Geneticky upravené topoly zázračně likvidují toxické znečištění
Sharon Doty z University of Washington s početným týmem kolegů úspěšně geneticky upravili hybridní topoly. Badatelé pracovali s velmi životaschopnými kříženci osiky (Populus tremula) a topolu bílého (Populus alba), kterým se říká topol šedý (Populus x canescens).
Vznikají spontánně v přírodě i záměrným křížením, vzhledově jsou tak zhruba mezi rodiči, což u kříženců zdaleka neplatí vždycky, ale u topolu šedého zrovna ano. Pokud jde o růst, v tom jsou daleko topolí hybridi úspěšnější než rodičovské druhy a dosahují větší výšky, většího průměru kmene, mají rozsáhlejší kořenový systém, rychleji rostou.
Topoly šedé mimo jiné dovedou vycucávat z vody, ale v některých případech i ze vzduchu běžné uhlovodíky lidského původu, jako trichloroetylen, vinylchlorid, tetrachlormetan, benzen nebo chloroform. Kupříkladu trichloretylen je běžně užívané odmašťovadlo, které se hodně často dostane do podzemní vody. Topoly pomocí zručného enzymu cytochromu P450 2E1, hemoproteinu obsahujícího v hemech atomy chromu a fosforu, trichloretylen rozloží na neškodnou sůl, vodu a oxid uhličitý.
Transgenní topoly dělají přesně to samé, ale rychleji. Cytochrom P450 2E1 je od pohledu evolučně stará záležitost a tentýž enzym funguje i u zvířat včetně člověka. V detailech se ale pochopitelně liší a právě toho se dá lstivě využít. Doty s kolegy nahradili topolí cytochromy P450 2E1 stejným genem s mírně odlišnou sekvencí, který pochází od králíků, jimž výrazně pracuje v játrech.
Výsledky jsou naprosto oslnivé. Malé transgenní stromky, zatím pěstované v hydroponii, vysají z vody celých 91 procent rozpuštěného trichloretylenu, srovnatelné obyčejné topoly šedé naproti tomu jen 3 procenta. Upravené topoly metabolizují trichloretylén stokrát rychleji. Topoly se díky genetické manipulaci zlepšily i v odstraňování ve vodě rozpuštěného chloroformu, tetrachlormetanu a vinylchloridu a také v lapání plynného trichloretylenu a benzenu.
Autor: Stanislav Mihulka
Zdroj: www.inovace.cz