Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Brownfields pod lupou

30.01.2007  |  zdroj: HN  |  166× přečteno      vytisknout článek

Revitalizace a opětovné využití tzv. brownfields představují v posledních letech hojně diskutované téma.

Debaty nabírají na intenzitě i v souvislosti s novým programovacím obdobím pro využívání prostředků ze strukturálních fondů EU, k němuž se i v této oblasti váže řada velkých očekávání. Zkušenosti z minulých let ovšem ukazují, že zdaleka ne všichni si uvědomují, kolik různých faktorů je při revitalizaci brownfields třeba brát v úvahu.

V první řadě je nutné zodpovědět otázku, co si vůbec pod pojmem "brownfields" představit. Brownfield (v množném čísle "brownfields") v angličtině doslova znamená "hnědé pole", což je významově opak slova "greenfields" přeložitelného jako "zelená louka". Interpretace pojmu se v různých zemích liší. Jednoznačný a všeobecně přijímaný výklad dosud není zažitý ani v České republice, a tak se často stává, že plocha považovaná za brownfields v jedné obci se v jiné obci za brownfields nepokládá. Různé instituce si brownfields definují podle toho, jakým způsobem plánují s danou lokalitou dále naložit.

NEJDE JEN O OPUŠTĚNÉ TOVÁRNY

Zjednodušeně a všeobecně je pod pojmem brownfields chápáno území, které může - nebo zčásti mohlo - být zastavěno a které v současnosti není využíváno vůbec nebo pouze velmi neefektivně. Současně je bohužel charakteristické i to, že se dané plochy a objekty (nebo to, co z nich zbylo) velmi často vyznačují neprůhledným majetkoprávním uspořádáním, zdevastovanými výrobními či jinými budovami a přítomností starých ekologických zátěží, které byly způsobeny např. těžbou nerostných surovin, skladováním odpadů nebo využíváním pro vojenské účely. Většinou se jedná o průmyslové areály, zemědělské objekty, bývalé vojenské areály, drážní plochy, obytné objekty či o další objekty a plochy, a to buď ve "volné" krajině, nebo v obcích.

V souvislosti s možnostmi využití evropských fondů v oblasti brownfields se přitom často uplatňuje i užší vymezení, kdy mají brownfields jasně stanovenu rozlohu území (minimálně dva hektary).

Hlavní příčinou vzniku brownfields jsou strukturální změny v ekonomice státu i jednotlivých regionů. Brownfields jsou odrazem zásadních změn sociálně-ekonomické struktury daných útlumem tradičních odvětví (zemědělství, lesnictví, těžký průmysl) a provázených přesunem pracovních sil zejména do terciárního sektoru národního hospodářství (obchod, doprava, služby a veřejná správa).

Brownfields mají různý původ, který mnohdy předurčuje jak jejich stav, tak i možnosti opětovného využití. Podle původní funkce objektů a ploch, resp. jevů, které zapříčinily jejich vznik, rozlišujeme několik typů brownfields (viz schéma str. 11).

BROWNFIELDS GENERUJÍ PROBLÉMY

Není sporu o tom, že existence nevyužitých, chátrajících či kontaminovaných objektů a ploch na sebe váže řadu problémů, a to zejména:

přesun obchodních či výrobních aktivit do okrajových částí obcí a měst (tzv. suburbanizační tendence), úpadek center, odliv obyvatel z centrálních částí měst (kde se brownfields často vyskytují) a růst nákladů na dopravní obslužnost okrajových městských částí;

environmentální problémy způsobené přítomností ekologických zátěží u některých brownfields;

zablokování a deformace trhu s nemovitostmi (snížení hodnoty nemovitostí a pozemků v důsledku nákladů na revitalizaci, popř. dekontaminaci);

sociální problémy - růst nezaměstnanosti, nutnost dojížďky do zaměstnání, koncentrace sociálně neintegrovaných skupin obyvatelstva v opuštěných objektech a lokalitách apod.;

negativní vlivy na kvalitu života v obcích a městech;

snížené daňové výnosy obcí (zejména z podnikatelských aktivit).

GREENFIELDS VERSUS BROWNFIELDS

Ve srovnání se starými členskými zeměmi EU je v České republice řešení problematiky brownfields stále v počátcích. Nicméně lze konstatovat, že i u nás zájem investorů o brownfields postupně stoupá, na čemž má zásadní podíl právě iniciativa vyvíjená ze strany Evropské unie. Současně je nutno říci, že podpora investic do dlouhodobě nevyužívaných a zanedbaných ploch či objektů se v posledních letech dostala rovněž do popředí zájmu naší státní správy, především ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu i agentury CzechInvest, ale také místní samosprávy. Tento fakt souvisí s dlouhodobějším vývojem investorských přístupů.

Systém investičních pobídek na podporu přímých zahraničních investic uplatňovaný v Česku od druhé poloviny 90. let se odrazil ve výstavbě řady výrobních a komerčních areálů. Ty byly situovány do volných, nezastavěných ploch s často velmi kvalitní půdou, tzv. "greenfields". Investice "na zelené louce" mají přitom pro potenciální investory nesporné výhody, ať už jde o rychlou přípravu a realizaci, většinou kompletně vybudovanou infrastrukturu a v neposlední řadě i o značnou úsporu finančních prostředků, protože značnou část nákladů na sebe převzal stát či zainteresovaná obec.

Revitalizace brownfields je podstatně náročnější proces, který u nás i nadále brzdí několik zásadních problémů. Patří mezi ně:

absence účinných právních a ekonomických nástrojů ke zatraktivnění investic do brownfields;

nedostatek nosných vizí následného využití regenerovaných brownfields;

nedostatek finančních prostředků;

nižší atraktivita lokalit s brownfields pro investice, podnikání a bydlení a jejich nízká konkurenceschopnost ve vztahu ke stabilizovaným nebo novým rozvojovým zónám;

nevyjasněné majetkoprávní vztahy k pozemkům i nemovitostem, které komplikují a prodlužují revitalizační proces;

komplikovaná, zdlouhavá a často velmi finančně náročná sanace starých ekologických zátěží, která prodlužuje přípravnou fázi investic.

I BROWNFIELDS MAJÍ SVÉ VÝHODY

Motivovat potenciální investory ke vstupu do brownfields je tedy stále ještě obtížné, neboť oproti greenfields je spektrum výhod mnohem užší. Některé nesporné výhody však tyto objekty a plochy oproti greenfields mají, a to jak z hlediska motivačních faktorů pro potenciální investory, tak z hlediska celospolečenských přínosů. Nejvýznamnějšími komparativními výhodami brownfields jsou:

již existující napojení objektů a ploch na dopravní a technickou infrastrukturu;

existence výrobních a jiných objektů umožňující v některých případech návrat k původní funkci;

kvalitní napojení na místní (MHD) i celostátní systém hromadné dopravy umožňující kvalitní obslužnost a úspory nákladů;

dostatečné množství pracovních sil v obytných zónách v blízkém okolí či v dosahu.

Ačkoliv brownfields zatím mohly jen obtížně konkurovat státem dosud podporované výstavbě "na zelené louce", poslední vývoj naznačuje, že "zlatá éra" brownfields teprve přichází. Sílí totiž tlak proti nové výstavbě podnikatelských a komerčních nemovitostí "na zelené louce", a to jak ze strany Evropské unie, tak i místních obyvatel a také ekologických iniciativ.

Výstavba na greenfields je totiž v rozporu s principy udržitelného rozvoje. Navíc investicím do brownfields nahrává i skutečnost, že se často nalézají v atraktivních lokalitách, kde se volné pozemky většinou už vůbec nevyskytují.

Jednoznačně revitalizovat! (ale není to tak jednoduché...)

Na umístění brownfields a jejich stavu značně závisejí možnosti jejich budoucího využití, způsoby financování a také charakter a počet potenciálních investorů. Atraktivita lokality se odvíjí od umístění vzhledem k centru města/obce, její velikosti a potenciální využitelnosti ve vazbě na místní potřeby:

u brownfields umístěných v atraktivní lokalitě, např. ve středu města, se nabízí řešení spočívající v působení tržních mechanismů bez nutných intervencí (soukromý či veřejný developer nebo spolupráce obou), veřejný sektor může do řešení efektivně vstupovat prostřednictvím stanovení legislativního rámce, nástrojů územního plánování apod.;

u brownfields umístěných v méně atraktivní lokalitě, zejména v intravilánech měst, či nesoucích s sebou určitá rizika již řešení vyžaduje podporu z veřejných zdrojů v rozmezí cca 10 - 20 % (veřejný developer, spolupráce soukromého a veřejného sektoru, strukturální fondy). Tato výše podpory může být snížena o objem výnosů, které takový projekt bude generovat (tzv. nákladová mezera);

brownfields, jejichž umístění brání jejich komerční využitelnosti, mj. území poškozená těžbou, bývalé vojenské areály, průmyslové oblasti na okrajích měst, jsou vhodné pro využití s cílem ochrany životního prostředí (především s pomocí podpory ze strukturálních fondů a národních zdrojů ve výši 75 % až 100 %);

u brownfields umístěných v oblastech s velkým převisem nabídky nad poptávkou, pro něž je dlouhodobě nemožné nalézt ekonomicky rentabilní nebo společensky přínosné využití, spočívá řešení pouze v navrácení přírodního charakteru pozemků (za předpokladu nalezení vhodné kombinace veřejných zdrojů);

u brownfields v havarijním stavu nebo vysoce kontaminovaných, kde nové využití nelze najít, je řešení nejčastěji spojeno s nutností sanace a rekultivace ploch (rovněž za předpokladu nalezení vhodné kombinace veřejných zdrojů).

Do centra zájmu o brownfields se logicky nejdříve dostávají atraktivní pozemky a objekty s největším potenciálem pro ekonomické využití. Podstatně komplikovanější situace je ale na pozemcích, které se nacházejí v méně atraktivních polohách, a u objektů v havarijním stavu. Je rovněž zřejmé, že schopnost absorpce trhu je vzhledem k počtu, umístění a stavu brownfields omezená a týká se jen určité části nevyužitých objektů a ploch.

Při rozhodování o investici do brownfields tak zejména soukromí investoři zákonitě musejí zvažovat několik faktorů:

ekonomický potenciál investice, tj. především očekávaný zisk;

náklady na revitalizaci včetně případné dekontaminace;

úroveň nájemného odrážející situaci na místním trhu s nemovitostmi a atraktivitu příslušné lokality;

vybavení infrastrukturou;

úroveň rizika spojeného s investicí do brownfields;

možnosti obdobné investice do greenfields (náklady, parametry).

CO Z TOHO BROWNFIELDU BUDE?

Při konverzích brownfields na nové funkce převládá využití pro účely bydlení a občanské vybavenosti. V rámci revitalizace brownfields ale není neobvyklý ani jejich návrat k původnímu účelu.

Důraz na citlivost při volbě budoucího využití a kvalitu nového řešení není ani tak problémem velkých a ekonomicky silných měst, v jejichž centrech nahrazují moderní obchodně-administrativní komplexy bývalé továrny a kde se okraje měst postupně mění na průmyslové nebo logistické parky. S nedostatečnou motivací investorů pro vstup do brownfields se mnohem častěji potýkají menší města a chudší regiony, kde investoři vyhledávají spíše bezproblémové - a hlavně levnější - "zelené louky". Právě v těchto oblastech je mnohem obtížnější najít kvalitní, životaschopné a ekonomicky rentabilní řešení.

Projekty revitalizace brownfields se tak v mnoha případech neobejdou bez podpory z veřejných prostředků, což je způsobeno velkou rozlohou a četností těchto území, jejich často neatraktivním umístěním a v neposlední řadě vysokými náklady, které jsou s revitalizací obvykle spojeny.

Z ČEHO ZAPLATIT REVITALIZACI?

Finanční podpora revitalizace brownfields primárně plyne ze dvou základních veřejných zdrojů - jednak národních, tj. z prostředků ČR, jednak evropských, kterými jsou převážně strukturální fondy EU. K dalším možnostem patří využití úvěrů od Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro regionální rozvoj (EBRD), prostředků z tzv. Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru nebo Norského finančního mechanismu.

Revitalizaci brownfields v České republice řeší hned několik resortů - ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo zemědělství, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo obrany. Participace mnoha resortů na řešení jednoho problému s sebou obvykle přináší i problémy s nejasným rozdělením kompetencí a nejinak je tomu bohužel i u brownfields. Vymezení působnosti jednotlivých resortů je nejasné, a v praxi tak vznikají situace, kdy je těžké určité typy brownfields jednoznačně přiřadit k jakémukoli ze zmíněných pěti resortů.

Pro podnikatele zajímající se o brownfields byly dosud nejpřístupnějšími, a proto také nejčastěji využívanými veřejnými prostředky dotace poskytované v rámci národního Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury a Programu Reality, který je součástí OP Průmysl a podnikání dotovaného ze SF. Oba zmiňované dotační programy jsou v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které je realizuje prostřednictvím agentury CzechInvest.

Podpora revitalizace brownfields a rekonstrukce chátrajících podnikatelských objektů je podstatnou součástí Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Ten je nástupcem Programu na rozvoj průmyslových zón, v rámci kterého byla podpora poskytována v letech 1998 až 2005. Oba programy jsou financovány z prostředků státního rozpočtu ČR.

O dotaci může žádat kraj, obec, developer nebo podnik, který brownfield vlastní, a je možné ji využít především na nákup nemovitosti, projektovou přípravu, přípravu území, technickou a dopravní infrastrukturu a stavební náklady. Výše dotace závisí na typu příjemce dotace, na typu projektu a na území, ve kterém je projekt realizován, přičemž se pohybuje od 20 do 100 % uznatelných nákladů projektu. Z tohoto programu byly dosud podpořeny tři vzorové projekty revitalizace brownfields - Regenerace cukrovaru Lovosice, Regenerace PZ Škoda a projekt Průmyslové zóny Triangle. První dva projekty jsou již ukončeny, projekt Průmyslové zóny Triangle stále probíhá a nachází se v II. etapě, která je plánovaná až do konce roku 2008. Na všechny tři projekty bylo z výše uvedeného programu dosud vyplaceno cca 1,65 mld. Kč.

Revitalizace s podporou z OPPP, SROP, JPD 2 a OPI

Osvědčeným programem zaměřeným na revitalizaci brownfields je Program Reality. Program je součástí OP Průmysl a podnikání, jehož prostřednictvím je čerpána podpora z unijních SF, a je zaměřen na podporu výstavby nových, ale především revitalizaci a rekonstrukci starých a nedostatečně využívaných území a objektů. Cílem podpory je opětovné využití opuštěných ploch podniky v oboru zpracovatelského průmyslu, strategických služeb, výzkumu a vývoje a inovací. Příjemcem podpory je opět buď vlastník nemovitosti, který ji plánuje po revitalizaci využívat sám, nebo vlastník-developer, který ji poté bude pronajímat. Může jít o kraj, obec, developera nebo malého a středního podnikatele. Na typu příjemce dotace závisí výše podpory, která je stanovena procentem z uznatelných nákladů, jež jsou analogické k výše zmiňovanému programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Výše podpory dále závisí na typu projektu a na tom, zda je výdělečný či nevýdělečný. Do programu bylo podáno celkem 228 žádostí, z toho 67 projektům byla přiznána podpora. Představu o objemu požadovaných a přidělených dotací ukazuje tabulka.

Z dalších unijních dotačních titulů, které byly v období 2004-2006 určeny na podporu procesu revitalizace brownfields v ČR, lze jmenovat například Společný regionální operační program (SROP). I ten je financován ze SF EU a jedno z jeho opatření je zaměřeno na regeneraci a revitalizaci měst. Podpora směřovala do vybraných projektů, které komplexně řešily problém zanedbaných jader měst. Celkem bylo podpořeno 8 projektů v celkové výši téměř 700 mil. Kč. Problematice revitalizace městského prostředí Prahy se věnuje Jednotný programový dokument (JPD) Praha Cíl 2.

Ministerstvo životního prostředí zasahuje do oblasti brownfields především v kontextu řešení problémů se starými ekologickými zátěžemi. Jejich odstraňování je financováno prostřednictvím OP Infrastruktura, který také využívá prostředků ze SF. Podpora je směřována mimo jiné do projektů renovace a obnovy průmyslových lokalit a výše podpory dosahuje maximálně 75 % z uznatelných nákladů projektu. MŽP dále poskytuje dotace například na obnovu a rozvoj zeleně ve městech i mimo ně, úpravu bývalých průmyslových ploch, udržení stavu krajiny a jejích funkcí a další aktivity s úzkou návazností na životní prostředí ČR.

Mezi další možnosti financování brownfields patří Finanční mechanismus EHP a Norský finanční mechanismus, které poskytují dotace na širokou škálu projektů od zdravotnictví až po uchovávání kulturního dědictví Evropy. Mezi podporované oblasti patří rovněž odstraňování starých ekologických zátěží v rámci brownfields menšího rozsahu ve městech a obcích. Jednou z podmínek těchto mechanismů však je, že zde nelze žádat podporu na projekt, který je teoreticky možné financovat z jiných veřejných zdrojů, tj. jiných existujících národních či evropských programů. To významně limituje možnost praktického využití tohoto zdroje.

Důraz na kvalitu brownfields není ani tak problémem velkých a ekonomicky silných měst, v jejichž centrech nahrazují bývalé továrny obchodně-administrativní komplexy a kde se předměstí mění na průmyslové či logistické parky. S nízkou motivací investorů pro vstup do brownfields se mnohem častěji potýkají menší města a chudší regiony.

Revitalizaci brownfields řeší v ČR hned pět ministerstev, přičemž vymezení jejich působnosti je nejasné. V praxi tak vznikají situace, kdy je těžké určité typy brownfields jednoznačně přiřadit k jakémukoli z resortů.

Program Reality - statistika nákladů projektů (v mil. Kč)

částka částka žádaná přidělená

Celkové náklady projektů 18 068 4 211

z toho celkové uznatelné náklady 15 107 3 466

maximální možná výše veřejné podpory 7 255 1 646

výše podpory požadovaná příjemcem 7 010 1 639

Zdroj: MPO (stav k 31. 12. 2006)

AUTOR: Věra Vondráčková

Deloitte BPO G&I

AUTOR: Miroslav Pavlas

Deloitte BPO G&I


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist