Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Poslední uhlí

09.10.2007  |  zdroj: EKONOM  |  126× přečteno      vytisknout článek

Petr Pudil, spolumajitel a šéf společnosti Czech Coal, tvrdí, že Mostecká uhelná, která v ČR produkuje třetinu hnědého uhlí, je připravena na prolomení limitů i na to, že se dál těžit nebude.

Projektu na výstavbu nové tepelné elektrárny se ale v žádném případě nevzdá. Má důl Vršany, kde se dá těžit ještě padesát let.

Představte si, že je rok 2020. Zkuste odhadnout, kde všude se bude těžit hnědé uhlí a kolik nových tepelných elektráren přibude?

Budou činné všechny čtyři povrchové doly v Severočeské hnědouhelné pánvi, tedy včetně našich povrchových dolů Vršany a ČSA. V té době už budou v provozu minimálně dvě zbrusu nové tepelné elektrárny vybavené čistými uhelnými technologiemi a další bude ve výstavbě.

A jedna z těch hotových elektráren bude vaše.

Předpokládáme, že se na ní budeme podílet.

Podle našich informací měl být konec září termínem, kdy vyprší exkluzivita pro vyjednávání s německou společnosti E.ON ohledně plánované výstavby nové elektrárny (viz Ekonom č. 30/2007). Jak jste daleko?

Nevím, kde se vzal termín září, nikdy jsme nic takového neřekli. Jednání pokračují, jsou citlivá a E.ON má stále exkluzivitu. Vidím to ještě v řádu měsíců, ale definovat nějaké exaktní datum podle mě není důležité. Podstatné je, zda se nám bude jevit, že jednání směřují k cíli.

A směřují?

Zatím jsem optimista.

Říkáte, že datum není důležité. Pokud by ale nová elektrárna měla stát do roku 2013, kdy podle vás začne být nedostatek elektřiny, muselo by se už začít, ne? Příprava, výstavba a spuštění trvá řadu let.

Ano, tak šest sedm let. Nechci spekulovat o tom, kdy bude elektrárna spuštěna. Není to ale tak, že bychom teď nedělali vůbec nic.

Takže si už předem opatřujete povolení? Zajišťujete dodávky?

Ano.

Co může být v celém procesu nejtěžší, pakliže budete stavět?

Už dnes je vidět, že světové kapacity výrobců klíčových strojírenských komponentů jsou limitované. Právě třeba dodávka kotlů může být úzkým hrdlem projektu.

CO2 půjde pod zem

Platí pro zamýšlenou elektrárnu stále parametry dříve uvedené? Hnědouhelná elektrárna, dva bloky celkem o výkonu 1200 megawattů, výše investice dvě miliardy eur? Budou použity čisté uhelné technologie?

Ano. Vycházíme z těch nejlepších technologií, které dnes dodavatelé nabízejí. Budeme se rovněž snažit, aby elektrárna měla ty nejlepší parametry, které k datu spuštění do provozu může mít. Co se týká účinnosti spalování, chtěli bychom se dostat minimálně na 45 procent. Větší efektivnost znamená méně emisí CO2. Pokud vím, minimálně jedna taková elektrárna už běží v Německu.

Vzhledem k tomu, že Evropská komise (EK) připravuje tvrdší legislativu, která začne platit po roce 2015, musí nová elektrárna splňovat i přísnější normy na vypouštění oxidů dusíku a síry. Také diskutujeme o tom, jak elektrárnu připravit na budoucí technologie "carbon capture and storage". To je technologie, při níž se zachycují emise CO2 a ty se pak ukládají do vhodných geologických partií, například do vytěžených plynových ložisek. Jde o technologii, která dnes prochází ověřováním. V Evropě nyní vzniká asi 12 demonstračních jednotek a EK předpokládá, že po roce 2020 by postupně mohly být tyto technologie využívány pro komerční provoz.

Považujeme za důležité být na takovou situaci připraveni. To znamená, že design elektrárny musí být takový, aby umožňoval potřebné technologie dodatečně implementovat. To jsou otázky, které musejí být nutnou částí prvotních diskusí.

Jímané CO2 by se skladovalo přímo v podzemí v okolí Vršan, kde je uhelné ložisko a kde se taky předpokládá, že by elektrárna stála?

Ano.

Technologie jsou ale záležitostí E.ON, Mostecká uhelná má dodávat uhlí z lokality Vršany. Platí to?

Ano, ale půjde o společný podnik, takže se nemůžete zajímat jen o svůj píseček.

Co je v jednáních s E.ON nejtěžší domluvit? Podíly ve společném podniku?

Dojednat jointventure je vždycky složité, tady jde navíc o byznys za dvě miliardy eur, tudíž jednu z největších investičních akcí, které se v Česku v poslední době realizovaly. Nejde jen o to dohodnout podíly, ale uzavřít řadu smluv o zárukách, modelu řízení a tak dále.

Jak velké je podle vás riziko, že se nedohodnete a že od projektu ustoupíte?

Dokud není smlouva podepsaná, nemáte nikdy jistotu. Myslím ale, že neodstoupíme od záměru postavit elektrárnu.

Zájem o spolupráci měli i další partneři. Dříve jste jednali s ČEZ, ale objevilo se i jméno italského Enelu. Jsou stále ve hře?

Samozřejmě i další subjekty se chtějí podílet na projektu. V zásadě všechny významné energetické společnosti projevily zájem o spolupráci. Teď se ale koncentrujeme na jednání s E.ON, nebylo by ani etické jednat i s ostatními.

Připadá v úvahu, že by se do projektu zapojil ČEZ, který měl být původně partnerem pro výstavbu elektrárny? Určitě jsou zadní vrátka otevřená...

Jednali jsme s ČEZ několik měsíců, ale bez výsledku. Nerozešli jsme se jako nepřátelé, prostě to nevyšlo. K tomu není co dodat.

Vztahy s vedením ČEZ máte tedy i nadále přátelské?

Naše vztahy jsou obchodní.

Chodíte s šéfem ČEZ Romanem na golf?

Ne. Martin Roman má velmi dobrý handicap, zatímco já golf nehraju.

Žalob se nebojíme

Je pravděpodobné, že byste mohli začít pracovat na projektu, nebo aspoň podepsat definitivní smlouvy s E.ON nebo s kýmkoliv jiným předtím, než budou vyřešeny všechny spory, které MUS, respektive Czech Coal vede?

Nemáme v portfoliu žádný právní spor, který by ohrožoval realizaci našeho záměru. Společnost E.ON si udělala důkladné due diligence a nevidí to jako překážku.

Takže vás žádná z žalob netrápí?

Ne.

Podívejme se na některé ze sporů, které jsou na stole. S ČEZ jste se nedohodli na dlouhodobém kontraktu na dodávky uhlí do roku 2050 a ten na vás podal několik žalob. Podle interpretace elektrárenské společnosti jste nedostáli smlouvě z roku 2005, kterou jste předběžně uzavřeli. V jaké je to fázi? Hledáte ještě cestu, jak situaci řešit mimo soud?

ČEZ má samozřejmě svaté právo dávat žaloby, jaké chce, pro mě je to uzavřená věc. Nechci zacházet do detailů, ale z právních rozborů, které jsme si nechali udělat, vyplývá, že nám žádná povinnost dodávat uhlí ČEZ nevznikla. A v tuto chvíli ani není možné, abychom nějakou takovou dohodu podepsali, protože jednáme exkluzivně s E.ON o výstavbě elektrárny.

Je však třeba vidět hlavní důvod toho všeho: že se nerozhodlo o prolomení limitů na těžbu uhlí, které byly stanoveny v roce 1991.

Vy jste dokonce před časem řekl, že jste se s elektrárenskou společností nedohodli mimo jiné proto, že "ČEZ nedostál závazku podporovat zrušení limitů těžby". Jinými slovy nedostatečně lobboval a neprosadil tedy rozšíření těžby u vládních činitelů?

Předpokládali jsme, že ČEZ udělá víc pro to, aby si zajistil uhlí pro svou novou generaci uhelných elektráren (ČEZ chtěl mj. spolu s Czech Coal vybudovat novou elektrárnu za zhruba 30 miliard korun v severočeských Počeradech - pozn. red.). Je pravda, že ještě v roce 2005 existoval na obou stranách větší optimismus ohledně prolomení územních limitů. Bohužel se tak nestalo. Těžební kapacita MUS a Severočeských dolů se tedy snižuje a to vytváří silné konkurenční tlaky. Jde o to, kdo si udrží stávající kapacitu v oblasti tepelné energetiky.

ČEZ také podal podnět Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) právě kvůli vašemu záměru stavět elektrárnu s E.ON. V čem je podstata problému?

Zaznamenali jsme to v tisku. Poté jsme dostali několik dotazů z ÚOHS, na které jsme odpověděli. A pak jsme se zase dočetli, že úřad se rozhodl věc dál nešetřit. Celé to vypadalo velmi zvláštně. Jestli jsem dobře pochopil podstatu, ČEZ žádal, aby nám ÚOHS zakázal jednat s E.ON o výstavbě elektrárny s odůvodněním, že by to narušilo rovnováhu na trhu. Přitom o stejném projektu se předtím s námi nedohodl!

Další žalobu podala společnost United Energy (UE). Ta se také snaží napadnout Mosteckou uhelnou kvůli vypovězení smlouvy o dodávkách uhlí, a to pro její Komořanskou teplárnu. Vy tvrdíte, že UE neplní své závazky, když nepřistoupila na vyšší ceny za uhlí, oni, že vaše ceny jsou přemrštěné. Poslední rozhodnutí soudu je ve váš prospěch, ale žaloba byla zamítnuta z procesních důvodů, tudíž je jisté, že tím spor nekončí. Je opravdu podstatou sporu cena uhlí?

Myslím, že spor je širší. Není to tak dávno, co jsme byli blízko dohodě, ale nemůžeme se shodnout v jednom: oni chtějí dohodu o dodávkách uhlí na 40 let a to my jim, stejně jako ČEZ, nemůžeme slíbit.

Pro nás ale nejde z ekonomického hlediska o nic významného. Tržby za dodávky pro UE představují jedno procentu tržeb naší skupiny.

Když se ale nedohodnete, Komořanská teplárna bude omezovat dodávky tepla domácnostem a podnikům.

My jsme si vědomi toho, že zásobují teplem obyvatele a některé průmyslové podniky. A vždycky jsme deklarovali, že jsme ochotni jim dodávat uhlí pro výrobu tepla ve veřejném zájmu - a to i za situace, kdy oni nám za to neplatí. Což nyní děláme. Takový stav ale nemůže trvat donekonečna. Takže buď se dohodneme, nebo si budou muset najít jiného dodavatele.

Jsem celou tou věcí notně otráven. Šokuje mě, když zástupce jedné z největších privátních skupin v zemi volá po cenové regulaci a dalších zásazích státu do běžného obchodního sporu dvou soukromých subjektů.

Máte zřejmě na mysli Daniela Křetínského, společníka finanční skupiny J&T, která je vlastníkem United Energy. Ten před nedávnem v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že MUS "brutálně zneužívá svého postavení". Že zatímco její konkurenti, Severočeské doly a Sokolovská uhelná, mají produkci vázánu dlouhodobými kontrakty, vy ne. A navíc že prodáváte dráž. Není to pravda?

Nevím, za kolik prodává konkurence. Můžu říct jen tolik, že ceny uhlí z MUS pro potřeby energetiky nerostou zdaleka tak rychle jako ceny elektřiny.

Co se týče našich zákazníků, s výjimkou UE, máme se všemi podepsané střednědobé smlouvy a cena za uhlí se vypočítá podle určitého kalkulačního vzorce.

S UE se snažíme smlouvu podepsat už od roku 2000, ale neúspěšně. Když J&T kupovala v roce 2005 právě tuto firmu, věděla, že je ve faktickém sporu s MUS. Nemůže to pro ně být nic nového, takže určitě už mají nějaké řešení. Četl jsem, že jsou bez problémů schopni přejít například na plyn nebo na jiné uhlí.

Pomýlené nápady konkurence?

Nesouhlasíte s názorem, který pan Křetínský uvedl ve zmíněném rozhovoru, že uhlí je majetkem státu a tudíž by jeho cena měla být státem regulována?

To mi připadá jako z knížky Kapitál (napsal Karel Marx v polovině 19. století - pozn. red.), vymyká se to chápání liberalizovaného trhu. Pokud se dva partneři nedokážou dohodnout, měli by se obrátit na soudy a ne aby jeden běhal za politiky a žádal o regulaci. Bezpochyby je pravda, že stát je vlastníkem nerostu, ale je tady horní zákon, který definuje práva a povinnosti jak vlastníka nerostu, tak toho, kdo má těžební licenci. Myšlenka regulace cen uhlí v Evropské unii je naprosto proti základním myšlenkám Unie, proti principům, na kterých vznikla. Nebyla náhodou základem EU smlouva o uhlí a oceli?

Nicméně platí, že když postavíte vlastní elektrárnu s E.ON, spotřebujete uhlí, které dnes nakupují ČEZ a teplárny, a na ně nezbude. Tedy za předpokladu, že nebudou prolomeny limity těžby.

My přesně víme, jaké jsou naše povinnosti. Se všemi zákazníky jsme naše záměry dostatečně komunikovali a pokud se rozhodneme stavět vlastní zdroj, určitě dáme všem přiměřenou lhůtu na to, aby se na novou situaci adaptovali. Pan Křetínský ale volá po obnovení kontraktační povinnosti v našem právním řádu a já se obávám, že to je koncept, který se míjí s realitou.

Máte s panem Křetínským osobní spory?

Nemyslím. Jen mě mrzí používání takových prostředků pro dosažení vlastního cíle. J&T se ucházela v tendru o Severočeské doly, pokoušela se získat také OKD, měla velký zájem vstoupit do MUS. Moc by mě zajímalo, jestli by z pozice vlastníka těchto dolů zastával pan Křetínský stejné názory.

Czech Coal, vlastník MUS, čelí ještě jednomu sporu: investiční fond Appian, někdejší vlastník Mostecké uhelné, žaluje u arbitráže ve Švýcarsku spoluvlastníky Mostecké uhelné o stovky milionů korun. Fond je přesvědčen, že má nárok na část z peněz, které majitelé získali, když prodali 49 procent uhelné společnosti finančníku Pavlu Tykačovi (viz rámeček na str. 40). V jaké fázi je arbitráž?

Arbitráž se pomalu rozjíždí. Konstituuje se senát a ten pak rozhodne o oprávněnosti nároků Appianu. Ale nedokážu vám k tomu říct, jaký bude další vývoj - je to moje první zkušenost s mezinárodní arbitráží. My jsme toho názoru, že oni na nic nemají nárok, ale pokud arbitráž rozhodne, že ano, tak jim zaplatíme.

Němci taky vyvlastňují...

Vraťme se k limitům. Zatímco ministr průmyslu Martin Říman byl před časem ještě poměrně vstřícný, premiér Mirek Topolánek se nedávno vyjádřil docela jasně: ujistil starosty měst a obcí na Mostecku, které by byly ohroženy dobýváním hnědého uhlí, že jeho kabinet územní limity těžby neprolomí. Takže konec příběhu?

My vidíme věc zcela jasně. Jde prostě o investiční příležitost, o kterou máme zájem. Projekt i peníze na investice nutné pro další pokračování těžby na lomu ČSA máme připravené.

Když jsme projekt přesídlování v roce 2006 zahájili, slíbili jsme obyvatelům, že do 30. června 2007 dostanou naše jasné stanovisko o tom, co chce MUS dělat dál. Zatím podmínky pro realizaci projektu vytvořeny nebyly, takže my nebudeme přistupovat k žádným spekulativním výkupům pozemků, i když máme dost nabídek na to, abychom vykoupili významnou část obce. Řekli jsme, že do doby, než bude jasno, do tak rizikové věci nepůjdeme.

Jsme tedy ve "stand by" režimu, a pokud budou vytvořeny investiční podmínky, tak můžeme do projektu znovu naskočit. Udržujeme si pořád nějaké vnitřní kapacity na to, aby se to znovu dalo rozjet.

Za ty roky, co v oboru působím, si ale netroufnu dělat žádnou prognózu, co se týče postoje vlád k této problematice. My jsme připraveni fungovat v obou situacích.

Kolik se do projektu zatím investovalo?

Desítky milionů korun ročně, takže celkem hodně přes stovku milionů.

Ministr Říman dříve říkal, že by firmy mohly těžit za limity, pokud dodrží zákony a dohodnou se se všemi lidmi a subjekty, kterých se těžba může dotýkat. Kdyby se jednou stanovisko vlády přiblížilo tomuto postoji, věříte, že byste těžbu rozšířili? Těžko přece přesvědčíte beze zbytku 100 procent všech zainteresovaných. A na zablokování stačí, aby si postavil hlavu jeden místní občan.

To jsou právě ty "investiční podmínky", o kterých hovořím. Ty musí vytvořit vláda. Když se podívám na to, jaké podmínky vytváří pro vznik montoven...

Takže by podle vás jednou z podmínek mělo být vyvlastnění těch, kdo by se nechtěli vystěhovat?

V Německu, kde uhlí představuje významnou část palivoenergetického mixu, zákon kvůli veřejnému zájmu těžby vyvlastnění umožňuje - i když je to až krajní prostředek. V praxi se ale používají i jiné právní prostředky, o nichž rozhodují zemské vlády, které přesídlení obcí prosazují.

Tisíc lidí půjde

Společnost Czech Coal připravuje rozsáhlý projekt restrukturalizace firmy, jehož součástí je mimo jiné vyčlenění lukrativního dolu Vršany do samostatné firmy v rámci Czech Coal. Proč jste k tomu přistoupili a čeho se projekt ještě týká?

Cílem projektu je zvýšit efektivitu podnikání MUS. S ohledem na to, jak vypadá situace okolo limitů, asi pomine potřeba míchání uhlí z dolů Vršany a ČSA, jak to dnes MUS dělá, a tudíž není ani nutné udržovat tyto dvě lokality v rámci jedné společnosti. Myslím, že v zásadě ale nejde o nic převratného.

Není to prioritně oddělování zrna od plev? Že MUS zůstane neperspektivní důl ČSA, kde zřejmě těžba skončí v roce 2012, ekologické závazky z minulosti, arbitráž s někdejšími vlastníky Mostecké uhelné a soudní spor s ČEZ, a vedle bude "zdravá" část?

Určitě ne. To by nebylo tak jednoduché, nepohybujeme se v právním rámci počátku devadesátých let.

Hovoří se také o snižování počtu zaměstnanců. Je pravda, že společnost má příští rok opustit asi 500 lidí?

Nebude-li pokračovat těžba na dole ČSA, tak to samozřejmě povede ke snižování počtu zaměstnanců, a to ke znatelnému. Jelikož se tady pomalu dostáváme na hranici limitů, začneme postupně zastavovat těžbu skrývky, tudíž se část zaměstnanců stane zbytečnými. S redukcí se začne už v roce 2008 a půjde o stovky zaměstnanců.

Navíc přibližně 450 lidí bohužel skončí příští rok kvůli tomu, že se bude zavírat hlubinný důl Centrum.

Povolenky nefungují

Skupina Czech Coal se vedle těžby a prodeje hnědého uhlí zabývá i obchodem s elektrickou energií. Jak moc významný byznys to pro vás je?

Teď se plně koncentrujeme na finální část řetězce, tedy obchodování s elektřinou. Dnes představuje tato část asi 15 % našeho zisku. V budoucnu bychom ale chtěli vertikální integraci dokončit, tedy spolupodílet se na výstavbě zdroje, což je myslím logické.

Jako velkého znečišťovatele se vás týkají povolenky na emise skleníkových plynů. Jak hodnotíte současný systém rozdělování povolenek v rámci EU?

Přestože první obchodovací období nebylo celkově příliš šťastné, systém zůstal zachován i na druhé období, jen s tou změnou, že se snížil objem povolenek. Takže pro všechny je teď důležité, jaký systém bude fungovat po roce 2012. V EU se o tom diskutuje a v úvahu připadají zatím tři koncepty. První by znamenal zachování současného modelu, tedy rozdělování povolenek zdarma. Už se ukázalo, že tenhle systém nevede producenty k investování do nových technologií, ale spíše k tomu, aby tolik nevyráběli a povolenky prodávali.

Druhý koncept je založen na benchmarkingu: když výrobce-znečišťovatel dosáhne určitých parametrů, tedy určité míry účinnosti technologií, dostane povolenky zdarma; zatímco ti, kdo takové úrovně nedosáhnou, si musí dokoupit povolenky na trhu. To je podle nás cesta, jak motivovat společnosti, aby investovaly do čistých technologií a snižovaly emise.

A třetí možností je systém aukční. Zrušily by se národní alokační plány, EU by měla jeden "rozpočet" na emise CO2, byl by stanoven limit, kolik je možné vypustit emisí, a společnosti, které by ho chtěly překročit, by nabízely, kolik za to zaplatí. Ani to by ale podle nás nevedlo ke snížení emisí. Proto se přikláníme ke druhé variantě.

Co říkáte poslednímu návrhu EK, která chce více liberalizovat evropský energetický trh mimo jiné nuceným rozdělením velkých společností, které provozují zároveň výrobu i distribuci?

To je podle mého názoru trend, který může změnit obraz elektroenergetiky. Nacházíme se v období, kdy ceny elektřiny stoupají a není žádný důvod očekávat, že by se tento trend měl zastavit. Jednak jsme součástí evropského trhu, jednak roste tlak na snižování emisí CO2, což znamená nákup dražších technologií. Jsou jen dvě možnosti, jak ovlivnit cenu: buď zavést cenovou regulaci, nebo naopak vytvořit větší konkurenci rozbitím velkých "národních šampionů". Komise jde tím druhým směrem a myslím, že to je cesta správná.

AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ

Petr Pudil (33) vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze. Profesní dráhu začal v oboru reklamy, dále pracoval jako konzultant firmy Becker & Poliakoff. Jeho jméno začalo být známé v roce 1998, když nastoupil do Mostecké uhelné společnosti (MUS) na pozici ředitele pro strategický rozvoj, poté povýšil na ředitele úseku pro strategickou komunikaci Appian Group, amerického fondu, který se stal v tomtéž roce majitelem většinového podílu MUS. (Dodnes není jasné, kdo za tímto fondem stojí. Appian získal později také plzeňskou Škodu Holding.)
V roce 2005 odkoupil Pudil a další tři společníci (Antonín Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobela) od fondu Appian veškerá energetická aktiva a spojil je do skupiny Czech Coal. V kupní smlouvě údajně bylo, že když noví nabyvatelé někomu prodají do určité doby akcie za víc, než za kolik je od Appianu koupili, příslušný podíl ještě Appianu doplatí. V následujícím roce skutečně Pudil a spol. prodali 49 % akcí společnosti podnikateli Pavlu Tykačovi, resp. jeho kyperské firmě Indoverse. Cena nebyla zveřejněna, ale původní vlastníci Appianu se hlásí o "doplatek" a žalují Pudila a ostatní u arbitráže ve Švýcarsku.
Czech Coal dnes celkem zaměstnává okolo šesti tisíc pracovníků (z toho MUS přes čtyři tisíce) a ročně dosahuje obratu více než osm miliard korun. Do skupiny patří vedle obchodníka s energetickými komoditami Czech Coal a. s. a MUS (ta dosud zahrnuje tři doly: ČSA, J. Šverma a Vršany) také Krušnohorské strojírny Komořany a další subjekty. Podíly má skupina Czech Coal také ve firmách Teplárna Otrokovice a Energetika Malenovice (majoritu vlastní E.ON),
Petr Pudil je dnes předsedou představenstva a generálním ředitelem akciové společnosti Czech Coal a zároveň místopředsedou představenstva MUS. V roce 2006 se stal členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy, je aktivní i v dalších oborových a profesních sdruženích. Od začátku letošního roku je viceprezidentem Evropské asociace uhelného průmyslu EURACOAL.
Pudil hovoří anglicky. Je ženatý a má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří - kromě rodiny - turistika, squash a téma vývoje globálního klimatu.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist