Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Tykačovi doly nikdy neprodáme

11.06.2009  |  zdroj: Podniky a trhy  |  149× přečteno      vytisknout článek

Tykačovi doly nikdy neprodáme

František Štěpánek, generální ředitel a spolumajitel Sokolovské uhelné

Zatímco většina domácích průmyslníků sčítá ztráty způsobené krizí, tři majitelé nejmenší tuzemské těžařské firmy - Sokolovské uhelné - si užívají nejlepšího období od privatizace sokolovských dolů. "Loňský rok byl vůbec nejlepší v celé historii Sokolovské uhelné. I letošek bude dobrý, ale žádný další takový rok jako loňský už nikdy nezažijeme. Zásoby uhlí na Sokolovsku se pomalu tenčí, těžba klesá," říká generální ředitel a nejsilnější akcionář Sokolovské uhelné František Štěpánek.

Dokdy budete moci ve svých dolech těžit?

Už teď začínáme tempo snižovat. Kdybychom těžili stále stejným tempem jako dosud, skončíme tu už po roce 2020. To by ale bylo nešťastné pro celý region - nejen kvůli zaměstnanosti, ale i kvůli dodávkám tepla, které se tu z uhlí vyrábí. Proto chceme prodloužit životnost lomu Jiří minimálně do roku 2025 a u dalšího lomu Družba je dokonce šance těžit až za rok 2030 několik milionů tun ročně. Toto uhlí by se pak používalo výhradně pro teplárenství, dodávalo by se jen do naší teplárny Vřesová a do Tisové (ta patří firmě ČEZ - pozn. red).

Abyste prodloužili životnost lomů, snižujete tempo těžby. Jak vám kvůli tomu budou klesat zisky?

Letos čekáme pokles asi o třetinu proti loňsku, na dno si ale sáhneme v roce 2010. To předpokládáme zase až třetinový pokles zisku proti letošku. Není to nic příjemného, ale zisk se nám za minulé roky zněkolikanásobil, prostě se vrátíme o pár let zpět. S tím musí pracovat všechny firmy v našem oboru.

Teplo a elektřina vám už dnes přinášejí víc než uhlí. Loni jste měli výnosy z těžby necelé tři miliardy, za elektřinu jste inkasovali 5,4 miliardy korun. To tak zůstane napořád? Nejste už hlavně těžaři?

Pro celkové výsledky Sokolovské uhelné je už dnes výroba tepla a elektřiny ve Vřesové rozhodující. Loni se to projevilo zvlášť - právě díky tomu, že se ceny elektřiny dostaly na rekordní úroveň.

Uhlí ale jednou úplně dojde a budete muset řešit, čím je nahradit. Co bude s Vřesovou, až úplně skončíte s těžbou?

Rádi bychom, aby jela i potom a připravujeme se na to. Už od privatizace Sokolovské uhelné dáváme skoro miliardu korun ročně do investic a rozhodující část jde právě do Vřesové. Máme tam paroplynový zdroj, spalujeme plyn, který se vyrábí z uhlí. Díky novým technologiím je dnes Vřesová schopná vyrábět efektivněji než dřív. I tímto způsobem prodlužujeme dobu, než se vyčerpají zásoby uhlí. Teď připravujeme další investice, díky nimž tam bude možné spalovat odpady. Chceme nasadit technologie, které by mohly nejen vyrábět teplo a elektřinu, ale zároveň řešit odpadové hospodářství v regionu.

Jak to půjde rychle?

Celý systém by mohl ve Vřesové začít fungovat tak za 15 let. Díky tomu, že v té době bude poznání zase o krok dál, bude možné spalovat nežádoucí produkty, které vznikají při zpracování ropy, chemické odpady ze zplyňování uhlí. Některé tyto látky se dají zpracovávat už dnes. Řešení teplárenství ale není jen naše věc. My jsme požádali o vytvoření odborné skupiny, která se bude zabývat energetickou koncepcí Karlovarského kraje po roce 2020. Jejími členy budou zástupci naší společnosti, měli by tam být lidé z ČEZ, zástupci kraje i obcí.

Kolik vás ještě bude stát přestavba Vřesové, aby se obešla bez uhlí?

Miliardové částky. Ale pro tepelné i odpadové hospodářství v regionu je to velmi důležité.

Budete tam pořád vyrábět i elektřinu?

Bude to možné, ale za daleko důležitější považuji vyřešit problém zásobování teplem po dotěžení uhlí. A ono nejde jen o teplo - rozvojem teplárenství a odpadového hospodářství bychom částečně řešili i zaměstnanost na Sokolovsku. Dnes doly přímo zaměstnávají více než 4,5 tisíce lidí, na to je ale vázáno nejméně ještě jednou, možná dvakrát tolik pracovních míst u dodavatelských, servisních a dalších firem. Až těžba skončí, bude třeba úbytek těch míst nějak nahradit.

Vřesová sama ten problém ale nevyřeší.

Proto také připravujeme ještě dvousethektarovou průmyslovou zónu, do níž by přišly nové podnikatelské aktivity. A pak je tu rekultivace: krajinu je nutno vrátit do podoby, jakou měla před těžbou. V některých případech vlastně do ještě lepší podoby, než jakou měla dřív.

Kdy se do zóny začnou stěhovat první výrobní firmy?

Její rozběh je časově svázán s dokončením rychlostní silnice mezi Chebem a Karlovými Vary. Ta má být hotová do roku 2011. Právě u její trasy už máme vykoupené a scelené pozemky. Naše společnost je hlavním investorem při přípravě zóny, při budování inženýrských sítí. Celkově to přijde na několik miliard korun. V zóně pak počítáme s lehkým průmyslem.

V minulých letech směřovaly na budování zón z veřejných rozpočtů obrovské peníze. Ale řada investorů, kteří do zón přišli díky různým výhodám, pobídkám a úlevám, vyčerpá tyto stimuly a odchází. Nejsou dotované průmyslové zóny přežitkem?

Podmínky musí být pro investory nastaveny tak, aby se jim zóna nepodbízela. Aby tu zůstali ne kvůli úlevám, ale protože tu celkově najdou dobré podmínky. Fakt je, že krize teď některé průmyslové zóny vyklízí. Ale i tak jsem přesvědčen, že to je perspektivní záležitost. Vždyť nedaleká chebská zóna je zcela naplněná, o příhraničí mezi investory pořád zájem je, myslím, že to tu bude mít šanci. A to mluvíme o termínu dokončení zóny někdy kolem roku 2011 až 2012. Od té doby ještě nejméně deset let budeme těžit uhlí, takže nebude třeba nikam spěchat.

Kolik peněz potřebujete na obnovu krajiny poničené těžbou?

Jde o miliardy. Předpokládá to velikánské projekty, jako je například vznikající největší domácí jezero Medard s vodní plochou 520 - 550 hektarů, což je srovnatelné s plochou přehrady v Jesenici u Chebu.

Sokolovská má spoustu pozemků, jejichž cena by po rekultivaci mohla stoupnout. Krize jednou skončí. Neuvažujete tady o stavebnímu byznysu?

Přemýšlíme o tom. Jsme na to vybaveni, máme pozemky, i vlastní stavební činnost. Uvažujeme do budoucna nejen o průmyslových stavbách, ale i o bytové výstavbě. Ale s rozvojem tohoto byznysu počítám až po roce 2010.

Jak se vyvíjí spor, který vy a váš partner, finanční ředitel Sokolovské Jaroslav Rokos, vedete s třetím společníkem Janem Kroužeckým? A je vůbec ještě pořád třetím akcionářem Sokolovské pan Kroužecký, který s vámi firmu privatizoval, nebo Pavel Tykač? Říká se, že Tykač Kroužeckého akcie de facto vlastní.

Čekáme, jak se věci vyvinou. Pořád platí akcionářská dohoda, podle níž mají zbývající akcionáři předkupní právo na akcie toho, kdo chce z firmy odejít. My z této dohody neucukneme ani o krok. A druhá strana zjišťuje, že jiná cesta není. Myslím, že pan Kroužecký je pod tlakem, protože někomu slíbil věci, které není schopen dodržet.

Hodnota Kroužeckého podílu je dnes odhadována asi na tři miliardy korun. Sedí ta částka?

Víceméně.

Prý jste mu ale vy a kolega Rokos nabízeli za ty akcie mnohem méně. Proto se už před třemi lety dohodl na prodeji s Tykačem.

Naše akcionářská smlouva je velice korektní a prostě pořád platí. Když má pan Kroužecký pocit, že jsme mu nabízeli sumu, která neodpovídá akcionářské smlouvě, měl si to vyžádat písemně, mohl to odmítnout a být tím pádem vyvázaný z akcionářské smlouvy. Uvolnilo by mu to ruce. On před rokem a půl prodej svých akcií nám odmítl, my máme indicie, podle kterých uzavřel opční smlouvu na ty akcie s Pavlem Tykačem a teď je pod tlakem, protože ji má naplnit.

Sokolovská loni vydělala přes dvě miliardy korun, předloňský zisk se dvěma miliardám blížil. Jste vysoce zisková firma, přesto nevyplácíte dividendu. To proto, že se nechcete o zisk dělit s Kroužeckým?

My máme peníze z nerozdělených zisků minulých let deponované, připravujeme je právě na využití pro investice, nutné po skončení těžby. Na Vřesovou, na průmyslovou zónu, na investice do krajiny.

Ale vy manažeři si vyplácíte vysoké tantiémy, za poslední tři roky jste si ze zisku firmy rozdělili 300 milionů korun.

Vy sama jste v předcházející otázce kvantifikovala současnou hodnotu podílu pana Kroužeckého v Sokolovské. Tato hodnota se v posledních letech, kdy už se pan Kroužecký nepodílí na tvorbě výsledků firmy, několikanásobně zvýšila. Také za podíl pana Kroužeckého se pravidelně splácí úvěr čerpaný v souvislosti s privatizací. Zdůrazňuji - opět bez jakékoliv jeho spolupráce. Naopak po kolegovi Kroužečkem zbylo ve firmě mnoho problémů, které jsme museli řešit. Janu Kroužeckému se mnohonásobně zhodnocuje majetek - bez jeho přičinění - na rozdíl od dalších manažerů, kteří mají na výsledky firmy přímý pozitivní vliv. Takže pokud se bude Sokolovské nadále dařit, budou tantiémy ve srovnatelné procentuelní výši dál vypláceny.

Dobře, ale je spravedlivé, aby se dva akcionáři k podílu na zisku dostali, a třetí ne?

Je to korektní vůči lidem, kteří pro Sokolovskou pracují. My tři jsme dostali možnost udělat manažerskou privatizaci. Byli jsme tři vyvolení, ale ne jediní, kdo má na prosperitě Sokolovské zásluhu. A nerozdělujeme si ze zisku zase tolik - na tantiémy jde pro patnáct manažerů deset procent zisku, devadesát procent je deponováno na budoucí projekty. I Kroužecký si tu ale pomohl - jeho podíl ve firmě se výrazně zhodnotil, přestože už se na řízení nepodílí. Na druhou stranu tu jsou další manažeři - obchodní, technický, výrobní ředitel, kteří pro firmu tvrdě pracují Je správné, že mají na zisku podíl.

Nikdy jste neuvažovali o tom, že byste vy a pan Rokos své podíly prodali Tykačovi? Padly takové návrhy?

Bylo něco takového. Mysleli si, že nás ohromí miliardami. Ale já vidím pořád jedinou možnost narovnání, a to prodej Kroužeckého akcií nám, společníkům, podle akcionářské smlouvy.

Pavel Tykač je téměř polovičním akcionářem společnosti Czech Coal, která vlastní mostecké doly. Jeho společníci si jeho účast chválí. Proč je pro vás jako partner tak nepřijatelný?

I kdyby nám nabízel 50 miliard, tak to je pro nás nepřijatelné! Protože my jsme v uvažování, v životní filozofii, v pohledu na byznys, úplně někde jinde. Každý máme jinou minulost, jiné zkušenosti, jsme zcela rozdílní. Nepřipadá to v úvahu.

Co chcete dělat vy sám, až tady těžba skončí? Budete řídit Vřesovou, užívat si vydělaných milionů, nebo přesedláte na jiný byznys?

Ševče, drž se svého kopyta - aspoň tak by to mělo platit. Měl bych být u strategického rozhodování, co bude s regionem po vyuhlení. Ale míchat se do dalších činností, to nechci, to by měli dělat lidé, kteří tomu odborně rozumějí, jsou na to vzdělaní.

Sokolovská uhelná

Historie

Nejmenší hnědouhelná firma v zemi vznikla v roce 1994, o deset let později ji od státu koupili manažeři František Štěpánek (40%), Jaroslav Rokos a Jan Kroužecký (oba 30?% akcií).

Současnost

Sokolovská těží čím dál méně uhlí. Ročně jí ubývá asi 200 zaměstnanců. Letošní zisk bude o 30 procent nižší než loni, stejný pokles je plánován na rok 2010. Naopak stoupají výnosy z výroby tepla a elektřiny ve Vřesové.

Akcionářský spor

Ze tří akcionářů se na řízení Sokolovské podílí jen Štěpánek a Rokos (finanční ředitel). Kroužecký po neshodách z vedení odešel. Svůj podíl slíbil v roce 2006 prodat finančníkovi Pavlu Tykačovi za 700 milionů korun. Na akcie zároveň uplatňují opční právo plynoucí z akcionářské smlouvy jeho společníci. Spor se táhne už tři roky, Kroužecký nemá vliv na vedení firmy a nedostává podíly z jejích zisků.

8,6 milionu tun uhlí chce letos vytěžit Sokolovská uhelná. Těžba loni činila 9,7 milionu tun, o rok dřív 10,4 milionu tun uhlí.

FRANTIŠEK ŠTĚPÁNEK (58)

V dolech na severu Čech začínal jako štajgr (předák) už v roce 1978. Vypracoval se na post generálního ředitele Sokolovské uhelné, v roce 2004 firmu spolu s Janem Kroužeckým a Jaroslavem Rokosem privatizovali. Za akcie státu tehdy zaplatili 2,6 miliardy korun.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist