Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Vývoj biotechnologií na novohradském zámku matematika a přírodovědce Jiřího F. A. von Buquoye

21.07.2006  |  141× přečteno      vytisknout článek

Případové studie

Název projektu: Dobudování vědeckotechnického parku v Nových Hradech

Příjemce dotace: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Budova Technologického inkubátoru, součásti Vědeckotechnického parku Jihočeské univerzity v Nových Hradech, byla postavena z prostředků projektu Phare. Posláním stávajícího projektu je tuto budovu plně vybavit tak, aby zde biotechnologické, biochemické a molekulárně-biologické firmy mohly realizovat své nápady s minimálním množstvím investic a vložených prostředků. A není bez zajímavosti, že inkubátor stojí v areálu zámku rodu Buquoyů z přelomu 18. a 19. století, jehož prvním majitelem byl Jiří František August von Buquoy, matematik, přírodovědec, technik a filozof, který mj. vytvořil technologii hyalitového skla a zkonstruoval parní stroj. Snad právě genius loci, který tato osobnost Novým Hradům vtiskla, přivedl v roce 2001 na zámek skupinu vědců se zájmem o biologii v její nejexaktnější formě - teoreticky i experimentálně, ale zároveň i o technologie, které se z takových výzkumů odvíjejí.

MOTIVY PROJEKTU

Transfer technologií z akademické sféry do praxe není v Česku tak řídkým jevem, jak by se mohlo zdát z poplašných článků v tisku. Děje se však v disciplínách, u nichž jsou nízké náklady na vstupu, jako je například vývoj software. Vývoj investičně náročnějších produktů ovšem naráží na absenci zdrojů rizikového kapitálu, tedy soukromých peněz, které investoři dávají do projektů, jimž věří a které pak sami pomáhají řídit a rozvíjet. Tím je omezeno spektrum disciplín, v nichž mohou studenti a výzkumníci realizovat své nápady. Základní ideou Centra biologických technologií je tedy snížit pro biotechnologické a podobně zaměřené firmy tuto bariéru - už proto, že v Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity, stejně jako v ústavech Akademie věd ČR, mj. Systémové biologie a ekologie, Mikrobiologickém a Molekulární biologie rostlin, vzniká řada nápadů s vysokým potenciálem aplikace v praxi.

CÍLE PROJEKTU

Cílem projektu je umožnit přenos technologií z akademické sféry do praxe tak, aby to bylo ku prospěchu jak zainteresovaných akademických institucí, tak vznikajících firem.

Proces přenosu technologie ze sféry výzkumu do praxe totiž v českém právním systému není vůbec jednoduchý. Naše zákony fakticky znemožňují, aby byl poznatek z projektu nebo programu financovaného v rámci základního výzkumu prodán jednomu konkrétnímu výrobci - musí být prodán všem zájemcům za stejných podmínek, jimiž se rozumí za režijní cenu. To v podstatě vylučuje využití takového poznatku na trhu. Naproti tomu zákoník práce umožňuje komukoliv provádět vědeckou činnost, aniž by to musel oznámit svému zaměstnavateli. Nikde však není definováno, co se rozumí vědeckou činností - podle další právní normy jí může být i průmyslový výzkum.

Tento stav neprospívá ani univerzitám, ani firmám. Jihočeská univerzita a její Ústav fyzikální biologie má tento problém upraven alespoň vnitřními předpisy. Každá spolupráce univerzity a firem bude ošetřena inkubačním projektem, v němž jsou mimo jiné určena i práva duševního vlastnictví nebo spoluvlastnictví univerzity. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci univerzity vykonávají vědeckou činnost v rámci svého hlavního zaměstnání, často dokonce jako nejvýznamnější součást náplně práce, je vyjednávací pozice univerzity při hájení těchto práv poměrně slabá. O to významnější je spolupráce v podobě, kterou představují služby technologického inkubátoru.

CÍLOVÁ SKUPINA PROJEKTU

Projekt je určen na jedné straně akademickým pracovníkům, kteří mají prakticky využitelné nápady, a na druhé straně začínajícím nebo i déle etablovaným firmám z příslušného oboru, které chtějí rozvinout moderní technologie.

PARTNEŘI PROJEKTU

Přirozeným partnerem projektu je majitel objektu, v němž je inkubátor umístěn - Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd České republiky.

Významně přispěl také Jihočeský kraj, který projekt spolufinancuje jako součást širšího regionálního projektu "Technologický mikroregion Třeboňsko-Novohradsko". V jeho rámci jsou našimi partnery také celá řada firem a institucí a obě města - Třeboň a Nové Hrady.

PŘEDCHOZÍ ZKUŠENOSTI Z VYUŽÍVÁNÍ FONDŮ EU

Současný projekt podpořený z Operačního programu Průmysl a Podnikání navazuje na projekt financovaný ze zdrojů Phare CBC, který umožnil postavit budovu, v níž se technologický inkubátor nachází. Jihočeská univerzita však realizovala i několik menších projektů Phare, dále několik projektů programu Interreg IIIA, tři projekty v rámci OP Rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ) a jeden JPD (ne u všech jsme vlastními příjemci dotace).

Obecně lze říci, že každý program je úplně jiný. Projekty v rámci Phare pro nás byly jednodušší i proto, že jsme při jejich přípravě i realizaci měli mnohem větší podporu z Centra pro regionální rozvoj a Regionální rozvojové agentury. Projekty OPRLZ jsou administrativně velmi náročné, a pokud mohu srovnat s ostatními programy, tak nejspíš zbytečně. Ani projekty Interreg IIIA a OPPP nejsou snadné, ale jejich administrativní nároky jsou pochopitelné a lze je bez problémů dodržet.

FAKTORY ÚSPĚCHU A KRITICKÁ MÍSTA

Jaké faktory vedly k úspěchu naší žádosti? Jelikož nejsem hodnotitelem, mohu jen spekulovat: Snad jsme byli schopni prokázat určitou zkušenost s přenosem technologií do praxe i to, že jsme na této cestě už udělali určité praktické kroky, konkrétně stavbu budovy technologického inkubátoru z prostředků Phare. Problematiku jsme také delší dobu konzultovali doma i v zahraničí, a pak se snažili najít model platný pro české prostředí. Nakonec jsme dospěli k modelu podobnému jako v Rakousku, k němuž ovšem v poslední době inklinují i v Severní Americe: Totiž že univerzita (nebo v našich podmínkách AVČR) se nemá snažit mít rozhodující podíl na výsledku. Hlavním důvodem je, že rozhodování univerzit je těžkopádné a jejich směřování jiné, než jaké je požadováno od komerčních firem. Nastavování systému trvalo poměrně dlouho, ale nyní konečně máme pocit, že víme, jak se chovat.

Pokud jde o dosavadní zkušenosti, lze z nich s jistotou zobecnit pouze tři věci:

a)Každý projekt je úplně jiný - někdy jsou problémy s investory, někdy s autory projektu, málokdy s technickou realizací.

b)Lidé z akademické sféry na toto působiště často žehrají, ale bojí se odchodu do nejistoty.

c) Nikdo z těch, kteří se k nám hlásí, neumí prodávat. A toto tvrzení platí i přesto, že náš inkubátor spolupracuje i s firmami, které realizovaly zakázky za stovky milionů.


Pokud jde o největší radost z dosavadní práce na projektu, těžko něco vybrat - velmi příjemné je, že synergické efekty, které jsme si naplánovali, se skutečně projevují. Akademické týmy se naučily přemýšlet o tom, který z jejich výsledků by se dal uplatnit na trhu. A firmy využívají služeb centra transferu technologií k přípravě vlastních projektů (projektové oddělení) i k administrativě (pracoviště v účtárně).

Starosti zatím naštěstí nemusíme dělit na menší a větší - prošli jsme úspěšně hodnocením první etapy projektu, takže převládá optimismus.

Financování projektu

Projekt je podpořen z programu Prosperita v rámci OP Průmysl a podnikání.

Celkové náklady projektu:

22 230 089 Kč

Uznatelné náklady:

22 230 089 Kč

z toho ze zdrojů EU:

12 504 00 Kč

ze státního rozpočtu:

4 168 000 Kč

AUTOR: Dalibor Štys
Jihočeská univerzita České Budějovice

Zdroj: Dotační věstník HN


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist