Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Kanaďané těží v Kyrgyzstánu levně zlato

26.08.2005  |  zdroj: Podniky a trhy  |  186× přečteno      vytisknout článek

Kanaďané těží v Kyrgyzstánu levně zlato Kanadská firma Cameco, světový lídr v těžbě uranu, dobývá za výhodných podmínek zlato na vysokohorském nalezišti Kumtor na východě Kyrgyzstánu. Kanaďané se snaží těžbu urychlit nejen z toho důvodu, že cena zlata je na světových trzích od roku 2001 na vzestupu.
Vládu v Biškeku totiž začíná zajímat způsob, jakým administrativa prezidenta Askara Akajeva, svrženého při březnovém převratu, převedla na Cameco většinový podíl ve společném podniku založeném v roce 1992. Odkališti dolu, plnému kyanidového odpadu z loužení zlata, navíc hrozí průtrž hráze jezera Petrova vzdáleného od Kumtoru půldruhého kilometru.
"Kanaďané dostali skvělé podmínky, v Kyrgyzstánu zůstává jen osm procent zisku," tvrdí geolog Sergej Jerochin, který se ložiskem i okolními ledovcovými jezery zabývá od rozpadu SSSR.
Cameco osvobodila Akajevova vláda od placení daní na deset let. Při současné ceně 430 dolarů za unci činí výrobní náklady asi 200 dolarů za unci. Vytěží-li Kanaďané do roku 2015 na Kumtoru 270 tun zlata, jak plánují, přijdou si na několik miliard dolarů. Pokud ovšem odkaliště nesmete přívalová vlna z jezera Petrova. Ta by zamořila rozsáhlé území řeky Naryn až k hranicím s Uzbekistánem.
"Všechna měření nasvědčují, že se jezerní hráz brzy protrhne," tvrdí hydrolog Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Nezávislým monitoringem jezera Petrova pověřila vláda v Biškeku jihlavskou firmu Geomin, která si k měření přizvala právě odborníky z Prahy.
"V Kyrgyzstánu máme dobré jméno a domluvíme se rusky. Oblast je pro nás velmi perspektivní a zemi označuje jako prioritní i Světová banka," říká vedoucí projektu, ložiskový geolog Michal Černý.
Stálý monitoring kyrgyzských jezer je nezbytný. Při protržení hráze jezera Šachimardan zahynula v roce 1998 při hranicích s Uzbekistánem téměř stovka osob.
"Už v roce 1964 došlo k protržení hráze odkaliště polymetalického ložiska pod obcí Ak-Tjuz při hranicích s Kazachstánem a do údolí řeky Kiči-Kemin se dostalo na tři čtvrtě miliónu krychlových metrů radioaktivních odpadů. Bylo tím zamořeno území v délce 40 kilometrů," dodává jihlavský geolog Miloš Abraham.

Stát ve státě
Kumtor je sedmým nejbohatším nalezištěm zlata na světě, na kyrgyzském HDP se podílí sedmi procenty. Kanaďané si ale na pronajatém území vybudovali "stát ve státě", kam nikdo nepovolaný nemá přístup. "Na několika kilometrech čtverečních pronajatého území vládne přísný režim, na člověka čekají na každém kroku kontroly," říká geofyzik Vojtěch Beneš.
Mezi kanadskou firmou a místními Kyrgyzy panuje napětí, ačkoliv Cameco poskytuje práci téměř třem tisícovkám osob. Počátkem srpna zablokovali silnici vedoucí k dolu obyvatelé okolních vesnic požadující finanční odškodnění v souvislosti s incidentem, při němž se v údolí řeky Barskaunu převrhla v roce 1998 cisterna se dvěma tunami kyanidu.
Po havárii muselo být hospitalizováno na tisíc osob, Kanaďané ale odmítají, že by kyanid zapříčinil úmrtí, jež byla po incidentu v údolí zaznamenána. Kanadská firma zaplatila vládě v Biškeku odškodné ve výši dvou miliónů dolarů, barskaunští Kyrgyzové ale tvrdí, že žádné peníze nedostali.

Podivný převod akcií
Kyrgyzský generální prokurátor Azimbek Beknazarov začal letos navíc vyšetřovat podezření, že vysocí představitelé Akajevovy administrativy se při privatizaci kumtorského zlatého dolu mohli dopustit "zneužití úředních pravomocí".
Dekret, na jehož základě vznikla těžařská společnost Centerra působící na ložisku, podepsal totiž bývalý premiér Nikolaj Tanajev bez náležitého souhlasu parlamentu.
Státní firma Kyrgyzaltyn kontrolovala do roku 2003 dvě třetiny akcií společného podniku, který s Kanaďany založila o devět let dříve. Cameco je nyní vlastníkem třiapadesátiprocentního podílu v Centeře, Kyrgyzaltynu zůstal balík 15,7 procenta akcií.
Do projektu vložili soukromí investoři, mezi něž vedle kanadské společnosti patří Chase Manhattan či Royal Bank Canada, téměř tři sta miliónů dolarů. Dalších sto padesát miliónů USD poskytla Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a další finanční instituce.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist