Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nerostné bohatství Turecka

25.04.2008  |  1228× přečteno      vytisknout článek

Dobře známé od nepaměti jsou zásoby mramoru, granitu a onyxu na tomto území.

Turecko se může pyšnit před světem nebývale velkou zásobou a různorodostí v této zemi se nacházejících rud a nerostů, z nichž některé jsou využívány na tomto území již od antických dob. Dobře známé od nepaměti jsou zásoby mramoru, granitu a onyxu na tomto území. Jen pro připomenutí - jeden z divů světa, a to Artemitin chrám blízko města EFES byl prvním chrámem v té době, který byl celý postaven pouze z mramoru.
Tento nerost je samozřejmě hojně těžen i v dnešní době. Zásoby mramoru se nacházejí zejména na území západní Anatólie a podle množství jsou odhadovány na 40% světových rezerv, s předpokládanými 13,9 miliardami tun uložených v zemi. Turecko může díky velkému množství dolů nacházejících se v různých regionech země nabídnout zákazníkům více než 100 různých typů a odstínů mramoru. Na území Turecka je evidováno více než 1000 dolů na mramor a granit a jejich zpracováním se zabývá přibližně 1500 různých firem. K tomu lze dále přičíst cca 7500 dílen podílejících se na různé míře zušlechťování tohoto minerálu. Pro dokreslení celkového obrazu činí roční produkce mramoru Turecka cca 600 000 m3, což řadí tuto zemi mezi 10 největších výrobců mramoru a granitu na světě.
Zejména nedávné investice velkých soukromých firem daly tomuto sektoru v Turecku nový impuls a dokázaly ho i po technologické stránce posunout na přední místo ve zpracování tohoto nerostu ve světě. Centrem těžby jsou zejména města Ordu, Rize, Afiyon, Trabzon, Kirklareli, Kirsehir, Bolu, Izmit, Canakkale, Izmir atd.
Vzhledem k bohaté historii těžby na území Turecka není tudíž překvapující, že se přírodní kameny a speciálně mramor v surovém nebo již zpracovaném stavu staly také tureckým nejdůležitějším exportním artiklem ve vývozu nerostného bohatství, který jako celek vygeneroval za rok 2006 státu příjmy okolo 2 miliard USD. Export mramoru přispěl k těmto výsledkům téměř 50% -ním podílem.
Přes dlouhou historii dobývání mramoru na tomto území je však skutečnost, že ne všechny druhy přírodního kamene a rud nacházejí své zhodnocení ve stejném měřítku jako mramor a granit. Turecko samo přiznává, že těžba zejména kovových rud stále nedosahuje významu a odpovídajícího místa v rámci tureckého hospodářství, který by jí příslušel díky existujícímu bohatství. Přínos pouhých 1,4 % těžby minerálů na celkové tvorbě hrubého domácího produktu tento fakt výrazně dokresluje.
Ze širšího pohledu také nedávný rapidní rozvoj tureckého stavebnictví pomohl podnítit poptávku i po dalších průmyslových minerálech - mimo mramoru a granitu jako písku, sádrovci, vápenci, keramických materiálech atd. a bylo možno také zaznamenat i změnu v pozici státních orgánů a místní podnikatelské sféry k lepšímu, a to tím způsobem, že turecký stát začal věnovat větší pozornost tomuto nedoceněnému odvětví národního hospodářství. Výsledkem potom je, že se sektor těžby a zpracování nerostů rychlým krokem protlačuje do popředí s navyšujícím se podílem národní těžby surovin na tvorbě HDP jako jsou boritan, přírodní kameny, chromové a fero-chromové rudy, měděné rudy, zinku, magnesitu, živce, kaolínu a přírodního kamene zvaného pomza.
Z pohledu celkových rezerv nacházejících se na naší zeměkouli se s odvoláním na příslušné statistiky nachází na tomto území 2,5 % světových zásob průmyslově využitelných nerostů. Mimo již zmíněného mramoru patří dále mezi dominující nerosty zejména zásoby bóru tvořící 62% světového bohatství a Turecko je také druhým největším producentem bórových minerálů na světě za USA. Dalším široce zastoupeným nerostem je bentonit s 20 % světových zásob (rezerva 370 milionů tun) a dále tu existuje více než polovina světových zásob perlitu.
S podílem 7,1 % na světových zásobách se dále na předním místě umísťuje barit a 3% -ní podíl potom zaujímají fosfáty. Další důležité nerosty těžené v Turecku jsou: síra, olovo, antimon, hliníková ruda, wolfram. mangan, rtuť a další.
U průmyslově vysoce ceněných kovů jako jsou měď a chróm vykazuje Turecko u obojího 0,37%-ní podíl celkových světových rezerv.
Prokázané rezervy zásoby mědi v Turecku činí přibližně 3,7 milionů tun s odhadovanými dosud neobjevenými zásobami až ve výši 15,8 miliónů tun. Hlavní ložiska se nacházejí ve východní černomořské oblasti, Jihovýchodní Anatolii a Trákii. Země se také řadí na 11. místo ve světě svým objemem exportu mědi. Měděné produkty, ať již ve formě měděných tyčí, profilů a nebo kabelů, jsou velice dobře zhodnocovaným vývozním artiklem, kde hlavní exportní destinace představují země jako Bulharsko, Japonsko, Španělsko a Finsko.
U komodity chrómu vykazuje Turecko 6%-ní podíl na světové těžbě této suroviny a v zemi se nachází cca 25 milionů tun chromové rudy. Ve vývozu chrómu si Turecko drží 8%- ní podíl na celkovém světovém exportu. Hlavní trhy pro vývoz představují Belgie, Bulharsko Finsko a Itálie dále pak USA.
Turecké zásoby zinku jsou odhadovány na 2,7 milionů tun představujících 2,07% světových zinkových rezerv. Turecko ročně vyprodukuje cca 40 milionů tun zinkového kovu. Polovina produkce je zpracována místním průmyslem a druhá polovina jde na vývoz, a to hlavně do zemí jako Čína, Itálie a USA.
Velmi významné místo zaujímá Turecko i v podílu na celkových světových zásobách drahých kovů. U zlata činí rezervy Turecka 0,48 % a u stříbra tento podíl činí 1,44%.
Není překvapující, že také díky svým zásobách zlata, se tato země řadí k nejvýznamnějším producentům tohoto kovu, a to nejen v rámci Evropy, ale i v celosvětovém měřítku. Za rok 2006 se Turecko svým objemem produkce ve výši 242 tun zlata a zlatých šperků pevně uchytilo na druhém místě světového žebříčku největších výrobců. Pouze zemí, která může vykázat vyšší vyrobené objemy, je Indie s 628,3 tunami zlata a zlatých produktů za rok. Pokud jsou ve světě odhadovány celkové rezervy ryzího zlata na 71 000 tun, potom se Turecko může vykázat zásobami ve výši cca 338 tun tohoto kovu.
Ohledně realizovaného exportu Turecka do zahraničí uvádějí statistiky, že i když tato země vyvezla svoje první zlato do světa teprve v roce 2001, v roce 2005 již vyexportoval místní klenotnicky sektor zlata a zlatého zboží za 132 mil. USD. Tato hodnota potom v roce 2006 výrazně akcelerovala k hodnotě 637 mil. USD.
Vzhledem k bohatým rezervám této drahé suroviny v Turecku vstoupil na místní trh v roce 2006 i významný zahraniční investor - kanadská firma Eldorado Gold Corporation a otevřel zde nový zlatý důl - Kisladag u města Usak. Dalším široce známým nalezištěm zlaté rudy je již po léta využívaný zlatý důl u města Bergama, který je od roku 2005 vlastněn místní firmou Koza group.
Tak jak již po léta tíží turecké národohospodáře stále se zvyšující schodek zahraniční obchodní bilance země, je více než na snadě, že právě v tomto sektoru těžby a vývozu svých nerostů se Turecku naskýtá velmi efektivní zdroj pro kompenzaci dovozů zahraniční moderní techniky exportem surovin, a to ať již ve zpracovaném a nebo surovém stavu. Turecko si je vědomo této skutečnosti a přikládá sektoru těžby a zpracování nerostů stále větší pozornost se snahou přitáhnout místní i zahraniční investice jednak do hledání nových rezerv a dále potom i do výstavby dalších těžebních provozů. V Turecku je možno v současnosti nalézt asi 7500 dolů na různé druhy minerálů.
Z pohledu výsledků zahraničního obchodu Turecka za rok 2006, jak již bylo zmíněno výše, dosáhl vývoz koncentrátů rud a zpracovaných produktů z Turecka v uvedeném roce hodnoty 2 mld. USD a jeho podíl na celkovém exportu země se rychlým tempem zvyšuje.
Mimo exportu dominujícímu mramoru a granitu je druhou komoditou z pohledu objemu příjmů z vývozu bór, v jehož velikosti zásob drží Turecko primát ve světě a také 90% z vytěžené kvóty odchází na vývoz a to zejména do USA. Třetí nejúspěšnější surovinou je měď. Vývoz kovových rud v surovém i zušlechtěném stavu však prozatím tvoří jen tvoří jen 18,2 % celkového vývozu těžebního průmyslu proti téměř 50 % - nímu podílu exportu mramoru. Právě v navýšení podílu vývozu kovových rud, a to zejména v zušlechtěném stavu, vidí Turecko svou velkou příležitost pro budoucnost.
Statistiky uvádějí, že pokud celkový objem produkce tureckých dolů byl za rok 2006 okolo 7 miliard USD, potom export tohoto sektoru vygeneroval 2,1 miliardy USD příjmů. Vývoz tohoto sektoru také za posledních 5 let vzrostl o 168%. Podíl exportu kovových rud na celkovém vývozu se navýšil od roku 2001 z 1,83 % na 2,43 % dosažených v roce 2006. Pro doplnění dovoz surovin a důlního zařízení pro těžbu do Turecka představoval za rok 2006 hodnotu 2,3 miliardy USD. V roce 2006 však přispíval těžební průmysl do celkově vytvořeného HDP Turecka jen asi 1,4%.
Při výčtu v Turecku se nacházejícího nerostného bohatství nelze opomenout také strategické suroviny významné zejména pro energetiku, a to je uhlí a lignit, kterého má Turecko 2,2% světových zásob s existující rezervou lignitu cca 8 miliard tun.
Přestože v pokrytí poptávky po lignitu je Turecko prozatím soběstačné, výhledy na příští roky uvádějí, že během několika příštích let může dojít k situaci, že se tato země stane i dovozcem této suroviny, tak jak velké rozvojové plány v oblasti výstavby nových energetických jednotek vytvoří širokou poptávku po této surovině. Ve výhledu pro rok 2010 se očekává, že požadavky trhu po dodávkách lignitu by mohly dosáhnout hodnoty až cca 120 mil. tun za rok a z toho 100 mil. tun je uvažováno, že by mohlo být zajištěno z domácích zdrojů.
Lignit je v Turecku těžen ve velké většině v otevřených dolech. Největší ložiska se nacházejí ve východo - centrální Anatolii v uhelné pánvi Afšin – Elbistan, která představují 40% celkových místních rezerv. Lignit, který je možno nalézt v oblasti Afšin-Elbistan v ohromných zásobách, však dosahuje výhřevnosti jen kolem 1000 kcal/kg, a proto pro jeho využití v elektrárnách musela být vyvinuta speciální technologie pro spalování nízko výhřevných paliv. U ostatních ložisek lignitu dosahuje výhřevnost hodnot mezi 1200 – 3500 kcal/kg.
Již po léta jsou velká ložiska lignitu v okolí Afšin-Elbistan v centru pozornosti tureckých státních orgánů, které by rády nahradily dovozové suroviny pro energetiku jako plyn a naftu vlastními surovinami. Po mnoha letech příprav byl nedávno otevřen tendr na pronájem ložiska v tomto regionu - projekt je nazván podle místa lokace - Collakol. Zde chtějí místní autority také ověřit nový způsob kombinace státního majetku a privátních investic formou tzv. „Leasing in Return for Royalty”. Od soukromého investora, který může v soutěži získat nájemní smlouvu od státu na dobu 49 let se očekává, že v uhelné pánvi vybuduje na vlastní náklady elektrárnu a začne státu odvádět rentu za pronájem až z vygenerované elektrické energie. Tímto způsobem má být realizován také projekt výstavby elektrárny Afsin – Elbistan C a pravděpodobně i elektrárny Afšin-Elbistan D ve vazbě na plánovaný státní pronájem uhelných polí Afšin-Elbistan C a D.
Další významné naleziště lignitu jsou v oblasti města Adiyaman (poblíž města Malatya) a dále potom poblíž města Beypazari je plně automatizovaný lignitový důl patřící TKI (Turkish Coal Enterprises), s roční produkci lignitu kolem 2,5 mil. tun. Celkové odhadované rezervy v tomto regionu jsou okolo 400 milionů tun.
Mezi další známá využívaná lignitová ložiska patří důl Ilgin, ležící poblíž města Konya, který zásobuje uhlím nedalekou tepelnou elektrárnu. TKI dále provozuje hlubinnou těžbu lignitu ve městech Askale, Ispir a Oltu. Lignitové rezervy poblíž těchto měst jsou odhadovány na více než 80 milionů tun.
Lignit pro energetické účely je těžen také poblíž města Soma - důl Eynez a v lokalitě Tuncbilek. Uhelné zásoby nacházející se u města Soma-Eynez jsou odhadovány na 17,2 mil. tun a produkce na tomto dole činí cca 1,5 milionů tun za rok.
Hlubinný důl na těžbu lignitu se nachází také poblíž města Silivri, kde je ke zvýšení kvality a výhřevnosti uhlí využíváno metody „praní“ uhlí.
Zatímco je Turecko v oblasti těžby lignitu prozatím soběstačné, u černého uhlí, kde roční těžba činí více než 10 mil. tun, je nutno místní zdroje doplňovat importem této komodity ze zahraničí. Ročně dovážených více než 20 milionů tun černého uhlí míří do Turecka zejména ze zemí jako Austrálie, Čína atd. Dovozové uhlí se potom většinou využívá na výrobu koksu pro rozsáhlý železářský a ocelářský průmysl, který se v Turecku za minulá léta rozvinul.
Celkové prokázané rezervy černého uhlí, které jsou v Turecku dobývány hlubinnou těžbou, jsou odhadovány na cca 250 milionů tun (0,22% světových zásob) a nacházejí se především v západní černomořské oblasti poblíž měst Zonguldak, Amasra, Bolu, Amasya atd.
V současné době působí v sektoru těžby uhlí vedle sebe paralelně státní i soukromé firmy. Největší soukromou firmou je společnost Demir Export a u státního sektoru potom zaujímají přední místo firmy Turkish Coal Enterprises (TKI) a Turkish Hardcoal Enterprises (TTK). TKI má na starosti zejména dodávku lignitu těženého v otevřených i hlubinných dolech s hlavním využitím pro tepelné elektrárny. Tato společnosti pro ilustraci provozuje cca 400 uhelných, asfaltových a břidlicových těžebních provozů.
Na druhé straně TTK se zabývá hlubinnou těžbou s dodávkami uhlí zejména pro energetiku a spalování v domácnostech a provozuje doly ve městech Kozlu, Amasra, Armutcuk, Karadon a Uzulmez.
Ve výčtu potenciálních konečných uživatelů technologického zařízení do uhelných dolů ve státním sektoru pak patří zejména firmy: Turkish Hard Coal Corp. (TTK), Turkish Coal Enterprise (TKI) a Eski Celtek Komur Isletmeleri (Coal Operations) Inc., která provozuje podzemní doly poblíž města Amasya.
Za významné privátní primy, které realizují v zahraničí nákup těžebního zařízení je možno považovat:

•Demir Export (KOC Holding) - po dohodě s Turkish Electricity Inc. (TEAS, v současnosti EUAS) těží lignit v otevřeném dole v Kangalu a zásobuje nedalekou elektrárnu pod stejným názvem.
•Komur Isletmeleri Inc. (polostátní) - vlastní podzemní důl v městech Ermenek (poblíž města Karaman) a dále pak v lokalitě Mihalcik (poblíž města Eskisehir).
•Soma Komur Isletmeleri – dodává lignit pro elektrárnu Soma z otevřených dolů Denis.
•Okten Madencilik - těží nízkokalorický lignit v podzemním dolu u města Silivri.
•Yeni Celtek Komur Isletmeleri Inc. (polostátní) - provozuje podzemní doly v městech Amasya a Sorgun - poblíž města Yozgat.
•Mil-Ten Madencilik – těží nízkokalorický lignit v otevřených dolech.
•GEMAD - těží nízkokalorický lignit v otevřených dolech.
•Park Energy.

Státem vlastněná výzkumná těžební organizace MTAE, která se zabývá hledáním a zkoumáním nových rezerv uhlí v Turecko může představovat také eventuálního zákazníka pro dodávky zemních vrtacích zařízení.
V rozvojových plánech země je také celá řada nových projektů v uhelném sektoru, např. výstavba 3 nových hlubinných dolů v oblasti Amasra - investor firma HEMA Istanbul (odhadované rezervy uhlí cca 600 mil. tun, celková hodnota investice 500 mil. USD). V běhu je také nový projekt pro dodávku různých zařízení pro podzemní důl poblíž města Tuncbilek patřící TKI. Nové projekty, které mají být realizovány TKI na bázi modelu „Leasing in Return for Royalty” jsou připravovány k realizaci v regionu města Soma - využití lignitu v uhelné pánvi Donis se stavbou 300 – 400 MW elektrárny, dále je plánována stavba elektrárna na spalování místního lignitu poblíž města Bingol – Karliova a již zakontrahovaný je projekt na využití lignitového pole u města Bursa Keles s místní firmou CalikNTF. V oblasti velkého lignitového lože u měst Afšin - Elbistan jsou plánovány pro realizaci projekty Afšin – Elbistan C a D.
Podobně jako v ČR i zde ložiska černého uhlí vykazují v extenzívní míře obsah metanu, kterého se snaží turecké státní orgány ekonomicky využít pro produkci energií na základě dohod se soukromými firmami.
Většina vytěženého uhlí je v Turecku využívána na výrobu energie v tepelných elektrárnách, kdy do celkové bilance spotřeby zdrojů pro výrobu energie přispívá černé uhlí 12 % a lignit 16,2 % a z vytěžených objemů je více než 50% domácího černého uhlí a 75% lignitu spotřebováváno pro tento účel. Uhlí a lignit zajišťují 28%-ní podíl na primární spotřebě energie Turecka. Denní spotřeba elektrické energie v Turecku činí cca 27 000,- MW a nutnost pokrytí poptávky této země v příštích letech vyžaduje dalších 12 miliard kWh nových produkčních kapacit každý další rok.
Uhlí a lignit jsou také druhým hlavním zdrojem energie pro tuto zemi, a to po naftě. Vzhledem k neustálému růstu cen této suroviny na světovém trhu je snahou centrálních tureckých orgánů upřednostňovat využití vlastních surovin, a to i cestou zvýhodňování investic do těžby a využití místních zdrojů pro výrobu energie formou přidělování investičních pobídek.
Při pohledu na indikátor, jak je Turecko vyspělé ve výrobě zařízení pro těžbu uhlí a jak si stojí v celkové bilanci krytí potřeby těžební techniky vlastní produkcí je možno dojít k hodnotám, že potřeba důlního zařízení pro turecké uhelné doly je z 85% kryta dovozem.
Importem se zajišťují především zařízení - jako velká nákladní auta, důlní exkavátory, uhelné kombajny, drtiče, vrtací stroje, velké důlní nakladače, LHD, vrtací Jumbos, podzemní automatizační zařízení, odčerpávací a skladovací zařízení metanu, prádelny uhlí, stohovací dopravníky a mísičky, třídičky, přenosné hydraulické podpěry, podzemních ventilační zařízení atd.
Hlavními zeměmi, ze kterých se importuje důlní zařízení jsou: Německo 28%, Finsko 27%, USA 23%, Itálie 16% atd.

Zatímco se doposud státní sektor více orientoval na těžbu paliv a kovů, privátní sektor spíše podnikal ve stavebních materiálech a dalších průmyslových minerálech jako mramor, kaolín atd.
Mapa Turecka s vyznačením nalezišt různých minerálů je uvedena na: www.mta.gov.tr
Velké rozvojové plány Turecka při těžbě nerostného bohatství vytvářejí řadu exportních příležitostí pro zahraniční firmy pro budoucnost. Tyto šance by neměly být promarněny ani ze strany českých společností ze sektoru výroby důlní techniky, které vzhledem ke své bohaté tradici mají tureckému trhu co nabídnout.

ZDROJ:www.czechtrade.cz

 


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Nerostné bohatství Turecka
Mám dotaz na důl Eynez ve městě Soma,kde zahynulo v minulém týdnu 301 horníků, zajímalo by mě o jaký důl se jedná,jak je hluboký.

Děkuji za odpověď.
vloženo: 19.05.2014 06:22     vložil: Dráb Milan Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist