Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Za tajemstvím Kobylských ďůr

06.10.2003  |  171× přečteno      vytisknout článek

Za tajemstvím Kobylských ďůr Asi málokdo z nás ví, že ve Vsetínských vrších, nad údolím Kobylská u Karolinky, se nachází několik suťových jeskyní. Tyto tajemné a jediné jeskyně na Karlovicku byly už od šestnáctého století obestřeny mnoha záhadami. Lidé se těchto míst báli a mysleli si, že díry v zemi jsou obývány nadpřirozenými bytostmi. Tak vznikla řada pověstí, které byly ústně předávány z generace na generaci a někteří staří pamětníci je vypráví dodnes. Kobylské ďůry se nacházejí asi čtyři kilometry severoseverovýchodně od městečka Karolinka, v nadmořské výšce okolo 800 metrů, zhruba 100 výškových metrů pod vrcholem kopce Léští. V těchto místech došlo v dávné minulosti k mohutnému sesuvu horninových vrstev, jehož vznik podnítil rozpad horského hřbetu Léští. Byl to jeden z největších sesuvů na Valašsku a jeho ničivá práce je vidět na ploše téměř 27 hektarů. Při tomto procesu došlo mimo jiné k nahromadění balvanů a ve volných prostorách mezi nimi tak vznikly tyto suťové, pseudokrasové jeskyně. Už z názvu vyplývá, že se jedná o podzemní prostory nepravé, jež vznikly úplně jinými procesy než běžné krasové jeskyně, které vznikají rozpouštěním a chemickou korozí horniny. Jako pseudokrasová jeskyně je posuzován jakýkoliv podzemní prostor, vzniklý přirozenou cestou ve flyšových horninách bez procesů krasovění, o délce větší než tři metry. V Kobylských ďůrách je pět takovýchto podzemních prostorů, v délce od 3 až do 13 metrů. Nejmenší třímetrová jeskyně se jmenuje Hnízdo a největší ďůra je nazývána Pokladnicí. Je to zajímavá dvoupatrová jeskyně, kde je na konci spodního patra malé jezírko. Také v jeskyni Studánka jsou malá jezírka, z nichž několik metrů pod jeskyní vyvěrá potok Bílá hlína. Ten se na několika místech svého toku ztrácí v sutích, a tak slyšíte zpod vašich nohou jen jeho zurčení a bublání. Příkrý svah nad jeskyněmi tvoří suťoviště dlouhé okolo padesáti metrů a je posázeno obrovskými balvany pískovců bělověžského souvrství z období eocénu, o stáří kolem padesáti milionů let. Suťoviště poskytuje podmínky pro růst kapradin, lišejníků a mechů. Roste zde například sleziník červený, papradka horská, osladič obecný, puchýřník křehký, dvouhrotec různotvárný či dutohlávka pohárovitá. Asi sto metrů jihovýchodně od suťoviska se nachází zajímavá lokalita. V prosvětlené lesní terénní depresi je rašeliniště s pestrým bylinným podrostem. Od jara až do pozdního léta vykvétá na rašeliništi a v jeho okolí na 50 druhů rostlin. Časně z jara zde kvetou blatouchy, plicníky, dymnivky, rozrazily potoční a kyčelnice. Po nich se tady žlutě rozzáří květy kamzičníku rakouského spolu s bíle kvetoucím kozlíkem celolistým. V průběhu jara a léta tu kvete například violka lesní, vrbina obecná a penízková, škarda bahenní, mařinka vonná, kakost smrdutý, kokořík přeslenitý, vrbovka horská, prstnatec Fuchsův, hlístník hnízdák, konopice sličná, vraní oko čtyřlisté, karbinec evropský, šalvěj lepkavá, náprstník červený, zlatobýl obecný, rozrazil lékařský, čistec lesní a alpský. Z kapradin zde roste papradka samičí a horská, kapradina laločnatá, kapraď samec a dokonce i vzácná plavuň pučivá. Jak jinak, než přímo na rašeliništi roste rašeliník kostrbatý a křivolistý, dvouhrotec chvostnatý, skřípina lesní, sítina rozkladitá a z ostřic například řídkoklasá, kulkonosná, převislá a článkovaná. Na poměrně malé ploše se tady vyskytuje deset druhů rostlin, které jsou na červeném seznamu ohrožené květeny České republiky. V okolí Kobylských ďůr můžete spatřit i vzácné ptactvo, žije tu například strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, datlík tříprstý. Z chráněné zvířeny se tady často pohybuje rys ostrovid a občas se tu zatoulá i medvěd hnědý. A nyní se vraťme k pověstem, díky nimž jsou Kobylské ďůry na Karlovicku dobře známy hlavně mezi staršími občany. Staříček Alois Bill z Karolinky vykládal pověst o zbojnících z Kobylské, kterou znalo už několik předešlých generací z jeho rodu. Je to pověst o zbojnících, kteří v dávných dobách sídlili v nejhlubších lesích na Horním Vsacku. Tito dobrodruhové se protivili panské robotě, a proto se uchýlili do hlubokých lesů, odkud pořádali výpravy proti pánům. Takto získané bohatství ukrývali v temné jeskyni, jejíž vchod hlídal obrovský černý pes s očima, planoucíma jako žhavé uhlíky. Jeskyně byla ukryta mezi strmými srázy a prudkými bystřinami, tříštícími se o skály a vzdouvajícími se vlnami, jako mysl tehdejšího lidu, bouřícího se proti panské zvůli. V pozdějších dobách chtěli lidé prozkoumat jeskyni zbojníků, ale vchod do jejich jeskyně byl zasypán velkými balvany. Tak bylo pohřbeno jejich bohatství a zlato. Dochovaly se jen mnohé nápisy na skalách, balvanech a různé značky, ukazující směr. Zlato a jiné bohatství zůstalo do dneška uschováno před lidskou chamtivostí v srdci našich hor a lesů, které byly němými svědky velkého bezpráví, jež se v těch dobách stávalo chudým lidem. Někteří staří lidé také vyprávějí o dlouhé tajemné chodbě v Kobylské, a ta že vedla až do lesů u Rožnova a Frenštátu. Další pověst praví, že Kobylským ďůrám se říkalo také Šimáčí ďůry, protože se tam měli skrývat zbojníci se svým vůdcem Šimákem. Ti prý v těch ďůrách poschovávali veliké poklady, které nabyli při svém zbojnickém řemesle. Toť se ví, že takový poklad, zanechaný od zbojníků, nedá lidem spát. A tak se našlo dost opovážlivců, kteří se do Kobylských ďůr vydali. Jednou jeli sedlák a pacholek s koňmi do Kobylské na dřevo. Když dojeli, připomněl si pacholek, co se povídá o pokladech v Kobylské, a zatímco sedlák na vozu svačil, odběhl a vlezl do jedné z ďůr. Prolézal nízkou chodbou, přisvěcoval si světidlem, a třebaže měl nahnáno, lezl pořád dál, až dolezl do veliké jeskyně. Seděli tam u kamenného stolu tři staříčci, a jak ho spatřili, zeptali se ho, co tam hledá. Pacholek jim upřímně a po pravdě vypověděl o své chudobě a jakou má těžkou a nevděčnou službu u lakotného sedláka, a také se přiznal, že hledá poklad, co prý měl zůstat někde v Kobylské ďůře po zbojnících. Staříčci ho vyposlechli, chvilku se radili, a potom vstal nejstarší z nich a pravil: ,, Že jsi nám ničeho nelhal, vezmi si, po čem toužíš,\" a ukázal na hromadu zlaťáků v koutě jeskyně. Pacholek poděkoval, nabral si peněz a šťastně vylezl z ďůry na denní světlo. K sedlákovi se však už nehlásil. Odešel do Halenkova, tam si koupil grunt a sám začal gazdovat. Za čas vezl bohatý sedlák do Halenkova šindele na prodej a náhoda tomu chtěla, že zůstal na noc právě u svého bývalého pacholka. Nepoznal ho, jak by ho mohl také poznat v mohovitém gazdovi! Ale pacholek se k němu sám hlásil: ,, Já jsem byl u vás ve službě, však mi za ni ještě dluhujete.\" Sedlák se velice podivil, jak se jeho pacholek velice vzmohl, a mámil z něho, jak přišel k penězům. A pacholek jak už byl upřímné povahy, mu všecko pověděl o Kobylské ďůře a o staříčcích, kteří ho obdarovali. Jen co se sedlák vrátil domů, nelenil a vydal se do Kobylské. Vlezl do první ďůry, kterou uviděl, ale nic nebylo tak, jak to líčil pacholek. Doplazil se až hluboko do skály, ale na jeskyni nenarazil, a tak se musel vrátit a lezl nazpět. Celý utrmácený seděl potom před skálou a uvažoval, že mu asi pacholek zalhal, nebo že on vlezl do nepravé ďůry. A tu zničehonic stojí před ním tři staříčci, nejspíše vylezli z ďůry, jak se nedíval, a ten nejstarší se ho zeptal: ,, Jsi chudobný?\" Sedlák by rád přisvědčil, ale neodvážil se, a tak jenom zavrtěl hlavou. ,, Poklad v Kobylské bohatý nenajde, to si pamatuj, a buď rád, že jsi z ďůr venku.\" Sedlákem až tak strach zalomcoval, když si pomyslil, že také mohl v ďůře zůstat, a během se bral domů, šťastný, že od té svojí chamtivosti po zbojnických penězích nezahynul. Kobylské ďůry si zcela právem zasluhují větší pozornosti a přísnějšího režimu ze strany ochrany přírody. Je to lokalita výjimečná nejen svým geologickým a geomorfologickým charakterem, ale i nesmírně cenná botanicky, zoologicky a v neposlední řadě i kulturně, díky řadě pověstí a bájí, které se k této přírodní památce váží. Text a foto: Zdenek Luža Zdroj: Naše Valašsko


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist