Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Veřejnosti dosud neznámý nález druhohorní kosti

16.07.2011  |  143× přečteno      vytisknout článek

kostiNedávno proběhla v tisku zpráva, že dvě kosti ze sbírek Národního muzea byly určeny jako kosti dinosauří. V jednom případě jde o nález z křídových písků nedaleko Holubic u Kralup, v druhém o kost ze Srnojed u Pardubic.

Aleš Uhlíř

Koncem 19. století se jimi zabýval Antonín Frič (1832 - 1913) a na základě jejich vnější a vnitřní stavby je označil za dinosauří, nicméně toto jeho určení bylo později odmítáno jako chybné. Teprve v tomto roce, po více než sto letech bylo Fričovo určení potvrzeno. Na výbrusech obou kostí jsou patrny tzv. Haversovy kanálky, typické pro kosti teplokrevných živočichů. Vzhledem k velikosti kostí nemůže jít o kosti druhohorních savců, takže kosti patří dinosaurům. Zbývá ještě určit třetí kost, pocházející z okolí Holubic u Kralup, Fričem rovněž určenou jako dinosauří.

kostNálezy kosterních pozůstatků z druhohor, které by mohly patřit dinosaurům, tak lze na území České republiky spočítat doslova na prstech jedné ruky. O to zajímavější může být každý nový nález, jako dosud blíže neprozkoumaný nález kosti ze staré pískovny v lokalitě Srbská přibližně 3 km severozápadně od Jindřichovic pod Smrkem. Kost nalezl Karel Drábek a její fotografii umístil na svém blogu. Kost se nachází ve zvětralém pazourku (dva větší kusy a několik menších úlomků) a je poměrně dobře zachovaná.

Ve Frýdlantském výběžku se v pískovnách běžně nacházejí souvky nordických hornin spolu s pazourky, které se tam dostaly v předposlední velké době ledové spolu s kontinentálním ledovcem. Baltický křídový pazourek (ze svrchní křídy, tedy z doby před cca 80 miliony lety) by tak svým stářím mohl určit stáří kosti.

Z mineralogického hlediska je pazourek sedimentárním druhem křemene (SiO2). Otto Wetzel ve své knize Feuerstein - der Stein der Steine (Karl Wachholtz Verlag, Neumünster 1968) uvádí řadu různých hypotéz o vzniku pazourku. Problém vzniku pazourku podle něj souvisí s několika otázkami: původem křemene, jeho opětovným uložením ve formě gelu a další přeměnou na pevnou formu. Vznik pazourku přesto dosud není zcela uspokojivě vysvětlen.

kostKysličník křemičitý (SiO2) pro vytvoření pazourku dodává mořská voda, do níž se tato surovina dostává spolu s říčními vodami, přinášející s sebou zvětralé částice pevninské půdy. Stačí velmi řídký roztok - již 0,0005 až 0,1103 g kysličníku křemičitého v jednom litru mořské vody je postačující pro to, aby organismy, vytvářející z oxidu křemičitého schránky a ústrojí, mohly potřebné stavební látky z vody čerpat. Jsou to především jednobuněčné organismy, které vytvářejí početné kolonie jako mřížovci (Radiozoa) a rozsivky (Diatomeae). A pak živočišné houby (Spongiaria), vytvářející struktury z kysličníku křemičitého. Tyto a další odumřelé organismy v obrovském množství klesají na dno, kde vytvářejí podstatnou část usazenin. Chemickými změnami a působením bakterií ve vápnitých kalech se křemen snadno rozptyluje a proniká do dutin, vzniklých v usazeninách při tlení měkkých částí mořských organismů. Při určité koncentraci se vytváří gel, z něhož později vzniká pevný pazourek. Otto Wetzel zmiňuje, že vedle běžných fosilií, které se ve všech pazourcích hojně vyskytují, se lze v pazourcích setkat také s úlomky kostí, obratů a šupinami ryb mořské fauny.

Kost v pazourku není dosud z jiných nálezů na našem území doložena. Otto Wetzel ze sběrů na baltickém pobřeží, kde se pazourky hojně vyskytují, potvrzuje v nich výskyt úlomků kostí a obratlů ryb. V případě kosti v pazourku z lokality Srbská to na rybí kost příliš nevypadá. Kost je poměrně robustní, což je patrné také uvnitř na jejím zlomu. Zda se jedná o kost teplokrevného dinosaura nebo o kost studenokrevného ještěra, na to by mohla dát odpověď mikrofotografie výbrusu příčného průřezu kosti. Jen lze doufat, že to nebude trvat tak jako u předcházejících nálezů kostí dalších sto let. Nicméně bez ohledu na tento výsledek je nález unikátní již tím, že jde o kost uzavřenou v pazourku, který se k nám dostal jako ledovcový souvek.


fotografie: autor


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist