Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Z historie příbramského hornictví

19.04.2004  |  124× přečteno      vytisknout článek

Z historie příbramského hornictví

ČLÁNEK: Historie hornictví Příbramského regionu

ČLÁNKY
Úvodní strana 
Všechny články 
Vyhledávání 
Vložit článek 


NABÍDKA GWEB.CZ Hlavní stránka 
Geologie na webu 
Katalog stránek 
Co je geologie? 
Články o geologii 
Burzy a jiné akce 
Vzkazy a oznámení 
Virtuální burza 
Diskuzní fórum 
Geologický chat 
Ptejte se ... 
Testy z geologie 
Tapety na plochu 
Pro webmastery 

Přehled událostí z historie hornictví na Příbramsku.

Použité zdroje:
Babánek R.: Slavnostní spis k dosažení 1000 m hloubky na dole Vojtěch v roce 1875 (česká verze z r. 1878)
Diviš J.: Státní doly na stříbro a olovo v Příbrami
Paděra Z.: Historie Hornictví
Valta K.: Po stopách utrpení a slávy hornictva na Příbramsku
Velfl J.: Příbram v průběhu staletí
Výroční publikace k 25. Výročí UD Příbram
útržky z dalších desítek publikací

Přehled údalostí:
700 - 400 let př. n. l. - první těžba stříbra v okolí Příbrami
400 - 100 let př. n. l. - rozvoj těžby železné rudy v okolí Příbrami
947 n. l. - zahájena těžba u Příbrami a Jílového, kníže Boleslav razí stříbrné mince
30. 6. 1216 - pražské biskupství (biskup Ondřej) kupuje od opata premonstrátského kláštera v Teplé, Hroznaty, statek Příbram za 300 hřiven stříbra, první zmínka o Příbrami
srpen 1249 - v Jihlavě potvrzena městská a horní práva králem Václavem I. a markrabím moravským Přemyslem Otakarem s platností pro všechny doly v království Českém.
září 1300 - vydal král Václav II. v Kutné Hoře nejstarší horní zákon, Ius regale montanorum, je to také nejstarší zákon pracovní, sociální a báňsko-správní a současně i bezpečnostní předpis pro hlubinné doly. Platil pro všechny doly v království Českém s menšími úpravami v podstatě až do roku 1854, kdy byl vydán nový Všeobecný horní zákon
21. 4. 1311 - Konrád z Příbramě se syny Jindřichem a Mikulášem darují huť pražskému biskupovi Janu IV., první písemná nepřímá zmínka o dolování na Příbramsku
1321 - založena hornická osada Nový Knín, Starý Knín známý již od 12. stol.
23. 6. 1321 - založen Dubenec u Příbramě, zde se rýžovalo zlato podobně jako na Bytízu
30. 4. 1330 - Mikuláš z Nových Dvorů daruje desátek z příbramských dolů Zbraslavskému klášteru
1330 - Nový Knín povýšen na město
1336 - doloženo dobývání zlata u Klínců, severovýchodně od Mníšku pod Brdy
1336 - 1345; pravděpodobně 1342 - kolem tohoto roku byla Mikuláši Bořitovi propůjčena nálezná jáma mezi Lazcem a Bohutínem, Bořita byl jmenován hormistrem
1337 - záznam o těžbě zlata u Kamýka nad Vltavou
1338 - zápis o zlatodolech u Podmok, jihozápadně od Sedlčan
1338 - doloženo dolování zlata u Smolotel a Líšnice
1339 - do Nového Knína dosazen královský urbunéř
1341 - bylo vydáno nejstarší povolení k rýžování zlata na Líšnickém potoku u Milína
1341 - král Jan Lucemburský daruje rýžoviště zlata na Líšnickém potoku u Radětic Ubislavovi z Nereztic
1341 - nejstarší zpráva o dolování u Krásné Hory
1342 - kolem tohoto roku došlo k jmenování hormistra na dolech u Lazce
1345 - doloženo rýžování zlata na Líšnickém potoce u Líšnice
1348 - Karel IV. věnuje Příbram pražské kapitule
1350 - král Karel IV. dává zákaz vývozu stříbra z Čech
1367 - zatopeny doly v Jílovém a Novém Kníně
1367 - obnoveno rýžování zlata u Radětic
1379 - u Železného Újezdu na Rožmitálsku zahájena těžba železných rud
1383 - u Hýskova v Brdech byla postavena huť v místech těžby železné rudy
2. 10. 1406 - pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Haznburka udělil privilegia Příbrami a Lazcům, Příbrami ještě městský znak, protože příbramské doly přispívaly na výstavbu Svatovítské katedrály
1410 - zahájeno dobývání zlata u Krásné Hory
1424 - husity zničeny doly v Novém Kníně
1450 - obnoveno dobývání na Novoknínsku
1461 - Jiří z Poděbrad udělil Novému Knínu výsadní list a nový horní řád
1. 10. 1461 - Krásná Hora obdržela od krále Jiřího z Poděbrad nový horní řád, tentýž jako Novému Knínu
1463 - doložena těžba železných rud na Dědově hoře u Hořovic
1479 - Nový Knín povýšen na královské horní město
13. 6. 1497 - král Vladislav II. udělil Příbrami horní svobody a povýšil ji na město
1513 - Příbram byla králem postoupena Peštíkům z Komárova
1524 - Horní bratrstvo v Příbrami obdrželo pečetidlo
5. 8. 1525 - Jindřich Peštík z Komárova udělil horní svobody a horní řád těžařům a Hornickým bratrstvům v Příbrami
5. 12. 1526 - nejvyšší mincmistr Jan Trčka z Vitence potvrdil výsady udělené příbramským těžařům a Hornickým bratrstvům Jindřichem Peštíkem z Komárova
1527 - 1553 - založena nejstarší příbramská horní kniha - \"Bergbuch\"- zlažen Hanušem Sudtnerem a horním písařem Matyášem Böhmem
1527 ? - zrušena huť u Bohutína (údaj z Bergbuchu)
1527 ? - doloženo dolování u Svaté Hory nad Příbramí (údaj z Bergbuchu)
1527 ? - zahájeno dolování u Květné na Příbramsku (údaj z Bergbuchu)
1530 - Ferdinand I. daroval stříbrné pečetidlo Hornickému bratrstvu na Březových Horách
1533 - hornické bouře v Příbrami
30. 4. 1534 - Ferdinand I. udělil příbramským těžařům a hornickým bratrstvům nová báňská privilegia
1538 ? - otevřeny stříbrorudné doly v Podlesí u Příbramě (údaj z Bergbuchu)
1540 ? - zahájena těžba železných rud v Milíně (údaj z Bergbuchu)
1543 - v Kytíně u Dobříše bylo dolováno zlato
1556 - postavena Bardenova huť u Březových Hor
1556 - již dobývány železné rudy u Obecnice na Příbramsku - důl Reichentrost am Hasel Pergkh - do té doby odvedl nepatrné množství 1 hřivna, 9 lotů a 1 kventlík stříbra
1557 - propukly v Příbrami hornické bouře - za 25 týdnů nebyly vyplaceny výplaty
1567 - nejvyšší mincmistr obdržel rozkaz aby prohlédl rtuťový důl za Berounem (asi Jedová hora - Dědova)
1569 - první záznam o železnorudných dolech u Vrančic na Příbramsku
1575 - další hornická bouře v Příbrami
1575 - Nový Knín obdržel horní řád a stal se královským horním městem
20. 11. 1579 - Rudolf II. povýšil Příbram na svobodné královské horní město, udělil ji privilegia i se správou nad příbramskými doly, s podmínkou, že výtěžky budou věnovány na rozvoj hornického podnikání, doly obdržely nový horní řád
1579 - obnovena těžba v dole Matky Boží a dalších dolech v Příbrami
1579 - Březové Hory se staly svobodnou osadou
1592 - Lazar Ercker zjistil antimonové rudy u Krásné Hory
1610 - ve všech stříbrorudných dolech na Příbramsku se přestalo pracovat vyjma Bohatého dolu v Obecnici
1611 - pasovské vojsko vydrancovalo a vypálilo Příbram
1620 - zastaveno dolování zlata v Novém Kníně
1642 - zahájeno dobývání železných rud v oblasti Žežických skal u Příbramě
1675 - 1690 - započato s hloubením malé šachtice na Sv.Hoře na výchoze železné žíly
1689 asi - v Příbrami zřízen královský horní úřad pro horní města Příbram, Nový Knín a Jílové - jménován Bittner
7. 7. 1691 - hlášen nález železných rud na Svaté Hoře u Příbramě
1702 - 1703 - zahájena stavba vysoké železářské pece u Příbrami, kolem které vznikla obec Vysoká Pec, pod vedením příbramského magistrátu
1704 - postavena městská huť v Příbrami
1705 - obnoveno dolování u Krásné Hory, Nového Knína a Milešova
1707 - jmenování Františka Lanera inspektorem veškerých hor a horních měst v Čechách dekretem Josefa I.
1708 - ražení štoly Karla Boromejského
1727 - obnoveno dolování v Příbrami a k této příležitosti vyraženy pamětní medaile
1. 1. 1735 - v příbramských dolech zavedeny povinné pracovní soboty
1737 - na dole Anna v Příbrami vyměněny dřevěně důlní pumpy za litinové
1745 - Nový Knín přestal být svobodným královským horním městem
1750 - v příbramské rudné úpravně zavedeny pevné i nárazové uherské splavy
1768 - zahájena výstavba Vysokopeckého báňského rybníka na Příbramsku
18.4. 1772 - Jan Antonín Alis jmenován hormistrem a huťmistrem
1773 - těženo uhlí u Hořovic
1777 - zahájeno dobývání rtuti na Dědově hoře v Brdech
11. 10. 1779 - zaražena jáma sv. Vojtěcha na Březových Horách z podnětu generálního hormistra Jana Antonína Alise, čímž bylo zahájeno nejskvělejší období příbramského dolování
1780 - stavba Vokáčovského rybníka na Příbramsku (dnes Drozďák)
1781 - zrušeno nevolnictví
25. 11. 1782 - nastal průval vod do hloubení Vojtěšské jámy na Březových Horách, zahynulo 8 havířů
16. 1. 1784 - zrušeny tělesné tresty v hornictví, byly nahrazeny bezplatnou prací
1786 - započato s vyzmáháním Dušnické štoly - základ dědičné štoly Josefa II.
10. 4. 1786 - zahájena stavba nové moderní huti na stříbro a olovo ve Lhotě u Příbramě
1789 - zaražena Anenská jáma na Březových Horách
1789 - byla hloubena jáma Jarošovka (Stráchenský důl) u Příbrami
1799 - jáma Jarošovka byla znovu odvodněna a v roce 1814 počato s jejím dalším hloubením
1799 - na jámě Anna Na Březových Horách byl postaven první vratný vrátek na Příbramsku
1799 - J.A.Alis odchází na odpočinek (* 1.1.1732 - 19.9.1801)
1810 - upravována jáma Kovářská na Vojtěšské žíle (dřívější název U Veselého rytířstva) vlevo od kostela sv.Vojtěcha na nám J.A.Alise
1813 - zaražen důl Císaře Františka I. na Březových Horách, později Císaře Františka Josefa I. (1879 - z této doby pochází dnešní vzhled šachetní budovy) a po vzniku Československa Ševčinský
1814 - znovu hloubena jáma Jarošovka u Příbrami

1818 - zahájena stavba báňského Lázského rybníka (do roku 1825 jmenován jako rybník arcivévody Františka Karla)
1820 - hloubena jáma Ferdinand u Podlesí na Příbramsku
1822 - zahájeno hloubení jámy Marie na Březových Horách
1824 - u Mníšku pod Brdy propůjčeny dolové míry
1827 - založen důl Arcivévody Štěpána (Bohutín I., lidově Štěpánka) v Bohutíně
1828 - zaražena jáma Wolfgang pro stříbrorudný důl Drkolnov u Příbramě
1832 - zaražen důl Prokop na Březových Horách
1833 - otevřen důl na antimonit u Rožmitálu pod Třemšínem
1836 - založen důl August na Drkolnově u Příbramě
1836 - 1837 - na jámě Marie vyměněno konopné lano za drátěné a bylo to první kónické lano na světě - vyrobeno v Klaussthalu
1837 - na dole Marie v Příbrami postaven poslední vratný vrátek v Čechách
22. 7. 1841 - Březové Hory povýšeny na horní městečko
1841 - zaražena jáma František u Příbrami
1843 - zaražena nová jáma Boží Požehnání (Řimbaba) v Bohutíně
1843 - zaražena jáma Františka v Bohutíně
27. 4. 1844 - vydán dvorský dekret o zřízení hornické nemocnice s patnácti lůžky na Březových Horách
1844 - postaven žentourový těžní stroj na jámě August (Drkolnov) u Příbramě
1840 - postaven první parní těžní stroj na rudném dole - důl Marie na Březových Horách (zatím jen pro vyvážení rudy - i pro mužstvo od r. 1846)
22. 7. 1841 - Březové Hory povýšeny na horní městečko
1841 - v důsledku velkého rozmachu dolování rozdělen tehdejší báňský závod na tři skupiny - I. doly na Drkolnově a v Bohutíně, II. doly Vojtěšský a Mariánský, III. doly Anenský a Prokopský, každá se svým báňským správcem
1843 - zaražena nová jáma Boží Požehnání (Řimbaba) v Bohutíně
1843 - zaražena jáma Františka v Bohutíně
27. 4. 1844 - vydán dvorský dekret o zřízení hornické nemocnice s patnácti lůžky na Březových Horách
1844 - postaven žentourový těžní stroj na jámě August (Drkolnov) u Příbramě
1848 - založen Hornický čtenářský spolek v Příbrami
23. 1. 1849 -vydán výnos ministerstva zemědělství a hornictví o založení montánních učilišť v Leobenu a v Příbrami
12. 11. 1849 - zahájeny přednášky na Montánním učilišti v Příbrami
1849 - v dole Marie na Březových Horách byl postaven první stoupací stroj s parním pohonem v Rakousku-Uhersku (původně navržen pro důl Prokop) - další v r. 1868 na dole Anna - 1911 rozebrán

1850 - byla zřízena báňská hejtmanství v Jáchymově, Stříbře, Příbrami, Kutné Hoře a Brně a bylo zřízeno 6 horních komisařství
1850 - postaven parní těžní stroj na dole František v Bohutíně (jako druhý v revíru)
10.7. 1851 - definitivní povolení otevření Horní školy (prozatímně již roku 1849)
1. 11. 1851 - v Příbrami otevřena Horní škola pro výchovu důlních dozorců
1851 - byl nasazen Rittingerův prací buben a sazečky pro střední zrno na příbramské úpravně
1851 - zahájena stavba Rybníka arcivévodkyně Sofie pro báňské účely (dnes Pilský) - dokončen 1853, 1854 - protržena hráz
1852 - ukončeno dobývání železných rud u Hatí u Příbramě
23. 5. 1854 - vydán Všeobecný horní zákon
1856 - založena Státní továrna na drátěná lana na Březových Horách
1857 - zaražena jáma Lill u Příbrami
1857 - založena Zdabořská jáma u Příbramě
1858 - na dole Prokop na Březových Horách postaven parní těžní stroj a zavedena těžba důlními klecemi
8. 7. 1859 bylo dokončeno ražení Dědičné štoly Josefa II. v Příbrami (tzv. císařská štola \"kaiserschtolen\")
1859 - v Příbrami P. Rittinger uspořádal první strojnický kurz pro strojníky těžních strojů a strojníky v úpravnách
1860 - v březohorských dolech částečně vystřídán vodní pohon strojů pohonem parním
1860 - na dole Štěpán v Bohutíně postaven vodosloupcový čerpací stroj
1862 - postaveno vodosloupcové čerpadlo na dole Vojtěch na Březových Horách
1862 - zaražena Schwarzenberkova šachta u Příbramě
1863 - na dole Lill u Příbrami postaven dvoutahadlový vodotěžní stroj
6. 9. 1863 - příbramské Horní učiliště změněno na Báňskou akademii
1863 - na dole Lill u Příbrami postaven dvoutahadlový vodotěžní stroj
1867 - založena jáma Květná u Příbrami
1870 - na Březových Horách zaveden dynamit
3. 5. 1871 - zaražena Svatohorská jáma u Příbrami
1871 - na dole Řimbaba v Bohutíně postaveno vodosloupcové čerpadlo
1873 - v příbramské úpravně vyzkoušeny magnetické separátory
1873 - na dole Lill se zkušebně používají vrtací stroje
1874 - na některých místech příbramských dolů se používá elektrické odpalování
8. 5. 1875 - poprvé na světě na dole Vojtěch na Březových Horách bylo dosaženo hloubky 1000 m na 30. patře
1876 - zrušen poslední důlní žentour na Příbramsku na dole Řimbaba v Bohutíně
1878 - založen Vysokopecký důl v Bohutíně, později nazvaný Rudolf, po 1. sv. válce Bohutín II., posléze Generál Štefánik a ještě později 25. únor
1879 - zavedeno v celém závodě telegraf. Spojení 11 Morseovy přístroji
1884 - na Březových Horách byl založen Hornický spolek
1885 - zastavena jáma Květná u Příbrami
1885 - na úpravně v Příbrami stavěny Karlíkovy separátory
1886 - vzniká Příbramské muzeum
31. 5. 1892 - na 29. patře dolu Marie na Březových Horách vypukl požár, stal se největší důlní katastrofou na světě a dodnes největší ve střední Evropě, zahynulo 319 horníků
1892 - zastaveny doly Jarošovka, Ferdinand a Svatohorský v Příbrami
10. 9. 1895 - byl zahájen přípravný kurz pro dvouleté studium na hornické a hutnické škole v Příbrami, byl to poslední přípravný kurz, povinnost jeho absolvování byla téhož roku zrušena
1895 - byl zrušen vodosloupcový těžní stroj na dole Vojtěch na Březových Horách
1896 - zastaven důl Drkolnov u Příbrami
19. 1. 1897 - František Josef I. povýšil Březové Hory na královské horní město a udělil jim městský znak
1897 - stát vykoupil příbramské stříbrorudné doly
1898 - vznik spolku Prokop při Báňské akademii v Příbrami (již od roku 1893 v Leobenu)
8. 8. 1900 - vyhořela jáma Lill v Příbrami (škoda 12 684 K)
1900 - vydána první lékařská zpráva MUDr. Kříže z Příbrami o hornické pneumokonioze
17. 5. 1901 - vypukla stávka horníků Českých zemí, jejímž výsledkem bylo uzákonění devítihodinové pracovní doby v podzemí a zavedení známkové kontroly osob na směně
1902 - založení spolku Carbonie při Báňské akademii
1902 - uzavřen důl Lill
31. 7. 1904 - Báňská akademie získává statut Vysoké školy báňské
1910 - na jámě Marii instalován důlní telefon pro nejhlubší patra, o rok později na Anně a Vojtěchu
1912 - zastavena těžba na dole Štěpánka v Bohutíně
1912 - zavedena úkolová mzda a dodáváno havířům bezplatně svítivo
1916 - zrušen stoupací stroj na dole Marie na Březových Horách - ukončení těžby na tomto dole
1916 - postaveny lampárny a zavedeny acetylenové lampy (karbidky)
28. 10. - vyhlášena Československá republika
1919 - zřízen Státní geologický ústav
1919 - nový pokus o dolování zlata v Novém Kníně
1919 - vydán zákon o osmihodinové pracovní době i v hornictví
1925 - pokusy s flotací na vojtěšské úpravně na Březových Horách
1929 - bylo obnoveno dolování pod Skalkou u Mníšku pod Brdy
8. 9. 1945 - vydán vládní výpis o přestěhování Vysoké školy báňské z Příbrami do Ostravy - 1. 11. se již v Ostravě přednáší
7. 3. 1946 - Státní doly na stříbro a olovo v Příbrami přeorganizovány na Příbramské rudné doly, národní podnik Příbram
7. 3. 1946 - vznikl národní podnik Jáchymovské doly
1946 - zahájen průzkum na radioaktivní suroviny v Jáchymově, Horním Slavkově a Příbrami
1947 - zahájen intenzivní vrtný průzkum v okolí Jáchymova a Příbrami
1947 - zahájena výstavba nové části města mezi Příbrami a Březovými Horami - vznik sídliště
14. 8. 1947 - Příbramské rudné doly přejmenovány na Rudné a tuhové doly , n. p. Příbram
1948 - první uranové těžní jámy na Vojně u Příbramě (Vojna 1 a Vojna 2)
1948 - vznikl Tábor nucených prací Příbram poblíž šachet Vojna 1, 2 a 3
9. 9. 1949 - vyhlášen první Den horníků u příležitosti 700. výročí jihlavského horního práva
1. 6. 1949 - založen Jáchymovské doly Jáchymov n. p. - Báňský inspektorát VII, Příbram
1949 - rozdělení Rudných a tuhových dolů, n. p. Příbram, v Příbrami zůstává podnik Středočeské rudné doly, n. p. Příbram
1950 - otevření uranových šachet č. 4 u Lešetic, č. 5 a č. 6 V Brodě, č. 7 v Třebsku a č. 8
15. 2. 1951 - ustaveny národní podniky: Československé uhelné doly, Československé rudné doly a Československé naftové závody
1951 - Tábor nucených prací na Vojně se stává vězeňským zařízením
1951 - zaraženy šachty č. 9 (Jeruzalém), 10, 11 (obě Bytíz), 12
1951 - Horní škola má statut Vyšší průmyslové školy horní
1.1. 1953 - sloučení do té doby samostatných měst Příbrami a Březových Hor
1953 - poblíž jámy č. 11 vzniká nový vězeňský tábor
1954 - zaražená jáma UD č. 3A (Kamenná)
1955 - další uranové šachty č. 11A (Bytíz) a č. 15 (Konětopy)
1. 4. 1956 - založeny Jáchymovské doly Příbram n. p. v Příbrami
1956 - zaražení jam UD č. 17, 18 a č. 21
1957 - nový Horní zákon č. 41 Sb.
1957 - hloubena jáma č. 3C, 16, a 20 uranových dolů v Příbrami
1. 4. 1958 - sloučení podniků v Čechách do podniku Rudné doly, n. p. Příbram
1958 - další dvojice nových uranových dolů č. 22 a č. 23
1958 - Horní škola přejmenována na Průmyslovou školu hornickou a geologickou
1959 - zaražení šachet č. 23 a č. 24 UD Příbram
1960 - organizace Jáchymovské doly Bytíz n. p. v Dubenci, Jáchymovské doly 9. květen n. p. v Konětopech, Jáchymovské doly - Závod pomocných provozů v Příbrami
1961 - nová jáma uranových dolů s číslem 25
1961 - průmyslová škola přejmenována na Střední průmyslovou školu hornickou a geologickou
1962 - první uskutečnění mezinárodního sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice (původní název Dny nové techniky)
1964 - asi v tomto roce název průmyslovky zkrácen na Střední průmyslová škola v Příbrami
1965 - zaražení šachet č. 13 a č. 19 UD
1965 - organizace Jáchymovské doly Příbram n. p. v Konětopech
1966 - zanikl název Jáchymovské doly Příbram a byl zaveden název Uranové doly Příbram
1967 - začala se hloubit uraňácká jáma 17S
1. 7. 1967 - zřízena organizace Československý uranový průmysl, generální ředitelství, Příbram
1969 - ČSUP oborový podnik, Uranové doly Příbram o. z.
21.7. 1971 - jáma 17S nejhlubším dolem ČSSR a Evropy - 1682,8 m (později překonána # 16)
1972 - hloubena jáma č. 19S
1975 - dosaženo největší hloubky v Evropě 1838,4 m na šachtě č. 16 Uranových dolů Příbram
1976 - ČSUP koncern, Uranové doly Příbram k. p.
1978 - otevření Hornického muzea v Přírodě v areálu Ševčinského dolu
30.6. 1978 - ukončena těžba stříbrných rud na březohorských dolech
1979 - ukončena těžba rud v Bohutíně
1987 - zahájen útlumový program v těžbě uranových rud jako důsledek mírového jednání velmocí
1988 - ČSUP státní podnik, Uranové doly Příbram o. z.
1988 - vydán nový Horní zákon č. 44/1988 Sb.
1991 - ukončení těžební činnosti na uranových dolech v Příbrami
1991 - ČSUP s. p., o. z. Správa uranových ložisek Příbram
1992 - DIAMO s. p., o. z. Správa uranových ložisek Příbram
15. 7. 1998 - ukončena poslední báňská činnost na Příbramsku dokončením Kavernového zásobníku plynu Háje
1999 - sloučení Rudných dolů Příbram s. p. a Rudných dolů Jeseník s.p. v Rudné doly Příbram s. p.
2001 - sloučeny Rudné doly Příbram s. p. a DIAMO s. p., Rudné doly zanikají a přecházejí pod odštěpný závod SUL Příbram

Zdroj: Permonův web/ GEOWEB


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist