Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Poprask na laguně

07.05.2004  |  zdroj: EKONOM  |  133× přečteno      vytisknout článek

Ostravské laguny jsou největší tuzemskou ekologickou zátěží. Z podnikatelského hlediska je to poklad, o sanaci za čtyři miliardy se pere pět firem.

Na pískovišti uprostřed ostravského sídliště Fifejdy si hrají dvě malé děti. \"Oba jsou alergici a navíc mají astma,\" stěžuje si Marie Lánská, která žije již 30 let v sousedství lagun, kam se sto let ukládal odpad z výroby minerálních olejů.

\"Zavíráme okna a děti raději nepouštíme ven. Nedá se tu vůbec dýchat. Když přijedu ke známým, tak se ode mne odvracejí. Ten příšerný zápach je cítit i z oblečení a asi vychází i z pórů.\"

Vždy na jaře, když se oteplí, není to jen příroda, co se probouzí.

\"Žádný odborník vám neřekne, co způsobuje onen zápach. Není to jediná chemická sloučenina, ale směs látek, z nichž některé obsahovaly kyselinu sírovou,\" vysvětluje Pavel Danihelka, profesor Vysoké školy báňské (VŠB).

V těsné blízkosti lagun žije už šestá generace. První odpad z výroby petroleje se začal ukládat do jílového lomu v roce 1888. S lety lagun a lidí přibývá a v jejich tělech se ukládají škodlivé látky. Poslední várka tu šplíchla před sedmi lety. Od té doby narůstá problém, co s tím. Osvědčená metoda - zavřít oči - už nestačí.

To nejhorší se skrývá za branou státního podniku Diamo. Na černé hladině se odráží temné, záhrobní slunce. Labutě i migrující kachny si čas od času spletou mihotavý povrch s čirou vodní hladinou. Dosednutí znamená smrt.

Dvě z pěti lagun jsou sice zasypány, ale obsah prosakuje do podzemních vod. Pod kolejištěm Českých drah je půda kontaminována až do hloubky osmdesáti metrů. Odborníci z Diama se obávají, že je ohrožen i vodní zdroj Nová Ves, který zásobuje pětinu Ostravy pitnou vodou.

Je to jako hlídat pytel blech. Diamo investuje každoročně desítky milionů korun jen do toho, aby udrželo laguny na místě. Obří buchary zatloukají u paty hráze kovové výztuže. Smrdutá masa však nežere jen plíce, a tak i hráze a výztuže tu mají omezenou životnost.

Vedle jedou naplno čerpadla, která se snaží odčerpávat a posléze vyčistit z povrchu dosud nezakrytých tří lagun alespoň dešťovou vodu. Bez toho by hráze dávno přetekly.

experti se shodují: Laguny musejí pryč. Otázkou je jak. Jasné je za kolik. Fond národního majetku je ochoten dát na sanaci čtyři miliardy korun.

O zakázku se uchází pět zájemců ve výběrovém řízení, které vypsalo Diamo loni v listopadu. V seznamu uchazečů jsou OKD Rekultivace společně s firmou ODS Ostrava, dále je to konsorcium firem Tchas, Subterra a Energetika Třinec, pak sdružení Čistá Ostrava (členy jsou například ŽS Brno, Kavis či Ota) a nakonec americká společnost KAP, jejímž partnerem je švédská Skanska. Vítěz soutěže bude znám v polovině května.

I kdyby se s přípravnými pracemi začalo v příštím roce, jak dnes plánují, sanace skončí až někdy v roce 2010. A další čtyři roky bude následovat rekultivace.

Zájemci si původně mohli vybrat ze dvou možností: Buď laguny naprosto izolovat od okolního prostředí, anebo zneškodnit jejich náplně. Všichni se nakonec rozhodli pro variantu číslo dvě.

\"Uzavřít laguny by vyžadovalo trvalou údržbu, monitoring a úplné rekonstrukce celých systémů v pravidelných intervalech 50 až 100 let. Naopak likvidace náplní lagun a kontaminované zeminy může trvat sedm až deset let,\" vysvětluje Jiří Bělohradský, ředitel odštěpného závodu Sanační práce Diamo.

Příklady odjinud nejsou - ostravské laguny nemají ve světě obdoby.

\"V EU se likvidovaly v 70. letech homogenní odpady jednoho druhu v daleko menším rozsahu, a nikdy ne tak staré jako na Fifejdách,\" upozorňuje profesor Danihelka.

Rušno u nádrží bylo už loni v srpnu. Firma Transkorekta tam začala stavět rafinerii na zpracování odpadních olejů. Manažerem stavby byl Vítězslav Vlček, majitel firmy Ostramo-Vlček. S jednatelkou Transkorekty si rozuměl, byla to jeho manželka. Oficiálně mělo na projekt padnout 300 milionů korun, neoficiálně se mluvilo až o jedné a půl miliardě. Stavba měla být financována ze zahraničních i tuzemských zdrojů. Část peněz přislíbil německý dodavatel technologie. Konkrétní jména i částky Vlček odmítl upřesnit.. Ostramo-Vlček je dnes v konkurzu.

Laguny se musí odčerpat a vybagrovat. Co půjde spálit při vysokých teplotách, to se spálí, co ne, skončí na zabezpečených skládkách toxického odpadu. Tam se bude kontaminovaná zemina rozhrabávat tak dlouho, dokud množství ropných látek neklesne pod povolenou normu. Odvětranou horninu pak lze použít na zasypávání důlních šachet nebo na výstavbu dálnic.

Velké peníze a dlouhé termíny jsou důsledkem obrovských množství. V lagunách je nějakých 400 tisíc kubíků kapalin. K tomu je třeba připočíst těžbu půl milionu kubíků kontaminované zeminy až do hloubky dvanácti metrů pod samotné laguny.

\"Čtyři miliardy korun jsou málo a likvidace potrvá déle,\" varuje Danihelka z VŠB.

Kdo měl peníze, ten se z Fifejd odstěhoval. Zůstávají jen ti, kdo nemají na výběr. Při více než dvacetiprocentní nezaměstnanosti jsou rádi, že alespoň bydlí. Stačí letmý pohled po šedivých panelácích. Jedinou zelení je strom ve znaku místního občanského sdružení Vita.

\"Proč ten náhlý zájem o laguny?\" podivuje se Lucie Boldysová, která sdružení vede.

\"Deset tisíc obyvatel zdejšího sídliště dýchá po léta znečištěný vzduch a nikdo neumí odhadnout, jestli ten zápach je z hutí nebo z lagun. Snad jen podle toho, odkud zrovna fouká vítr.\"

Na otázku, jak může ekologické sdružení pomoci, pokrčí rameny. Stejně jako její kolegyně Kamila Kanichová. Mohou vydávat letáky, pořádat besedy, psát petice.

Jednání s městskými zastupiteli končí vždy stejně: \"Počkejte, na lagunách se pracuje, za sedm, maximálně deset let bude líp.\"

Obyvatele to již nevzruší. Mají jiné starosti - kde najít práci, jak zaplatit nájem a uživit rodinu.

\"Pořád nás tu krmí statistikami, o kolik za posledních deset v Ostravě klesly emise. Nikdo neřekne, že zatímco výroba v místních fabrikách se ztenčila o desítky procent, čistota ovzduší se zlepšila pouze o procenta,\" rozčiluje se Kanichová.

Jaké další zlo případné otevření lagun způsobí, to si zatím nikdo netroufá odhadnout. Po více než století, kdy se o jejich obsah nikdo nestaral, ani experti nevědí, na co všechno při likvidaci mohou narazit. Písemné záznamy, které by jim pomohly, chybějí. Spíš musejí spoléhat na vlastní zkušenost, a možná i intuici. Zkrátka dobrý nos.

AUTOR: Vladimíra Bohatová, Jiří Kučera


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist