Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Spolkli doly i s tunelem

14.10.2005  |  zdroj: EKONOM  |  128× přečteno      vytisknout článek

Spolkli doly i s tunelem Severočeské doly (SD) vláda prodávala nadvakrát. Loni neúspěšně, když soutěž pro nízké nabídky zrušila, letos 29. srpna přijala devítimiliardovou nabídku ČEZ, kterému před dvěma a půl měsíci udělila exkluzivitu na koupi 55,4procentního státního podílu. ČEZ již 38 % akcií SD vlastnil, takže má nyní víc než 93 procent akcií.

Česko-slovenská finanční společnost Penta údajně nabídla o dvě miliardy víc, ale vláda o tom nejednala. Dodržela usnesení o exkluzivitě pro ČEZ, neprodávala doly v soutěži o cenu. Loni na jaře byly nabídky za SD o 2-4 miliardy nižší (v soutěži se angažovala i Penta). Ze soutěže byl ovšem překvapivě vyloučen ČEZ a následovalo odvolání šéfa elektrárenské společnosti Jaroslava Míla z funkce - se zdůvodněním, že se ČEZ o doly ucházel, ač to prý dělat neměl. Pozitivní na zdržení prodeje pro státní pokladnu je, že tehdy by ČEZ zaplatil státu zřejmě méně než dnes.

PROSPERITA VERSUS POLITIKA. Podnikání v energetice je specifické tím, že zčásti podléhá státní regulaci - její podoba je zase výrazně ovlivňována evropskou legislativou. Tažení energetiků v ČR, kteří mají v čele mocné giganty ČEZ a RWE, za nastavením pro ně výhodných pravidel podnikání je převážně úspěšné (hrají jim do ruky jak Státní energetická koncepce, tak energetické zákony apod.). V evropském měřítku si naši výrobci elektřiny také umějí poradit, o čemž např. svědčí zhruba třetinový podíl exportu elektřiny na výrobě ČEZ. Právě export zřejmě uchránil a chrání severočeské horníky před ztrátou zaměstnání. Letos na jaře to Ekonomu potvrdilo i vedení Severočeských dolů, které právě exportem vysvětlilo, proč se nenaplnily černé vize horníků spojené s nástupem elektřiny z Temelína.

Prodej SD neznamená, že by již plně soukromý podnik (stejně jako další energetické a těžební firmy) nadále nepotřeboval vstřícnou spolupráci státu. Politická reprezentace rozhoduje o daních, ekologických zákonech, případně kombinaci obojího (ekologické daně). Jmenuje také předsedu Energetického regulačního úřadu. Důležité je také to, kolik peněz je třeba odvádět do státní pokladny např. za použití dobývacího prostoru (SD nyní odvádějí cca 1,2 miliardy korun ročně), kolik dávat na rekultivace, důlní škody apod. A také to, kolik stát např. na obnovu krajiny, poškozené těžbou, v severních Čechách přispěje. Politikové rozhodnou ve skutečnosti také o tom, jak to bude s limity těžby.

SD MAJÍ PLNOU POKLADNU. V Severočeských dolech získává ČEZ nezadlužený podnik, který navíc obhospodařuje velké peníze. Loni měly SD zisk 1,365 miliardy korun. Mají více než 40procentní podíl na těžbě hnědého uhlí v ČR. Za osm měsíců roku 2005 vykázaly hospodářský výsledek 1,5 miliardy korun (po zdanění). Vyplácejí pravidelně dividendy, za rok 2003 to bylo téměř 235 korun na akcii, za rok 2004 to je 240 Kč. Jejich finanční aktiva činí 11 miliard korun, které až dosud mohly ukládat do bezpečných, ale v podstatě podnikatelsky zajímavých finančních nástrojů, jako jsou dluhopisy či hypoteční zástavní listy. Letos očekávají, že vyprodukují tímto způsobem 300 milionů korun.

Velké peníze se ale v podniku točí i opačným směrem: každá nová investice je v řádu stamilionů. Např. nové rypadlo, které před pár dny předala dolům společnost Prodeco Teplice, stálo 900 milionů korun. Když rypadlo "jenom" opravovala, stálo to 310 milionů korun.

Zřejmě stamiliony navíc ovšem SD zaplatí také za přeložku železniční trati Březno-Chomutov, protože tunel, který se tu začal stavět, se již dvakrát propadl - tedy pokud ovšem podniku nepomohou státní úřady. Havárie v tunelu ohrozila také plán těžby v Lomu Libouš II-sever na období 2006-2015, který byl podmíněn dokončením přeložky do září 2004.

TUNEL V TUNELU? Počátkem devadesátých let se začala kvůli postupu těžby připravovat sedmikilometrová přeložka trati Chomutov-Březno. Součástí projektu se stal 1,8 km dlouhý tunel, jehož ražba v takové délce a prostředí dolu se v Evropě ještě nikde nerealizovala. Alternativní varianty přeložky varovaly před rizikem nestability poddolovaného území.

V roce 1998 proběhla veřejná soutěž na zhotovení přeložky, pro ražbu tunelu bylo investorem předepsáno využití technologie francouzské firmy Perforex (nyní Bec Freres). V březnu roku 2000 byla podepsána realizační smlouva mezi Českými drahami, které jsou investorem přeložky (nyní je to státní podnik Správa železniční dopravní cesty), SD, které podle horního zákona stavbu financují, a společností Metrostav. Stavba byla zahájena, cena měla dosáhnout 1,185 miliardy korun. V květnu 2003 se propadl tunel v délce asi 104 metrů, v závalu zůstala francouzská ražební technologie (vlastní ji Metrostav). Pod zemí je dodnes. Překonání závalu vyčíslil Metrostav na 300 milionů korun.

Ražba pokračovala z druhé strany, tunel se však propadl ještě jednou, a to v listopadu 2004. Metrostav oznámil v červnu tohoto roku, že se stavba prodraží na 2,5 miliardy korun. K této částce dospěl na základě doplňkového geologického průzkumu v místě. Severočeské doly předpokládají, že náklady dosáhnou "jen" 2,430 miliardy korun a požádaly Obvodní báňský úřad, aby jim povolil zvýšení tvorby finanční rezervy na krytí důlních škod. To se ovšem zřejmě promítne na zisku společnosti.

Metrostav již prostavěl na přeložce něco přes miliardu korun a práce pokračují. Zprovoznění stavby předpokládá podle tiskového mluvčího Metrostavu Františka Poláka v prvním pololetí 2007. Na dotaz, kdo se na nákladech na sanaci tunelu bude podílet a jakým dílem, Polák sdělil, že jednání se SD dosud nebyla ukončena. Metrostav uplatnil škodu též u své pojišťovny, ani tato jednání však zatím nedospěla ke konci.

Odborníci se tak docela neshodnou, co je hlavní příčinou závalu tunelu. Podle některých se tam tunel vůbec neměl stavět, podle druhých se projevily předem neznámé vlivy poddolovaného prostředí. Také Metrostav tvrdí, že šlo o nepředpokládanou změnu geologických podmínek, kterou standardní geologický průzkum nezachytil. Tento podnik se necítí za projekt zodpovědný, protože se neúčastnil ani výběru, ani hodnocení variant přeložky. Podnik získal zakázku ve veřejné obchodní soutěži již v přesně definované podobě.

ENERGETICI VERSUS HORNÍCI. Vztahy elektrárenského ČEZ a uhelných společností nebyly v minulosti vždy jenom přátelské. Nejvíce rušno bylo v dobách při dokončování Temelína a před přijetím Státní energetické koncepce. Horníci, jejich odboráři a političtí příznivci vyděšení snižováním těžby tvrdě lobbovali proti Temelínu, potažmo proti ČEZ. V archivech by se našla spousta odborných i politických textů, kde se vypočítává, kolik horníků připraví o práci právě Temelín.

V té době byly na stole i návrhy Mostecké uhelné o sloučení obou hnědouhelných společností, protože obě pracují na stejném ložisku. Tento záměr dříve hornické odbory spíše podporovaly. Severočeská hornická odborová centrála je však nyní s prodejem podílu skupině ČEZ spokojena. Podle jejího šéfa Miroslava Tlapáka to bylo jejich dlouhodobou prioritou. Také s Mosteckou uhelnou má ČEZ uzavřeny dlouhodobé smlouvy na odběr uhlí.

Prodej dolů odboráře uspokojuje také proto, že smlouva mezi státem a ČEZ obsahuje nejen objemy těžby uhlí na příštích patnáct let, ale také počet zaměstnanců do roku 2015. Ten nesmí z dnešních 4900 klesnout pod 4385 lidí. Dlouhodobá smlouva mezi ČEZ a Severočeskými doly existuje od roku 1997, v květnu byla prodloužena doba platnosti z roku 2030 až na rok 2052. Celkový objem dodávaného paliva se sice nezměnil (kontrakt zaručuje do roku 2020 pro SD těžbu v rozsahu od 17,5 do 19,5 milionu tun uhlí ročně), upřesněná je však jeho kvalita, která je důležitým parametrem pro volbu nové technologie budoucích elektráren.

ČEZ plánuje v rámci náhrady dožívajících uhelných elektráren postavit novou v Počeradech a Ledvicích a obnovit zdroje v Tušimicích a Prunéřově.

AUTOR: Milena Geussová

Těžba a limity v Severočeských dolech

Severočeské doly těží na dvou dolech: Doly Nástup Tušimice a Doly Bílina. Na prvním z nich se ročně těží kolem 13 mil. tun energetického hnědého uhlí, a to především pro tepelné elektrárny ČEZ. Pásovými dopravníky se po úpravě dopravuje přímo do Elektráren Tušimice. V plném provozu je už jen lom Libouš, který postupuje severním směrem k hranicím dobývacího prostoru pod obcí Černovice. Vytěžená zemina (skrývka) se ukládá především v prostoru vytěženého lomu Merkur, který je postupně zasypáván. S ČEZ jsou uzavřeny dlouhodobé smlouvy o odběru uhlí do roku 2040, při dodržení limitů je tu možno těžit zhruba do roku 2025.

Na Dolech Bílina je roční těžba zhruba 8 až 9 milionů tun uhlí. Pokud nebudou zrušeny ekologické limity těžby, bude těžba v tomto lomu ukončena roku 2030. Uhlí se upravuje na obchodní uhelné produkty pro odběratele v průmyslu, energetice, teplárenství a pro komunální spotřebu. S ČEZ jsou uzavřeny dlouhodobé smlouvy až do roku 2052. Ty ovšem předpokládají prolomení limitů těžby. U tohoto lomu je za limity 120 milionů tun kvalitního uhlí. Podle generálního ředitele SD Vratislava Vajnara prý ovšem území za limity těžby nezasahuje lidská sídla, nebude mít vliv na žádné obce ani jejich obyvatele.

O územních ekologických limitech těžby vláda rozhodla v roce 1991 na patnáct let. Názory se rozcházejí, podle některých není třeba o věci ve vládě nadále rozhodovat, termín projde a o limitech se bude jednat v konkrétních regionech. Jejich osud např. závisí také na podobě územního plánu Ústeckého kraje, který se připravuje.

Pro případ, že by limity těžby nadále neplatily, připravují Severočeské doly v lokalitě Doly Bílina v letech 2009-2022 investici do těžební technologie v objemu 24 miliard korun. V Dole Nástup Tušimice SD s těžbou za hranicí limitů pro nízkou kvalitu uhlí nepočítají.


Vývoj zaměstnanosti a těžby v SD

Průměrný počet zaměstnanců Těžba uhlí (mil. tun)

1994 8418 21,123

1995 7866 21,551

1996 7409 22,396

1997 7159 22,990

1998 6346 21,548

1999 6085 21,267

2000 5800 22,115

2001 5510 22,563

2002 4154 21,387

2003 3934 22,739

2004 3724 21,753

Pramen: Severočeské doly


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist