Agrofert jde v Chorvatsku do riskantního podniku

24. března 2014

Už tři čtvrtě roku chce skupina Agrofert Andreje Babiše vstoupit do největší chemičky v Chorvatsku - polostátního krachujícího podniku Petrokemija Kutina. Tendr však komplikují neshody mezi státem ohledně podmínek akvizice. Firma ale nutně potřebuje kapitálovou injekci, aby přežila. V horizontu několika týdnů tak může být jasno, zda Agrofert - favorit tendru - společnost získá.

O Petrokemiji, která v loňském roce vykázala ztrátu 329 milionů kun (1,3 miliardy korun), měly od začátku zájem tři společnosti. Kromě Agrofertu se jednalo o konsiorcium Borealis (podnik královské rodiny z Abú Dhabi a rakouské společnosti OMV) a maďarskou firmu Nitrogénművek (spadající pod maďarský chemický koncern Bige Holding) - největšího konkurenta Agrofertu v oblasti petrochemie na maďarském trhu.

Kdo zaplatí za ekologické škody

Petrokemija ročně vyrobí zhruba 1300 tun hnojiva, z toho na domácím trhu prodá desetinu. Své produkty vyváží hlavně do zemí bývalé Jugoslávie. Společnost vlastní z necelých 44 procent stát. Nemá sice většinový podíl, ale je největším akcionářem. Zbytek drží penzijní fondy a drobní investoři.

Pro Agrofert má tato investice strategický rozměr. Poskytuje Babišově firmě přístup na trhy bývalé Jugoslávie. Vedení Agrofertu zároveň věří, že umí chemičku dostat do zisku.

"Technický stav stávajících provozů Petrokemije je díky údržbě relativně dobrý. Kdyby na tom byla úplně špatně, tak do ní nechceme vstoupit. Ale zvlášť u chemiček je důležité správně investovat a zvyšovat technologickou úroveň pro udržení konkurenceschopnosti a v této oblasti budou v Petrokemiji potřeba naprosto zásadní investice," řekl HN šéf investic Agrofertu Libor Němeček.

Minulou středu měli zájemci podat závazné miliardové nabídky na odkup Petrokemije, jež dává práci více než dvěma tisícům lidí. Podání nabídek se však nekonalo. "Mohu potvrdit, že jsme minulý týden závaznou nabídku nepodali," uvedl Němeček.

Zájemci totiž nejsou spokojeni s požadavky, které na ně klade chorvatská vláda v souvislosti s budoucím odstraněním ekologických škod po uzavření některých částí výroby chorvatské chemičky.

Agrofert i jeho konkurence v tendru podle informací HN požaduje, aby stát smluvně garantoval odstranění lagun, které bude potřeba rekultivovat po případném ukončení části výroby v Petrokemiji. Smlouva však s touto možností nepočítá a vláda maximálně zaručuje spoluúčast na odstranění ekologických škod.

Pro další účast v transakci je však tento faktor klíčový. Pokud ministerstvo hospodářství nezaručí, že odstranění lagun zainvestuje, ani Agrofert, ani další zájemci do firmy vstupovat nebudou.

Dalším konfliktním bodem je kontrakt Petrokemije na dodávku plynu od Gazpromu za příliš vysoké ceny. Tato smlouva poběží do roku 2015. Podle chorvatských médií platí Petrokemija Rusům za plyn 60 eur za 1000 kubických metrů, což je víc než dvojnásobek toho, kolik platí za plyn Babišovy chemičky v Německu, Česku a na Slovensku - SKW, Lovochemie či Duslo.

Jasno také příliš není ohledně dalmatského přístavu Šibenik, který Petrokemije ze 79 procent vlastní. Přístav hraje pro společnost klíčovou roli, jelikož se přes něj vyvážejí produkty na důležitý italský trh.

Přístav však není Petrokemijí plně využíván a vládne tam přezaměstnanost. Pokud do společnosti vstoupí nový investor, je pravděpodobné, že se přístav do budoucna nevyhne dalšímu propouštění.

Agrofert největším favoritem

Agrofert se stále řadí k favoritům celého tendru. Ten podle chorvatských médií přislíbil do firmy po akvizici v dlouhodobém hledisku zainvestovat kolem 200 milionů eur (5,5 miliardy korun).

Příslib vysokých investic se bude Agrofertu v boji vůči konkurentům hodit, protože chorvatské ministerstvo hospodářství v průběhu tendru změnilo kritéria a začalo klást největší důraz na příslib budoucích investic, které jsou součástí akvizice.

Šanci získat Petrokemiji má stále i Borealis. Maďarský investor se odsunul na druhou kolej, jelikož údajně není schopen přislíbit požadované investice do chemičky.

Investoři budou také vykupovat podíl v Petrokemiji. Jelikož však akcie společnosti od loňského podzimu přišly o 60 procent své ceny, není jasné, jakou má firma reálnou hodnotu. Zatímco například loni na podzim penzijní fondy rekapitalizovaly Petrokemiji za 170 kun za akcii (595 korun), dnes se její cena pohybuje na úrovni 74 kun za akcii (266 korun). Současná kapitalizace se pohybuje na úrovni 62,8 milionu dolarů (1,2 miliardy korun).

Zájemci teď čekají na tah státu a jeho reakci na požadavek ohledně garance ekologických škod. Rozhovory s nimi se mají obnovit příští týden. Podle informací z chorvatských médií vláda brzy pošle zájemcům dopis, ve kterém je vyzve, aby poslali akviziční nabídku.

Pro Petrokemiji je však příchod investora stěžejní. Letos má totiž vypršet splatnost některých bankovních úvěrů. Polostátní podnik ale také nemusí nikoho vybrat a může požádat o rekapitalizaci opět ze strany penzijních fondů.