Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Viklany

07.10.2007  |  201× přečteno      vytisknout článek

Viklany jsou kameny o velké hmotnosti rozmístěné po celém světě stejně jako menhiry, dolmeny a další megalitické stavby.

Jejich zvláštností je, že na podloží nejsou umístěny celou plochou, ale pouze bodově. Některé z nich jsou vyváženy tak, aby byly větrem uváděny v kyvadlový pohyb. V jiných případech jsou horniny umístěny na několika malých kamenech. Podobné uložení lze nalézt i mezi dolmeny, kdy vrchní deska je umístěna na hrotech postavených kamenů. Uložení hornin na malých plochách není náhodné ale má své opodstatnění. V předchozích článcích na  www.miroslavprovod.com , kde se zabývám vlastnostmi kosmické energie uvádím podmínky za jakých přesuny energie probíhají. Hmota energii může získávat, být ve vyváženém stavu, nebo ji může také ztrácet. Budování viklanů nebylo náhodné, v daném místě energetické ztráty převyšovaly zisk, proto bylo nutné je omezit tak, aby kontaktní plocha horniny s podložím byla zmenšena na minimum. Shodnou technologii používali budovatelé mounds i jiných hliněných valů, kteří oddělovali hmotu valu od podloží organickou hmotou. U viklanů je hmota horniny od podloží v převážné části oddělena vzduchovou mezerou.

To lze snadno pochopit, ale mnohem obtížnější je to u viklanů, které vítr uvádí v kyvadlový pohyb. Vyvážit tak dokonale mnohatunovou horninu bylo velice pracné a muselo to mít podstatný důvod. Vysvětlení jsem hledal experimentováním. Kouli z červeného granitu o hmotnosti 6 kilogramů jsem přivázal dvoumetrovým provazem na větev stromu a čtvrt hodiny jsem ji uváděl v kyvadlový pohyb. Překvapilo mne, když jsem následovně identifikoval energetický zisk granitové koule – zaznamenal jsem dvoumetrový poloměr aury. Se stejným výsledkem jsem pokus na jiných místech několikrát opakoval. To prokazuje, že  kyvadlovým pohybem získávají viklany další energii. Z toho i z předchozích pokusů vyplývá, že pohyb hmoty může být i v jiných případech zdrojem kosmické energie. Bude zajímavé ověřovat tento jev na dalších případech.

Domnívám se, že nastal čas opravit současný názor na technickou úroveň prehistorických civilizací. Statisíce akumulátorů kosmické energie (menhirů, dolmenů, viklanů, hliněných valů i dalších megalitických konstrukcí) rozmístěných po celém světě napovídají, že je nemohli vybudovat primitivní lidé. Právě naopak, když nejsme schopni pochopit smysl megalitických konstrukcí, zvýrazňuje to  vyspělost dávných kultur. Budeme-li uvažovat tak, že směr jejich technického vývoje mohl být od našeho směru odlišný, vyvolá to zvýšený zájem o další výzkum v této oblasti.

03-10-2007

Miroslav Provod

www.miroslavprovod.com


Související články


Poslední diskuse k článku - 4 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Antigravitace - statická elektřina
Mohlo by Vás zajímat

Antigravitace

Nikola Tesla napsal: "Toho dne, kdy věda začne zkoumat mimo fyzikální úkazy, zaznamená za jediné desetiletí větší pokroky, než za celá staletí své dosavadní existence".

Na vyhledávačích lze nalézt fotodokumentaci neuvěřitelného nálezu. Na hoře Shoria na jižní Sibiři vědci zjistili masivní stěny žulových kamenů. Některé z těchto obrovských žulových kamenů váží více než 3 000 tun a byly zabudovány do zdiva ve výšce 40 metrů. Zahi Hawass uvádí podobný případ: "Některé hrobky jsou zahloubené a přikryté obdélníkovými kamennými bloky o velikosti několika nákladních vagónů nebo malých domů". Nijak to nekomentuje, vyzní to jako by šlo o každodenní samozřejmost. Podle současného výkladu přepravy hornin v pravěku by mělo platit, že tří tisíci tunové horninové kvádry byly transportovány pomocí tažných lan, a do výše 40 metrů byly vyzdviženy neznámo čím. Bohužel je to hledisko i ostatních vědců, které nemůže obstát racionálním úvahám. Hmotnost jednoho celistvého kvádru 3 000 tun se rovná padesáti šedesáti tunovým tankům, to vylučuje další diskuse.
Tato závažná informace vyžaduje vyvolat zájem studentů o výzkum, zvýraznit skutečnost, že současná věda není schopna pro nedostatek informací transporty nadměrných hornin nijak vysvětlit. Žulové stěny na hoře Shoria budou neustále připomínat výzkumníkům, že lidé v pravěku vyřešili přesuny hornin za stejných přírodních podmínek, jaké má k dispozici současná věda. Dosud nepoznané vlastnosti největší přírodní síly - statické elektřiny, vytváří nepřekonatelnou překážku pokroku v mnoha oborech.
Antigravitaci považuji za další neznámou vlastnost statické elektřiny, bez které by transporty nadměrných hornin byly nemyslitelné. Ojedinělé případy vznesu osob nebo hmoty byly popsány v historii, ale pro nepřesvědčivá zdůvodnění se jimi nikdo nezabýval.
Historie popisuje neuvěřitelné události o lidech plujících vzdušným prostorem bez pomoci jakéhokoli technického zařízení. Zdařilou levitaci pozoroval dokonce i císař František I. se svými dvořany. Hrdinou neobvyklé produkce byl mystik Schindler, který se holedbal, že se pouhou silou vůle vznese kdykoli do výše a může tam setrvat alespoň čtvrt hodiny. Panovník se rozhodl jeho tvrzení prověřit. Svědectví o úspěchu zkoušky se uchovalo, díky svobodnému pánovi du Prel. Panovník dal z vysokého sálu císařského hradu odstranit lustr a místo něho nechal umístit sto dukátů. Ty si měl ponechat Schindler, pokud by se mu je podařilo bez jakýchkoli pomůcek sundat. Schindler se asi minutu namáhavě rozcvičoval, ale nakonec se skutečně dokázal vznést a peníze uchopit. Potom se pod stropem obrátil do vodorovné polohy a několik minut ležel v prostoru, jako by si chtěl po námaze odpočinout. Nakonec se pomalu snesl zpět na podlahu.
V oregonském Vortexu se nachází kruh, který má v průměru asi padesát metrů, uvnitř se projevují anomálie, které za současných poznatků vědy nelze vysvětlit. Turisty udivuje, když postaví sklenici na šikmou plochu, koulí se směrem vzhůru. Další atrakcí je patnáctikilová koule zavěšená na řetězu. Návštěvníci ji mohou spatřit visící "z úhlu", čímž se popírají zákony gravitace. Koule se totiž kymácí tak, že se středu kruhu jen přibližuje. V tom směru člověk kouli postrčí docela snadno, mnohem těžší je vyklonit ji k okraji kruhu.
Podobná anomálie se nachází v Itálii poblíž papežova letního sídla u vesnice Rocca di Papa. Asi na sto metrech místní komunikace tu nefunguje zákon gravitace. Lidé zde zastavují auta a nechávají láhve a plechovky od nápojů kutálet na kopec. Místní mládež zde vyjíždí na kole do kopce, aniž by musela jedinkrát šlápnout do pedálů. Je snadné se přesvědčit, jak zde auto s vypnutým motorem zvolna vyjíždí do vrchu. Nukleární fyzik Luciano Gelmi vylil vodu na asfalt a ohromeně přihlížel, jak teče po silnici nahoru. Podobná místa se nacházejí v Japonsku, v Polsku, v Německu a Skotsku.
Není snadné antigravitaci uvěřit, ale tří tisíci tunové celistvé horniny, vyzdvižené do výšky čtyřiceti metrů nemohou nechat nikoho na pochybách. Myslím, že bude více užitečné seznámit studenty s neznámými vlastnostmi oregonského kruhu, než je nechat přetahovat sochu na Velikonočním ostrově. Stejně užitečné pro pokrok může být, nevymýšlet za každou cenu zdůvodnění nepotvrzená experimenty.
Pokud budeme mít zájem se dopracovat k antigravitaci, je nutné respektovat skutečnost, že megalitická kultura prochází dějinami jako jednotný celek od menhirů až po katedrály s tím, že podstatou hmoty je statická elektřina. Antigravitace nespadla z nebe, byla výsledkem vývoje civilizace, kterou musíme nejprve blíže poznat. Domnívám se, že k získání poznatků o antigravitaci budeme muset nejprve vysvětlit celou řadu pravěkých záhad, jako kdo dokázal organizovat přes jazykové bariéry budování megalitických struktur po celé Zemi, a mnohé další nevysvětlitelné jevy.
Velké koncentrace menhirů i dolmenů, jako na Golanských výšinách, v Asii nebo v kavkazských horách i v dalších místech naznačují, že s ohledem na zalidnění daných oblastí bylo vybudováno dolmenů neúměrně mnoho. To může mít nejen energetický důvod, ale také poznání dalších vlastností statické elektřiny. Ruské dolmeny se vyznačují pokrokovým rysem - jejich přední horniny v sobě mají pravidelný kruhový vstupní otvor, čímž další stěnou zvyšují energetickou koncentraci. To naznačuje zvýšený zájem o výzkum v této oblasti. V tomto smyslu se vrátíme k jednotlivým megalitickým strukturám, které je zapotřebí důkladněji vyhodnotit. Uvedu několik příkladů:
Na celém území italského ostrova Sardinie historici napočítali přes sedm tisíc nuraghi, těchto podivuhodných starověkých "majáků". Tyto stavby jsou totiž zbudované z velkých, mnohdy i několika tunových kamenů kladených na sebe bez použití malty, a jsou ve svém středu duté. Podstatou veškerých megalitických struktur je navršení hmoty nad energetickým místem, se kterým tvoří společný náboj. V místě budování nuraghi se nacházelo dostatek kamenů, proto byly využity jako stavební materiál. Ve vertikálním směru se zužující konstrukce zajišťují stabilitu, zejména když nebylo použito malty - jejich vnitřní prostor mohl být využit jako u dolmenů, k doplnění tělesné energie. Nuraghi fungovaly stejně jako menhiry i jiné megalitické struktury, jejich nadměrná koncentrace nebyla dosud zdůvodněna. Podobné kuželovité stavby byly budovány ve Skotsku zvané Brochs, i na jiných místech.
Na americkém kontinentě pro menší pracnost a v některých případech i pro nedostatek hornin lidé budovali hliněné valy (mounds), které měly stejnou funkci jako nuraghi nebo dolmeny. Nejméně nápadný, ale vysoce účinný akumulátor statické elektřiny jsem zaznamenal v České republice u řeky Vltava. Dva metry vysoký a několik desítek metrů dlouhý kamenný val, situovaný do kolmého směru vodního toku. Vlivem se měnících průtoků řeky jsou zóny vodního toku v neustálém kontaktu s kamenným valem, který doplňují energií. Podobné kamenné valy, připomínající skládku kamenů se nacházejí i na jiných místech. Budování energetických struktur nikdy neustalo, nacházejí se převážně v sakrálních stavbách, procházejí antikou i středověkem až do našeho období. Je neuvěřitelné, že mohutná přírodní energie zůstala skryta pozornosti vědy a bez našeho vědomí nás ovlivňuje.
Golanské výšiny o rozloze asi 1250 kilometrů čtverečních jsou důležitou pramennou oblastí zásobující vodou čtyři státy. Nadměrná přítomnost statické elektřiny zde vyplývá z velkého počtu megalitických staveb. Zdejší kruhová stavba o průměru 159 metrů se skládá z pěti koncentrických kruhů vyskládaných z volně ložených kamenů o celkové hmotnosti asi 37 000 tun. Největší použité kameny váží kolem 20 tun. V okolí této stavby se nachází 8 500 dalších dolmenů a menhirů, z nichž největší váží 50 tun a jsou vysoké až 7 metrů.
Na Sardinii je přes sedm tisíc nuraghi, v kavkazských horách je asi 30 000 dolmenů, a na americkém kontinentu se nachází asi 100 000 mounds, ale také menhiry a dolmeny. Z toho lze odvodit, že na celé Zemi byly vybudovány milióny megalitických struktur. Jsou to zajímavé údaje, ale z toho nic nevyzkoumáme, k tomu je zapotřebí získat více podrobnějších informací. Není myslitelné zabývat se milióny megalitů, mohlo by stačit důkladně prozkoumat několik vybraných lokalit, zejména takové, kde se nacházejí transportované mnohatunové horniny jako například Kavkaz, Libanon, nebo Golanské výšiny.
Pod pojmem prozkoumat mám na mysli: fotodokumentaci, souřadnice, nadmořskou výšku, druh místní horniny, horninu megalitu, odlišnou horninu, která je součástí dolmenu. Je-li megalit funkční, tak velikost aury s rozestupy tří zón pokusit se identifikovat energetický zdroj megalitu, eventuálně další údaje dle požadavku specialistů. Zvýšenou pozornost věnovat viklanům (balanced rocks), jde o náhradní zdroje komunikační struktury.
Je to časově velmi náročný úkol, ale myslím, že magické slovo antigravitace by mohlo zapůsobit stejně jako zlatá horečka. Vidina vysokých zisků z úspory pohonných hmot, při snížení hmotností u tisíců letadel, lodí a miliónů aut, vyvolá v podnikatelských skupinách o výzkum zvýšený zájem. Bude je pobízet skutečnost, že nejde o nic nového, že je pouze zapotřebí odhalit něco, co již bylo v dávné minulosti nalezeno.
Odpovědi na vaše otázky naleznete na http://www.miroslavprovod.com
Červen 2014
Miroslav Provod






vloženo: 08.06.2014 17:07     vložil: Miroslav Provod Reagovat 
Planina Nazca

Statická elektřina

Je všeobecně známo, že statická elektřina vzniká třením hmot s různou vodivostí. Pravděpodobně největším energetickým zdrojem na Zemi jsou vodní toky, kde statická elektřina vzniká třením molekul vody o skalní nebo jiné podloží. Energetické složky (aura, zóny, interzóny) podzemních pramenů, potoků, řek, veletoků, mořských proudů a příbojů vytvářejí po celé Zemi mohutný trojrozměrný rastr, jehož vodivé složky jsou v interakci se složkami bouřkových mraků i jiných nábojů. Vlivem měnících se průtoků vodních toků a pohybu bouřkových mraků, jsou všechny tři složky statické elektřiny v neustálém pohybu, přičemž fauně i flóře samovolně doplňují energii.

Planinu Nazca lze pak bez nadsázky nazvat „Dispečerským pultem dávných věků“. Nesčetné linie zde dokumentují zóny velkých zdrojů statické elektřiny té doby. Na http://www.miroslavprovod.com , Chapters /2003 / 3 Diagrams / No. 3, experimentem prokazuji vodivost zón statické elektřiny. Umělé vodní toky pod planinou s regulací průtoku umožňovaly propojit jednotlivé zóny a tím nasměrovat energii do jiného místa. Podobné propojení zón nejmohutnějších zdrojů statické elektřiny – mořských proudů, lze simulovat skupinami velkokapacitních
kondenzátorů. Na vyhledavači GOOGLE – Obrázky, heslo SHC, naleznete pohled na místnost WC s lýtkem a chodidlem ženské nohy. Jde o klasický příklad vodivosti zón statické elektřiny. Zóny proudící vody v potrubí splachovadla zprostředkovaly propojení s blízkými energeticky mohutnými zónami energetického rastru.

Proč dávné kultury situovaly megality do ohybů řek a meandrů, zjistíme snadno. Zakreslíme vodní tok a jeho energetické složky v přímém směru. Při ohybu přímého směru na jeho vnitřní straně dochází ke zhuštění zón i interzón, tedy k větší energetické koncentraci. Podobný energetický efekt se projevuje u staveb kruhového nebo elipsovitého půdorysu, také u kopulí a kleneb.

Pan Mgr. Petr Benešovský ze stavební fakulty v Brně, benesovsky.p@fce.vutbr.cz , napsal: „Statická elektřina, vznikající nejrůznějšími procesy ve vnitřních prostorách budov, představuje určité riziko poškození produktů, zařízení i zdraví personálu“. Ztotožňuji se s jeho konstatováním a mohu jej doplnit. Zdrojem statické energie pro náboje budov je především velikost jejich hmoty a specifická váha materiálu. Vzniká stejně jako u megalitických staveb. Hmota stavby přejímá energii od zón statické elektřiny, které ji protínají. Dále je rozhodující, zda stavba byla založena na energetickém místě (křížení zón), či nikoliv, zda je řádně uzemněna, nebo není. Dalším vnějším zdrojem je větrné počasí. Tření molekul vzduchu o hmotu stavby také produkuje statickou elektřinu. Vnitřními zdroji, které náboj budovy dále zvětšují, mohou být: všechny kovy, proudící voda v potrubí topného systému, elektrické rozvody, všechny elektrické spotřebiče, ohně, a další zdroje. Člověk v tomto prostředí, zejména spí-li doma na kovovém lůžku, snadno může získat nadbytečnou energii, která může negativně směrovat jeho myšlení vlivem zvýšeného elektrického napětí na mozkových buňkách. Následky takových případů popisuji na http://www.miroslavprovod.com .

Nadměrné napětí na buněčných membránách nelze změřit, člověk má v elektronice těla zabudováno něco podobného jako stabilizační Zenerovu diodu. Nárůst aury se zvětšuje pouze do poloměru 110 cm, jaký energetický proces v lidském těle následně probíhá, nedokáži vysvětlit. Vím jen, že se dále stupňuje, což lze prokázat experimenty se skupinami kondenzátorů nabitých na 300V, kdy každý jedinec, účastník pro zdravotní anomálie rychle pokusy přeruší. Dalšími potvrzujícími důkazy jsou např. „Posedlost tancem“, nebo SHC.

Nelze pochybovat o tom, že největší přírodní síla – statická elektřina - ovlivňuje i jiné obory. V průběhu experimentů jsem zjistil, že některé bakterie hynou při kontaktu s většími náboji statické elektřiny. V pokusech jsem nepokračoval proto, že bakterií je velmi mnoho a naučit se je rozlišovat by pro mne bylo velmi náročné, neboť jsem zaměřením hlavně technik, ale také z důvodu, že je mi 78 let a množství pokusů mému zdraví rovněž neprospělo. Překvapilo mne, že některé šamanské praktiky lze prostřednictvím statické elektřiny také oživit.

Nemohu se ubránit dojmu, že příštím generacím bude připadat úsměvné topit v kotlích elektráren, když nevyčerpatelnou energii oceánů lze získat mnohem výhodněji. Domnívám se, že by bylo velmi přínosné věnovat téměř neznámé statické energii ve výzkumu větší prostor. Skrývá v sobě mnohá tajemství.

Listopad 2008

Miroslav Provod


P.S. Webové stránky jsou pouze v angličtině. Články v českém jazyce naleznete v časopisech na vyhledávači GOOGLE po zadání hesla „miroslav provod+statická elektřína“






vloženo: 31.10.2008 11:22     vložil:  Miroslav Provod Reagovat 
Nové pojetí historie
Nové pojetí historie

Současný výklad některých částí historie v souvislosti s novými poznatky o statické elektřině se jeví jako nesprávný a vyžaduje přepracování. Jde zejména o nový názor na technickou vyspělost dávných civilizací, kterou současnými poznatky není možné zdůvodnit. Pro nás dosud neznámé vlastnosti statické elektřiny, které lidé v dávné minulosti nutně museli znát, se staly nepřekonatelnou bariérou pro poznání megalitické kultury. Její učebnicové zdůvodnění postrádá logiku a je až neuvěřitelné, že obstálo po celé generace. Abych vše vysvětlil, předkládám argumenty, které nelze zpochybnit.

Kulturní a technický vývoj dávných civilizací se ubíral směrem, který dosud nejsme schopni vyhodnotit. Současné poznatky vědy musí být doplněny o vlastnosti přírodní síly – statické elektřiny a možná i o poznatky další. Respektuji skutečnost, že lidé v minulosti využívali energii přímo z přírodních zdrojů, bez nutnosti budovat elektrárny a rozvody elektřiny. Vždy při podobné úvaze si vzpomenu na výrok nejmenovaného archeologa, který prohlásil, že uvěří, až při vykopávkách najde tranzistorové rádio. Nesporně by to byl přesvědčivý artefakt, ale mnohem přesvědčivější jsou miliony menhirů, dolmenů, kromlechů, hliněných valů, mounds, viklanů, hadích pahorků, a dalších megalitických monumentů vybudovaných na americkém kontinentu, ve všech státech Evropy, v Africe, po celé Asii, přes Austrálii až po Nový Zéland.

Snadněji budeme chápat, dáme-li vše do souvislosti a pak hodnotit jako celek. Nelze pochybovat o tom, že bez vzájemné komunikace by nebylo možné budovat stejné stavby ve stejné době na všech kontinentech. Nepochopitelným faktem je také způsob, jakým byly transportovány statunové masy hornin na velké vzdálenosti a nezřídka i přes obrovské přírodní překážky. Tažná lana a lidská síla se nutně musí jevit každému soudnému člověku jako vysvětlení nesmyslné; přesto - až dosud - je tento názor respektován. Proto se nebudeme snažit zahrnout způsob transportu hornin do nám známých možností, pouze se tím kompromitujeme. Výzkumu pouze prospěje, když přiznáme, že technologické postupy transportu pro nedostatek informací nejsme schopni vysvětlit.

Jiným důkazem komunikace mezi lidmi je „archa úmluvy“, kterou Židé používali na cestě z egyptského otroctví. Podobná archa byla nalezena v Tutanchamonově hrobce. Tato archa byla zhotovena prokazatelně v dřívější době než Mojžíš vystoupil na horu Sinaj. Archa úmluvy bylo důmyslné elektronické zařízení založené na vlastnostech statické elektřiny. Lze si ji představit jako čtvercové oplocení o rozměru strany necelých deseti metrů a výšce asi čtyři a půl metru. Aby bylo možné konstrukci stánku snadno demontovat a přemístit, byla sestavena z dřevěných desek, oboustranně potažených zlatým plechem, čtyři a půl metru dlouhých a sedmdesát centimetrů širokých. Desky byly propojeny čepy a zasunovaly se do páru stříbrných podstavců. Nad tímto stánkem byl vybudován stan z kůží a látek z kozí srsti. Okolo stanu bylo nádvoří o rozměrech asi 46 x 23 m a výšce 2,30 m. Ohraničeno bylo závěsy z jemné lněné látky zavěšené na stříbrném nosiči. Konstrukčními prvky nádvoří bylo 30 nosných sloupů zasunutých do měděných podstavců spojených stříbrem.

Archa úmluvy byla dřevěná truhla našimi měřítky 120 cm dlouhá, 70 cm široká a 70 cm vysoká, vně i uvnitř obložená zlatými plechy. Víko schránky tvořil zlatý odlitek se dvěma cherubíny, s křídly rozprostřenými tak, aby stínila celý vršek schránky. Do každého rohu horní části schránky byly zapuštěny čtyři zlaté kruhy, jimiž byly trvale protaženy pozlacené sochory. Kondenzátorová konstrukce stánku umožnila vytvořit mohutný náboj za předpokladu, že byla postavena v energetické složce statické elektřiny. Archu úmluvy přenášelo osm mužů, z toho lze odvodit, že hmotnost archy mohla být asi 150 kg. Energetickou hodnotu zlata umocňovala kondenzátorová konstrukce archy. Archa tedy vytvářela velký samostatný náboj, který byl umístěn v mnohem větším náboji stánku.
...Velký náboj umístěný v mnohem větším náboji – s tím jsme se už setkali...
Velká pyramida byla postavena z vápencových kvádrů a její jádro bylo vybudováno z červené žuly v kombinaci s pískem s obsahem těžkých kovů. Písek s velkou energetickou hodnotou zabudovaný do hmoty jádra nasvědčuje tomu, že šlo o přesné vyvážení energetické hodnoty jádra pyramidy. Masiv červené žuly byl uložen v mnohem větším množství vápence. Velký náboj Královy komory byl tak umístěn v mnohem větším náboji ostatní hmoty pyramidy. Pravděpodobně zde nejde pouze o různá množství energie, ale také o strukturu aury, která má vazbu na specifickou váhu hmoty a na další nám zatím neznámé faktory.

Mojžíšovo komunikační zařízení se jeví jako energetický model pyramidy. Z toho lze odvodit, že pyramidy mimo jiné mohly být využity i ke komunikaci.
Ve svém jádru tak měly zabudováno v podstatě totéž jako archa úmluvy.

Podobné kombinace hmoty lze nalézt také u jiných staveb na místech od sebe značně vzdálených. Rozsáhlé vrstvy plátové slídy byly nalezeny mezi dvěma horními stupni teotihuacanské Sluneční pyramidy. V chrámu nedaleko od Sluneční pyramidy přímo pod podlahou, dlážděnou těžkými kamennými deskami, našli archeologové dva masivní pláty slídy. Pláty jsou čtvercové o straně 27 metrů a tvoří dvě vrstvy položené přímo na sobě. Je pozoruhodné, že slída byla dovážena ze značné vzdálenosti, přestože slídy j i n é h o chemického složení bylo v okolí dostatek.
Olmékové kombinovali desetitisíce tun kamenných kvádrů s tisíci tunami nazelenalého polodrahokamu se současným názvem serpentin. Ve všech případech byl menší náboj umístěn ve větším náboji a vytvářel tím pro stavbu stejnou energetickou situaci jako u Velké pyramidy.
Rovněž vyvozovat závěr, že pyramidy sloužily jako hrobky faraonů, nemůže být přesvědčivý, když vlastní hroby byly umístěny v meandru řeky Nilu, v místě energetické koncentrace – v Údolí králů. Stejně zavádějící je hodnotit pyramidy jednotlivě. Pyramidové komplexy byly z energetického hlediska budovány jako c e l e k, a tak musí být tedy hodnoceny. Skutečnost, že během života každého panovníka se stavěla jeho pyramida (jeden stihl dokonce tři) vždy o jiných rozměrech, napovídá, že kněží něco hledali, tápali. Co asi mohli hledat, když rozdílné množství hmoty v sobě akumuluje jiné množství energie. Snad se pokoušeli nalézt optimální množství energie pro lidské zdraví, nebo něco podobného...

Společným jmenovatelem pro všechny energetické stavby dávnověku i dob následujících se jeví statická elektřina. Domnívám se, že bude velmi přínosné vést další výzkumy tímto směrem.

2008-09-21
Miroslav Provod, centrum11@volny.cz
http://www.miroslavprovod.com

http://www.gewo.cz/disclosure_project/free_energy.htm#chrŠm
http://www.gewo.cz/disclosure_project/free_energy03.htm


P.S. Webové stránky jsou pouze v angličtině. Články v českém jazyce naleznete v časopisech na internetu po zadání hesla www.miroslavprovod.com , (GOOGLE).


vloženo: 22.09.2008 15:22     vložil:  Miroslav Provod Reagovat 
Viklany - 2
Množství bezvýsledných pokusů o pochopení smyslu megalitických staveb napovídá, že správná odpověď se nenachází v oblasti známých skutečností. Empiricky jsem dospěl k závěrům, že ono „doplnění“ nejsou žádné maličkosti, ale současnou vědou opomíjené přírodní zákony. Zní to neuvěřitelně, znal snad člověk v dávné historii přírodní zákony lépe než současná civilizace? To jistě neznal, ale věděl jak mezi kontinenty komunikovat. Myslím, že výzkum vedený v tomto směru bude velice poučný.


Nové pojetí viklanů (balanced rocks)
Viklany jsou horniny o velké hmotnosti a stejně jako menhiry jsou umístěny v místech koncentrace kosmické energie. Od menhirů se liší oblejším tvarem a uložením na malé ploše. Jejich přesné vyvážení jim umožňuje kyvadlový pohyb, do kterého jsou uváděny větrem. V minulém článku popisuji experiment, který prokazuje, že hmota kyvadlovým pohybem získává energii.
Dále se budu zabývat závažnou informaci o viklanech, kterou lze dedukcí získat na vyhledávači GOOGLE – obrázky, po zadání hesla „balanced rocks“. „Viklany jsou rozmístěny ve velkém množství na pěti kontinentech“. Tato skutečnost vylučuje jakékoliv diskuse o tom, zda dávné civilizace přes velké vzdálenosti, mohly mezi sebou komunikovat. Na otázku, jakým způsobem si předávali informace, neznáme odpověď. Máme ale dostatek organizačních zkušeností, abychom mohli konstatovat, že bez komunikace a koordinace není možné stavět tisíce viklanů po celé Zemi. Transport sta tunových hornin po neupraveném terénu, mnohdy na vrcholky hor, jejich náročné vyvážení umožňující kyvadlový pohyb, je pro naši technicky vyspělou civilizaci neřešitelný úkol. Pokud dávné kultury tento úkol zvládly, nelze pochybovat o tom, že k tomu používaly pro nás neznámé technologické postupy.
V souvislosti s viklany neobstojí obvyklé zdůvodnění megalitů, že byly budovány pro účely rituální, kalendářní, zemědělské a astronomické. K podstatě viklanů se můžeme přiblížit pouze za předpokladu, že odložíme učebnicovou představu o lidech s kamennou sekerou a budeme uvažovat tak, že máme co činit s technicky vyspělou kulturou, která v neznámém směru vývoje naši civilizaci předstihla. V tomto smyslu budu rozvíjet úvahy o megalitech v souvislosti s poznatky empirického výzkumu o nových vlastnostech hmoty. Pokusím se vysvětlit, jakým způsobem lidé v pravěku si mohli předávat informace přes velké vzdálenosti prostřednictvím viklanů
Menhir je hornina umístěná v místě zdroje energie, ze kterého samovolně přejímá energii. V době budování menhirů byly na Zemi pouze přírodní zdroje kosmické energie - podzemní prameny, potoky, řeky, veletoky, mořské proudy, bouřkové mraky a další. Energetické hodnoty uvedených zdrojů nebyly stálé, byly ovlivněny měnícími se průtoky vodních toků i změnami dalších zdrojů. Menhiry to ovlivnilo tak, že jejich energetické složky byly v neustálém pohybu, při kterém zóny i interzóny měnily své rozestupy. V dobách sucha nelze zóny identifikovat. Pro přenos energie je zapotřebí, aby se zóny jednotlivých zdrojů stále protínaly, to ale zóny menhirů svou nestabilitou nemohly zajistit. Menhiry pro labilitu energetických složek nebylo možné využít pro přenos energie.
Způsob, jakým lidé v pravěku vyřešili tento problém, zaslouží obdiv. Kyvadlovým pohybem zabudovali do horniny vlastní zdroj, který kompenzoval změny a výpadky vnějších zdrojů - fungoval jako stabilizační prvek. Energické složky viklanu se tak staly nepohyblivé a mohly být využity pro plynulý přenos energie. Na http://www.miroslavprovod.com , Chapters / 2003, NO, 6, jsou graficky znázorněny energetické složky dvou stromů, které se vzájemně protínají. Jak mezi oběma zdroji dochází k přenosu energie prostřednictvím protínajících se zón, popisuji v přiloženém textu. Viklany tedy mohly fungovat pro přenos energie podobně, jako retranslační stanice naší doby. Viklany mohly transportovat energii dvojím způsobem. Mohly mít vlastní přenosovou síť, nebo jen propojovaly zóny mořských proudů, veletoků a jiných velkých zdrojů do společné sítě, jak se to jeví na planině Nazca.
Všechny megalitické stavby na celé Zemi mají stejnou podstatu, ve své hmotě akumulují kosmickou energii, kterou lidé využívali k ozdravným, ale také k jiným účelům. Stavby musely splňovat základní podmínku - být situovány do energetické složky kosmické energie. Regionální odlišnost tvarů megalitických staveb byla obvykle přizpůsobena místním materiálovým zdrojům a dalším podmínkám. Na americkém kontinentě byly budovány převážně hliněné valy (mounds), u kterých nebyla zapotřebí řemeslnická zručnost. Vyspělejší kultury budovaly pyramidy, zikkuraty nebo jiné náročnější stavby. Byly také budovány velké stavby s energetickou regulací jako např. Teotihucán, San Lorenzo, Planina Nazca, Laos - kamenné džbány, Pyramida Akapana nebo Osireion,
Další kategorií megalitických staveb jsou Velikonoční ostrov, Nan Madol, Zimbwabve a další. Tyto pravděpodobně zajišťovaly propojení a snad i zesílení zón při velkých vzdálenostech. Stavby jako Teotihucán, San Lorenzo nebo pyramidy, vyvolávají otázku, zda kosmické energie nemohlo být využíváno k náročnějším energetickým úkolům.
Prostřednictvím viklanu jsme získali z historie nápovědu, že také pohybem hmoty lze získat energii. V souvislosti s předchozími poznatky, lze od dalšího výzkumu očekávat zajímavé výsledky.
Leden 2008
Miroslav Provod
http://www.miroslavprovod.com






vloženo: 07.02.2008 20:38     vložil:  Miroslav Provod Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist