Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Norové chtějí těžit ropu v Arktidě

29.08.2006  |  zdroj: Podniky a trhy  |  125× přečteno      vytisknout článek

Norové chtějí těžit ropu v Arktidě To, že celosvětové zásoby ropy a zemního plynu pomalu mizí, je známá věc. Norské ropné firmy se s tím ale nehodlají smířit a poukazují na to, že nevyčerpaný zdroj s těmito surovinami představují arktické vody. Nařízení norské vlády jim však průzkumy a těžbu v nich zakazuje. Proto nyní chtějí dotlačit vládu, aby svůj zákaz zrušila a dovolila jim v Arktidě těžit, napsala agentura Bloomberg.
V březnu letošního roku zakázala norská vláda výzkum podél arktického pobřeží až do roku 2010. Po tomto období plánovala rozhodnutí znovu přezkoumat a případně průzkumy povolit.

Těžaři nemíní čekat
Podle norských producentů ropy je toto "vyčkávací" období příliš dlouhé a chtějí začít s průzkumy už dříve. V čele všech protestujících stojí dvě nejvýznamnější ropné firmy, Norsk Hydro a Statoil.
"Je škoda, že ten zákaz platí až do roku 2010," prohlásil pro agenturu Bloomberg Eivind Reiten, výkonný ředitel společnosti Norsk Hydro. "Jestli se tato oblast zpřístupní k počátečním analýzám až v roce 2010, pak bude trvat ještě dalších patnáct let, než se začne těžit," dodal.
Svůj nesouhlas se zákazem propagoval Reiten na konferenci o energii, která probíhala minulý týden v norském městě Stavanger.
Důvody všech těchto protestů jsou vysychající zásoby norských ropných polí a zároveň rostoucí poptávka po palivech. Jak uvedla agentura Bloomberg, pod arktickým regionem se podle předpokladů nachází celá jedna čtvrtina zatím neobjevených světových zásob ropy. Norsko toho chce využít a udržet si tak statut třetího největšího exportéra ropy a zemního plynu na světě.

Příroda versus ropa
Za stranu vlády se celé záležitosti věnuje norský ministr energetiky Odd Roger Enoksen. Podle něho je rok 2010 dostačující, protože podle jeho předpovědi začne norský export ropy klesat právě na konci prvního desetiletí tohoto století.
Vláda se zatím nerozhodla, zda průzkumy v arktických vodách povolí, či nikoliv. Vše záleží na tom, jestli těžba bude mít negativní dopad na tamní životní prostředí. Navíc chce vláda prozkoumat velikost a hodnotu potenciálních zásob ropy a plynu ve vodách okolo Arktidy.
Ale už nyní nemají ve vládnoucí trojkoalici jednotný názor na celou situaci. Dělnická strana chce zákaz zrušit a navíc posílit těžbu v oblasti arktických vod. Naopak kolegové ze Strany středu a ze Socialistické levicové strany chtějí současný zákaz ještě rozšířit. A to hlavně kvůli kritickému stavu přírody.
Boj mezi životním prostředím a nerostným bohatstvím prožívají už nyní v nejsevernějším městě Norska, v Hammerfestu. Jeho břehy omývá Barentsovo moře. Ještě donedávna si tam živobytí obstarávali prostřednictvím sobích farem a lovu ryb. Nyní se k tomu přidala i těžba plynu.
Nad tímto přístavním městečkem se tyčí gigantická plynárna jménem Snow White. Příští rok se tam bude zkapalňovat zemní plyn, který se pak bude posílat do "energiechtivé" Ameriky. Tento záměr společnosti Statoil těší zejména místní obyvatele, kteří díky továrně najdou práci.
Proti jsou ale místní rybáři. Podle nich těžba hubí přirozené prostředí jednotlivých ryb. Kromě velké zásoby plynu a ropy je totiž Barentsovo moře zatím nenahraditelnou evropskou zásobárnou ryb.
Arnulf Bertheusen celý život v této oblasti rybaří. Říká, že se nejvíce obává o arktické tresky, které už jsou po mnoha letech téměř vychytané.
"Nějaká těžební havárie může v okamžiku zničit zbylou populaci tresek. a to by mohla být katastrofa. Bude se mnou asi souhlasit většina, když řeknu, že ropa a plyn nevydrží navždy, ale ryba je obnovitelný zdroj," řekl pro BBC Bertheusen.
S rybáři souhlasí i mnoho ochránců přírody. Podle nich je arktická příroda už tak zdevastovaná, že nemůže vstřebat další znečištění.

Klesá produkce
Úbytek norské ropy je nejvíce zřetelný na produkci jednotlivých těžařů. Společnost Norsk Hydro při své denní produkci vytěžila ve druhém kvartálu letošního roku o 4,4 procenta méně než vloni. Průměrně se tak letos dostala na 368 tisíc barelů denně. Co se týče zemního plynu, tak tam vzrostla průměrná denní produkce společnosti o deset procent na 169 tisíc barelů. Zásluha se ale připisuje zvýšení těžby v Mexickém zálivu.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist