Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Ochrana infrastruktury před teroristickými útoky

20.09.2005  |  139× přečteno      vytisknout článek

V současné době je věnována velká pozornost subjektům tzv. kritické infrastruktury.

Pojem kritická infrastruktura zahrnuje zařízení, včetně zařízení informační technologie, sítí, služeb a majetku, jejichž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na zdraví, bezpečnost, zabezpečení nebo hospodářský blahobyt občanů nebo efektivní fungování vlád v členských státech.

Kritická infrastruktura

Současné období je charakterizováno nárůstem teroristických útoků. Po 11. září 2002 vyvstala naléhavá potřeba výrazně zvýšit ochranu objektů, jejichž zničení by představovalo závažné narušení společnosti.

Kritické infrastruktury se vyskytují v mnoha různých odvětvích hospodářství, včetně bankovnictví a finančnictví, dopravy a distribuce, energetiky, podniků veřejných služeb, zdravotnictví, dodávek potravin, komunikací a klíčových vládních služeb.

Některé důležité prvky v těchto odvětvích nejsou „infrastruktura“ v pravém slova smyslu, nýbrž sítě nebo dodavatelské řetězce, které podporují dodávky důležitého zboží nebo služeb. Například dodávky potravin nebo vody do hlavních městských oblastí závisí na některých klíčových zařízeních, ale také na síti producentů, zpracovatelů, výrobců, distributorů a maloobchodníků.

V rámci EU se ustálilo rozdělení prvků  kritické infrastruktury následujícím způsobem:

  • energetická zařízení a sítě (např. elektrická energie, produkce ropy a plynu, skladová zařízení a rafinérie, přenosové a distribuční systémy),
  • komunikační a informační technologie (např. telekomunikace, vysílací systémy, software, hardware a sítě včetně Internetu),
  • finančnictví (např. bankovnictví, cenné papíry a investice),
  • zdravotnictví (např. nemocnice, zdravotnická zařízení a krevní banky, laboratoře a léčiva, pátrací a záchranné služby, pohotovostní služby),
  • potravinářství (např. potravinářský průmysl, distribuce potravin),
  • vodní hospodářství (např. vodní díla,  úprava a sítě),
  • doprava (např. letiště, železnice, veřejná hromadná doprava, dopravní řídící systémy)
  • výroba, skladování nebezpečných látek, doprava a přeprava nebezpečného zboží (např. chemických, biologických a radioaktivních materiálů),
  • vláda (např. kritické služby, zařízení, informační sítě, majetek a klíčová státní místa a památky).

Subjekty kritické infrastruktury jsou navzájem propojené a  jsou na sobě závislé. V důsledku  tohoto uspořádání navzájem závislých infrastruktur může docházet k řetězovému hromadění problémů, které mohou způsobovat neočekávané a stále vážnější selhávání nezbytných služeb v případě velkých nehod způsobených teroristickým útokem.

Z uvedeného také vyplývá, že následkem uvedené vzájemné závislosti jsou tyto infrastruktury citlivé k narušení nebo zničení.

Následky útoku na průmyslové řídící systémy kritické infrastruktury mohou být značně rozdílné. Je na příklad možné předpokládat, že úspěšný útok na řídící centra průmyslového podniku by si vyžádal málo obětí na životech, pokud vůbec nějaké, ale mohl by vést ke ztrátě dalších důležitých prvků infrastruktury.

Například úspěšný útok na řídící systémy chemických zařízení nebo skladovacích zařízení by mohl vést k velkým ztrátám na životech a rovněž ke značným hmotným škodám.

Dalším typem katastrofického selhání infrastruktury by mohl být případ, kdy selhání jedné části infrastruktury vede k selhání jejích dalších částí, což způsobuje rozsáhlý kaskádový efekt. Takové selhání může nastat v důsledku vzájemné provázanosti infrastrukturních odvětví. Jednoduchým příkladem může být útok na elektrárenské podniky, při němž dojde k přerušení dodávek elektrické energie. V takovém případě bude narušeno fungování také čističky odpadních vod nebo vodárny.

Kaskádové události mohou rovněž vést k rozsáhlým škodám, protože způsobují rozsáhlé výpadky veřejných služeb. Výpadky elektrického proudu v Severní Americe a v Evropě, ke kterým došlo v posledních letech, přinesly důkazy o zranitelnosti energetických infrastruktur a o potřebě nalézt a přijmout účinná preventivní opatření nebo opatření pro zmírnění následků vyplývajících z rozsáhlého přerušení dodávek energie.


Ochrana Seveso podniků

V této souvislosti je zřejmé, že podniky, ve kterých je přítomno velké množství nebezpečných chemických látek vyžadují zvýšenou ochranu. To se vztahuje především na podniky nebo zařízení, na která se uplatňuje zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů.

Z uvedených důvodů je zřejmé, že první krok, který je třeba udělat je stanovení kritérií, na základě kterých bude možné rozhodnout, které prvky nebo subjekty zařadíme do kritické infrastruktury. Kritéria výběru by měla být založena na odborných poznatcích.

Pro určení subjektů kritické infrastruktury je třeba posoudit zejména:

  • rozsah – ztráta prvku kritické infrastruktury se hodnotí podle velikosti zeměpisné oblasti, která by mohla být jeho ztrátou nebo nedostupností postižena – vnitrostátní, mezinárodní, regionální nebo místní.
  • závažnost – stupeň dopadu nebo ztráty funkce může být hodnocen jako žádný, minimální, mírný nebo velký. Mezi kritéria, která lze pro hodnocení velikosti použít, patří zejména:

-         dopad na obyvatele (počet zasažených obyvatel, ztráty na životech, onemocnění, vážné zranění, nutnost evakuace),

-         hospodářský dopad (vliv na HDP, závažnost hospodářských ztrát nebo zhoršení kvality výrobků nebo služeb),

-         životní prostředí (rozsah poškození, ovlivněné složky životního prostředí),

-         synergické jevy (mezi jinými prvky kritické infrastruktury),

-         politické dopady.

  • časové faktory – závažnost dopadů na jednotlivé subjekty v závislosti na čase (tj. okamžitě, za 24,  48 hod, za týden, později).

Na základě uvedených kritérií je možné v každé oblasti a na úrovni státu stanovit, které subjekty budou patřit mezi kritickou infrastrukturu. Podrobný postup a další konkretizace kritérií je v současné době připravován v pracovních výborech v rámci EU.

Další etapou zvýšení bezpečnosti je řízení rizika (management rizika). Uplatněním postupů řízení rizika lze zaměřit pozornost na oblasti odhadnutého největšího rizika, ale je nutné vzít v úvahu i konkrétní hrozbu, stávající úroveň bezpečnostní ochrany a účinnost přijímaných opatření pro zajištění kontinuity fungování celého systému.

Management rizika je proces identifikace rizika a provádění opatření zaměřených na snížení rizika na stanovenou úroveň, která je přijatelnou úrovní rizika za přijatelnou cenu.

Obecná strategie omezení rizika je uvedena na následujícím schématu.

Ochrana kritické infrastruktury v členských státech EU

V oblasti kritické infrastruktury je nutné dosáhnout shody při rozhodování o výběru  kritérií a v definování kritické infrastruktury v členských státech EU. Jedině tak je možné zajistit jednotný postup při řešení problémů spojených s ochranou kritické infrastruktury. Pozornost je třeba soustředit zejména na konkrétní zařízení a dopravu nebezpečných látek s ohledem na vysoké potenciální dopady případného teroristického útoku. Dalším důležitým krokem je stanovení priorit.

   Je třeba zlepšit spolupráci a komunikaci mezi členskými státy na základě multidisciplinárního přístupu. V této oblasti bude nutné vytvořit  soubor ekvivalentních metodických postupů pro hodnocení bezpečnosti a zranitelnosti v konkrétních oblastech.

Některé podniky, na které se uplatňuje zákon č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů,  (Seveso podniky nebo zařízení), mohou být podle konkrétních podmínek klasifikovány jako kritická infrastruktura na základě míry ohrožení společnosti, ekonomiky a životního prostředí. Jako výhodné z hlediska havarijního plánování a krizového řízení se ukazují jednotné plány založené na deterministickém přístupu, tj. na nejhorším možném scénáři.

Analýza ohrožení je zatím prováděna na rozdílných úrovních a různými metodami. Před přípravou bezpečnostních plánů je třeba zhodnotit typy a stanovit míru ohrožení.

Důležitý prvek spolupráce mezi členskými zeměmi EU je vytvoření referenčního souboru metod a přístupů k hodnocení ohrožení a potenciálního dopadu teroristického útoku na zařízení ve kterých jsou přítomny nebezpečné chemické látky.

Bezpečnost takových podniků nebo zařízení z pohledu ohrožení nepřátelskými osobami (terorismus) by měla být založena na schválené bezpečnostní zprávě, v některých podnicích na bezpečnostním programu.

Havarijní plány v Seveso podnicích nebo zařízeních  musí být zpracovány tak, aby zahrnovaly nejhorší možný scénář havárie a tím i případného teroristického aktu.

Nezbytnou součástí bezpečnostních opatření je uplatnění vyhlášky č. 373/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B. Podle této vyhlášky je provozovatel objektu nebo zařízení, které je zařazeno do skupiny A nebo B podle § 3 zákona č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je povinen zpracovat plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení

V plánu fyzické ochrany musí podnikatel (provozovatel) uvést bezpečnostní opatření, kterými jsou zejména:

  • analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekty nebo zařízení,
  • režimová opatření,
  • fyzická ostraha,
  • technické prostředky,

·        zápis o provedení funkčních zkoušek poplachového systému.

Uvedený zákon a vyhláška již předznamenává možnost teroristického útoku na vysoce rizikové podniky ve kterých jsou přítomna větší množství nebezpečných chemických látek. ČR je v této oblasti v souladu s aktuálním vývojem v EU.

Ochrana kritické infrastruktury vyžaduje společný postup jak ze strany státu, tak soukromého sektoru. Významnou roli zde hraje i oblast výzkumu a vývoje, protože řešení celé řady problémů musí být založena na nových vědeckých poznatcích.

Základními principy jsou:

·        porozumět, řídit a omezovat „expozici riziku“,

·        redukovat možnost nebo závažnost ztrát, zejména ztrát na lidských životech, životním prostředí a majetku,

·        podpořit rozvoj a zvýšení účinnosti bezpečnostního managementu ve všech oblastech rizik.

Jako nejčastější hrozby v současnosti můžeme uvažovat o:

·        přírodních katastrofách (např. povodně, požáry, bouře),

·        ohrožení zdraví člověka (epidemiologicky závažná onemocnění),

·        životní prostředí (výroba, skladování, doprava nebezpečných chemických látek a přípravků, havarijní úniky nebezpečných látek do složek životního prostředí)

·        zemědělství (ohrožení potravin, včetně onemocnění hospodářských zvířat),

·        energetika (přerušení dodávky energií),

·        informační sítě.

Na základě analýzy a vyhodnocení  okruhu problémů musí všechny členské státy EU stanovit národní priority a  subjekty krizové infrastruktury. Teprve na základě jejich důkladného rozboru je možné formulovat a systém opatření pro ochranu kritické infrastruktury.

Ještě v posledních letech se kladl velký důraz na informování veřejnosti zejména v oblastech, ve kterých byli občané ohroženi některým druhem rizika (např. okolí Seveso podniků).

Důvodem bylo především zjištění, že v případě havárie, která např. přesáhne hranice podniku a je třeba přijmout některá omezující opatření (např. evakuace), je spolupráce s poučenou veřejností daleko lepší. Konkrétní zlepšení je zřejmé z vyhodnocení důsledků havárií, včetně ztrát na životech.

Poskytování informací veřejnosti je předmětem právní úpravy. Jde zejména o zákon č. 353/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je stanovena povinnost správním úřadům i podnikům informovat obyvatelstvo v okolí podniku o možném riziku a také o vhodném chování v případě havárie.

Jiným, obecným zákonem je zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně je uložena jednoznačná povinnost zabezpečit právo na přístup k informacím o životním prostředí a na včasné a úplné informace o životním prostředí, na vytvořit podmínky pro výkon tohoto práva a podporu aktivního zpřístupňování informací o životním prostředí ze strany povinných subjektů.

Zákon stanoví zejména:

  • podmínky výkonu práva na včasné a úplné informace o životním prostředí, jimiž disponují povinné subjekty nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty,
  • přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí, kterými disponují povinné subjekty nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty,
  • základní podmínky a lhůty pro zpřístupňování informací a důvody, pro které mohou povinné subjekty odepřít zpřístupnění informace,
  • aktivní zpřístupňování informací o životním prostředí a podporu používání zařízení umožňující dálkový přístup,
  • vzdělávání, výchovu a osvětu v oblasti ochrany životního prostředí.

Novelizace obou zákonů přenesla nový prvek. V oblasti opatření na ochrany podniků a informací o nich je stanoveno, že řada povinností nebude uplatňována. V současné době probíhá na úrovni pracovních výborů EU rozsáhlá diskuse, která má vyřešit uvedený problém. Jak zachovat právo občanů na informace a zároveň neohrozit bezpečnost. Na základě výsledků těchto jednání budou provedeny i odpovídající změny národní legislativy.

Autor: Ing. Jaroslav Šebek
http://www.techportal.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist