Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Tichý příchod hluku

03.02.2007  |  126× přečteno      vytisknout článek

Lidský mozek vnímá hlasitější vjemy jako důležitější než ty tišší a věnuje jim větší pozornost.

V průběhu času se hudba „vhodná jako kulisa“ proměnila v uznávaný žánr. I přesto, že nové technologie umožňují kvalitnější zpracování nahrávek, je jejich značná část obroušena do konfekčního hávu, v němž nejenže mizí kontrast mezi tiššími a hlasitějšími pasážemi, ale obecně je dnes hudba nahrávána hlasitěji než v dobách minulých.

Hudba se přesunula z koncertních sálů a obývacích pokojů do rádií v kuchyni a počítačů v dětských pokojích. Vynesli jsme ji v přenosných přehrávačích ven pod širé nebe, na cesty do práce, do hromadné dopravy. Její clona nás má bavit a zároveň chránit před zvuky spolucestujících, troubení aut, kvílení větru a doma před tichem prázdného bytu.

Nostalgické vzpomínání na hudbu našeho mládí, hudbu o tolik kvalitnější, než je ta současná, dost možná z velké části pramení z faktu, že „zamlada“ jsme věnovali poslechu čas. Deska vyměněná na burze byl artefakt, cennost. Poklad, se kterým se náležitě zacházelo. Neexistovalo tlačítko FFWD (posouvání, pozn. R. K.), komfortní přeskakování skladeb, možnost přerušit poslech, kdykoliv přijde SMS zpráva.

Chápání termínu „hudba dobrá jako kulisa“ se během několika let změnilo z pejorativního označení nekvality a povrchnosti v uznávaný žánr. Málokdo dnes usedá rozhodnut věnovat hodinu poslechu a jen poslechu. Většinou u ní mailujeme, čteme noviny, vaříme, děláme věci, o kterých ani neuvažujeme jako o rušivých činnostech.

Tradice plně dabované televize dala vzniknout žehlení u Videostopu či pletení u Bakalářů, vědomí, že se ani nemusíme dívat a nic nám ne unikne, a zkušenosti takto nabyté automaticky aplikujeme na poslech hudby. Jsme zvyklí na to, že se není třeba naplno soustředit, již dopředu zhruba víme, jak písně budou znít. Přestáváme hudbu chápat jako formu umění a klademe na ni požadavky jako na spotřební zboží. Instantní nálada, nálada na přání. Dolijte vodou po rysku a nechejte dva refrény odstát. Akceptujeme i krátící se doby trvanlivosti.

Hlavou do střechy

Tento posun reflektují přirozeně i výrobci hudby – nahrávací společnosti. V nekonečné nabídce podobných produktů se snaží zaujmout, vystoupit z řady, upoutat pozornost. Především přirozeně kvalitou písní, ale i přebaly hudebních nosičů, cenami produktů a v neposlední řadě zvukem svých nahrávek.

Lidský mozek vnímá hlasitější vjemy jako důležitější než ty tišší a věnuje jim větší pozornost. Proto je ze dvou identických nahrávek přehrávaných rozdílnou hlasitostí jako kvalitnější označena ta hrající hlasitěji stejně spolehlivě, jako si býk vybírá červenou barvu. Zní nám lépe. V dřevních dobách počátku radiokomunikací se na sebe rozhlasové stanice v prázdném éteru snažily upozornit právě hlasitostí. Jednak se jejím zvyšováním bojovalo s rušením a omezeným dosahem signálu. Být hlasitější než stanice sousední ale také znamenalo zvětšení šancí, že si je někdo naladí, dá přednost pronikavější kvalitě. Svět dnešních médií se neřídí příliš odlišnými principy.

Už zhruba před deseti lety se úroveň hlasitosti nahrávek populární hudby vyšplhala na strop možností běžných záznamových médií. Snaha přebít konkurenci a zaujmout v davu tak začala využívat dalšího specifika lidského sluchu – čím menší je rozdíl mezi tichými a hlasitými pasážemi zvukového vjemu, tím hlasitější a lepší se nám zdá – třebaže objektivně měřitelná hlasitost zůstává stejná. Nahrávky, jejichž tiché pasáže jsou už během nahrávání či posléze ve studiu vybuzeny kompresory, tak mají před konkurencí na první poslech navrch.

Pohlédneme-li pod povrch, zjistíme, že tímto postupem se z hudby vytrácí dynamický rozsah. Rozsah hlasitostí pianissima a forte symfonického orchestru je zhruba šedesát decibelů, na albech nahrávaných v sedmdesátých letech to bylo odhadem pětadvacet až třicet decibelů, u současného spotřebního popu činí tento rozdíl třeba jen šest decibelů. Nenecháme-li se při poslechu unášet emocemi a nezúčastněně pozorujeme, dospějeme k zjištění, že dnešní písně jsou po celou dobu svého trvání víceméně stejně hlasité. To se hodí v supermarketech, kde i na kytaru vybrnkávané předehry vánočních koled přehluší pískání koleček nákupních vozíků, ale ani sborový refrén nikoho neruší při telefonování.

Dynamický rozsah byl v době příchodu disků CD na trh uváděn jako jedna z jejich hlavních výhod před vinylovými deskami, na nichž tiché pasáže zanikaly v šumu přenosky a zvuku motoru. CD formát nám, posluchačům, ale i hudebníkům, daroval třicet decibelů rozsahu navíc pro prokreslenější detaily a mohutnější gradace, který jsme během dvaceti let stačili proměnit v téměř obdobně veliký deficit.

Silně vybuzená hudba je poškozená. Kdosi přišel s analogií, že kolečko hlasitosti je jako šroub, jímž si v autě nastavujeme výšku sedadla dle našeho vzrůstu, zvyklostí, požadavků na komfort a výhled z vozidla. Kvalitně nahrané album si může vychutnat kdokoliv v jakémkoliv nastavení. Komprese ale bez ptaní a nevratně sedadlo zvedá. Počítajíc s tím, že požadavky na kvalitu poslechu klesají, postupně nás to všechny natlačí hlavou do střechy. Ani dodatečné snížení sedadla však zlomený krk nezhojí.

Ruku v ruce se změnou stylu nahrávání/zvučení alb přicházejí změny v přehrávačích. Nové modely nedokáží v uspokojivé hlasitosti přehrát špičkové třicet let staré nahrávky, protože jsou navrženy pro potřeby hudby současné, vybuzené. Maličké reproduktory z umělé hmoty a sluchátka do uší přestávají být k smíchu, jsou standardem, pro nějž se dnes hudba dělá.

Ústupek od nároků

Kvalitní zvukový obraz dnes dokáží ocenit jen víceméně audiofilové a posluchači vážné hudby. Investovali značné peníze do kvalitního vybavení a jsou znechuceni plochostí a bezbarevností současných středoproudých nahrávek, tím, že na jejich sestavě znějí prakticky stejně jako z rádiobudíku v ložnici. Rozumí dynamice. Navštěvují koncerty, ví, jak znějí živé nástroje, pamatují si, proč byli kdysi tolik nadšení z možností CD nosičů, a okamžitě rozeznají zmrzačenou nahrávku.

A že s určitými alby není vše v pořádku, pozná téměř kdokoliv. Téměř tisíc lidí podepsalo petici vyzývající americkou funk-rockovou kapelu Red Hot Chili Peppers k znovuvydání svých posledních alb bez komprese ve verzích, „které by respektovaly hudbu a nesnažily se jen být co nejhlasitější“. Jmenujeme-li známější interprety, objevily se také stížnosti na nepříjemné pocity z poslechu debutu skupiny Oasis.

Tisíc lidí je pochopitelně směšně málo a ani jeho stonásobkem by nikoho ke změně nepřiměl. Jejich počet ale výmluvně dokládá fakt, jak hluboko jsme jako posluchači klesli, jak jsme se odnaučili opravdu poslouchat, rozeznávat kvalitu. Pomalu se prosazující formát DVD-audio je zatím, zdá se, díky svému širšímu dynamickému rozsahu a jiným technickým specifikům vůči snahám o mrzačení imunní, ale uvidíme, co přinese čas.

Robert Kubala
http://www.literarky.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist