Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Kodaň se utápí v půtkách. Ztlumit je má až Obama

18.12.2009  |  zdroj: HN  |  94× přečteno      vytisknout článek

Účastníci klimatického summitu mají poslední den na to, aby se dohodli

Na uzavření dohody o klimatu, která by přesáhla rámec pouhé nezávazné deklarace, už zbývají jen hodiny. Na summitu v dánské Kodani, který má skončit dnes, to ale nevypadá na hladkou debatu.

Střetávají se těžko slučitelné zájmy klíčových zemí. Proti sobě stojí hlavní znečišťovatelé, především USA, Rusko, Čína, Indie, Evropská unie. A vedle toho vedou simultánní válku zájmové bloky jednotlivých hráčů. Například vyspělý svět proti chudým sousedům.

Jde o velké peníze. Bohaté země nechtějí přihodit na boj s emisemi víc, než je nezbytné.

Stejně tak chudší svět. Třeba největší světový producent emisí Čína si najednou překvapivě rozumí s Indií, svým odvěkým rivalem. Společně artikulují zájmy rozvíjejících se zemí proti Západu.

Kdo ustoupí?

Naděje přesto včera oživly po gestu Spojených států. Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová totiž slíbila, že USA jsou připraveny podílet se na příspěvku 100 miliard dolarů ročně do roku 2020 pro chudé státy na boj proti klimatickým změnám. S částkou byly srozuměny i africké státy.

Odvrátí to neúspěch konference? Experti se zdráhají vyslovit jakýkoli odhad. Unaveným diskutérům v kodaňské hale Bella Center ale zněl návrh přinejmenším nadějně.

"Jsme venku z nejhoršího, teprve se ale seznamujeme s konturami amerických návrhů," řekl například Kim Carstensen, šéf klimatické iniciativy Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Američané ovšem podmiňují poskytnutí příspěvku několika podmínkami. Jednou z nich je mezinárodní kontrola exhalací. To však nemusí být po chuti Číně.

Peking by musel přestat odmítat měření emisí a zveřejňování jejich hodnot. Nikdo si netroufá odhadnout, kam v tomto směru sahá vůle Pekingu k ústupkům.

Optimisté tak vzhlížejí k příletu amerického prezidenta. Povzbudivé gesto ministryně Clintonové si vykládají jako příslib, že prezident Barack Obama nechce zklamat očekávání, která si s ním valná část světa spojuje.

Diskutovat se bude určitě o podmínkách Washingtonu. Pro poskytnutí svého příspěvku žádá - vedle požadavku, aby rozvíjející se země umožnily mezinárodní kontrolu svých exhalací - především uzavření silné dohody o snižování emisí skleníkových plynů.

Nabídněte víc

Oponenti ale namítají, že v tomto ohledu právě Washington slíbil hodně málo. Spojené státy sice slibují příspěvek do 100miliardového mezinárodního fondu, v jiných ohledech ale přijíždějí na summit s prázdnýma rukama.

Prezident Barack Obama do Kodaně podle agentury AP přiváží příslib do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 17 procent. Jenže: podstatné je, že závazek vychází ze srovnání s rokem 2005.

Do roku 2030 by snížení mělo sice narůst na 41 procent a do roku 2050 pak na 83 procent, opět ve srovnání s rokem 2005. To je ale málo.

O celé míle před Spojenými státy jsou země Evropské unie. Ta se zavázala, že ve srovnání s rokem 1990 sníží do roku 2020 objem emisí o 20 procent. Americký závazek za stejné období představuje pouze čtyřprocentní snížení. EU by navíc byla ochotna k poklesu až o třicet procent, pokud závazek přijmou i další země.

Je zjevné, že pro úspěch konference by musely Spojené státy nabídnout mnohem víc, než jsou v této chvíli ochotny. Současně platí, že bez USA nemá jakákoli úmluva valný význam. To potvrdil případ Kjótského protokolu, ke kterému Američané nepřistoupili.

Zákopová strategie

Tentokrát jsou ale očekávání vyšší. "Nabídka z USA je příliš skromná," prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

Nejsou to ovšem jen zcela odlišné pozice jednotlivých zemí, co brzdí debatu. Zpochybňován je samotný jednací řád konference. Program se co chvíli zadrhává. Nezdá se, že by summit byl dobře šlapajícím diplomatickým soukolím. Spíš se co chvíli hlásila nějaká obstrukce.

Na svou funkci rezignovala kritizovaná předsedkyně konference Connie Hedegaardová, nahradil ji dánský premiér Lars Lökke Rasmussen. S Hedegaardovou nebyli spokojeni především Afričané, protože prý při jednáních dávala přednost zájmům vyspělých zemí.

Vše se podřizuje kolektivní strategii. Africké státy zkraje týdne dokonce zmrazily zbytek zemí, když na pár hodin opustily jednací sál.


Summit v datech

Summit OSN o změnách klimatu probíhá od 7. do 18. prosince 2009 v kodaňském konferenčním centru Bella Center.

Na konferenci byli pozváni lídři 191 zemí. Summitu předsedá premiér hostitelské země Lars Lökke Rasmussen.

Celkem se summitu se všemi doprovodnými akcemi účastní okolo 15 tisíc hostů.

Zkratka COP15, která se pro označení této akce používá, znamená, že jde o 15. setkání signatářů Rámcové konvence OSN o změnách klimatu, která byla uzavřena v roce 1992 v Riu de Janeiro.

Cílem summitu je uzavřít novou dohodu o boji se změnami klimatu. Ta by v souladu s takzvanou cestovní mapou z Bali nahradila Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012.


MEZITITULEK: Postoje a závazky hlavních hráčů na klimatickém summitu

Evropská unie -20 %

Už dříve se zavázala k tomu, že ve srovnání s rokem 1990 sníží do roku 2020 objem emisí o 20 procent. Byla by ochotna k poklesu až o 30 procent, pokud srovnatelný závazek přijmou i ostatní rozvinuté země.

USA -17 %

Prezident Barack Obama do Kodaně podle agentury AP přiváží příslib do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 17?% - ale ve srovnání s rokem 2005. To hodnotu závazku značně snižuje. Do roku 2030 by snížení mělo činit 41 procent a do roku 2050 pak 83 procent.

MEZITITULEK: Rusko -25 %

Je připraveno snížit do roku 2020 ve srovnání s rokem 1990 emise až o 25 procent, pokud ostatní průmyslové země udělají to samé. Původně uvádělo, že je ochotno k poklesu o deset až 15 procent ve srovnání s rokem 1990.

Čína -40 %

Peking oznámil, že do roku 2020 hodlá zredukovat své exhalace oxidu uhličitého na jednu jednotku HDP o 40 až 45 % proti roku 2005. Vzhledem k očekávanému růstu čínské ekonomiky se exhalace budou ve skutečnosti zřejmě dále zvyšovat.

Indie -20 %

Plánuje do roku 2020 snížit exhalace z výroby o 20 až 25 procent proti roku 2005.

Japonsko -25 %

Je připraveno snížit do roku 2020 emise o 25 procent v porovnání s rokem 1990, pokud průmyslové země učiní podobný závazek. Není však jasné, jak by země cíle dosáhla..

Indonésie -26 %

Prohlásila, že sníží do roku 2020 emise o 26 procent ve srovnání se současným trendem. Pokud získá zatím nespecifikovanou částku, mluví o zmenšení objemu zplodin až o 41 procent.

Brazílie -36 %

Do roku 2020 by dobrovolně snížila emise o 36 až 39 procent, a to do značné míry zpomalením kácení amazonských pralesů.


100 miliard dolarů

ročně by měl být příspěvek bohatých států chudým na boj proti zvyšování škodlivých emisí a proti oteplování planety. Příspěvek by měl být vyplácen do roku 2020, jeho výše je kompromisem. Chudé a rozvíjející se státy požadovaly více peněz. K závazku se již vyjádřily kladně Spojené státy.


Kodaňský klimatický summit OSN v nejčastějších otázkách a odpovědích

Co je globální oteplování?

Pod pojmem globální oteplování se obecně rozumí nárůst teploty Země v důsledku zvyšování koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a přirozené variability klimatu. Podle údajů OSN se průměrná teplota za posledních 100 let zvedla o 0,74 stupně Celsia.

Jaké může mít důsledky?

K často zmiňovaným následkům globálního oteplování patří tání ledovců a růst hladiny oceánů, který může ohrozit nízko položené přímořské oblasti. Dále je mu připisován častější výskyt extrémních povětrnostních jevů, jako jsou záplavy, velká vedra nebo hurikány. Někteří vědci také varují před možností většího rozšíření malárie a dalších chorob.

Co oteplování způsobuje?

Většina vědců vidí přímou souvislost mezi zvyšováním teploty a lidskou činností. Podle nich lidstvo využíváním fosilních paliv produkuje přílišné množství skleníkových plynů, které přispívají k ohřívání atmosféry. Teorie má i své odpůrce. Podle nich zatím není vztah mezi oteplováním a lidskou činností jasně prokázaný.

Co je to skleníkový efekt?

Skleníkový efekt je důsledkem schopnosti atmosféry propouštět sluneční záření a zároveň zadržovat teplo odražené od zemského povrchu. Jde o jev, jenž je za normálních okolností přínosný, bez něj by teplota na naší planetě klesla asi na minus 18 stupňů Celsia. Někteří vědci se však obávají, že lidstvo zvýšenou produkcí skleníkových plynů tento efekt nežádoucím způsobem stupňuje.

Jaké jsou skleníkové plyny?

Nejrozšířenějším skleníkovým plynem produkovaným v souvislosti s lidskou činností je oxid uhličitý. Spolu s vodními parami je zodpovědný za největší část skleníkového efektu. Kromě oxidu uhličitého jsou do kategorie skleníkových plynů řazeny také ozon, metan, oxid dusný a halogenované uhlovodíky.

Co je uhlíková daň?

Ekonomický nástroj k omezení emisí, který finančně zatěžuje všechny produkty, obsahující sloučeniny uhlíku. Podle řady ekonomů je uhlíková daň nejspravedlivější cestou ke snižování exhalací.

Co jsou emisní povolenky?

Nástroj k redukci emisí skleníkových plynů. Emisní práva se stávají komoditou volně obchodovanou na trhu.


Kodaňské výroky a bonmoty

Jsme připraveni spolupracovat na shromáždění 100 miliard dolarů ročně pro potřeby rozvíjejících se zemí v souvislosti s klimatickými změnami.

Hillary Clintonová
ministryně zahraničí

Musím upřímně prohlásit, že nabídka Spojených států omezit emise o čtyři procenta oproti roku 1990 není příliš ambiciózní.

Angela Merkelová
německá kancléřka

Období let 2000 až 2009 bylo velmi pravděpodobně nejteplejším od roku 1850, kdy se začalo se systematickým registrováním údajů.

Michel Jarraud
generální tajemník Světové meteorologické organizace (WMO)

Svět potřebuje místo, kde se setkáváme s lidmi, které v zásadě nemáme rádi.

Lars Lökke Rasmussen
dánský premiér (k účasti uzbeckého či íránského prezidenta)

Jsme ohrožení ve své fyzické existenci, pobřeží mizí v důsledku eroze, stejně jako kdysi rozsáhlé jezero Čad.

Abdoulaye Wade
senegalský prezident

Jednou budeme vzpomínat na Kodaň jako na místo, kde jsme nalezli lék na hrozící krizi, nebo jako na místo zmatení a chaosu.

Kim Carstensen
šéf klimatické iniciativy Světového fondu na ochranu přírody (WWF)

Považte jen, jak bohatý Sever pomáhal bohatým bankám. Zapomněl jsem to číslo, ale bylo astronomické.

Hugo Chávez
venezuelský prezident

Zbývá nám už málo času, doufám že v této vymezené době se stane něco, co pomůže odblokovat zatuhlá jednání.

Rádžendra Pačaurí
Mezivládní panel pro klimatické změny

AUTOR: Jiří Sládek
AUTOR-WEB: www.ihned.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist