Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Les a jeho funkce v otázkách změny klimatu

06.10.2011  |  173× přečteno      vytisknout článek

lesOchrana lesů a udržitelné lesní hospodářství získaly celosvětový význam od chvíle, kdy byly na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v roce 1992 přijaty "zásady ochrany lesů z Ria"

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) uznává význam lesů pro globální rovnováhu emisí skleníkových plynů (GHG) a Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)[2] se v rámci rozšířeného pracovního programu zabývá otázkou biologické rozmanitosti. Rovněž Úmluva OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) uznává význam lesů pro dosažení cílů stanovených v rámci této úmluvy.

Celosvětová poptávka po půdě, dřevařských výrobcích a energii v minulosti měla za následek, že velká část původních lesů naší planety byla odlesněna převážně ve 20. století. V dnešní době lesy zaujímají méně než 30 % plochy Země a tato plocha se neustále zmenšuje[3]. Odlesňování, k němuž v současné době nadále dochází především v rozvojových zemích, a jiné související změny ve využívání půdy jsou stále ještě zdrojem 12-15 % celosvětových emisí CO2[4].

Lesy kdysi pokrývaly převážnou část Evropy. V době, kdy se lidé začali usazovat, začali zároveň po dobu několika tisíciletí nepřetržitým a trvalým způsobem působit na lesní plochu a složení lesů[5]. Převážná část lesů v EU se nyní skládá z polopřírodních lesních porostů a výsadby původních nebo zavedených druhů.

V EU se v současnosti nachází 5 % celosvětové lesní plochy a její lesy se v průběhu uplynulých 60 let neustále rozšiřují, v poslední době ovšem poněkud pomalejším tempem. Lesy v EU nyní zaujímají plochu o rozloze 155 milionů ha a rozloha jiných zalesněných ploch činí 21 milionů ha, a společně tak tvoří 42 % rozlohy půdy v EU[6]. Většina lesů v EU, včetně těch, v nichž se soustavně hospodaří, se rozrostla také, pokud jde o objem dřeva a schopnost ukládat uhlík a tím se účinně podílela na odstraňování CO2 z atmosféry.

Po celá tisíciletí se lesy vyvíjely a procházely přirozenými klimatickými změnami. Vzhledem k tomu, že se klima měnilo pomalu a přirozené prostředí přinášelo jen nepatrné překážky, mohly se druhy a společenství snadněji přizpůsobovat a vyvíjet[7]. Cílem většiny opatření v oblasti lesního hospodářství je podporovat vývoj lesů, které jsou dobře přizpůsobeny místním podmínkám růstu. Přirozená přizpůsobivost ekosystémů však již není schopna držet krok s rychlou změnou klimatu vyvolanou člověkem. Teplota na Zemi se ještě nikdy v minulosti nezvyšovala takovou rychlostí. Fragmentace krajiny, mnohdy zjednodušená druhová skladba a struktura lesů a zatížení, jako např. odumírání lesů, nové druhy škůdců a bouřky, nezřídka představují velkou překážku pro samostatné přizpůsobování lesů. Proto bude člověk muset výrazněji zasahovat do výběru druhů a technologií potřebných pro lesní hospodářství, aby se zachovaly životaschopné lesní plochy a aby byly trvale zajištěny funkce lesa. V některých regionech mohou ve střednědobém horizontu panovat příznivější podmínky pro růst lesů.

V průběhu minulého století se průměrné teploty v Evropě zvýšily o téměř 1° C[8] a očekává se jejich další nárůst; podle nejoptimističtějších prognóz se teplota do roku 2100 zvýší o 2° C. Změna tohoto rozsahu odpovídá rozdílu mezi ideálním teplotním průměrem pro tak rozdílné typy lesů jako jsou lesy smrkové a březové nebo březové a dubové. V důsledku toho přestanou být celé regiony vhodné pro určité typy lesů a zároveň dojde k přesunu v rozšíření přirozených druhů a ke změnám v růstu u existujícího porostu. Je rovněž možné, že budou daleko častější[9] extrémní výkyvy počasí (bouřky, lesní požáry, období sucha a horka) a/nebo tyto jevy budou mít dramatičtější průběh.

I kdyby nedocházelo ke změně klimatu, funkce lesa byly odjakživa vystaveny negativnímu působení nejrůznějších přírodních rizik. Tato rizika se v důsledku změny klimatu zpravidla prohlubují, nelze však přesně vyčíslit, do jaké míry dopady vyplývají ze změny klimatu ve srovnání s historickým vývojem. Proto se dopady endemických změn a změny klimatu na funkce lesa posuzují jako celek.

Prognózy týkající se střednědobých čistých dopadů změny klimatu na populace druhů v evropských lesích jsou celkově složité[10].

Na severozápadě Evropy, kde zásoby vody zpravidla nejsou tak omezené, by kombinace rostoucích úrovní oxidu uhličitého v atmosféře, delšího vegetačního období a zvýšené dostupnosti živin v důsledku atmosférické depozice a intenzivnější mineralizace půdy mohla podpořit míru růstu lesů.

Na jihu Evropy, který se vyznačuje spíše nedostatkem vody, mohou častější letní období sucha snížit produktivitu a odolnost lesů. Po obdobích sucha a horka během uplynulých desetiletí byl v zemích Středomoří zaznamenán úbytek lesů, který se vyznačuje odumíráním lesů, a to zejména u několika druhů borovice a dubu[11] - jde o symptomy, jež se zpravidla vyskytují v sušších a teplejších klimatických podmínkách[12] a často v souvislosti s biotickými faktory (napadení škodlivým hmyzem a chorobami).

Dlouhodobější prognózy nejsou příliš jisté a jsou nezřídka závislé na odolnosti daných typů a druhů lesů v zimních a letních měsících. Ztráta alpínského stanoviště, které v nižších polohách představuje vhodné prostředí pro borovici limba, by například byla 2,4krát vyšší než zisk, jehož by se dosáhlo přemístěním tohoto druhu do vyšších poloh[13].

Změna klimatu zřejmě rovněž[14]:

  • zvýší rozsah škod způsobených domácími lesními patogeny a škůdci;
  • přinese nové exotické škodlivé organismy zavedené člověkem nebo rozšířené v důsledku přirozené migrace;
  • změní populační dynamiku.

Ve svých závěrech k nedávné bílé knize Komise nazvané "Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci" Rada zdůraznila potřebu zapracovat otázku přizpůsobení do všech příslušných politik tím, že se mimo jiné zlepší odolnost lesů. Dále mají být lépe posuzovány dopady změny klimatu na všechna příslušná odvětví a rovněž byla uznána úloha udržitelného lesního hospodářství při snižování citlivosti lesů na změnu klimatu.

V závěrech Rady byla také vzata na vědomí zpráva Mezinárodní unie lesnických výzkumných organizací z roku 2009[15], v níž se uvádí: "Změna klimatu již padesát let ovlivňuje lesní ekosystémy a v budoucnu se její účinky budou ještě zvyšovat. Jestliže nedojde k výraznému snížení současných emisí CO2, je vážně ohrožena schopnost lesů regulovat výskyt uhlíku. V takovém případě se do atmosféry budou uvolňovat obrovská množství uhlíku a tím se prohloubí změna klimatu."

Kombinované účinky změny klimatu na lesy, včetně přeskupení podmínek životního prostředí, odumírání lesů, bouří a požárů, se budou projevovat po celé Evropě, ale jejich intenzita bude různá. Budou mít dopady na sociálně-ekonomické a ekologické funkce lesa. Problémy, jež jsou dnes spojovány pouze s určitými regiony, pravděpodobně přesáhnou své tradiční hranice, jak je tomu již nyní v případě požárů a bouří. V souvislosti s touto rostoucí celoevropskou dimenzí[16] vyvstává otázka, co může EU učinit, aby lesy mohly i nadále plnit veškeré své funkce.

Ve všech členských státech EU platí vnitrostátní (a v některých případech regionální) právní předpisy pro lesní hospodářství, z nichž některé jsou zaměřené přímo na lesy a jiné se týkají částí jiných předpisů vztahujících se na lesnictví.

V různých zemích a regionech EU jsou běžné tyto nástroje:

  • národní lesnické programy;
  • provozní normy pro lesnictví;
  • inkluzivní a systematické národní soupisy lesů členských států (NFI);
  • katastrální systémy, které jsou významným nástrojem rozvoje sociálních a hospodářských funkcí lesa a omezují nezákonnou přeměnu lesů;
  • mapování funkcí lesa s odpovídajícím územním plánováním a plánováním na regionální úrovni;
  • požadavky lesního hospodářství, včetně plánů hospodaření a v některých případech včetně specifických povinností stanovených pro hospodaření, pokud jde o určité funkce lesa;
  • požadavky na produkci a využívání množitelského materiálu;
  • vnitrostátní akční plány v rámci úmluv CBD nebo UNCCD;
  • režimy podpor pro soukromé vlastníky lesů a jejich sdružení;
  • zákonná ustanovení a pobídky na snížení fragmentace vlastnických vztahů, v některých případech doprovázené pobídkami pro spolupráci mezi vlastníky lesů;
  • režimy udělování licencí, na jejichž základě těžba dřeva podléhá schvalování příslušnými orgány;
  • omezení vztahující se na přeměnu lesní půdy na jiné účely použití.

V některých případech jsou výše uvedené nástroje závazné, v jiných dobrovolné.

Film: Lesy a klimatická změna: Optimální řešení (film FAO a Úřadu pro lesní hospodářství Velké Británie).

http://www.mezistromy.cz/cz/videogalerie

[1]               Zpráva UNCED (Rio de Janeiro, 1992), příloha III, 2b.

[2]               www.cbd.int

[3]               Globální míra odlesňování činí přibližně 13 milionů ha ročně, aktuální údaje viz: http://www.fao.org/DOCREP/008/a0400e/a0400e00.htm.

[4]               G. R. van der Werf et al: CO2 emissions from forest loss, Nature Geoscience (2), 2009.

[5]               Falinski, J.-B.; Mortier, F., Revue foresti`ere française XLVIII, 1996.

[6]               TBFRA 2000 - http://www.unece.org/timber/fra/welcome.htm

[7]               Také přírodní jevy, jako např. doby ledové, nezřídka způsobovaly náhlé změny ve výskytu a rozšíření druhů.

[8]               4. zpráva o aktuální situaci IPCC, pracovní skupina 1 www.ipcc.ch

[10]             Zpráva EEA č. 4/2008 / SEK(2009) 387.

[11]             Colinas, C.; De Dios, V.; Fischer, Ch.: svazek 33, c. 1, 01/2007.

[12]             Gonzales, C (2008): Analysis of the oak decline in Spain "la seca". Thesis, SLU Uppsala.

[13]             Casalegno, S. et al., 2010 Forest Ecology and Management (v tisku).

[14]             BOKU, EFI, IAFS, INRA (2008): Impacts of Climate Change on European forests and options for adaptation.

[15]             "Making forests fit for Climate Change, a global view of climate-change impacts on forests and people and options for adaptation", 2009.

[16]             Winkel, G. et al (2009): http://ec.europa.eu/environment/forests/pdf/ifp_ecologic_report.pdf


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist