Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

O Modrém jazyku a jiných podobných hororech

01.11.2009  |  zdroj: HN  |  174× přečteno      vytisknout článek

Třebaže průměrná teplota planety navzdory všem naléhavým varováním za posledních deset let podle všeho nevzrostla ani o pouhou desetinu stupně, je čas připravit se na to, že nám začne být hodně rychle hodně teplo.

Přestože ve Španělsku v těchto dnech navzdory pokročilému podzimu právě padají teplotní rekordy a třebaže si nejvlivnější politici planety pomalu balí kufry, aby v Kodani probrali své názory na to, jak dál čelit globálnímu oteplování, teplota Země se za posledních deset let nevzrostla.

Mezivládní panel pro klimatické změny předpovídal pro období od roku 1999 do roku 2008 vzestup globálních teplot o 0,20 °C. Měření britského Hadley Centre však zaznamenává posledních deset let "setrvalý stav". Po korekci přirozených výkyvů, jaké představuje například klimatický fenomén El Niňo, lze změnu teplot za toto období vyčíslit hodnotou 0,00 °C.

Přesto klimatologové z Hadley Centre nadále bijí na poplach a na nedávné konferenci v Oxfordu zveřejnili prognózu, podle které se svět při pokračující produkci skleníkových plynů ohřeje do roku 2055 o 4 °C. Další účastníci konference nabídli děsivou vizi takto ohřátého světa: zmizí 83 % pralesů Amazonie. V některých částech Arktidy budou v létě teploty dosahovat hodnot, jaké jsou dnes běžné v baště kalifornského vinařství Napa Valley. Centrální Čína a severní Indie přijdou o pravidelný přísun vláhy monzunovými dešti. V Austrálii se o polovinu zvýší počet rozsáhlých lesních požárů. Vzestup hladin moří vyžene z domovů 200 milionů lidí.

Afrika - konec začátku lepších časů

"Zpochybňovači" globálního oteplení si začínají ťukat na čelo a v internetových blozích se ptají, zda se klimatologové z Hadley Centre nezbláznili nebo se nezapomněli podívat na výsledky vlastních měření. Vždyť oteplování "stojí"!

Odpověď z Hadley Centre přineslo speciální čísla Bulletin of the American Meteorological Society. Tým vedený Jeffem Knightem v něm došel s pomocí počítačových klimatických modelů k závěru, že oteplování běží, i když se naše planeta právě neotepluje. V důsledku působení gordického uzlu nejrůznějších faktorů se může oteplení během 21. století hned několikrát "zadrhnout" a stagnovat třeba i deset let. Je však krajně nepravděpodobné, že by se přestávka v oteplení protáhla na víc než patnáct roků. "Během několik málo let se oteplování obnoví," tvrdí klimatologové z Hadley Centre.

Vědci se zatím neshodli, jaká kombinace faktorů má stagnaci oteplení na svědomí. Jednoznačně zajedno jsou ale v tom, že jde o dočasnou záležitost. "Očekáváme rychlé oteplování už v nejbližších pěti letech," řekl v rozhovoru pro vědecký týdeník Science klimatolog David Rind.

Stejně rychle jako současné oteplování-neoteplování mohou vzít zasvé i další pozitivní fenomény z poslední doby. Například na nedávném summitu v Římě konstatovala Organizace pro zemědělství a výživu, že po desetiletích propadu se situace v subsaharské Africe obrací k lepšímu. V minulém roce stoupla úroda zemědělských plodin v této oblasti o 3,5 %. Navíc je tu k dispozici 700 milionů hektarů půdy vhodné pro zemědělství. Jen guinejské savany zabírají plochu dvakrát větší, než na jaké se momentálně pěstuje ve světě pšenice. Zatím je tato půda využívána jen z jedné desetiny.

Mohlo by se zdát, že Afrika pomalu nachází cestu z desetiletí hladomorů vyvolaných katastrofálním suchem. Jenže zpráva washingtonského International Food Policy Research Institute věští do roku 2050 celosvětový propad v úrodě o celou pětinu. A nejhůře má být přitom postižena subsaharská Afrika spolu s jihovýchodní Asií. Hrozí, že výnosy rýže klesnou o 15 % a výnosy pšenice dokonce skoro o třetinu. Nejkatastrofičtější scénáře počítají s poklesem sklizně pšenice v jižní Asii bezmála o polovinu. I při mnohem menším propadu by se mohl za pouhých čtyřicet let zvýšit počet podvyživených dětí ve světě o 25 milionů.

Ani Evropa na tom nemusí být při stoupajících teplotách dobře. Už si to odzkoušela na vlastní kůži. Během extrémně horkého léta roku 2003 stoupala v západní Evropě rtuť teploměrů od června do srpna ke 33 °C. Při teplotách bezmála 4 °C nad normál se například ve Francii snížily výnosy kukuřice o 30 %, úroda ovoce klesla o čtvrtinu a sklizeň obilí se propadla oproti předchozímu roku o více než pětinu.

Pochod škůdců

Rostoucí teploty uvedou do pohybu choroby a škůdce zemědělských plodin. Nebezpečný kmen rzi travní označovaný jako Ug99 je schopen zdevastovat úrodu prakticky všech stávajících odrůd pšenice. Z Ugandy, kde se objevila v roce 1999, se tahle ničivá choroba obilí rozšířila do celé východní Afriky a dnes postupuje do těch částí Asie, kde je pšenice pilířem výživy milionů lidí.

Vědci předpokládali, že se Ug99 bude šířit přes Egypt do Turecka a Sýrie a že tak získají čas na vyšlechtění odolných odrůd. Jenže 8. června 2007 udeřila na Arabský poloostrov nejhorší bouře za posledních třicet let a přenesla spory rzi "zkratkou" přes Rudé moře do Jemenu. Škůdci se tak otevřela cesta na východ a letos už ničil obilí v Íránu. Jeho invaze do Pákistánu, Afghánistánu a Indie je na spadnutí. Cyklonů, tajfunů a hurikánů s podobnými následky přitom bude s oteplením planety nejspíš přibývat...

Čínští zemědělci se musí připravit na častější ničivé nálety sarančat. Nedávná bilance výskytu těchto škůdců a analýza jejich závislosti na změnách počasí za poslední tisíciletí odhalily, že současný trend k teplejším a vlhčím zimám a teplejším a sušším jarům i létům sarančatům svědčí a hrozba jejich přemnožení stoupá.

Šíří se i choroby hospodářských zvířat. Uprostřed žhavého léta roku 2006 se evropští chovatelé a veterináři zdaleka nepotili jen horkem. Studený pot jim vyvstával na čele při zprávách o "modrém jazyku". Virová choroba, označovaná také jako katarální horečka ovcí, postihla řadu farem v Nizozemsku, Belgii a Německu. V Evropě se tato africká choroba až doposud vyskytovala jen výjimečně a postihovala chovy ovcí na Kypru, v Portugalsku a Španělsku. Od roku 1998 byl "modrý jazyk" opakovaně zaznamenáván také na Balkánu a v Itálii. Výskyt katarální horečky ovcí v Nizozemsku, Belgii a Německu proto nejprve veterináři považovali za následek nečekaného "výletu" jihoevropských virů. Laboratorní analýzy však prokázaly, že se virus do těchto zemí zatoulal až ze subsaharské Afriky, nejspíš z Nigérie.

S "modrým jazykem" nejsou žerty. Při těžkém průběhu choroby je úmrtnost zvířat kolem 40 % a v některých případech se vyšplhá až na 70 - 90 %. Navíc nový virus vyvolává onemocnění nejen u ovcí ale i skotu.

Chikungunya

Vpádu chorob typických pro mnohem jižnější oblasti světa nejsou ušetřeni ani lidé. Například na sklonku léta roku 2007 onemocnělo zhruba dvě stě obyvatel dvou vesnic na východ od italské Boloně chorobou, kterou lékaři zprvu považovali za chřipku. Jeden pacient dokonce zemřel. Teprve důkladnější rozbory odhalily, že chorobu vyvolal virus Chikungunya přenášený komárem tygrovaným. Choroba i její přenašeč jsou domovem v Africe a Asii.

Poslední velká epidemie chikungunyi se přehnala ostrovy v Indickém oceánu na přelomu let 2005 a 2006. Odtud se rozšířila na indický subkontinent, který zůstával ušetřen větších epidemií už několik desetiletí. V Evropě se vyskytovalo onemocnění vyvolané tímto virem jen výjimečně. V drtivé většině případů šlo o turisty, kteří se nakazili během exotické dovolené. Několik pacientů s chikungunyou se tak objevilo i České republice. U Boloně došlo v létě 2007 k prvnímu přenosu nákazy na obyvatele Evropy od místních komárů.

Komár tygrovaný se v posledních desetiletích v Evropě rozšířil. Jeho výskyt byl zaznamenám nejen v Itálii, ale i ve Francii, Španělsku, na Balkánském poloostrově od Albánie až po Řecko. Dále v Belgii, Nizozemsku nebo ve Švýcarsku. Mohla by se stejně zabydlet v Evropě i chikungunya? To je těžké odhadovat. Například virus západonilské horečky přenášený ptáky se rozšířil z Afriky do Severní Ameriky, ale v Evropě nepředstavuje problém, přestože virus a jeho přenašeči v Evropě jsou.

Experti Světové zdravotnické organizace pochybují, že se podaří komára tygrovaného v Evropě vyhubit. To je vážná věc. Kromě velmi nepříjemné, ale jinak nijak zvlášť nebezpečné chikungunyi totiž přenáší i další virová onemocnění. Patří k nim krom jiného i horečka dengue, jejíž některé formy představují vážné nebezpečí především pro děti.

Místa, kam není komu co dopravovat

Prosincové setkání vrcholných politiků v dánské metropoli má hledat recept, jak problémům spojeným s globálním oteplováním zabránit. V úvodu citovaní klimatologové z Hadley Centre jsou přesvědčeni, že pokud se dohodne každoroční redukce emisí skleníkových plynů o 3 % a pokud účastnické země dohodu dodrží, máme šanci stlačit nárůst globálních teplot pod hranici 2 °C. Pak bychom se vyhnuli nejhoršímu, protože by globální oteplení nevyvolalo uvolňování dalších skleníkových plynů například z tajícího permafrostu tundry.

Mnozí odborníci jsou ale toho názoru, že bychom se měli připravit i na možnost, že globálnímu vzestupu teplot zabránit nedokážeme. Pak by mohly hrozící nedostatek potravin odvrátit včasné investice směřující přednostně do šlechtění odrůd odolných vůči horku a suchu. Další prostředky bychom měli investovat do výstavby nových závlahových systémů.

Lidstvo musí počítat i s rozsáhlými demografickými změnami. Dojde k masovému odlivu obyvatelstva z nejhůře postižených oblastí na místa. Stávající systém řešení potravinových krizí, který spoléhá na výrobu potravin v úrodnějších částech světa a jejich následnou dopravu do postižených oblastí, bude v nově nastalé situaci k ničemu.

AUTOR: Jaroslav Petr
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Autor je biolog


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist