Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Stamiliardy dolarů na dně

01.03.2005  |  133× přečteno      vytisknout článek

Stamiliardy dolarů na dně Projekt těžby surovin ze dna Tichého oceánu, na němž se podílí také Česká republika, se brzy stane realitou. V klaimu vytyčeném společností Interoceanmetal leží miliarda tun polymetalických rud s vysokým obsahem vzácných kovů v ceně téměř půl bilionu amerických dolarů.

Prodej státního podílu v konsorciu Interoceanmetal, které plánuje podmořskou těžbu na rudných polích v tektonickém zlomu Clarion- Clipperton jihovýchodně od Havajských ostrovů, nabírá na aktuálnosti. Japonsko a Čína, potýkající se s nedostatkem strategických surovin, se totiž snaží práce na mezinárodním projektu všemožně urychlit. Ještě před pěti lety se předpokládalo, že těžba začne až po roce 2020. Teď už se mluví o roce 2012, tedy hned po skončení průzkumných prací. " Nedovedu si představit, že by těžbu a další návazné investice platil stát," říká současný předseda rady Interoceanmetal a český zástupce v konsorciu Antonín Pařízek. " Abych řekl pravdu, jsem přesvědčen, že pokud se nenajde dostatečně silný zájemce, který to bude myslet s těžbou vážně, je celý projekt odsouzen k nezdaru," dodal. Interoceanmetal, v němž je kromě České republiky také Rusko, Polsko, Bulharsko, Slovensko a Kuba, má na mimořádně bohatém nalezišti území o velikosti 75 tisíc kilometrů čtverečních (viz TÝDEN č. 49/00). Pět až šest kilometrů pod hladinou čekají na vyzvednutí kameny, které po zpracování vydají 212 milionů tun manganu, téměř devět milionů tun niklu, osm milionů tun mědi a 1,3 milionu tun kobaltu v celkové hodnotě kolem tří set miliard amerických dolarů v cenách roku 1992. Od té doby ale vyletěly strategické kovy prudce vzhůru a dnes se hodnota naleziště pohybuje mezi 400- 580 miliardami dolarů (Interoceanmetal tento údaj ze nezveřejňuje, jde o propočet vycházející z aktuálních cen na světových burzách). Jedna šestina patří českému státu a v dohledné době by měla být na prodej. Těžba může začít, jakmile prospektoři vyřeší dvě maličkosti: nejlevnější způsob, jak horninu dostat na hladinu, a místo, kde se bude zpracovávat.

Nepoddajné Rusko

Kdy se nadmíru zajímavá privatizace rozjede, zatím není jasné. Česko totiž nechce podíl prodávat bez souhlasu partnerů. " Je to velmi citlivá otázka. Poláci jsou pro, ale zatím nijak nepospíchají. Horší je, že Rusko nesouhlasí. Rusové, kteří v oblasti mají také národní klaim, byli až dosud hybnou silou celého projektu," upozorňuje Pařízek s tím, že Bulharsko a Slovensko mají čeští vyjednavači na své straně. " Bulhaři přemýšlejí naprosto pragmaticky. Při nedávném jednání nás jednoznačně podpořili návrhem, že projekt můžeme zmrazit a vrátit se k němu později, což se nikomu nelíbilo," dodal. Úplně stranou zůstává Kuba, která se sice podílela na výzkumu a v hutích na zkoušku zpracovala necelou tunu rudy, ale vůbec neplatí dohodnuté roční příspěvky na provoz firmy ve výši 150 tisíc dolarů. Česká republika, která konsorciu letos předsedá, proto dala vládě Fidela Castra nůž na krk: buď začne platit, nebo o členství ve společnosti přijde. Tím samozřejmě také o část na budoucích zisků. Podíl zbývajících členů by se pak logicky zvýšil na jednu pětinu.

Kuba zaspala

Kuba už takovým postojem přišla o možnost podílet se na dalším zpracování rudy. Podle původních předpokladů měl totiž Interoceanmetal vytěžené valouny vozit přes Panamský průliv do některého kubánského závodu na zpracování niklu. To ale padlo. Důvody ovšem nebyly pouze politické, ale především ekonomické. Cesta obrovského množství lodí přes Panamu by totiž značně snížila výnosy z těžby. Teď se hledá jiné řešení. " Zřejmě se postaví zcela nový zpracovatelský závod, který budou využívat všichni, kdo na rudném poli hodlají těžit. Je to výhodné nejen z ekonomického, ale také z ekologického hlediska," říká Pařízek. To ovšem znamená, že by se všichni těžaři museli dohodnout na společném postupu, což nebude nijak jednoduché. V oblasti totiž kromě šesti národních společností (Rusko, Korea, Japonsko, Francie, Čína a Interoceanmetal) operují ještě čtyři soukromá konsorcia (OMA, OMI- I, OMI- II a Lockheed Martin) sdružující několik desítek firem. Mezi nimi jsou korporace jako Nippon Mining, US Steel nebo Sumimoto Mining, již zmiňovaný zbrojařský specialista Lockheed Martin (má tři klaimy a zastupuje další firmy) nebo petrolejáři Shell a BP. Všechny trumfy zatím mají v rukou Japonci: nejen geografickou blízkostí, ale především silným týmem, v němž jsou průmyslové kolosy jako Kawasaki, Mitsubishi, Mitsui nebo Sumimoto. Vše naznačuje, že se hornina ze zatím nejvýnosnějšího podmořského naleziště bude zpracovávat v zemi vycházejícího slunce. Než ale budou moci začít, musejí výzkumné týmy podmořských prospektorů vyřešit ještě jeden úkol: jak dopravit vytěžený materiál na mořskou hladinu. Interoceanmetal spolupracuje s Čínou a Německem. Za zmínku stojí, že na podmořském modulu dělá i firma Blohm& Voss, která za druhé světové války konstruovala německé ponorky. Čína v letošním roce připravuje první pokusný ponor.

Nový kartel

Těžba na rudných polích pod hladinou moře bude znamenat vznik nového kartelu. " Všechno musí být maximálně koordinované. Pokud by někdo začal dříve a neohlížel se na ostatní, zahltí trh obrovským množstvím vzácných kovů, což okamžitě srazí ceny a znemožní další těžbu," varuje Pařízek. Vzniku kartelu nahrávají ekologičtí aktivisté v čele s Greenpeace, kteří proti těžbě neúnavně protestují a stále si vymiňují nové a nové ústupky. Patří k nim zejména přísná regulace těžby. Těžaři díky tomu budou moci udržovat ceny vzácných kovů na vysoké úrovni. Proti zeleným stojí vláda Spojených států, která, přestože nemá žádný klaim, uvolnila speciální granty na ekologické studie potvrzující, že těžba nebude mít na ekosystém oceánu žádný škodlivý vliv. Ostatně Interoceanmetal předpokládá, že vytěží kolem tří milionů tun horniny ročně, což znamená zhruba dvě miliardy dolarů. Kdy se tedy začne? Dříve než v roce 2012 to zatím být nemůže. " Soukromá konsorcia budou čekat, až se do toho pustí některá národní společnost. Už to mají dávno spočítané a čekají jen na signál, aby mohla požádat o licenci. Může se ale také stát, že cena vzácných kovů na burzách spadne. Těžba by byla nerentabilní a začátek by se mohl posunout až k roku 2050," vysvětluje Pařízek. Pokud chce Česká republika podíl v Interoceanmetal zpeněžit, má nejvyšší čas. Nový vlastník by měl přijít dříve, než hlavní hráči na rudných polích začnou dohadovat podrobnosti o společných pravidlech těžby. To už, zdá se, nebude dlouho trvat.

Robert Zelenka
Zdroj: Týden


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist