Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Když se třese zem

27.10.2008  |  zdroj: Víkend  |  169× přečteno      vytisknout článek

Když se třese zem Těžký hřích praotce Čecha, který svůj kmen zavedl do krajiny bez moře, vyvažuje snad jen jediná polehčující okolnost: díky své poloze jsme do značné míry uchráněni od dramatických pohybů zemské kůry. Nedávné otřesy na Chebsku ale ukazují, že i v tomto bodě by mýtický patriarcha svou volbu nejspíš obhajoval s určitými problémy. Někteří vědci navíc připouštějí, že by u nás mohla vzniknout i aktivní sopka.

Ozvalo se dunění z hlubin, tupé rány... Máte pocit, že padáte někam do hloubky... Rozhodně to není nic příjemného..." - tak nějak by se asi daly shrnout výpovědi těch, kteří z první ruky zažili poslední zemětřesení na Chebsku.
"Když se třásla zem, byla jsem venku a necítila nic, ale najednou se s velkým křikem zvedla hejna ptáků v širokém okolí," vypráví svědkyně v internetové diskusi o jednom z prvních větších otřesů, který začaly přístroje registrovat 6. října. Pak se to ale začalo stupňovat.

Jako na běžícím pásu
První vyvrcholení přišlo o čtyři dny později během víkendu, kdy už například noční otřesy dokázaly vzbudit mnoho spících lidí. "Celou noc jsem strachy nespala... Jako by pode mnou drnčela postel... Druhý otřes byl ještě silnější, a to už se rozsvítila celá naše ulice," objevovalo se pak na webech.
Zatím největší intenzity dosáhla seizmická aktivita 14. října. V okolí epicentra se projevovala drnčením skel v oknech nebo skleniček na stole, padáním předmětů z polic, vlněním vody v akváriích, dokonce nechyběl praskot v konstrukci domu. Většinu lidí ze všeho nejvíc vyděsilo temné dunění a rány z podzemí. Objevily se i trhliny ve zdech některých objektů, například v obci Šindelová nedaleko Kraslic.
"Zrovna jsem stál venku před domem a cítil to obrovské dunění, které se hnalo údolím směrem nahoru," řekl novinářům z Chebského deníku Rudolf Kovařík z Šindelové.
Chebský deník také vyzval čtenáře, aby mu posílali své zážitky. "Teď v těch 10.08 to byla docela šlupka. Rána, že pode mnou nadskočila postel," napsal jeden z nich.
Ve Vojtanově, Dolním Žandově a dalších obcích úřady dokonce radily znepokojeným občanům, jak si mají připravit evakuační zavazadla. Záchvěvy země ale nezaznamenali jen lidé v oblasti epicentra. Ucítili je také v Praze, Ostravě a dalších městech, zejména ve vyšších patrech paneláků. Geofyzikální ústav Akademie věd ČR proto na svém webu (www.ig.cas.cz) vystavil tzv. makroseizmický dotazník, jehož prostřednictvím je možné své zážitky předat vědcům k dalšímu zpracování. Jsou tu také výstupy ze seizmografů na několika stanicích v "přímém přenosu" - dobrá možnost, jak si ověřit, že se pod vámi země houpá v důsledku zemětřesení, nebo z jiných, povětšinou mnohem prozaičtějších příčin.
Současná série otřesů na Chebsku zatím dosáhla největšího magnituda 3,9 stupně Richterovy škály, vědci ale nevylučují, že ještě není konec. Zdaleka to přitom není první a ani nejsilnější zemětřesení v této oblasti. Roku 1908 došlo v místě k zatím nejintenzivnějšímu zemětřesení za dobu, kdy tu jsou vědecká měření prováděna: otřesy tehdy dosáhly magnituda 5,0. I série zemětřesení z přelomu let 1985-86 byla s magnitudou 4,6 silnější než letošní události. Epicentrum se nejčastěji nachází v okolí obce Nový Kostel.

Probouzí se nová sopka?
Příčiny zemětřesení jsou dnes už bezpečně známé. Pevná zemská kůra je rozlámána na řadu desek, které plují na žhavotekutém magmatu jako ledové kry na vodě. Na některých místech se navzájem vzdalují (zde se tvoří nová kůra), jinde se naopak srážejí, lámou nebo podsouvají jedna pod druhou. A právě v takových oblastech se vyskytují zemětřesení nejčastěji. Tlak horninových masivů v místech zlomů a tektonických linií postupně narůstá, až se nahromaděné napětí uvolní prudkým otřesem - a na povrchu se hroutí domy a umírají lidé.
Jenže Česká republika na takové linii neleží - nejbližší je ve Středozemním moři, kde na ní také soptí všechny aktivní evropské vulkány. Pokud se tu vzácně vyskytne silnější zemětřesení běžného typu, jde jen o ozvěnu některé ze vzdálených katastrof. Ovšem charakter zemětřesení, která se vyskytují na Chebsku, je úplně jiný než u běžných tektonických otřesů. Vyskytují se zde ve formě zemětřesných rojů, tedy velkých sérií otřesů, a jejich ohnisko leží na našem území přímo pod epicentrem v hloubce okolo 10 kilometrů. Už to samo osobě stačí na podezření, že se tu děje něco neobvyklého.
Podobné zemětřesné roje jsou známy též na Islandu, v okolí americké řeky Yellowstone, na Havaji, v Itálii a na dalších místech světa. "Často se vyskytují v oblastech aktivního nebo doznívajícího vulkanismu," konstatují autoři práce Západní Čechy - přírodní geodynamická laboratoř z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Odborníci proto soudí, že i na Chebsku otřesy souvisejí s oslabením zemské kůry a magmatickou aktivitou. Nasvědčují tomu i tamní minerální prameny a vývěry sopečných plynů, především kysličníku uhličitého. V laikovi to okamžitě vyvolá otázku: znamenají chebská zemětřesení, že někde u Nového Kostela exploduje sopka? Jednou z možných odpovědí je, že nikoliv, protože jde spíš o dozvuky dávné sopečné činnosti. Nedaleko odtud se nachází známá Komorní hůrka, která bývá často vydávána za nejmladší českou sopku: aktivní byla ještě před 300 tisíci lety. Ve skutečnosti ale tu je také menší a málo známá Železná hůrka, soptící ještě mnohem později. Svoji první a poslední erupci si odbyla asi před 150 tisíci lety, což je z geologického hlediska prakticky současnost. A stále ještě aktivní jsou bahenní sopky (mofety) v rezervaci Soos u Františkových Lázní. Souvislost zemětřesných rojů s odeznívající vulkanickou aktivitou proto není vyloučena.
Jenže před několika lety přišli němečtí vědci s opačnou hypotézou: otřesy na Chebsku nejsou labutí písní posledních českých sopek, ale předzvěstí zrodu nového vulkánu. Roku 2005 vědci z Výzkumného ekologického centra Halle-Lipsko a z postupimského Geologického výzkumného centra zveřejnili hypotézu, podle které zemětřesné roje signalizují, že se tu dere k povrchu žhavé magma. Tvrdí, že jejich analýzy vulkanických plynů v minerálních pramenech této oblasti prokázaly, že se změnily poměry v zastoupení izotopů helia.
"Takové hodnoty jsou jinak známy z aktivních sopek, jakou je například Etna," uvedla Karin Bräuerová z německého výzkumného týmu.
Hypotéza zazněla na mezinárodních vědeckých konferencích a objevila se v seriózních geologických sbornících. Ani ostatní geologové tuto možnost nevylučují, i když většinou dodávají, že na její potvrzení by bylo třeba provést detailnější výzkum. Přesto se na malý český Vesuv u Chebu nemusíme ani těšit, ani se ho bát. Pokud opravdu vznikne, tak to zřejmě nebude dřív než za pár set tisíc let.

Přílohy
Svědectví kronik
- Velké otřesy země nastaly v roce 1038. Trvaly po celé tři dny a tři noci. Na Vyšehradě se tehdy zřítila věž Neklanka.
- Roku od narození Páně 1117, dne 3. ledna ve čtvrtek, již v nešporní hodinu, bylo veliké zemětřesení, mnohem však větší v krajinách lombardských. Neboť jak jsme se doslechli z pověstí, mnoho stavení se tam sesulo, mnoho hradů pobořilo, mnoho chrámů a kaplí zřítilo i lidí bylo zasypáno.
- Toho dne, totiž 15. septembris, zemětřesení podruhé bylo a v noci potřikrát, pro ně stížností s hrouzou byly odevšad. Všeckom s toho oužasno bylo a v velikém strachu jsme postaveni byli, čeho jsme jak živi i předkové naši neokusili. - Tak vyprávějí o velkém zemětřesení v Bechyni a okolí roku 1590 jihočeské kroniky.
- Roku 1763 postihlo silné zemětřesení Komárno na jihu Slovenska. Zahynulo 63 osob, mnoho staveb se zřítilo.

Stupnice síly zemětřesení
Ve zprávách se běžně uvádí velikost zemětřesení - mnohdy však podle různých stupnic, které bývají navzájem zaměňovány nebo nejsou vůbec uvedeny.
Richterova stupnice charakterizuje energii zemětřesení. Pracuje s tzv. magnitudem, které je podle příslušné rovnice určováno ze záznamů měřicích přístrojů. Protože jde o logaritmickou stupnici, nárůst magnituda o jednotku znamená 30x větší energii zemětřesení a nemá teoreticky žádnou horní hranici. Nejsilnější zaznamenané zemětřesení na Richterově stupnici mělo velikost 9,5 a došlo k němu roku 1960 v Chile.
Vedle toho existují stupnice charakterizující intenzitu zemětřesení, které porovnávají účinky jevu na budovy, lidi a krajinu v daném místě. Podle této stupnice tedy může být u stejného zemětřesení na různých místech zjištěna různá hodnota. U nás se používá dvanáctibodová stupnice MSK, v západních zemích Mercalliho stupnice.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist