severním okraji ložiska navrhovaného DP. V tomto prostoru, ale už mimo navrhovaný DP, budou umístěny provozní skládky těženého kameniva, manipulační plochy a další provozní objekty. Výjezd dopravních prostředků bude na silnici II.třídy Chropyně-Hulín v rovinném a dopravně-přehledném úseku. Generálně bude plánovaná těžba vedena jižním směrem. Těžba bude vedena úpadně ve 2 etážích. Těžba v 1. etáži bude realizována korečkovým rypadlem na plnou mocnost polohy štěrkopísků (4,5 – 6,0 m). Těžba ve 2. etáži bude prováděna plovoucím drapákovým bagrem na zbývající mocnost ložiska, tj. na výšku stěny 6 – 8 m. Úprava: Těžená surovina bude dopravována na břeh pomocí plovoucích pasových dopravníků. Úprava štěrkopísku bude prováděna tříděním a praním v mobilní lince. Technologický odpad představují jílové proplástky, jejichž obsah dosahuje v průměru 5,5 % hmotnostních. Voda s obsahem jílu, uvolněným při praní suroviny, se bude vracet do těžebního jezera. Těžební a úpravárenská zařízení budou plně elektrifikovány. Expedice: Vytříděná surovina bude ukládána na zemní skládky a odtud expedována ke spotřebiteli. K nakládce bude použito kolových nakladačů s dieselovým motorem. Lokalita je přístupná po silnici II. třídy Chropyně – Hulín a místních komunikacích III. třídy. Příjezd k zemním skládkám hotových výrobků bude zajištěn vybudováním komunikace se zpevněným povrchem (panely). Použití: Polohy štěrkopísků ve svrchní části ložiska jsou použitelné bez úpravy jako štěrk zrnitosti 0-32 (45) mm třídy B a C. Tříděním lze vyrábět další frakce, např. 0-8, 0-16, 0-32 třídy B. Hrubé kamenivo odpovídá z důvodu vyšší nasákavosti třídě C. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení: 2005 – 2100 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků: Obec Chropyně – příslušná obec 9. Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb.: Kategorie I (záměry vždy podléhající posouzení) Bod 2.3 Těžba ostatních nerostných surovin – nový dobývací prostor nebo změna stávajícího. II. Údaje o vstupech 1. Zábor půdy ZPF: Navržený dobývací prostor Chropyně je umístěn v celém rozsahu na zemědělské půdě. Realizace záměru si vyžádá postupný zábor 79,2798 ha zemědělské půdy. Seznam parcel zasahujících do navrhovaného DP Chropyně(výhradní ložisko štěrkopísku Plešovec) k.ú. Chropyně 1673/20 1657 1672/21 1656/18 1651/2 1651/23 1673/1 1672/1 1656/25 1656/17 1651/3 1651/24 1673/2 1672/3 1672/22 1656/16 1651/4 1651/25 1673/3 1672/4 1672/23 1656/15 1651/5 1651/26 1673/4 1672/5 1672/24 1656/14 1651/6 1651/27 1673/5 1672/6 1672/25 1656/13 1651/7 1651/28 1673/6 1672/7 1672/26 1656/12 1650 1651/29 1673/7 1672/8 1672/27 1656/11 1651/8 1651/30 1673/8 1672/9 1672/28 1656/10 1651/9 1651/31 1673/9 1672/10 1669 1656/9 1651/10 1651/31 1673/10 1672/11 1668 1656/8 1651/11 1651/32 1673/11 1672/12 1676 1656/7 1651/12 1651/33 1673/12 1672/13 1671/1 1656/6 1651/13 1651/34 1673/13 1672/14 1671/2 1656/6 1651/14 1651/35 1673/14 1672/14 1664/4 1656/5 1651/15 1651/36 1673/15 1672/15 1656/24 1656/4 1651/16 1651/37 1673/16 1672/16 1656/23 1656/3 1651/17 1651/38 1673/17 1672/17 1656/22 1656/2 1651/19 1651/39 1673/18 1672/18 1656/21 1656/1 1651/20 1651/40 1673/19 1672/19 1656/20 1651/1 1651/21 1651/41 1673/20 1672/20 1656/19 1651/2 1651/22 1651/42 1651/43 1646/9 1646/12 1646/24 1651/44 1646/10 1646/13 1646/25 1652 1646/11 1646/14 1653 1646/15 1655 1646/16 1646/1 1646/17 1646/2 1646/18 1646/3 1647 1646/4 1649/1 1646/5 1646/2 1646/6 1675/21 1646/7 1675/22 1646/8 1675/23 Předpokládaný trvalý zábor ZPF bude 74 ha. Za předpokladu zavezení části těžebního jezera skrývkovou zeminou bude možné asi 5 ha vrátit do ZPF. Zájmový prostor je v současnosti intenzivně zemědělsky využívaný. Na ploše navrženého DP Chropyně má zemědělská půda z větší části hodnotu 3.58.00 BPEJ a náleží do II. třídy ochrany, zahrnující půdy s nadprůměrnou produkční schopností. Západní část ložiska (asi 20 % celkové rozlohy) má hodnotu 3.59.00 BPEJ a je zařazena do III. třídy ochrany s průměrnými produkčními schopnostmi. 2. Odběr a spotřeba vody Pitná: Pitná voda pro zaměstnance bude dovážena balená. Užitková: Při předpokládaném počtu 10 zaměstnanců bude činit denní spotřeba vody 1 m3, což při 10-ti měsíčním provozu představuje celkem 200 m3/rok. Potřeba vody bude zajištěna z těžebního jezera, popř. z vlastní studny. Technologická: Provozní voda pro sprchování v technologickém procesu úpravy suroviny bude čerpána z těžebního jezera. Odhadem se bude jednat o 200 m3/hod, tj. asi 40 tis. m3/rok. 3. Surovinové a energetické zdroje El. energie: Těžba a úprava suroviny bude prováděna zařízeními na el. pohon. Dále bude třeba el. energie k zabezpečení obslužných provozů (vytápění, osvětlení). Provoz bude napojen na veřejnou síť JME přes vlastní trafostanici. Roční spotřeba je odhadována na 300 - 350 tis. kWh. Nafta a zásobování PHM: Spotřeba nafty pro pohon používaných mechanismů a dopravních prostředků bude odhadem 25 tis. l/rok 500 kg mazadel. Předpokládá se vybudování příručního skladu ropných látek, který bude sloužit rovněž pro přechodné uložení znehodnocených olejů. III. Údaje o výstupech 1. Množství a druh emisí do ovzduší a) hlavní bodové zdroje Za bodový zdroj znečištění ovzduší se považuje soubor úpravárenského zařízení na třídění kameniva. Vzhledem k tomu, že surovina, natěžená z vody, bude dopravována na úpravárenskou linku v mokrém stavu a při úpravě tříděním sprchována, nevznikne v procesu úpravy suroviny prakticky žádná prašnost. Celý soubor úpravárenského zařízení bude elektrifikován, takže nebudou produkovány ani jiné emise do ovzduší. b) hlavní plošné zdroje Plošným zdrojem znečištění ovzduší jsou činnosti, vykonávané na celé ploše dobývacího prostoru s výjimkou bodových zdrojů. V daném případě se bude jednat o dobývání suroviny, její přesun k úpravárenské lince, skrývkové práce a emise ze spalovacích motorů mechanismů při nakládání suroviny a vozidel zákazníků v prostoru zemních skládek. Skrývkové práce budou probíhat asi po dobu 1 měsíce v běžném roce. Emise ze spalovacích motorů při nakládání kameniva na odvozní vozidla budou produkovány po celou dobu provozu (10 měsíců v roce) a působení zdroje bude stálé. Těžba a úprava přírodního kameniva je středním zdrojem znečištění ovzduší podle přílohy 1, bodu 3.6. nařízení vlády č.353/2002 Sb. Podle zákona č.86/2002Sb. je provozovatel zdroje povinen přihlásit se k evidenci orgánu ochrany ovzduší, zařadit zdroj do příslušné kategorie, vést a každoročně do 15.2. předkládat souhrnnou provozní evidenci. c) hlavní liniové zdroje Liniovým zdrojem znečištění ovzduší bude doprava kameniva od hranice provozovny na místo určení. Podle údajů oznamovatele se bude jednat v průměru o pohyb 85 nákladních vozidel, tj. 170 průjezdů (tam – zpět) denně. Po výjezdu z DP povedou dopravní trasy po komunikacích II. a III. třídy ve směru na Hulín (70 % produkce) a Tovačov (30 % produkce). 2. Množství odpadních vod a jejich znečištění a) splaškové V sociálním zařízení kamenolomu bude vyprodukováno 200 m3 splaškových vod ročně. Bude se jednat výhradně o vody ze sociálního zařízení. Ke shromažďování splaškových vod bude vybudována nepropustná jímka. Likvidaci splaškových odpadních vod musí provozovatel zajistit smluvně s oprávněnou organizací. b) technologické Pro úpravu suroviny bude čerpána voda z těžebního jezera. Bude používána při operaci sprchování, jejímž účelem je odstranění odplavitelných látek z natěžené suroviny. Po výstupu z třídícího zařízení bude voda s obsahem kalů odváděna do sedimentační jímky a po usazení pevných částic vypouštěna zpět do jezera. Během úpravy suroviny nevstupují do procesu žádné látky organického nebo anorganického původu, které by mohly způsobit změnu chemického složení, fyzikálních vlastností anebo způsobit znečištění. Technologická voda přichází do kontaktu pouze s přírodním materiálem, pocházejícím ze stejného přírodního prostředí. Vrací se zpět do těžebního jezera ve stejné kvalitě, v jaké do úpravárenského procesu vstupuje. c) důlní (zvláštní) vody Důlními vodami budou vody v těžebním jezeře. Podle zákona č.44/1988 Sb. horního zákona v platném znění je může organizace využívat pro vlastní potřebu podle podmínek, stanovených vodohospodářským orgánem. Podle § 4 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách jsou důlní vody považovány za povrchové, popř. podzemní, a zákon se na ně vztahuje. V případě těžby na ložisku štěrkopísku Plešovec v DP Chropyně se bude jednat o podzemní vody, k jejichž využívání stanoví podmínky vodoprávní úřad. 3. Kategorizace a množství odpadů Odpad z těžby a úpravy nerostů zahrnuje skrývkovou zeminu (hlušinu) a kal z úpravy suroviny (Katalog odpadů - druh odpadu 01 00 00). Skrývková zemina bude použita k rekultivaci ploch dotčených těžbou. Předpokládá se postupné zavážení vytěžených částí ložiska s cílem vrácení rekultivovaných ploch do ZPF (celkem asi 5 ha). Ornice, sejmutá odděleně, bude z části deponována na dočasnou skládku pro budoucí rekultivaci, částečně může být využita na jiných lokalitách podle požadavků orgánu ochrany ZPF. Provozovatel, jakožto původce odpadů ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, bude povinen pro účely nakládání s odpadem zařadit odpady podle Katalogu odpadů, stanoveného vyhl. MŽP č. 381/2001 Sb., vést průběžnou evidenci odpadů a nakládání s nimi a dále plnit ostatní povinnosti původce odpadů, stanovené zákonem a příslušnými prováděcími předpisy. Vzhledem k předpokládané skladbě produkovaných odpadů musí oznamovatel požádat příslušný orgán o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady na v provozu DP Chropyně. Předpokládané druhy odpadů s nebezpečnými vlastnostmi, produkované v průběhu provozu: Kód odpadu Název druhu odpadu Kateg. odpadu 13 01 03 Nechlorovaný hydraulický olej N 13 02 02 Nechlorovaný motorový, převodový a/nebo mazací olej N 15 01 02 Plastový obal znečištěný N 15 01 04 Kovový obal znečištěný N 15 02 01 Sorbent, upotřebená čistící tkanina, filtrační materiál, ochranná tkanina N 16 06 01 Olověný akumulátor N 20 01 21 Zářivka a/nebo ostatní odpad s obsahem rtuti N Příslušný orgán stanoví rozhodnutím podmínky pro způsob shromažďování, nakládání a zneškodňování nebezpečných odpadů. Původce odpadů je povinen uzavřít smlouvu s oprávněnou organizací na zajištění využití či zneškodnění odpadů. Dále budou produkovány odpady kategorie ostatní odpad (16 01 03 Pneumatiky, 20 01 06 Ostatní kov, 20 03 01 Směsný komunální odpad a 20 03 04 Kal ze septiků a žump). 4. Hluk Podle zkušeností z obdobných provozů je soubor těžebního zařízení a úpravárenské linky zdrojem hluku v hodnotách 70 – 80 dB. Zvýšená hladina hluku působí podle místních podmínek do vzdálenosti 200 – 400 m. Hluk z dopravy kameniva bude působit na trasách transportu, tj. na komunikacích II. a III. třídy ve směru do Hulína (70 % produkce) a Tovačova (30 % produkce). 5. Riziko havárií vzhledem k navrhovanému použití látek a technologií Dobývání kamene na výhradním ložisku Plešovec bude hornickou činností, při níž je organizace povinna postupovat podle schváleného Plánu otvírky, přípravy a dobývání a za podmínek, stanovených v povolení, vydaném příslušným orgánem státní báňské správy. Dozor nad dodržováním báňských bezpečnostních a provozních předpisů v průběhu těžební činnosti přísluší Státní báňské správě. Provoz plovoucích zařízení spadá pod dohled Státní plavební správy. Potenciální rizika těžební činnosti vyplývají z geologické pozice ložiska v území chráněných vodohospodářských zájmů. Vzhledem k charakteru používaných látek a technologií se jedná o: a) únik ropných látek do horninového prostředí s rizikem kontaminace půdy a podzemních vod a ohrožení jakosti vodních zdrojů b) ohrožení vydatnosti vodních zdrojů c) úraz v důsledku porušení bezpečnostních předpisů při obsluze provozních mechanismů a zařízení Ad a): Při běžném provozu je riziko havarijního úniku ropných látek minimální. Ke kontaminaci půdy v rozsahu, umožňujícím šíření do podzemních vod, by mohlo dojít v případě dlouhodobého nekontrolovaného úniku ropných látek do vnějšího prostředí, což v daných podmínkách není pravděpodobné. Všechna těžební a úpravárenská zařízení budou na elektrický pohon. Ropné látky pro pohon dieselových motorů mobilní techniky (nakladače) budou skladovány v příručním skladu ropných látek, zabezpečeném podle předpisů (nepropustná podlaha, záchytné vany, zvýšené prahy ad.). Pro odstavování mobilní techniky bude vybudována zpevněná plocha a při odstavení mechanismu podkládána záchytná vana. Údržbářské práce budou prováděny v dílně, zabezpečené proti úniku závadných látek do vnějšího prostředí. Při havárii dopravního prostředku může dojít k úniku obsahu palivové nádrže s lokální kontaminací povrchové vrstvy půdy. Takovou havárii lze zvládnout včasným zásahem bez rizika rozšíření znečištění do podzemních vod. Pro případ havarijního úniku ropných látek bude nutné mít v provozu zásobu sorbentů a postup při mimořádné situaci zahrnout do Plánu havarijních opatření. Ad b): Ve vytěženém prostoru bude původní spád hladiny podzemní vody s mírně napjatým režimem nahrazen režimem jezera s volnou hladinou. V případě zasypání části těžebního jezera může dojít k lokální změně proudění podzemních vod. Generelní směr proudění podzemních vod zůstane zachován. Vzhledem k velikosti plochy území dotace podzemních vod do využívaných jímacích území, není vydatnost vodních zdrojů ohrožena za předpokladu, že v průběhu těžby nebude prováděno intenzivní dlouhodobé čerpání na snížení hladiny vody v těžebním jezeře. Ad c): Ke vzniku úrazu může dojít selháním lidského faktoru. Při dodržování bezpečnostních předpisů a pravidelném školení zaměstnanců v oblasti úrazové prevence lze riziko úrazů minimalizovat. V případě vzniku pracovního úrazu bude nutné postupovat podle zásad první pomoci podle charakteru zranění, přivolat lékařskou pomoc a dále postupovat podle předpisů (evidence, ohlášení). C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávažnějších enviromentálních charakteristik dotčeného území 1a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání V současné době představuje plocha navrženého DP Chropyně a jeho širší okolí částečně odlesněnou, intenzivně využívanou krajinu. Zájmový prostor je v současné době intenzivně zemědělsky využívaný. Tento způsob využití bude dominantní i v budoucnosti. Většina plochy zemědělské půdy má nadprůměrnou produkční schopnost s II. stupněm ochrany. Na celém území byly v minulosti provedeny investice do půdy v podobě plošných odvodňovacích systémů (meliorací), které jsou vesměs ve funkčním stavu. Plocha navrženého DP Chropyně je umístěna v CHOPAV Kvartér řeky Moravy a v blízkosti se nacházejí vodní zdroje Břestský les (při východním okraji DP) a Plešovec (200 m západně). Podle Generelu protipovodňové ochrany (Povodí Moravy, a.s.) jsou v širším okolí DP Chropyně navržena protipovodňová opatření (hrázová ochrana Chropyně a Plešovce). Prioritou trvale udržitelného využívání území je trvalé zajištění ochrany jakosti a vydatnosti vodních zdrojů a ochrany území před povodněmi. V období přípravy těžby bude nutné vypracovat odborný hydrogeologický posudek, který určí podmínky provádění těžební činnosti s ohledem na blízké vodní zdroje a navrhne způsob sledování vlivů těžby na okolní prostředí v průběhu využívání ložiska (monitorovací systém). Těžební činnost bude možná za předpokladu respektování podmínek, stanovených odborným hydrogeologem, a při postupné rekultivaci vytěžených ploch s ohledem na jejich budoucí vodohospodářské využívání, začlenění do místního ÚSES a částečný návrat do ZPF. Těžební jezero přispěje k ochraně území před povodněmi, poněvadž bude schopné zachytit část povodňových přívalů. 1b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Na kvartérní fluviální terasy povodí Moravy a jejich přítoků jsou vázána ložiska štěrkopísků, tradičně využívaná jako zdroj kvalitního přírodního kameniva pro různé druhy stavební činnosti. Nejbližšími využívanými ložisky jsou Tovačov a Hulín, provozované též Českomoravskými štěrkovnami a.s. Z hlediska dlouhodobé obchodní strategie bude těžbou štěrkopísku v DP Chropyně v budoucnosti doplněna zrnitostní skladba štěrkopísků, těžených na uvedených provozovnách, což povede k plnému pokrytí sortimentních a kvalitativních požadavků trhu. Situování DP Chropyně vzhledem k provozovnám Tovačov a Hulín umožní efektivně podpořit a doplnit systém výrobkové produkce a reálně podporuje hospodárné a úplné využití zásob zmíněných výhradních ložisek v souladu s ustanoveními horního zákona. Ložiska nerostných surovin patří k vyčerpatelným přírodním zdrojům. Zastavit čerpání přírodních zdrojů se v dohledné době nepodaří, poněvadž za většinu z nich neexistuje rovnocenná náhrada. Je však třeba zajistit využívání nerostných zdrojů se zřetelem na hospodárnost a šetrnost k okolnímu prostředí. Těžba štěrkopísku v DP Chropyně nebude s těmito principy v rozporu. 1 c) schopnost přírodního prostředí snášet zátěž Současná ekologická zátěž území je na nízké až střední úrovni. Nejbližší významnější městskou a průmyslovou aglomerací je město Kroměříž, vzdálené 3 km. Historické jádro města s Podzámeckou a Květnou zahradou je městskou památkovou rezervací, zařazenou do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Budování průmyslu začalo prakticky až v minulém století, nejprve potravinářského, později nábytkářského, strojírenského a elektrotechnického. Průmyslové závody, soustředěné na SV okraji města, jsou hlavními zdroji znečištění ovzduší (Plastika, Magneton, teplárny, plynárna). Nejbližší soustředěná zástavba je Plešovec (m.č. města Chropyně), jehož okrajové obytné domy jsou vzdáleny 200 m od okraje DP. Město Chropyně je vzdáleno 1 km a ve stejné vzdálenosti se nachází okraj obce Skaštice. Zdrojem znečištění ovzduší je chropyňský závod Technoplast a zemědělská výroba v blízkosti navrženého dobývacího prostoru. Samotná těžba štěrkopísku bude středním zdrojem znečištění ovzduší. Vzhledem k typu ložiska a způsobu těžby z vody nebude vznikat prakticky žádná prašnost a zdroj nebude pravděpodobně ani zpoplatňován. Vliv těžební činnosti na okolní prostředí nebude významný. Bude mít lokální charakter a nezpůsobí nadměrnou zátěž přírodního prostředí ani neohrozí zdraví obyvatelstva. Doprava kameniva bude využívat stávajících veřejných komunikací II. a III. třídy. Nevznikne nový liniový zdroj znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší a hluk z dopravy obecně narušují faktory pohody obyvatelstva na trasách. 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 2.1. Ovzduší Klimatické faktory: Podle klimatické rajonizace leží území v teplé oblasti v okrsku T 2, s dlouhým až velmi dlouhým, teplým až velmi teplým a suchým až velmi suchým létem. Přechodné období je velmi krátké s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota je 8,5° C. Průměrný dlouhodobý roční srážkový úhrn je nad 600 mm s minimem v lednu a únoru a maximem v červenci. Roční srážkové úhrny překročené s pravděpodobností 1 % se pohybují těsně nad hodnotou 950 mm. Mezoklimatické poměry: Řešené území většinou nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu. Převládající směr větrů je severní. Kvalita ovzduší: Významnějšími zdroji znečištění ovzduší jsou průmyslové závody, soustředěné na SV okraji města Kroměříže (Plastika, Magneton, teplárny, plynárna), chropyňský závod Technoplast a blízká zemědělská výroba. Kvalita ovzduší v okolí lokality je dobrá, k dálkovému přenosu škodlivin nedochází. Těžba a úprava surovin je středním zdrojem znečištění ovzduší TZL. Vzhledem k typu ložiska a mokrému způsobu těžby a úpravy suroviny nebude v případě těžby v DP Chropyně vznikat prakticky žádná prašnost. Podle vyhlášky MŽP č.41/1992 Sb. není území dřívějšího okresu Kroměříž řazeno mezi území, vyžadující zvláštní ochranu ovzduší. 2.2.Voda Hydrologická charakteristika: Výhradní ložisko štěrkopísku Plešovec náleží do povodí Moravy 4 – 12 – 02. V detailním členění patří do povodí Moštěnky 4 – 12 – 02 – 072. Západní okraj leží na hranici s drobným povodím Malé Bečvy 4 – 12 – 02 – 098. Moštěnka pramení na svazích Kelčského Javorníku ve výšce 710 m n.m.m. a ústí zleva do řeky Moravy u Kroměříže v nadm. výšce 191 m. Plocha povodí je 364 km2, délka toku 44,5 km a průměrný průtok u ústí 1,23 m3.s-1. Malá Bečva plní funkci kanálu, který odvádí vodu z Bečvy u Troubek ve výšce 199 m n.m. a ústí zprava do Moštěnky u Plešovce ve výšce 190 m n.m. Plocha povodí činí 69,5 km2, délka toku 18,1 km a průměrný průtok u ústí je 0,08 m3. s-1. Severně od připravovaného DP Chropyně se nachází Zámecký rybník o rozloze asi 50 ha. Podzemní vody: Celé území DP Chropyně je vymezeno ve fluviálních sedimentech řeky Moravy a jejích přítoků, na něž jsou vázány významné zásoby podzemních vod. Podzemní voda se nachází mělce pod povrchem terénu. Její hladina je souvislá, mírně napjatá. V průzkumných dílech se ustálila na úrovni 1,7 – 2,3 m. Ochrana před povodněmi: Podle Generelu protipovodňové ochrany Povodí Moravy a.s. a Změny č.2 územního plánu VÚC Zlínské aglomerace jsou v širším okolí DP Chropyně plánována protipovodňová opatření, zahrnující též hrázovou ochranu Chropyně a Plešovce. Vodní zdroje: Celá plocha navrženého DP Chropyně leží v CHOPAV Kvartér řeky Moravy a v PHO 2. stupně – vnější vodních zdrojů Břestský les a Plešovec. V blízkosti DP jsou vymezena PHO 2. stupně – vnitřní uvedených vodních zdrojů (Břestský les při SV okraji hranice DP a Plešovec 200 m od záp. okraje DP). Povodí Moštěnky a Malé Bečvy jsou významnými vodními toky podle vyhl. č.470/2001 Sb. 2.3. Půda Matečním půdním substrátem jsou aluviální povodňové sedimenty. Jejich složení je závislé na petrografickém složení a stavbě celého povodí nad daným místem. Jedná se většinou o nevápnité zeminy. Půdní typ zastupují nivní půdy (glejové). Jedná se o půdy, vytvořené na naplaveninách vodních toků v nejnižších polohách území. Charakteristickým znakem je rozdílná mocnost humusové vrstvy a rozdílné zrnitostní složení v závislosti na původu a vytřídění zemin, které voda přinášela. Jsou to nejmladší půdy, vzniklé nedlouhým půdotvorným procesem. Obsahem humusu se vyrovnají černozemím, kvalita humusu je však střední. V rámci navrženého DP Chropyně jsou zastoupeny tyto HPJ: 58 – nivní půdy glejové středně těžkého rázu 59 – nivní půdy těžkého až velmi těžkého rázu. Kontaminace půdy cizorodými látkami, které by mohly vstupovat do potravního řetězce a nepříznivě ovlivňovat lidské zdraví, není pravděpodobné. 2.4. Geologické a hydrogeologické podmínky Navržený DP Chropyně se nachází 1 km od jižního okraje města Chropyně a 200 m od okraje jeho m.č. Plešovec. Ve vzdálenosti 1 km JV se nachází obec Skaštice. Geomorfologické poměry: Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) leží území DP Chropyně v Hornomoravském úvalu, podcelku Středomoravské nivy, vyčleněné v oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Reliéf má charakter ploché poříční krajiny, vzniklé na poklesové struktuře Hornomoravského úvalu, vyplněné mladými terciérními a kvartérními sedimenty. Jedná se o akumulační rovinu podél řeky Moravy a jejích přítoků. Sklon reliéfu se pohybuje v rozmezí 0,4 – 2,5 ‰. Geologické podmínky: Z regionálně geologického hlediska je území součástí pestré série pliocénu Hornomoravského úvalu. Zastoupené typy sedimentů jsou řazeny k pontu. Obecně převažují pestré jíly světle šedé, zelenavě šedé nebo žlutošedé barvy, většinou silně žlutohnědě a rezavě skvrnité, nevrstevnaté, vzácněji vápnité. Občas se objevují čočkovité polohy písčité. Vzácněji jsou vyvinuty modré, hnědavé a nafialovělé jíly. Mocnost pontu dosahuje 100 – 150 m a do řešeného území zasahuje z jihu. Nejstaršími kvartérními sedimenty na území Středomoravské nivy jsou fluviolakustrinní sedimenty mindelu. Fluviální sedimenty vytvořily výrazné terasy, vesměs překryté sprašovými sedimenty. V holocénu se uložily v údolích niv náplavy charakteru jílovito-písčitých a prachovitých povodňových hlín. Výhradní ložisko štěrkopísku Plešovec je vymezeno ve fluviální terase poblíž soutoku řeky Moravy s Moštěnkou a Malou Bečvou. Těleso štěrkopísků zde vyplňuje mísovitou depresi, která dosahuje největší hloubky ve východní části ložiska. Podle výsledků geologického průzkumu (F. Marek, 1970) zde mocnost ložiskově využitelné výplně dosahuje až 19.6 m a klesá směrem k severnímu okraji na 8,2 m. Uvnitř poloh písku a štěrkopísku se vyskytují nepravidelné vložky jílů o mocnosti max. 0,2 – 0,3 m. Rebilancí původně vypočtených zásob bylo v r.1999 rozhodnutím MŽP ČR schváleno celkem 9 331 tis. m3 zásob štěrkopísku, z toho 9 039 tis. m3 zásob volných. Vytěžitelné zásoby se pohybují kolem 80 % vypočtených geologických zásob a jejich objem bude upřesněn v projektové dokumentaci „Plán otvírky, přípravy a dobývání“. Hydrogeologické podmínky: Ložisko štěrkopísku je v celém rozsahu zvodněné. Ustálená hladina podzemní vody byla zjištěna v hloubce 1,7 – 2,3 m pod úrovní terénu. Hladina podzemní vody je spojitá, v přímé souvislosti s úrovní hladin ve vodních tocích a projevuje se jako mírně napjatá. Těleso štěrkopísků má průlinovou propustnost s kolektorskými vlastnostmi. Holocenní jílovité hlíny v nadloží jsou málo propustné a působí jako stropní izolátor. Důlní vody bude tvořit podzemní voda s otevřenou hladinou postupně se rozšiřujícího těžebního jezera a atmosférické srážky, dopadající na plochu DP. Oznamovatel je bude využívat při těžební činnosti v technologickém procesu praní natěžené suroviny. Po usazení kalu se bude použitá technologická voda vracet zpět do jezera. Rozloha budoucího jezera se bude pohybovat kolem 63 ha s hloubkou asi 13 m. 2.5. Flóra a fauna Biogeograficky leží území v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii západokarpatské v biogeografickém regionu kojetínském (3.11). Podle Culka (1996) je potenciální vegetace tvořena lužními lesy podsvazu Ulmenion (zejména Ficario- Ulmetum campestric), které na vyvýšených místech přecházejí do dubohabřin (svaz Carpinion). Primární bezlesí představovala pouze vodní vegetace. Přirozenou náhradní vegetaci na místě lužních lesů představovaly zaplavované louky. Podle rámcového posouzení CHLÚ Plešovec (H. Psotová a kol., 2003) je flóra spíše uniformní, s výskytem některých mezních prvků. Zasahují sem ještě některé druhy, splavené z vyšších poloh a některé z nich mají evidentní vztah ke Karpatům. Fauna regionu je rozhodujícím způsobem pozměněna rozvinutým zemědělstvím, jehož vliv na krajinu výrazně oslabuje pronikání karpatského elementu. Ve fragmentech lužních lesů kolem regulovaného toku řeky Moravy přežívají charakteristická společenstva měkkýšů. Ve zbytcích lužních a mokřadních prostředí přežívají korýši záplavových tůní. Přírodním prvkem, významným zejména pro ptáky, jsou obnovené rybníky. Původní společenstva byla lidskou činností rozrušena a nahrazena agrokulturami. Zbytky přirozených a přírodě blízkých společenstev se objevují v oblasti soutoku Moravy a Bečvy. 2.6. ÚSES Územní systém ekologické stability pro řešené území byl vymezen v Generelu LÚSES – k.ú- Chropyně, Plešovec (D. Kolářová, Ekologické projektování, 1993). Významným podkladem, který dosud není na území bývalého okresu Kroměříž podrobněji rozpracován, je oborově závazný územně technický podklad Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Bínová, 1996), který vymezuje SZ od zájmového území nadregionální biocentrum Chropyňský luh (NRBC 104), součástí NRBC je i NPP Chropyňský rybník. Podél řeky Moravy je pak trasován, ale jednoznačně nevymezen, nadregionální biokoridor K 142 Chropyňský luh – Soutok s vodní a nivní osou. Ložisko Plešovec je situováno v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru. V bezprostřední blízkosti ložiska Plešovec prochází lokální ÚSES, vázaný na říčku Moštěnku (příloha 2.3.). 2.7. Krajina Zájmové území představuje typickou rovinatou polní krajinu s minimálním zastoupením zeleně. Dominantním prvkem v krajině jsou především stožáry el. vedení vysokého napětí. Linie zeleně jsou reprezentovány nesouvislými břehovými porosty a alejemi přestárlých ovocných stromů. Podle Míchala (1997) se jedná o krajinný typ A, tj. krajinu plně antropogenizovanou se sníženou krajinářskou hodnotou. 2.8. Chráněná území V širším okolí řešeného území jsou zájmy ochrany přírody a krajiny vymezeny především plochami územních systémů ekologické stability, a to jak na lokální, tak na regionální úrovni. Ze zvláště chráněných území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění, je v širším okolí zájmového území registrována NPP Chropyňský rybník v k.ú. Chropyně a PP Rameno Moravy v k.ú. Miňůvky. Významné krajinné prvky bezprostředně v zájmovém území zastoupeny nejsou, v širším okolí jsou to především VKP ze zákona (lesy, vodní toky, rybníky). Výhledově lze předpokládat zájem ochrany přírody na revitalizaci vodního toku Moštěnky. 2.9. Vztah záměru k územnímu plánu Územní plán města Chropyně (S projekt Zlín, 1994), schválený v r.1997, řeší pouze zastavěné území a navazující rozvojové plochy. Text územního plánu se zmiňuje o ložisku štěrkopísku Plešovec, avšak ve výkresové části je nevyznačuje. Podle sdělení odboru výstavby a ŽP Městského úřadu v Chropyni (příloha 3) není záměr na stanovení DP štěrkopísku Plešovec v rozporu s územním plánem města Chropyně. Na tomto místě je třeba upozornit, že podle § 17, odst. (5) zákona č.44/1988 Sb. horního zákona je nutné v územně plánovací dokumentaci vyznačit hranice chráněného ložiskového území. Hranice CHLÚ Chropyně I, stanovené rozhodnutím MŽP č.j. 570/1119/00-Šs ze dne 29.8.2000, bude nutno do výkresové části územního plánu obce Chropyně doplnit. Územní plán VÚC Zlínská aglomerace (Terplan a.s. Praha, 1994), schválený usnesením vlády ČR č.150 ze dne 23.3,1994 a vyhlášený nařízením vlády ČR č.87/1994 Sb., vymezuje plochu, určenou pro těžbu nerostných surovin v hranicích stanoveného CHLÚ Plešovec. Změna č.2 ÚP VÚC Zlínská aglomerace (Terplan a.s. Praha, 1999), schválená usnesením vlády ČR č.891 ze dne 13.9.2000 a vyhlášená sdělením Ministerstva pro místní rozvoj ČR ve Sbírce zákonů pod č.393/2000, navrhuje v bezprostřední blízkosti CHLÚ plochy protipovodňové ochrany (hrázová ochrana Plešovce a Chropyně). Záměr využívání výhradního ložiska v DP Chropyně nebude s navrženými protipovodňovými opatřeními v rozporu. D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti 1.1. Vlivy na obyvatelstvo Nejbližší soustředěná obytná zástavba je Plešovec (m.č. města Chropyně), jehož okrajové obytné domy jsou vzdáleny 200 m od okraje navrženého DP. Město Chropyně je vzdáleno 3 km, jeho jižní okrajová část 1 km. Ve stejné vzdálenosti se nachází okraj obce Skaštice. Těžba štěrkopísku má probíhat 10 měsíců v roce, se zimní přestávkou, v jedné prodloužené směně, po dobu 5 pracovních dnů/týden. Skrývkové práce budou probíhat nárazově po dobu asi 1 měsíce v roce. Vliv těžební činnosti: Ovzduší: Samotná těžba štěrkopísku bude středním zdrojem znečištění ovzduší. Vzhledem k typu ložiska a způsobu těžby z vody nebude vznikat prakticky žádná prašnost a zdroj nebude pravděpodobně ani zpoplatňován. Hluk: Podle zkušeností z obdobných provozů je soubor těžebního zařízení a úpravárenské linky zdrojem hluku v hodnotách 70 – 80 dB. Zvýšená hladina hluku působí podle místních podmínek do vzdálenosti 200 – 400 m. Ohrožení vodních zdrojů pro hromadné zásobování obyvatelstva: Všechna těžební zařízení a úpravárenská linka budou elektrizovány. Ropné látky budou používány v omezeném množství pro pohon nakladačů. Počítá se s vybudováním příručního skladu ropných látek, zabezpečeném proti úniku závadných látek do vnějšího prostředí (izolace podlah, záchytné jímky, zvýšené prahy). Ve skladu budou shromažďovány i znečištěné prázdné obaly a odpady s nebezpečnými vlastnostmi. Mechanizmy na naftový pohon budou odstavovány na zpevněné ploše a podkládány záchytnou vanou. Jiné látky, ohrožující jakost vod, nebudou používány. Riziko úniku ropných látek do půdy a následně do podzemních vod se při realizaci navržených opatření (viz kap.4 textu oznámení) dá snížit na minimum. Snížení vydatnosti vodních zdrojů v důsledku těžby je málo pravděpodobné. Tento předpoklad však musí potvrdit odborný hydrogeologický posudek. Zahrne posouzení vlivu těžby na režim podzemních vod (výšky hladin, směr proudění ad.) a jeho součástí bude též návrh technických opatření (místo otvírky, postup těžby, vytypování části těžebního jezera, vhodného k zavážení ad.). Vliv těžební činnosti na okolní prostředí nebude významný a realizací navržených technických opatření jej bude možné minimalizovat. Bude mít lokální charakter a nezpůsobí nadměrnou zátěž přírodního prostředí ani neohrozí zdraví obyvatelstva. Vliv dopravy: Při přepravě kameniva budou využívány stávající veřejné komunikace II. a III. třídy. Nevznikne nový liniový zdroj znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší a hluk z dopravy obecně narušují faktory pohody obyvatelstva na trasách. 1.2. Vlivy na ovzduší Vlivy z těžební činnosti a úpravy suroviny Těžba a úprava surovin je středním zdrojem znečištění ovzduší. Jak je uvedeno v předcházejícím odstavci, při těžbě z vody a mokré úpravě suroviny nebude vznikat prakticky žádná prašnost. Produkce jiných emisí do ovzduší bude minimální. Těžební a úpravárenská zařízení budou mít el. pohon a jediným zdrojem emisí budou spalovací motory nakladačů. Vliv těžební činnosti na ovzduší lze hodnotit jako nevýznamný. Vlivy dopravy: Při průměrné denní těžbě 1.000 tun a předpokládanému počtu 85 vozidel, bude průměrná denní intenzita činit 170 vozidel (tam – zpět). Při předpokládaném rozložení dopravy ze 70 % ve směru na Hulín a 30 % na Tovačov, dojde k nárůstu zatížení stávajících komunikací na trasách o průjezd 120 vozidel/24 h (směr Hulín), resp. 50 vozidel/24 h (směr Tovačov). 1.3. Vlivy na vodu Odvodnění oblasti: Vytěžením ložiskové štěrkopísku bude z přirozeného přírodního prostředí vyňata část štěrkového kolektoru a nahrazena akumulací vody s volnou hladinou. V závěru těžby vznikne jezero o rozloze 63 ha a hloubce kolem 13 m. Podle závěrů geologického průzkumu z.1971 je směr proudění podzemních vod k Moštěnce. V případě zasypání části těžebního jezera zeminou (hlušinou) může dojít k lokální změně proudění podzemních vod. Hydrogeologické poměry: Ve vytěženém prostoru bude původní spád hladiny podzemních vod s mírně napjatým režimem nahrazen režimem jezera s vyrovnanou hladinou. Zakolmatováním břehů těžebního jezera může dojít k mírnému snížení rychlosti filtrace a průtoku podzemních vod. Vzhledem k celkové ploše povodí a mocnosti zdrojů dotace podzemních vod by mohlo dojít k ohrožení vydatnosti blízkých vodních zdrojů při dlouhodobém čerpání na snížení hladiny vody v těžebním jezeře. Jakost vod: Těžební zařízení a úpravárenská linka budou na el. pohon a doporučuje se používání ekologických mazadel. Při těžbě a manipulaci s natěženou surovinou nebudou používány žádné látky, které by mohly ohrozit jakost vod. V technologickém procesu sprchování bude používána voda z těžebního jezera, která se po průchodu technologickým zařízením a usazení kalu bude do těžebního jezera vracet. Během úpravy přijde voda do kontaktu pouze se surovinou, pocházející ze stejného přírodního prostředí. Její chemické složení ani fyzikální vlastnosti se nezmění. Nerozpuštěné látky (jílovitý kal) z praní štěrkopísku, budou zachyceny v odkalovací jímce a voda se bude vracet do jezera prakticky v nezměněné kvalitě. Z látek, škodlivých vodám, budou používány ropné látky – PHM pro pohon naftových motorů nakladačů. Jak je uvedeno v předcházejícím textu, bude vybudován příruční sklad ropných látek, zabezpečený proti úniku do vnějšího prostředí, kde budou shromažďovány i vyjeté oleje a odpady s nebezpečnými vlastnostmi. Pro odstavování mechanismů bude vybudována zpevněná plocha. Odvádění dešťových vod ze zpevněných ploch musí být zajištěno přes lapače olejů. Při uvedeném zabezpečení nebude těžební činnost ohrožovat jakost vod.. Vliv na vodní zdroje: Vzhledem k uváděnému směru proudění podzemních vod k Moštěnce, není pravděpodobné ohrožení jakosti vodního zdroje Břestský les. Málo pravděpodobné je i ohrožení vodního zdroje Plešovec. Poněvadž se ale jedná o vysoce citlivé území s vysokou propustností, je nutné, aby veškeré činnosti, související s těžbou, byly podřízeny ochraně vodních zdrojů, jak je uvedeno v předcházejícím odstavci. Důraz musí být kladen na účinnou prevenci a kontrolu, aby k ohrožení vodních zdrojů vůbec nedošlo (monitorování). 1.4. Vlivy na půdu Navržený DP Chropyně leží v celém rozsahu na zemědělské půdě. Realizace záměru si vyžádá postupný zábor 79,2798 ha zemědělské půdy. Předpokládaný trvalý zábor ZPF bude 74 ha. Za předpokladu zavezení části těžebního jezera skrývkovou zeminou, bude možné asi 5 ha vrátit do ZPF. Při uvažované roční kapacitě těžby se počítá s ročním záborem půdy v rozsahu 0,6 ha. Na ploše navrženého DP Chropyně má zemědělská půda převážně hodnotu 3.58.00 BPEJ, což ji řadí do II. třídy ochrany, zahrnující půdy s nadprůměrnou produkční schopností. Západní část ložiska (asi 20 % celkové rozlohy) má hodnotu 3.59.00 BPEJ a náleží do III. třídy ochrany s průměrnými produkčními schopnostmi. Na celé ploše zájmového území byly provedeny investice do půdy v podobě plošných odvodňovacích systémů (meliorací), vesměs ve funkčním stavu, které nebude možné zachovat. Zemědělská půda II. třídy je vysoce chráněná a je jen podmíněně odnímatelná s ohledem na územní plánování. V tomto ohledu je podmínka splněna: - CHLÚ Chropyně I je v souladu s územním plánem VÚC Zlínská aglomerace - Územní plán města Chropyně se o existenci ložiska zmiňuje v textové části, ve výkresové není zaneseno. Podle § 17 zákona č.44/1988 Sb. horního zákona bude nutné v platném územním plánu města Chropyně hranice CHLÚ vyznačit. Jedná se technický nedostatek, který na skutečnosti nic nemění. Zemědělskou půdu III. třídy ochrany je možné odnímat pro účely výstavby. V žádosti o odnětí půdy ze ZPF musí organizace předložit „Vyhodnocení důsledků navrhované činnosti na ZPF“ podle přílohy č.6 k vyhlášce č.13/1994 Sb., které zahrne i návrh opatření na minimalizaci dopadů na ZPF. 1.5. Vlivy na geologické a hydrogeologické podmínky Vliv na horninové prostředí: Využívání nerostného zdroje je zásahem do horninového prostředí. Postupně bude vytěžena ložiskově využitelná poloha kvartérních fluviálních štěrkopísků akumulační terasy v celkovém objemu7 464 800 m3 zásob a přemístěno 700 tis. m3 skrývky (ornice, podorničí, hlušina). Využitelnost suroviny bude dobrá a provoz hospodárný. Surovina z ložiska Plešovec doplní zrnitostní skladbu štěrkopísků, těžených oznamovatelem na blízkých provozovnách v Hulíně a Tovačově, což povede k plnému pokrytí sortimentních a kvalitativních požadavků trhu. Využívání ložiska Plešovec umožní doplnit systém výrobkové produkce a reálně podpoří hospodárné a úplné využití všech zmíněných ložisek. Vliv na hydrogeologické charakteristiky: Těžbou štěrkopísků z vody s následným vytvořením těžebního jezera dochází obecně ke změnám hladinového režimu a lokálním změnám směru a rychlosti filtrace. Těžební jezero se v konečné fázi přiblíží jímacím územím Břestský les (do těsné blízkosti PHO 2. stupně vnitřní) a Plešovec (200 m od PHO 2. stupně vnitřní). Už v rámci projektové přípravy bude nutné vypracovat odborný hydrogeologický posudek na posouzení vlivů těžby na vodní zdroje a navrhnout systém opatření na jejich sledování v průběhu těžby. Závěry hydrogeologického posudku bude třeba promítnout do projektové dokumentace „Plán otvírky, přípravy a dobývání“. 1.6. Vlivy na flóru a faunu Realizací těžby v DP Chropyně nedojde k poškození nebo vyhubení chráněných rostlinných nebo živočišných druhů. Celá plocha je intenzivně zemědělsky využívaná, původní společenstva se nezachovala. 1.7. Vlivy na ekosystémy Těžební činností v DP Chropyně nedojde k likvidaci ani přímému ovlivnění žádného významného biotopu. Vytvořením těžebního jezera vznikne v přírodě nový prvek, který přispěje ke zvýšení biodiverzity území a který bude možné zapojit do místního systému ÚSES jako lokální biocentrum. V dlouhodobém horizontu budou ekologicky nestabilní agrocenózy nahrazeny ekologicky stabilnějšími plochami (vodní plocha, mokřady, dřevinná společenstva). 1.8. Vlivy na krajinu Vodní plocha, vytvořená po vytěžení ložiska, bude novým prvkem v poměrně fádní krajině. Velikostí bude korespondovat s měřítkem krajiny a při vhodném způsobu rekultivace (strukturované břehy, mokřady, ozelenění břehů) přispěje ke zvýšení estetické hodnoty krajiny. 1.9. Vliv na chráněná území Chráněná území podle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění nebudou těžební činností dotčena. 1.10. Ostatní střety zájmů Mimo existenci chráněných vodohospodářských zájmů (CHOPAV, PHO vodních zdrojů) a investic do půdy (meliorační systémy), které jsou popsány v předcházejících kapitolách textu, dochází ke střetu s el. vedením VN 22 kV a vodovodním výtlačným řadem Břestský les – Plešovec Js 200 mm. Poněvadž jejich trasy procházejí přímo ložiskem, bude nutné v dostatečném předstihu provést přeložky. Chráněná plocha vodní cesty D-O-L sleduje stávající koryto řeky Moravy a ke střetu těžebním záměrem nedochází. Připravovaná těžba v DP Chropyně není ani v rozporu s navrhovanými protipovodňovými opatřeními, zahrnutými v Generelu povodí Moravy a.s. Jedním z opatření je hrázová ochrana Chropyně a Plešovce, jejíž účinek může těžební jezero svojí akumulační kapacitou naopak posílit. Na území ložiska Plešovec nejsou vyloučeny archeologické nálezy. Oznamovatel bude mít povinnost postupovat podle zákona č.20/1988 Sb. v platném znění a před zahájením zemních prací uzavřít smlouvu s odborným pracovištěm na archeologický dohled, popř. záchranný průzkum. 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Rozsah předpokládaných vlivů těžby štěrkopísku v DP Chropyně lze hodnotit jako lokální, projevující se na území DP a jeho blízkém okolí. Jak je zmíněno v předcházejícím odstavci textu D.1.1. Vlivy na obyvatelstvo, těžební činnost nebude mít nepříznivé zdravotní účinky na obyvatelstvo, a to přímé (znečištění ovzduší, hluk) ani nepřímé (snížení vydatnosti nebo ohrožení zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů). Zdraví obyvatelstva nebude ohroženo. Vliv dopravy: Při přepravě kameniva budou využívány stávající veřejné komunikace II. a III. třídy. Nevznikne nový liniový zdroj znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší a hluk z dopravy obecně narušují faktory pohody obyvatelstva na trasách. 3. Údaje o možných vlivech přesahujících státní hranice Neprojeví se. 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů - územně plánovací Podle § 17, odst. (5), zákona č.44/1988 Sb. horního zákona v platném znění, je nutno v územně plánovací dokumentaci vyznačit hranice chráněných ložiskových území. Poněvadž platný územní plán obce Chropyně se o existenci ložiska štěrkopísku Plešovec pouze zmiňuje v textu, bude nutné vyznačit hranice stanoveného CHLÚ Chropyně I i ve výkresové části. - technická a) období přípravy 1. splnit oznamovací povinnost provozovatele středního zdroje znečištění a každoročně do 15.2. předkládat orgánu ochrany ovzduší souhrnnou evidenci 2. při odnímání půdy ze ZPF respektovat podmínky zákona č.334/1992 Sb. v platném znění, souvisejících předpisů a orgánu ochrany ZPF 3. v rámci další projektové přípravy zajistit zpracování odborného hydrogeologického posudku na zhodnocení vlivů těžby na blízké vodní zdroje a navržení způsobu sledování a ochrany v průběhu využívání ložiska (monitoring) 4. závěry hydrogeologického posudku promítnout do projektu „Plán otvírky, přípravy a dobývání“ 5. projekt rekultivací koncipovat s ohledem na budoucí vodohospodářské využívání a návrh konzultovat též s orgánem ochrany přírody b) realizace 6. v dostatečném časovém předstihu provést přeložky inženýrských sítí (vedení VN, vodovodní řad) 7. vybudovat příruční sklad ropných látek pro skladování pohonných hmot a upotřebených olejů 8. vybudovat nepropustnou jímku na shromažďování splaškových odpadních vod a zajistit smluvně jejich likvidaci 9. pro odstavování mechanismů vybudovat zpevněnou plochu a její odvodňování zajistit přes odlučovače ropných látek 10. zpracovat Plán havarijních opatření pro případ mimořádných situací c) provozu 11. při provádění skrývkových prací postupovat podle zákona č.20/1987 Sb. v platném znění (uzavřít smlouvu s odborným pracovištěm na archeologický dohled a hlásit případný výskyt a archeologických nálezů mimo prováděný odborný dohled) 12. používat těžební a technologické zařízení na el. pohon a pro mechanismy, pohybující se na vodní hladině, též ekologická mazadla 13. mechanismy na naftový pohon (nakladače) udržovat v dobrém technickém stavu a kontrolovat těsnost palivových nádrží, při odstavování podkládat záchytné vany 14. odpady s nebezpečnými vlastnostmi shromažďovat odděleně ve vhodných sběrných nádobách a smluvně zajistit jejich zneškodnění 15. čerpání vody z těžebního jezera omezit na nezbytně nutnou míru 16. provádět monitoring podzemních vod a vody v těžebním jezeře podle návrhu odborného hydrogeologa a podmínek, stanovených vodoprávním úřadem 17. při zpětném zavážení těžebního jezera skrývkovou zeminou (hlušinou) postupovat podle doporučení hydrogeologa, který určí část plochy, vhodné k zavážení 18. při manipulaci s ropnými látkami respektovat opatření na ochranu půdy a vod před znečištěním a realizovat preventivní opatření, zahrnutá do Plánu havarijních opatření 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly Pro vypracování Oznámení záměru byly k dispozici podklady, které poskytly dostatečné množství informací o enviromentální charakteristice území a umožnily vyslovit prognózy o možných vlivech, jejich složitosti a významnosti při realizaci připravovaného záměru. Základním vstupním podkladem byly rozpracované materiály organizace Báňský inženýring Olomouc s.r.o., zajišťující projektovou dokumentaci „Plán otvírky, přípravy a dobývání“ pro stanovení DP Chropyně a povolení hornické činnosti. Projektant poskytnul základní technická data o připravovaném záměru a zapůjčil zásadní podklady, z nichž při koncepci využívání výhradního ložiska štěrkopísku vycházel (Kroměřížsko – předběžný průzkum, Rebilance zásob, Žádost o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení DP Chropyně). Významným podkladem bylo „Rámcové posouzení CHLÚ Plešovec“, zpracované pro oznamovatele fou Arvita P spol. s r.o. Otrokovice (únor 2003). Uvedený elaborát přehlednou formou shrnul základní informace o přírodních podmínkách zájmového území, jeho stávajícím využití i předpokládaných střetech zájmů, které mohou nastat při využívání ložiska ve vztahu k územním plánům, ochraně ZPF, zájmům ochrany přírody a krajiny a dalších aktivit v území. V závěru specifikoval limity využití území podle upravené metodiky krajinářského vyhodnocení. V grafické příloze zařadil větší část DP Chropyně mezi plochy s kumulovanými střety (ochrana ZPF, ochrana přírody, technická infrastruktura). Západní část navrženého DP Chropyně (asi 20 % celkové rozlohy) je zařazena mezi plochy relativně nezatížené, k nimž se vztahují základní limity, vyplývající z lokalizace DP v CHOPAV Kvartér řeky Moravy a PHO vodních zdrojů. Tyto limity jsou hodnoceny jako obvyklé pro ložiska písků a štěrkopísků. Doplňující informace o území byly čerpány z tématicky zaměřených mapových podkladů a odborné literatury. Oznámení záměru se opírá o platné legislativní předpisy v oblasti životního prostředí. Seznam použitých podkladů je uveden v kap. F. Nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které by zpochybnily prognózy předpokládaných vlivů, se v průběhu zpracování Oznámení nevyskytly. E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Předkládaným záměrem oznamovatele je využívání výhradního ložiska štěrkopísku Plešovec v navrženém DP Chropyně, vymezeném v hranicích stanoveného CHLÚ Chropyně I. Je zvažována jedna aktivní varianta řešení, územně vymezená schváleným výpočtem zásob, s technologií těžby a úpravy podle návrhu projektanta a s kapacitou, odpovídající technicko-ekonomickým podmínkám daného typu ložiska. Územní varianta: Umístění záměru je určeno schváleným výpočtem zásob štěrkopísku, na jehož základě bylo vymezeno výhradní ložisko a stanoveno CHLÚ. Navržený dobývací DP Chropyně je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Hranice DP jsou identické s hranicí CHLÚ Chropyně I, stanoveném rozhodnutím MŽP ČR č.j. 570/1119/00-Šs ze dne 29.8.2000. CHLÚ Chropyně I je vymezeno v územním plánu VÚC Zlínská aglomerace a v jeho Změně č.2 jako plocha určená pro těžbu surovin. Z hlediska dlouhodobé obchodní strategie bude těžbou štěrkopísku v DP Chropyně v budoucnu doplněna zrnitostní skladba štěrkopísků, těžených Českomoravskými štěrkovnami, a.s., na jejich provozovnách v Hulíně a Tovačově, což povede k plnému pokrytí sortimentních a kvalitativních požadavků trhu. Situování DP Chropyně vzhledem k provozovnám Tovačov a Hulín umožní efektivně podpořit a doplnit systém výrobkové produkce a reálně podporuje racionální a úplné využití všech zmíněných výhradních ložisek. V bezprostřední blízkosti DP navrhuje územní plán VÚC plochy protipovodňové ochrany (hrázová ochrana Plešovce a Chropyně). Těžební činností v DP bude vytvářena vodní nádrž, schopná pohltit část povodňových přívalů a tím přispět k ochraně území před povodněmi. Po ukončení těžby a provedení rekultivace bude možné využívat vodní plochu k vodohospodářským účelům, začlenit do místního ÚSES, popř. část vyčlenit pro rekreaci. Technologická varianta: Navržená technologie těžby a úpravy odpovídá typu ložiska v daných geologických a hydrogeologických podmínkách. Těžební činnost, proces úpravy a použitá zařízení budou odpovídat běžnému standardu s ohledem na umístění ložiska v území chráněných vodohospodářských zájmů (CHOPAV Kvartér řeky Moravy, blízké vodní zdroje). Navržený způsob těžby a úpravy umožní hospodárné a úplné využití zásob výhradního ložiska. Kapacitní varianta: Podle předpokládaného ročního objemu těžby 200 tis. tun bude provoz těžbou střední velikosti, běžnou pro daný typ ložiska (těžba fluviálních terasových sedimentů z vody). Podle nároků na vstupy a výstupy (viz následující text) a počet zaměstnanců bude patřit mezi malé provozy. Snížení kapacity těžby by nepřineslo žádný významný enviromentální efekt. Nulová varianta: Znamená netěžení zásob výhradního ložiska ve stanoveném CHLÚ. Plocha by byla nadále využívána k zemědělské výrobě. Prosazování nulové varianty (bez činnosti) je na místě v případě činnosti, zatěžující okolní prostředí nad únosnou mez (překračování povolených limitů znečištění, devastace rozsáhlých území, likvidace cenných ekosystémů, produkce značného objemu toxických odpadů, ohrožení lidského zdraví). Využívání ložiska Plešovec nepřinese nepříznivé vlivy takové velikosti a významu, aby bylo třeba preferovat nulovou variantu bez činnosti. F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Přehled použitých podkladů Odborná literatura a posudky: Kol. autorů (1967): Hydrogeologické poměry ČSSR. ČHMÚ Praha. Kratochvíla L. – Vajdík J. (1997): Rebilance výhradních ložisek NS ČR. II. etapa – PLEŠOVEC. Dodatek č.1 k závěrečné zprávě Kroměřížsko – štěrkopísky. Č. ú. 02 96 6333 79 900 3700 3. UNIGEO a.s., divize geologie Ostrava. Marek F. (1970): Kroměřížsko – štěrkopísky. Předběžný průzkum. Závěrečná zpráva č. ú. 511 1860 902. Geoindustria n.p. Praha, závod Brno. Michlíček E. a kol. (1986): Hydrogeologické rajóny ČSR. MS Geotest Brno. Psotová H. a kol. (2003): Rámcové posouzení CHLÚ Plešovec. Arvita P spol. s r.o. Otrokovice. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Studia geographica 16. ČSAV Brno. Ostatní podklady: Žádost o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Chropyně pro ložisko štěrkopísku Plešovec č.00 8600. Předkladatel Českomoravské štěrkovny, a.s. Brno. Březen 2003. Legislativní předpisy z oblasti horního práva a životního prostředí. Mapové podklady: Chráněná území přírody ČR 1:500.000. Vydalo soukromé nakladatelství ŽAKET pro Český ústav ochrany přírody Roztoky u Prahy, 1993. Geologická mapa ČSSR 1:200.000, list Olomouc.Ústřední ústav geologický Praha, 1990. Přílohy: 2.1. Situační mapa DP Chropyně 1:200.000 2.5. Mapa širšího okolí ložiska Plešovec a dobývacího prostoru Chropyně 1:5.000 2.6. Mapa střetů zájmů a geofaktorů životního prostředí 1:5.000 2.7. Geologický řez ložiskem A – A´ (1:2.500/1:500) 3. Vyjádření MěÚ Chropyně, odbor výstavby a ŽP, č.j. 273/2003 ze dne 18.6.2003 (Příloha H) 4. Plná moc k zastupování G. SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Ložisko štěrkopísků Plešovec je výhradním ložiskem na základě rozhodnutí o výhradním ložisku, které vydalo bývalé Ministerstvo výstavby a stavebnictví ČSR pod č.j. TZÚS/GMO-370/89 ze dne 17.7.1989. MŽP ČR, odbor výkonu státní správy VIII, stanovilo rozhodnutím č.j. 570/1119/00-Šs ze dne 29.8.2000 pro výhradní ložisko štěrkopísků Plešovec (identif. číslo 008 600) chráněné ložiskové území (CHLÚ) Chropyně I. Navržený dobývací prostor (DP) Chropyně o výměře 79,2798 ha zahrnuje celý vyhodnocený blok zásob výhradního ložiska Plešovec a jeho hranice jsou identické s hranicemi stanoveného CHLÚ. Rozhodnutím MŽP ČR Praha č.j. 2600/630/98 ze dne 10.8.1999 byly schváleny celkové geologické zásoby na ložisku Plešovec ve výši 9 331 000 m3 štěrkopísku, z toho 9 039 000 m3 představují zásoby volné. Podle odhadu bude možné vytěžit 80 % geologických zásob, tj. kolem 7,5 mil. m3 (19 mil. tun) štěrkopísku. Při roční těžbě 200 tis. tun je životnost ložiska v navrhovaném DP Chropyně 96 let. Potřeba záměru: Navržený DP Chropyně je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Hranice DP jsou identické s hranicí CHLÚ Chropyně I, stanoveném rozhodnutím MŽP ČR č.j. 570/1119/00-Šs ze dne 29.8.2000. CHLÚ Chropyně I je vymezeno v územním plánu VÚC Zlínská aglomerace a v jeho Změně č.2 jako plocha určená pro těžbu surovin. Z hlediska dlouhodobé obchodní strategie bude těžbou štěrkopísku v DP Chropyně v budoucnu doplněna zrnitostní skladba štěrkopísků, těžených Českomoravskými štěrkovnami, a.s., na jejich provozovnách v Hulíně a Tovačově, což povede k plnému pokrytí sortimentních a kvalitativních požadavků trhu. Situování DP Chropyně vzhledem k provozovnám Tovačov a Hulín umožní efektivně podpořit a doplnit systém výrobkové produkce a reálně podporuje racionální a úplné využití všech zmíněných výhradních ložisek. V bezprostřední blízkosti DP navrhuje územní plán VÚC plochy protipovodňové ochrany (hrázová ochrana Plešovce a Chropyně). Těžební činností v DP bude vytvářena vodní nádrž, schopná pohltit část povodňových přívalů a tím přispět k ochraně území před povodněmi. Po ukončení těžby a provedení rekultivace bude možné využívat vodní plochu k vodohospodářským účelům, začlenit do místního ÚSES, popř. část vyčlenit pro rekreaci. Charakteristika ložiska: Ložisko štěrkopísku Plešovec je vázáno na kvartérní fluviální terasové sedimenty poblíž soutoku řeky Moravy, Malé Bečvy a Moštěnky. Mocnost suroviny je variabilní a pohybuje se od 8,2 do 19,6 m. Nadloží je tvořeno přev


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist