Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Méně chemie, víc kukuřice, chválí u Karlštejna genetiku

25.08.2008  |  zdroj: Podniky a trhy  |  165× přečteno      vytisknout článek

Méně chemie, víc kukuřice, chválí u Karlštejna genetiku Ve Francii ničili aktivisté Greenpeace farmářům pole s geneticky modifikovanou kukuřicí. "Cestou pro Evropu je ekozemědělství, a ne rozšiřování mutovaných plodin," - hlásala donedávna i Evropská komise.

Jenže svět už je trochu jinde. Nedávná potravinová krize přiměla i vrcholné světové státníky uznat, že takzvané GM plodiny mají budoucnost. Koneckonců Spojené státy, jejich největší producent, na ně sázejí už spoustu let.

A právě za mořem, v Illinois, čerpal inspiraci i Štepán Čížek. Letos už agronom družstva ZD Mořina rozšířil plochy GM kukuřice na pět set hektarů - z pouhých pěti na zkoušku v roce 2005.

"Výnosy jsou vyšší o pětinu. A na hektaru ještě ušetřím skoro 1500 korun za chemii proti škůdcům, kterou nemusím používat," vypočítává Čížek přednosti své kukuřice oproti té běžné.

Zavíječ nemá šanci

Mezi Prahou a Karlštejnem, kde družstvo hospodaří, přitom zatím žádní ekologičtí aktivisté neřádí. "Máme povinnost vždy ohlásit ministerstvu zemědělství i sousedním sedlákům, kde GM kukuřici sejeme. Nikdo si nestěžuje," říká agronom.

Co je vlastně ta "mutovaná", či zcela přesně takzvaná Bt kukuřice zač?

Čížek to vysvětluje rovnou na poli. Nejprve se zastaví na okraji, kde je pás běžné odrůdy kukuřice. "Vidíte tuhle dírku? Ta je od housenky malého motýlka zavíječe. Housenka jednak prožírá stvol, který se pak zlomí. A také zanáší do kukuřice jedovaté toxiny," vysvětluje.

Kus dál je pak porost GM kukuřice, na pohled vyšší, zdravější. V nich zavíječ neškodí, a přitom rostliny proti němu nejsou ošetřeny žádnými přípravky.

Úpravy téměř na přání

Vědci totiž změnili v kukuřici jeden jediný gen - a tím získala odolnost právě proti tomuto škůdci.

Biotechnologové už umějí změnit nejrůznější vlastnosti plodin zásahem do jejich genů. Třeba rýži tak obohatili o vitamíny, jiné obilniny zase lépe snášejí sucho nebo odolávají dalším škůdcům.

I Čížek by uvítal, kdyby Česko povolilo další GM plodiny. Z jihu Evropy totiž už zamířil do našich krajů například malý, ale velmi žravý brouk bázlivec, který si také oblíbil kukuřici.

Ekonomickou nevýhodou GM plodin je fakt, že jejich osivo je až o čtvrtinu dražší než u normálních plodin.

V Evropě je nejznámějším dodavatelem GM osiva americký biotechnologický gigant Monsanto.

Podle Čížka se ovšem dražší osivo bohatě zaplatí vyššími výnosy a úsporami za chemii. Hlavní přínos biotechnologicky upravených plodin ale vidí jinde.

Družstvo pěstuje GM kukuřici hlavně jako krmivo pro dojnice. A agronom tvrdí, že právě díky tomu mají mléko kvalitnější.

"Jakmile nejsou v krmivu toxiny, jež se tam jinak zavlečou hlavně kvůli škůdcům, odrazí s to samozřejmě v lepším zdraví zvířat. A následně i v jejich produkci," říká Čížek. Přesné důkazy z vlastního provozu pro to ovšem družstvo zatím nemá.

Jsou nebezpečné?

Zásadní výtka, kterou jak ekologové, ale i spousta ostatních Evropanů vůči GM plodinám má, je jejich "škodlivost". Neví se prý, jak mohou působit při konzumaci na zvířata i lidi, a mohou kvůli nim údajně zmutovat i jiné plodiny, když se s GM rostlinami dostanou do kontaktu.

Čížek ovšem nemá pocit, že je třeba nějak GM plodiny hájit. "Veškeré dosavadní průzkumy přece neprokázaly u genově upravených plodin nic, co by lidem nebo přírodě škodilo. My se řídíme rozumem, ne emocemi," zdůrazňuje.

Studie, že by GM plodiny byly nebezpečné, skutečně zatím neexistuje.

V USA se pěstují GM plodiny zhruba na 60 milionech hektarů. V celém světě pak loni na ploše 114 milionů hektarů, což byl meziroční nárůst o 12 procent. Pro srovnání - veškeré zemědělské půdy v Česku nejsou ani čtyři miliony hektarů.

"Kvůli globálnímu růstu cen potravin získávají biotechnologické plodiny takový význam jako nikdy předtím," prohlásil nedávno například Clive James, šéf společnosti ISAAA, jež sleduje problematiku GM plodin na celém světě.

Evropská komise se sice stále staví k GM rostlinám odmítavě, ale rozhodnutí nechává na členských státech. Letos bude Česko zřejmě už po Španělsku druhým největším pěstitelem GM plodin v Evropské unii, s výměrou kolem deseti tisíc hektarů.

Česká cesta

Jakou cestou se tedy tuzemsko vydá? Rozvojem GM plodin, jako v mnoha zemích Severní i Jižní Ameriky, jižní Asie a Afriky? Nebo spíš podporou ekozemědělství, jako třeba Rakousko nebo Německo?

Zatím se zdá, že země volí svoji vlastní cestu - totiž podporu ekozemědělství při toleranci GM plodin.

"Oba způsoby musí existovat vedle sebe, oba mají své opodstatnění. V biotechnologiích nám přitom už Spojené státy hodně utíkají," říká prezident Agrární komory Jan Veleba.

Obdobný, i když ne tak jasný názor má i Jiří Urban, letos čerstvě jmenovaný náměstek ministra zemědělství pro životní prostředí a výzkum. Urban byl přitom v minulosti šéfem Svazu ekologických zemědělců Pro-bio, jenž pěstitele GM plodin tvrdě kritizoval.

"Osobně dávám přednost spíš ekofarmářům. Ale v Česku není veřejnost tak kritická k modifikovaným plodinám, jako leckde v západní Evropě. A také řada zemědělců je chce pěstovat. Proto jsem pro souběžný rozvoj ekofarem i GM plodin," vysvětluje Urban.

Chce ovšem pracovat na tom, aby pravidla pro pěstitele GM rostlin byla přísnější než dosud. "Například podle dánského vzoru. Tam musí pěstitelé GM plodin dodržovat větší ochranná pásma kolem GM plodin, aby se jejich pyl nemohl přenést na pole sousedních ekofarem," upozorňuje.

Je otázkou, zda se přísnější omezení prosadí. Mořinský agronom Čížek by chtěl naopak ochranná pásma, daná dnes vyhláškou, ještě zmenšit.

"GM plodiny nejdou proti ekologii. Vždyť my sami zčásti hospodaříme i v Chráněné krajinné oblasti Český kras. A nemáme s ochranáři žádný problém. Přece díky Bt kukuřici dáváme na pole i méně chemie," tvrdí zemědělec. A svým zaujetím přitom dokonce "nakazil" už i další místní farmáře. "Dali jsme se po příkladu ZD Mořina také na pěstování Bt kukuřice, je to jednoznačně přínos," potvrzuje Vladimír Linhart ze sousedních Hatí.

geneticky modifikované plodiny

- V roce 2007 se ve 23 státech světa pěstovaly GM plodiny na 114,3 milionu hektarů půdy (asi osm procent veškeré osázené půdy). Celkem na ně vsadilo přes 12 milionů farmářů. Nejčastěji pěstují sóju, kukuřici, bavlnu a řepku. Genetická úprava u nich zajišťuje vyšší výnosy a odolnost proti škůdcům.

- Nejvíce GM plodin se pěstuje ve Spojených státech. Jsou vysázeny na více než 60 milionech hektarů půdy.

- V Česku se pěstuje GMO kukuřice na více než 10 tisících hektarů. To jej řadí na 18. místo na světě a druhé v Evropě hned za Španělsko. Na českých polích se smí pěstovat jen pro krmivo pro dobytek a siláž.

- Jejich pěstování kritizují ekologické organizace. Nejhlasitěji Greenpeace. Podle nich hrozí, že se změněné geny rozšíří i mezi běžné plodiny.

- Škodlivost GM plodin na lidský organismus nebyl prokázán. Ekologové ovšem upozorňují, že se nepěstují dostatečně dlouhou dobu.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist