Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Citlivé využití brownfieldů na úkor výstavby na zelené louce je cestou k překonání krize stavebnictví

25.03.2010  |  372× přečteno      vytisknout článek

Neutuchající extenzivní růst českých měst a městeček, výstavba neustále nových a  často již zbytečných supermarketů a skladů na okrajích měst, satelitní městečka na okraji, která nakonec jsou ještě někdy horší než paneláková sídliště s éry socialismu, nevkusná zástavba nových souborů domků u vesnice atd. To vše s sebou také přinesl stavební boom posledních let v ČR. Kromě toho, že je vhodné se obecně zamyslet, zda vůbec všechno toto potřebujeme a zda by nám často např. nestačilo citlivě rekonstruovat starší bytové  objekty, máme zde ještě stále nevyčerpaný potenciál tzv. brownfields, které se zatím využívají dosti váhavě. Zajímavé pojednání o nich přinesl jeden článek na realitním serveru v r.2006.

Využití "brownfields" je svrchovaně veřejným zájmem!

Z obecného pohledu racionality využití území, ochrany životního prostředí i ekonomie provozu sídel je využití "brownfields", tzn. jednou již zastavěného, ale dočasně nevyužitého nebo vzhledem k potenciálu místa špatně využitého místa, nesporně "veřejným zájmem".

Proč ?

Jde obvykle o pozemky a stavby v zastavěném území, opatřeném komunikacemi i inženýrskými sítěmi a dopravní obsluhou. Jejich zapojení do organismu města a do jeho chodu by tedy měla být snazší a v dlouhodobé perspektivě provozně levnější pro provozovatele inženýrských sítí i veřejné dopravní obsluhy.

Znovuvyužití takových objektů nebo ploch zkracuje dojížďku lidí za prací, za vybaveností, šetří čas a peníze. Na "zelené louce" za městem se toto vše musí teprve budovat a v provozních nákladech je to vždy a trvale náklad "navíc", zdražující provoz dopravní i technické infrastruktury. Výstavba na okraji a za okrajem sídel "na zelené louce" je vždy buď na úkor zemědělské půdy, nebo přírodního prostředí. Je na úkor dostupnosti přírody a krajiny pro obyvatele, protože prodlužuje cesty a čas obyvatel potřebné k dosažení přírodního prostředí, vhodného pro regeneraci sil. To už je lepší záměry na nové aktivity, neuskutečnitelné např. v zastavěném území Prahy, zkusit umístit na "brownfields" měst a obcí v okolí, např. v Kladně, než dál a dál bez zelených cézur rozšiřovat hlavní město za jeho přirozené geografické hranice či limity (viz Memorandum k ochraně Pražské památkové rezervace "Praha 2005! - Praha 2055?" podané státním orgánům STUŽ a dalšími organizacemi). Na rozdíl od výstavby "na zelené louce" využití brownfields obvykle negeneruje novou, zbytnou dopravu, velkou část dopravní obsluhy vykoná MHD a nikoliv individuální automobilová doprava. I tím je dopad na životní prostředí a veřejné zdraví příznivější.

Proč se tedy využití brownfields přes všechny tyto potencionální přednosti a prokazatelný veřejný zájem nepříliš daří?

Proč je dodnes výstavba "na zelené louce" převažující? Ty důvody jsou chronicky a dobře známy:
Daleko složitější rozplétání džungle vlastnických vztahů v rozdrobené městské parcelaci a jednání s desítkami, stovkami či tisícovkami vlastníků, zatímco u polí za městem je jich pár a bývají jasní. Vyšší cena pozemků, ale navíc často i překonávání spekulativních pohnutek a sázek na vyhnání ceny v budoucnu nebo při trvajícím odporu dosavadních vlastníků, které zatím nic nemotivuje pozemek využít řádně jimi samými nebo je nabídnout tomu, kdo by to dokázal. Staré objekty nebo technické úpravy pozemků, které je třeba nejdříve zlikvidovat, jsou oproti výstavbě "na zelené louce" nákladem navíc. Staré ekologické zátěže půdy a horninového prostředí pod bývalými továrnami, sklady, provozovnami služeb atd., vyžadující nejdříve sanaci na přijatelnou míru znečištění, slučitelnou s novou funkční náplní pro tyto plochy. Větší riziko, že se narazí na archeologickou či jinou kulturní památku, takže průzkum a záchrana využití zkomplikují, zdrží, prodraží nebo nakonec úplně znemožní. Potřeba mnohem většího ohledu na urbánní, tzn. funkční, prostorový a architektonický kontext nové zástavby "brownfields", než na "zelené louce", je tu "příliš mnoho sousedů", kteří chtějí do využití, provozu, dopravní obsluhy a vzhledu nových objektů v sousedství mluvit.

Jen v těch nejatraktivnějších městech a lokalitách v nich se novému zájemci o umístění a využití vyplatí všechny tyto handicapy překonat "za své".
Trváme-li na tom, že i tak jde o veřejný zájem, pak to musí být vyjádřeno i ve veřejné podpoře. A ta může a musí mít několik forem:

.    Legislativní
Nejen zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o územním plánování a stavebním řádu musejí chránit nezastavěné území a preferovat využívání území přírodě již v minulosti člověkem odebraných, jak je již deklarováno. V rámci ekologické daňové reformy je třeba stanovit daň z nemovitostí tak, aby nutila majitele objektů a pozemků v zastavěném území se o tyto nemovitosti řádně starat, ekonomicky je využívat v souladu s charakterem a ekonomickým potenciálem území, okolními funkcemi a územním plánem. Nevhodné využívání nemovitostí, nebo ponechání "ladem" by mělo být sankcionováno tím, že daň z nemovitostí by byla vyměřována nikoliv podle skutečného stavu, ale podle možného výnosu z nich, pokud by byly využity v souladu se shora uvedenými podmínkami a majitelé by tak byli motivováni aktivními ekonomickými nástroji k řádnému využívání nebo prodeji jinému zájemci, který by svým záměrem na takové daně vydělal.

.    Koncepční a managementu území, investorská
Nejen v územním plánu, ale i ve strategických materiálech koncepční povahy by orgány samosprávy měly mít jasný přehled o existujících "brownfields" a jasnou představu o jejich žádoucím nebo přípustném novém funkčním využití. Ale nejen to. Měly by ve svých rozpočtech pamatovat na svou aktivní spoluúčast a pomoc každému, kdo se do složitostí znovuvyužití "brownfields" přes všechny popsané těžkosti pustí, pomáhat s věcnou a časovou koordinací sanací, demolic, podmiňujících a souvisejících investic jak nástroji územního plánování a stavebního řádu podle nového zákona, tak smlouvami se zainteresovanými subjekty, pomocí s  řešením majetkoprávních problémů, vlastním spoluinvestováním do veřejných statků, jejichž fungováním je podmíněn úspěch záměru využití "brownfields". Zatím se to daří jen ojediněle (viz např. přestavba Anděl a Tatra Smíchov, Sazka Aréna v Praze, byť ta s potížemi, jichž se lze však vyvarovat), stále se ale objevují recidivy těžkostí a neschopnosti je překonat, namísto partnerství soukromého a veřejného sektoru dominuje rivalita a někde i vzájemná zášť, ovlivňování konkurencí, politizace apolitických témat, závist.

.    Politická a společenská
Pro využití "brownfields" je třeba vytvářet i příznivé politické a společenské klima včasným a otevřeným diskutováním takových záměrů s veřejností, s občany dotčených městských částí, sousedy, nevládními zájmovými organizacemi, s cílem vysvětlit si navzájem stanoviska, využít racionální nápady, náměty, znalosti a zkušenosti z území pro optimální budoucí využití a uspořádání území "brownfields". To neznamená všem námitkám a připomínkám vyhovět, ale vyslechnout je a zvážit a také vysvětlit skutečné důvody pro případné nevyhovění těm, kdo je uplatnili. Mít odvahu spory řešit, rozhodnout, nikoliv před nimi couvat, zavírat oči nebo lidem lhát.

Problematika "brownfields" je oblastí vývoje měst a obcí a vztahů člověka k přírodě a krajině, kde by se zájmy ekonomické a ekologické mohly vzájemně komplementárně doplňovat a navzájem posilovat, nikoliv být v rozporu. Docílíme toho ale jen tehdy, uvědomíme-li si prioritu dlouhodobých a celospolečenských, tedy skutečně veřejných zájmů před konjunkturálními krátkodobými zájmy dílčími.

Orgány veřejné správy tu jsou placeny z peněz daňových poplatníků právě proto, aby nakonec celospolečenský účet za rozvojové aktivity ve městech a obcích, předkládaný veřejným institucím do jejich rozpočtů nehradil jen ztráty, zatímco celý zisk inkasují ti podnikaví. Jsou tu proto, aby se naše města a obce rozvíjela, aniž trpí nad únosnou a regenerace schopnou míru příroda, krajina, životní prostředí a lidské zdraví.
Ve 21. století bychom už měli být schopní při ukončení nějaké činnosti na pozemku v zastavěném území po sobě "uklidit" a pozemek znovu využít pro nový účel, ne jej jako kočovníci po "vybydlení" opustit a přestěhovat se škodit jinam.

ZDROJ: www.sreality.cz, Martin Říha a Pavel Šremer, Společnost pro trvale udržitelný život, Enviweb.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist