Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Nerostné suroviny Černé Hory a jejich zpracování

22.04.2012  |  154× přečteno      vytisknout článek

Nerostné suroviny Černé Hory a jejich zpracování

Průmysl je v Černé Hoře relativně nejrozvinutější ve větších městech (Podgorica, Nikšić a Berane). V černohorské metropoli je nejvýznamnější podnikem Kombinát na výrobu hliníku (KAP), následuje různý zpracovatelský průmysl (tabákový průmysl a další). Druhým nejprůmyslovějším městem je Nikšić, (Železárny, pivovar "Trebjesa" - Nikšičko pivo), třetím Pljevlja převážně s dřevozpracujícím průmyslem. Svůj význam měly i loděnice v přístavech Bijela a Tivat v Boce kotorské. Hlavními překážkami rozvoje průmyslu zůstávají pokles cen výrobků kovoprůmyslu, růst cen elektrické energie, přebytek pracovní síly, nedostatečně kvalifikovaný management, nedostatečně motivovaní zaměstnanci, prohlubování úvěrového rizika v bankovním sektoru, rizika ve fiskální sféře a nerespektování ekologických standardů.


Hornictví a doly jsou v okolí Nikšiće (bauxit), Plevlje (hnědé uhlí) a Berane (hnědé uhlí a lignit). Nová naleziště hnědého uhlí a lignitu byla objevena v okolí Maoče nedaleko Pljevlji. Olovo a zinek se těžil v Mojkovci. V zemi je velké množství surovin k výrobě stavebních hmot.


Páteří průmyslové výroby v zemi zůstává kovoprůmysl. Rozhodujícím způsobem jej zajišťují tři podniky: Kombinát na zpracování hliníku v Podgorici, nikšičské Doly na těžbu bauxitu a tamní Železárny. Kovoprůmysl se přitom jako celek dlouhodobě potýká s vážnými problémy, které se nepodařilo sanovat provedenou privatizací (převážně ruským partnerem). Klíčovými překážkami překonání hluboké krize v tomto odvětví je silný přebytek pracovní síly, technologická zastaralost, vysoké zadlužení, nedostatečné investice, nekonkurenceschopnost produkce a nově i drastické dopady globální finanční krize a ekonomické recese na kovoprůmysl jako takový.


Kombinát na zpracování hliníku v Podgorici (KAP) byl vybudován v letech 1969 - 1971. V době kulminace výroby (do r. 2007) produkoval 120 tisíc tun hliníku ročně, což představovalo 51% celkového exportu ME. V té době dosahoval roční zisk 47 milionů EUR, zejména díky příznivé burzovní ceně hliníku a levné elektřině. Díky provázanosti s řadou dalších nejvýznamnějších podniků v ME (Doly v Nikšiči, Elektrohospodářství ME, Přístav Bar, Železnice ME a další) se stal klíčem rozvoje černohorského průmyslu.


Ruská CEAC (Central European Aluminium Companies, operující v rámci En+Group) převzala KAP v žalostném technickém i technologickém stavu a se značným přebytkem pracovní síly. Dědictvím bývalého státního managementu zůstává i vysoká ekologická zátěž. Vedení KAP připisuje hlavní vinu za následný podnikatelský neúspěch celého řetězce celosvětovému poklesu poptávky po hliníku a v důsledku toho i pádu cen tohoto burzovního artiklu (z 3 300 na 1 500 USD za tunu hliníku). V roce 2009 CEAC realizoval ztrátu 50 milionů EUR, pro rok 2010 počítá v případě optimálního vývoje se ztrátou 10 mil. EUROčekává se zisk 7 mil. EUR v r. 2011 a 21 mil. EUR v roce 2012.


CEAC v současnosti vlastní 58,7 % akcií podniku. Dle dohody uzavřené s vládou ME z r. 2009 bude vlastnit shodně s vládou po 29,35 % s tím, že menšinoví akcionáři si ponechali 18,1 % a ostatním soukromníkům a společnostem připadlo 23,2 %. Ve Správní radě je tří členů CEAC a jednoho zástupce menšinových akcionářů zástupce vlády s právem veta.


V současnosti KAP produkuje ročně 65 tisíc tun hliníku, tj. přibližně polovinu někdejší produkce. Dle vedení KAP by za předpokladu optimálního rozvoje mělo v r. 2010 dojít ke zvýšení výroby na 80 tisíc tun a v roce 2011 k dosažení plné výrobní kapacity 120 tisíc tun. Celá produkce hliníku je trvale určena pro export. Spolupráce KAP s Doly v Nikšiči však vázne.


Pro úspěšný rozvoj KAP má mimořádný význam cena elektrické energie. Její roční spotřeba v KAP činí 1,9 mil. MWh, což je 39 % celostátní spotřeby (4,8 MWh). Elektrohospodářství ME (EPCG) z toho dodává KAP-u 60 % v průměru za 40 EUR za MWh, zbývajících 40 % KAP dováží ze zahraničí, v průměru za 80 EUR za MWh. Tím se náklady na spotřebu energie pohybují ve výši 42 % na celkových prvotních výrobních nákladech hliníku, zatímco u zahraniční konkurence nepřekračují 30 - 35 %.


Jedním z rozhodujícím faktorů modernizace KAP je řešení přebytečné pracovní síly. V celém řetězci, souvisejícím bezprostředně s činností KAP, je v současnosti zaměstnáno 3.900 pracovníků, z toho v KAP cca 2 100 (z toho 400 v administrativě). Dle vedení KAP přebytek potřebné pracovní síly převyšuje 50 %. Za nevýhodnou označuje i průměrnou věkovou strukturu 50 let. Pokračujuí spory s odbory ohledně výše odchodného. Vedení KAP se v zásadě netají záměrem perspektivně snížit počet zaměstnanců na pouhých pouhých 600. Průměrná mzda v KAP přitom činí 730 EUR, což převyšuje celorepublikový průměr (457 EUR) o 30 %.


Původně členitá produkce KAP se postupně zúžila na primární produkci hliníku a fungování elektrolýzy a slévárny. Navazující zpracovatelské výroby (nejen v Podgorici, ale i Kolašinu a na některých dalších místech Černé Hory) byly ukončeny.


Poptávka po hliníku v Černé Hoře se nyní řeší dovozem tohoto artiklu ze zahraničí, nezřídka prvotně zpracovaného z nikšičského bauxitu.
Doly na těžbu bauxitu v Nikšiči v době největší prosperity produkovaly ročně 650 tisíc tun vysoce kvalitní rudy, z čehož 470 tisíc tun bylo určeno ke zpracování v KAP Podgorica, zbytek pro export. Vysoká prodejní cena bauxitu (38 EUR za tunu) však byla příliš nekonkurenční a přiměla KAP k dovozu této suroviny ze zahraničí. V současnosti Doly na těžbu bauxitu uzavřely kontrakt na vývoz části produkce do Maďarska a o exportu jednají i s Bosnou a Hercegovinou a některými dalšími státy.


V hluboké krizi se ocitla i Železárna v Nikšiči, kde byla postupně uzavřena většina výrobních linek, zejména pro výrobu kvalitních ocelí. Ty se vyvážely z 80 % do Itálie, tradičním odběratelem převážné části produkce železa do betonu bylo Srbsko. K vystupňování sociálního napětí v podniku počátkem roku 2010 přispělo rozhodnutí jeho vedení přemístit většinu výrobních zařízení do analogického závodu v Subotici (Srbsko). Nevládní sektor v Černé Hoře obviňuje vedení podniku z neprůhledného financování.

ZDROJ:Businessinfo.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist