Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Z brněnského podzemí

22.07.2006  |  170× přečteno      vytisknout článek

Budování sklepů zde bylo v tak velkém rozsahu, že pozdější výstavba domů v Pellicově ulici si vyžádala velké náklady na jejich statické zajištění.

PEKAŘSKÁ ULICE

Slovanská tržní osada, založená v brněnské kotlině nedaleko brodu přes Svratku pravděpodobně již v 10. století, byla v listině z roku 1247 nazvána Staré Brno.
Předměstí, které se z této tržní osady vyvinulo, leželo na souběhu významných dálkových obchodních cest. Jedna přicházela z jihozápadu od Znojma, druhá z jihu od Mikulova a třetí ze západu směrem od Jihlavy. Ze Starého Brna směřovala cesta příkrým stoupáním do sedla dvou brněnských návrší, Petrova a Špilberku, kde se jí otvíral vstup Brněnskou branou do města. Ve 14. století se tomuto úseku začalo říkat Pekařská ulice.

Střední část Pekařské ulice s ústím ulice Anenské Pekařská ulice na konci roku 2000


Původně se ulice dělila na několik částí. Její nezastavěná nejhořejší část se nazývala Před Brněnskou branou, nižšímu úseku při dnešní odbočce do ulice Anenské se říkalo Velká pekařská a část procházející podél kláštera dominikánek se nazývala Proti sv. Anně. Západní část ulice směřující ke starobrněnskému klášteru se nazývala Křížovnická. Od roku 1850 se název Pekařská používá po celé její délce.

V průběhu doby byla Pekařská ulice několikrát snižována a upravována, protože její výškové převýšení v minulosti bylo více než třicet metrů.

Můstek přes svratecký náhon v místech ústí ulice Křížové do Pekařské z roku 1896 Největších úprav tato ulice doznala při zasypávání městského příkopu a bourání Brněnské brány roku 1849. Přispěly k nim také úpravy Mendlova náměstí, které bylo původně nižší, s množstvím protékajících povrchových vod vlévajících se do svrateckého náhonu, který protékal Rybářskou a Křížovou ulicí přes areál nemocnice do dnešní ulice Hybešovy a Vodní. Ve spodní části Pekařské tvořil náhon meandr, který obepínal území kolem dnešní budovy základní školy.
Z Křížové ulice na ulici Pekařskou bylo tehdy nutné přejít můstek. V roce 1896 byl svratecký náhon, protékající spodní částí Pekařské, zasypán a přes nynější areál Fakultní nemocnice odveden zpět do koryta řeky Svratky.

Sklepy opatřené betonovou skořepinou pro zpevnění celé klenby Osídlení ve 13. století tvořily jednotlivé, dřevěné domky řemeslníků, jejichž zástavba nebyla souvislá.
Na jižní straně ulice v její střední části vystupuje na úbočí špilberského kopce skalní útvar Provaznického vršku, na kterém stával kostelík Všech svatých se hřbitovem.
Celé osídlení prakticky zaniklo při dobývání města Švédy, kdy z obranných důvodů byly všechny budovy strženy. Kostel Všech svatých Švédové vypálili a téměř celý zbořili.
Pod Provaznickým vrškem v části, kde se terén částečně vyrovnává, se rozkládalo území sv. Anny, kde stával dominikánský klášter. Ale za švédského obléhání byl klášter vyloupen a pobořen. V 18. století zde dominikánky zřídily školu, ale roku 1784 byl klášter zrušen a v jeho budovách včetně kostela byly zřízeny sály pro nemocné.
V polovině 19. století byl klášter i s kostelem zbořen a na jejich místě vznikla dnešní budova nemocnice.

Souvislá domovní zástavba začíná vytvářet uliční charakter této cesty až začátkem 19. století, kdy byla vybudována silnice od Brněnské brány ke sv. Anně a celé území s Pekařskou ulicí bylo po zboření bran připojeno k městu. I když zástavba po obou stranách ulice byla rozdílná, nachází se zde velké sklepní areály a dlouhé chodbovité prostory, hloubené v mohutných sedimentech až na skalní jádro kopce, prostupují severní stranu ulice od nejvyšší až po nejnižší část.

Zasypané schodiště vedoucí do nižších suterénů sklepů Většina domů a budov města je založena na spraších, které jsou prostoupeny jemnými svislými vlásečnicemi, proto jsou výborným materiálem pro hornický způsob hloubení podzemních prostor, neboť jejich soudržnost umožňuje postupovat v krátkých úsecích bez pažení s dodatečným prováděním kamenných nebo cihelných vyzdívek. Právě tato jejich vlastnost zapříčinila četnost podzemních staveb na území města Brna. V mnoha případech tyto prostory vznikly pouze ve sprašových vrstvách a bez dalších vyzdívek a porušení se dochovaly až do dnešních dnů. Nevýhodou spraší je však prosedavost zeminy, která je způsobena vniknutím vody (spodní voda, různé havárie vodovodu či kanalizace) do sprašových vrstev. Pak nastávají náhlá sednutí základů staveb a budov, což většinou ovlivní jejich statickou odolnost, případně může nastat i zřícení objektů.

Sklepy ve svahu pod Pellicovou ulicí Budování sklepů zde bylo v tak velkém rozsahu, že pozdější výstavba domů v Pellicově ulici si vyžádala velké náklady na jejich statické zajištění.
Například v dolní části ulice Pekařské se nachází rozsáhlá sklepení, možná se jedná o jeden z největších a nejdelších labyrintů sklepních chodeb a prostor, zaklenutých mohutnými valenými klenbami, které dosahují mimořádných výšek. Vstup do těchto míst je možný z úrovně přízemí domovního dvora, další úroveň sklepů je přístupná z vyšších pater dvorního traktu.
Po padesáti metrech chůze prázdnými sklepy se otevře prostor o rozměrech 32 x 9 m s výškou klenby kolem pěti metrů, z něhož vedou další odbočující chodby a štoly. Tento prostor je zakončen skalním masivem špilberského kopce a leží již hluboko pod úrovní domů v Pellicově ulici.
Zde musela být například klenba zesílena betonovou skořepinou, aby unesla tlak celého svahu s novou domovní zástavbou.

V odbočujících štolách dosahují průsaky povrchových vod takové intenzity, že během šesti let od posledního průzkumu zde vznikly krápníkové útvary. Mohutné sklepy navazující v těsném sledu za sebou vytvořily navzájem propojené prostory v délce téměř jednoho kilometru. Příkrá schodiště a chodby v různých úrovních propojují sklepení zahloubená do spraší. Během průzkumů začátkem devadesátých let byly objeveny další podzemní prostory a lze předpokládat, že jejich počet ještě stále není konečný. Některé z nich musely být pečlivě sanovány, jiné již slouží k umístění technologických zařízení sousedních domů, ale většina je nyní prázdná a čeká na svoje využití.

Hlavní sklepní prostor ve střední části Pekařské ulice Spojovací chodba mezi sklepeními

Sklepy ve střední části Pekařské ulice Ve střední části Pekařské ulice byl postaven v roce 1992 dům v proluce po jednopatrovém domě, který byl zbořen ve třicátých letech 20. století. Podle starých plánů zde v minulosti existovala ulička nazývaná Kanálová. Ve svahu za domem se pak nacházejí velmi dlouhé sklepní prostory, které pravděpodobně se stavbou špilberského kanálu z roku 1821 také souvisejí. Při průzkumu bylo zjištěno, že kanál stále existuje, a je dokonce částečně funkční. Byl objeven při vyklízení sklepa, který je zahlouben do špilberského svahu v délce 42 m. Tento sklep o výšce 3,8 m má hliněnou podlahu, valenou cihelnou klenbu a je odvětráván šachtou vyzděnou uprostřed jeho zadní části.
Na severním konci se nalézá vstup do prostory pokračující v délce asi 6 m, s neukončeným čelem ve spraši. Ve střední části dlouhého sklepa se nachází další prostor, propojený zúženou chodbičkou se vstupním sklepem původního napojení na objekty již neexistujících dvorních budov.

Sklepy pod Provaznickým vrškem byly objeveny v roce 1997, ale majitelé dvou posledních domů, které pod opěrnou cihelnou zdí ještě tehdy stály, je zřejmě užívali. Svědčí o tom technické instalace a původní vstupy, které jsou dnes zazděny.

Sklepy pod Provaznickým vrškem Pozemek byl zastavěn několika domy, které však postupně zanikly. Poslední zbytky zástavby Provaznického vršku byly zbourány v roce 1978 a plocha byla upravena jako parčík.
Při průzkumu v roce 1998 byly v místech bývalého kostela objeveny sklepní prostory a studna s přístupovými chodbami. Sklepy byly ve velmi špatném technickém stavu a z bezpečnostních důvodů byly (kromě studny) zality cementopopílkovou směsí.
V místě vyústění ulice Anenské do Pekařské při likvidaci posledních zbytků zdí domů byly u paty opěrné zdi objeveny dva zazděné vstupy do skalních sklepů. Po jejich uvolnění bylo možno vstoupit do sklepů ve dvou úrovních nad sebou. Pravý, menší sklep je hrubě tesán do již značně narušeného skalního masivu Provaznického vršku. Ve střední části stropu jsou patrné stopy po větracím otvoru, který snad ústil až na temeni kopce. Druhý, větší sklep je na rozdíl od prvního proveden velmi pečlivě, včetně žlábků pro odvedení prosakující vody. Ve vrcholu klenby spodního sklepa je funkční větrací zařízení s klapkou vedoucí do sklepa horního. Je zřejmé, že tyto prostory mohly sloužit nejen jako lednice, ale zároveň jako dobře fungující kryt. Stáří sklepů však nelze přesně určit, stejně tak jako jejich možné budoucí využití.



ZDROJ: www.podzemi.brno.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist