Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nizozemci si čistí zemi

28.01.2008  |  zdroj: EKONOM  |  134× přečteno      vytisknout článek

Nizozemci si čistí zemi Nizozemsko má pověst země, jež je jako zahrada. Ne vždy to ale odpovídá skutečnosti. Tamní půda je často kontaminovaná.

K oncem sedmdesátých let odstartoval v Nizozemsku obrovský realitní skandál. Ukázalo se, že spousta nových domů byla postavena na kontaminované půdě. Hledal se viník, ale hlavně řešení. Posléze vyrostla spousta firem, které se zabývaly čištěním kontaminované půdy a vody. Obojí šlo ruku v ruce - kde se v Nizozemsku kopne do země, tam se objeví spodní voda.

PŮDA NAD ZLATO. Před novou výstavbou si developeři museli zajišťovat vyčištění půdy, problém byl, co se zastavěnými místy. Jak je pro Holanďany běžné, do řešení se zapojily i univerzity, výzkumné ústavy či výzkumná oddělení podniků. Výsledkem byla celá řada technologií, které se staly i výborným exportním artiklem. Díky tomu se země stala světovým lídrem v oboru odstraňování škod z kontaminovaných půd. V současnosti se v Nizozemsku ročně uskuteční 1200 projektů čištění zeminy. Významnou roli v tom hraje i Nadace pro generační znalost a transfer půdy (SKB), která zajišťuje nejen transfer technologií, ale přímo spolupracuje s vlastníky půdy i s developery. Harry Vermeulen, ředitel SKB, k tomu říká: "Máme velké zkušenosti s průzkumem půdy i okamžitě působícími technologiemi. Naše zkušenost může být zvláště výhodná pro nové členské státy." Nizozemsko k tomu dokonce zřídilo specializovanou agenturu, Netherlands Soil Partnership.

ELEKTŘINA NA POMOC. V laboratořích společnosti Holland Milieutechniek zkoumali už od konce 80. let minulého století vývojoví inženýři možnost využití elektrického proudu k čištění kontaminovaných půd. Byli první, komu se podařilo za použití stejnosměrného proudu odstranit ze zeminy těžké kovy, trvalo ale více než deset let, než bylo možné technologii použít v praxi. Firma si proceduru nechala patentovat jako první na světě. "Funguje to jako obyčejná baterie," říká Leo De Zeeuw, prezident společnosti. Do země se zarazí anoda a katoda. Částice s kladným nábojem se pohybují k negativnímu pólu, ty s negativním nábojem ke kladnému pólu. Těžké kovy a kyanidy se elektrokinetickou cestou dostanou ze spodních vod na povrch, kde se likvidují. Opačným způsobem lze rozšířit v půdě živiny. Při použití střídavého proudu se z půdy odstraňují organické kontaminanty. Tato technologie, při níž se zemina zahřeje na 40° C, se používá především k odstraňování zbytků uhlovodíků (olejů, nafty, benzinu) nebo rozpouštědel v půdě. Metoda je obzvlášť výhodná v případech, kdy není možné zeminu odstranit, poněvadž by bylo nutno zbourat na ní stojící budovy.

PROBLÉM VERHOEVE MILIEU. Vaasen je docela miloučké městečko, jak už holandská městečka bývají. Zámek ze 16. století a příjemné okolí k rekreaci. V minulosti ale mělo smůlu. Kousek od zámku se usídlila galvanizovna, a té se za dobu její existence podařilo dokonale znečistit nejen půdu pod sebou, ale prostřednictvím spodní vody i široké okolí. Když galvanizovna zkrachovala, lidé si na zbořeništi postavili rodinné domky. Teprve začátkem devadesátých let se zjistil skutečný stav znečištění. Několik let trvalo, než byly ukončeny veškeré přípravné práce a než se podařilo zajistit finance.
Potom nastoupila společnost Verhoeve Milieu, která chtěla začít se sanačními pracemi. Jenže nastal nečekaný zádrhel. Obyvatelé domků, většinou starší lidé, nechtěli náhradní ubytování a odmítli se vystěhovat. V Nizozemsku je ale osobní vlastnictví svaté, stejně jako svoboda rozhodování. Firmě Verhoeve tedy nezbylo, než všechny domy postavit na piloty a vybagrovat zeminu, která se několik desítek kilometrů vozila na vyčištění, poté na prozatímní skládku a z ní zpět do jámy. Projekt to nesmírně podražilo, byla to ale cena za respektování osobní svobody obyvatel. Poté firma nainstalovala skoro pod polovinou městečka systém pump, které pumpují kontaminovanou vodu do tří po sobě jdoucích čističek. V čističkách byl použit světový patent nizozemské firmy Norit, válec s tisíci porézními plastikovými brčky, kterými voda protéká. Po vyčištění se pak vrací zpět do země.
Celý světově unikátní technologický proces byl bohužel také světově drahý. Celkové náklady na rekultivaci činily 800 000 eur, z nichž přes polovinu musela zaplatit obec z vlastní kasy. Navíc platí i fungování systému pump, což je dalších asi 300 000 eur. Malé městečko na to ale nemá prostředky. Je tedy možné, že pokud se nenajde způsob financování, ojedinělá technologie přestane v polovině roku fungovat.

AUTOR: Aleš Bluma


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist