Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Jak dlouho na Zemi vydrží zdroje pro výrobu kovů?

29.12.2008  |  zdroj: Technik  |  208× přečteno      vytisknout článek

O nezbytnosti kovů pro průmysl a celou moderní společnost není pochyb.

S rostoucí výrobou a vývojem nových technologií globálně spotřeba kovů stoupá. Stále aktuálnější je pak otázka, po jak dlouhou dobu ložiska toho kterého kovu na zeměkouli ještě vydrží.

Objem těžby a obchodu s kovy je samozřejmě možno regulovat, přesněji řečeno zpomalovat ekonomickým tlakem, tedy prakticky cenovou politikou. To vede jednak k omezení poptávky, jednak ke zrychlenému vývoji takových technologií, které buď spotřebu daného kovu omezí anebo potřebu kovu zcela odstraní, protože kov je nahrazen jiným materiálem. (časté je dnes nahrazování mnoha kovových dílů plastovými v automobilkách i jinde. Tím se nicméně problém zásob rud, kterých se těží pro výrobu kovů stále více, z dlouhodobého hlediska pouze zmírňuje a nikoliv odstraňuje, protože i přes tuto substituci zájem o kovy resp. rudy, z nichž se získávají, stále roste.

Podle výsledků studií, které byly provedeny před dvě,a roky v SRN z podnětu Spolkového ministerstva pro hospodářství a technologii a jejichž výsledky byly zveřejněny loni, v oblasti kovů v obecném měřítku naštěstí nehrozí, že za několik desítek let se světové zásoby vyčerpají, jako je tomu u ropy a uhlí, a v určitém měřítku u zemního plynu, který má přece jenom vydržet déle.

Studii publikoval Spolkový ústav pro geologické vědy a suroviny (BGR), který došel k poměrně optimistickým závěrům, pokud jde o kovy resp. rudy kovů, které jsou a budou v budoucnosti k dispozici. K použité metodice je zapotřebí vysvětlit, že výzkumníci zde sledovali dva ukazatele - jednak dobře známé zásoby (rezervy), které jsou průběžně vytěžovány a zpracovávány, jednak tzv. zdroje (v terminologii BGR "Ressourcenreichweiten"), což jsou další ještě ne dost důkladně prokázaná, ale také jenom tušená ložiska rud kovů. V obou případech jde samozřejmě o kvalifikované expertní odhady, v prvním případě o relativně přesnější, ve druhém přirozeně méně přesné. Pro dále uvedené kovy resp. jejich rudy uvádí studie tyto hodnoty (počty let byly měřeny od roku 2004).

Při dlouhodobém pohledu na řady odhadů lze konstatovat, že u některých kovů či rud uváděná čísla rostou, což je důsledkem pokračujícího geologického a geofyzikálního průzkumu, který se intenzivně provádí jak pod zemí na souši tak např. na dně oceánu, a na který hlavně nejsilnější průmyslové země na vynakládají ohromné částky.

NĚKTERÉ KOVY BUDOU K DISPOZICI UŽ JEN KRÁTKOU DOBU

Nejkritičtější je výhled u india, germania a gallia, což jsou kovy, které potřebuje ve velkých kvantech elektronika. Studie, kterou vyhotovil US Geological Survey, uvádějí podobná čísla. Uvádějí i dva kovy, k o kterých se německá studie nezmiňuje , a to terbium (potřebné pro palivové články odolné proti vysokým teplotám, a fluorescenční svítidla) a hafnium (nutné pro počítačové čipy). U nich se odhadují zásoby jenom na 5 až 10 let.

Nedostatek těchto kovů může vést v příštích letech k vážným probklémům v elektronice a v high-tech oborech vůbec. Indium se např. používá při výrobě tenkostěnných solárních buněk, počítačových displejů a při výrobě základních komponentů pro optický přenos dat. Kromě toho se v poměrně krátké době může stát situace kritickou v případě mědi, bauxitu (hliníku), železa, zinku, chromu, vanadu, tantalu, manezitu a platiny

KONCENTRACE A NEROVNOMĚRNOST ROZLOŽENÍ

Velkým problémem v současném světě se všemi jeho ekonomickými, politickými a sociálními rozpory je skutečnost, že zásoby resp. zdroje kovů či rud jsou soustředěny v poměrně malém počtu zemí světa

Kromě toho je problémem i koncentrace těžby rud kovů v rukách několika málo vlasntíků dolů: je to pět mamutích vlastníků: BHP Billiton (Austrálie), Rio Tinto (Velká Británie + Austrálie), CVRD (Brazílie), Anglo American (USA a Velká Británie) a Xtrata (Švýcarsko). Donedávna bylo těchto velkých těžařů více, ale uvedené společnosti pohltily některé své slabší konkurenty - např. Rio Tinto před dvěma lety převzalo obřího kanadského těžaře bauxitu Alcan, a tím se stalo největším těžařem této rudy a zároveň výrobcem hliníku na světě.

ÚSPORNÉ TECHNOLOGIE

V úvodu zde zmíněné snižování potřeby a spotřeby kovů díky nových technologiím je samozřejmě způsobem, jenž může prodloužit doby, po které bude možno ten či onen kov na zeměkouli využívat.

Kdyby se např. stavěla znovu Eiffelova věž v Paříži dnešními konstrukčními způsoby, pak by sek tomu spotřebovalo nikoliv 6 tisíc tun oceli jako v době inženýra Eiffela, nýbrž pouze 2 tisíce tun ocele, protože věž by se zřejmě stavěla jako železobetonová.

Vzácné a drahé kovy se mnohde dají nahradit materiály, které nejsou tak drahé, a jichž je na světě dostatek. Tak např. jestliže se při výrobě katalyzátorů pro automobily ještě v 90. letech minulého století používalo platiny, pak jako lepší z hlediska např. odolnosti proti vysoké teplotě se nabízí pro tento účel kombinace palladia se rhodiem. Nehledě na to, že platina je výrazně dražší než oba tyto kovy.

CENY

Spotřeba kovů se samozřejmě dá ovlivňovat, jak je také uvedeno zde na začátku, jejich cenami, které jsou, jak známo běžným regulátorem vývoje poměru mezi poptávkou a nabídkou. Zvláště v dobách hospodářských otřesů nicméně dochází k výkyvům až drastickým a katastrofickým, kdy je regulační funkce cen narušena. Z nedávné doby je známo, jak se ceny ropy vyhouply na úroveň kolem 160 dolarů za barel, aby potom klesly zhruba na třetinu. Podobně je tomu u kovů - např. tuna niklu se v polovině 90. let prodávala na burze za necelých 5000 dolarů. Po roce 2000 se ale prudce zvýšila nejprve na 10 000, pak na 15 000 a potom na těžko uvěřitelných, ale skutečných 55 000 USD. V roce 2006 pak cena klesla, a to na polovinu. Podobně, i když ne s tak velkými výkyvy, se v posledních deseti až patnácti letech vyvíjely i světové ceny mědi, hliníku a také kovů, s nimiž pracují výrobci elektroniky a počítačů.

ŘEŠENÍM NEDOSTATKU JE I RECYKLACE

Faktorem, který může zpomalit ubývání světových zásob a zdrojů, je recyklace nedostatkových kovů resp. produktů z nich vyráběných anebo je (zčásti) obsahujících. Myšlenka recyklace se přirozeně nejrychleji ujala a dle šíří v zemích, které samy mají jen malé anebo téměř žádné nerostné bohatství, jako je Německo či Japonsko. Podle údajů ze SRN se tam daří díky sběru a třídění odpadů z průmyslu a z domácností soustředit až 50 % mědi a olova použitých ve výrobcích, jež jsou vyřazovány, a u niklu je to kolem 40 %.

Nevíce se pochopitelně recyklují předměty vyrobené ze železa resp. oceli. Ocelový šrot se stal v posledním desetiletí bez přehánění strategickým artiklem. Situace došla tak daleko, že některé státy (jako Čína a Indie) subvencují dovoz železného šrotu a organizují jeho nákup v zahraničí, zatímco jiné země naopak činí opatření k tomu, aby se vývoj šrotu omezil. Rusko a Ukrajina např. zavedly na vývoz železného šrotu vysoká cla.

DESET DŮLEŽITÝCH KOVŮ - TĚŽBA A ZDROJE

BGR ve spolupráci Fraunhoferovou společností a Německým hospodářským institutem RWI sestavily tabulku s údaji o těžbě a zdrojích 10 kovů, které jsou považovány za strategické a jejichž zásoby jsou považovány za kritické.

AUTOR: J. Tisančin


Jak dlouho vydrží zásoby a zdroje

vybraných kovů?

Počet let, Počet let,

Kov na něž vydrží na něž vydrží

zásoby zdroje

Cín -23 42

Zinek 23 202

Měď 32 158

Olovo 21 476

Tantal 28 neuvedeno

Wolfram 39 84

Mangan 41 neuvedeno

Nikl 44 neuvedeno

Indium 15 neuvedeno

Germanium 6 neuvedeno

Galium 15 873

Pramen: studie BGR + MIT Technology Review, říjen 2007



Světová těžba (údaj z července 2007) a zdroje 10 vybraných kritických kovů resp. jejich rud

Kov Aplikační sféra Těžba v tunách Doba, po kterou vydrží

zdroje (v letech)

Platina vozidla, chemie, elektronika 402 249

Vanad výroba oceli 51 300 1229

Hliník (bauxit) vozidla, letadla, elektronika 159 milionů 346

Chrom výroba oceli, chemie 17,46 milionů 687

Tantal mobilní telefony, optika, kamery 1510 99

Měď kabely, elektronika, mince 14,6 milionů 158

Zinek stavebnictví, chemie 9,4 milionů 202

Germanium chemie, fotovoltaika, polovodiče 87 6

Železná ruda stavebnictví, vozidla, strojírenství 1340 milionů 597

Magnezit ocelářství, chemie 14,5 milionů 828

Pramen: MIT Technology Review, říjen 2007


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist