Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Boj o ticho

25.02.2008  |  zdroj: HN  |  156× přečteno      vytisknout článek

Boj o ticho Mohla by v klidu překládat anglickou literaturu, chodit s čistou hlavou do divadla, scházet se s přáteli a nestarat se o to, co se kolem ní děje. Alžběta Rejchrtová taková není. Klid jí v posledních letech vzala hlučná magistrála pod okny jejího bytu. Místo toho, aby se odstěhovala jinam, nastudovala řadu zákonů a začala bojovat s úředníky.

Když se před čtyřiatřiceti lety Alžběta Rejchrtová nastěhovala do těsné blízkosti nově vystavěné Severojižní magistrály v Praze, netušila, že přijde čas, kdy se stane obětí decibelů. Už na počátku devadesátých let se pod jejími okny dnem i nocí prohánělo téměř třicet tisíc aut i náklaďáků. Jejich počet každým rokem rostl. Před dvěma lety překročil hranici osmdesát tisíc za den! Přišla chvíle, kdy si řekla: A dost! Letos, koncem ledna, vybojovala s mnoha dalšími lidmi u Městského soudu v Praze naději, že by si po letech už nemusela vkládat do uší želatinové ucpávky pro klidné spaní.

Pumpa a rampy
Příběh překladatelky Rejchrtové se začal odvíjet před patnácti lety, když u jejích dveří zazvonil neznámý muž s peticí v ruce a chtěl, aby se přidala k těm, kdo v zeleném pásu mezi domy nechtějí benzinovou pumpu. Už tehdy věděla, že bydlí v oblasti, která je nadměrně zatížená hlukem a škodlivými emisemi. A tak bez váhání protestní supliku podepsala.
"Neskončilo to však jen mým podpisem," vzpomíná. "Zašla jsem na pražský magistrát a tak zjistila, že kromě benzinové pumpy pod našimi okny se měly stavět ještě dvě silniční rampy. Průšvih! Z odborných studií totiž vyplývalo, že by přivedly do obytné zástavby a na okraj školního hřiště další tisíce automobilů za den!"
Alžběta Rejchrtová sepsala novou protestní petici. Za čtrnáct dní se k ní připojilo jedenáct set lidí. "Abychom získali větší respekt a braly nás úřady vážně, založili jsme sdružení s názvem Občané postižení Severojižní magistrálou," vypráví. "Hned nato jsme si nechali zpracovat rozptylovou studii na Útvaru hlavního architekta a rozhodli se, že budeme bojovat odbornými argumenty. Úřady přece nemohly ignorovat, že žijeme v enormně znečištěném prostředí a hluku. Chtěli jsme je přesvědčit, aby nepřipustily zhoršování situace podél magistrály."
První protest proti výstavbě benzinky zabral, tehdejší primátor Jan Koukal námitky respektoval. Záměr stavět rampy však běžel dál, i když ještě nebyly v územním plánu. Aby sdružení něco nepropáslo při jeho schvalování, sepsala Alžběta Rejchrtová s předstihem námitky, přiložila burcující rozptylovou studii a poslala je na pražskou radnici. Dlouho se nic nedělo.
"V šestadevadesátém roce jsem odjela na rok do amerického Princetonu učit český jazyk a literaturu," vzpomíná. "Když jsem se vrátila, zjistila jsem, že na rampy už byla vydána územní rozhodnutí a že moji kolegové prošvihli i možnost se odvolat. Co teď? Podala jsem stížnost v odvolacím řízení na Ministerstvo pro místní rozvoj. To zrušilo rozhodnutí o stavbě rampy, která měla vést těsně u školního hříště. Není ve veřejném zájmu, uvádělo se ve zdůvodnění. Jenže odboru dopravy pražského magistrátu to nestačilo. Zahájil nové územní řízení a opět vydal územní rozhodnutí. No a my jsme se znovu odvolali."
Ministerstvo však tentokrát podlehlo. Proč, to nikdo neví. Druhá sjezdová rampa už měla v té době stavební povolení a vypadalo to, že se už nedá nic dělat.

Zdraví škodlivé decibely
V devětadevadesátém roce zažili lidé u magistrály první šok. V místě plánované sjízdné rampy začaly padat k zemi vzrostlé stromy. Alžběta Rejchrtová zburcovala lidi v okolí a s pomocí České inspekce životního prostředí devastaci o čtyřiadvacet hodin odsunula. Argumentovala tím, že povolení pro stavbu je prošlé a že tedy i kácení stromů je v rozporu se zákonem.
"Měla jsem to nastudované, věděla jsem to," vysvětluje. "Na písemný protest nám odbor dopravy odpověděl, že probíhá řízení o odstranění stavby. Kácení ale pokračovalo. V místech, kde během několika dní padlo víc než sedmdesát stromů, začaly bagry stavební firmy překládat kanalizaci. My jsme na ni podali trestní oznámení za ohrožování životního prostředí, ale policie ho po roce odložila. Od té doby pak odbor dopravy vydal další čtyři dodatečná stavební povolení. Proti každému jsme se odvolali. Jediný, kdo v té době stál na naší straně, byl odbor životního prostředí pražského magistrátu, i když i ten ve finále ustoupil. Naprosto zklamali hygienici, kteří, přestože věděli o překračování hlukových limitů, se stavbou souhlasili. Tenhle kolotoč v podstatě trvá až dodnes, osm let!"
Proč se brání Občané postižení Severojižní magistrálou stavbě ramp? Na přecpanou komunikaci s nepřetržitou šňůrou aut by měly přivést dalších šestatřicet tisíc automobilů denně. Velká část z nich by projížděla pod okny domů k novým administrativním budovám poblíž magistrály. Do sdružení proto začali vstupovat i další majitelé bytů, kteří pochopili, že v samostatných protestech proti magistrátu v souboji o klid a čistý vzduch nemají šanci. Jejich počet se postupně vyšplhal až na tři tisíce.
"V roce 2002 jsme vybrali mezi sebou peníze a zadali renomované firmě vypracování kvalifikované hlukové studie," vypravuje Alžběta Rejchrtová. "Hukot z rušné komunikace totiž začal přibývat, byl všudypřítomný. Přes den při pootevřeném okně jsme na sebe museli skoro křičet, v noci se nedalo spát."
Magistrátní odbor dopravy to viděl jinak. Jeho "přijatelné" decibely, s kterými celou dobu operoval, totiž vycházely ze studie na papíře. Ovšem výsledek zadaného měření přímo v terénu dal lidem u magistrály za pravdu. Limity pro den a noc přesahovaly zákonem povolenou hranici o patnáct decibelů a rozdíl mezi magistrátní studií představoval dokonce decibelů sedmnáct! Tento závěr potvrdila nejenom odborná firma najatá paralelně pražskou radnicí, ale i nezávislý soudní znalec. Byl to také on, který souhlasil s návrhem, že škodlivý hluk může nejúčinněji tlumit napůl zavřený tunel z tvrzeného skla.

Nejsme obtížný hmyz!
Další tři roky předsedkyně sdružení Občané postižení Severojižní magistrálou narážela na hradbu hluchoty, povýšenosti a arogance. Dnes už nedovede spočítat, kolik napsala dopisů, odvolání a žádostí, kolik hodin věnovala odborným stanoviskům, studování zákonů a vyhlášek, kolik peněz protelefonovala a kolik ztratila času, který nemohla věnovat své překladatelské práci. To všechno ale dělala zadarmo, v čase, který by mohla mnohem lépe využít. Nejvíc Alžbětě Rejchrtové vadilo, že ji i sdružení nebrali úředníci na magistrátu jako občany, kteří hájí svá práva, ale považovali je za obtížný hmyz. Přitom po nich jen chtěli, aby dělali to, co je jejich povinností.
"Za celé ty roky se ukázalo, že magistrátu jsou zájmy investorů daleko přednější než problémy řadových občanů!" tvrdí. "Proto jsme se před třemi lety rozhodli, že se budeme bránit soudní cestou. Hluk na magistrále neustále stoupá. Kolem rostou další administrativní paláce a k nim míří tisíce aut. Před hlukem neutečete. A my tu musíme žít. Nezajímá to ani investory, ani zastupitele!"
Soud začal řešit kauzu předloni v dubnu. S odstupem času Alžběta Rejchrtová přiznává, že před prvním stáním špatně spala, byla hodně nervózní. A to i přesto, že žaloba byla skvěle napsaná. Poprvé v historii české justice se totiž někdo odvážil podat civilně správní žalobu na město Prahu jako vlastníka magistrály, aby majitele sousedních nemovitostí přestalo rušit nadměrným hlukem. Za tři tisíce rebelů to udělali advokáti František Korbel a Alena Bányaiová.
"Při úvodním stání jsme ještě nic nevěděli," vzpomíná Rejchrtová. "Ve druhém soud uznal naše argumenty o hluku překračujícím hranici stanovenou zákonem. Máme to v kapse, říkala jsem si tehdy. Závěrečné vynesení rozsudku bylo pro nás šokem a velkým zklamáním."
Obvodní soud v Praze 1 řekl, že hlukové normy jsou sice překračovány, ale magistrát nemá možnost situaci v krátké době napravit. Rozhodnutí by bylo nevykonatelné, stojí v odůvodnění rozsudku. Podle něj hlavní město Praha problém neodmítá, ale prostě ho nemůže vyřešit.
"Soud nezpochybňuje skutečnost, že hluk překračuje míru uloženou hygienickými předpisy. Jde o obtěžování, které ale vychází z poměrů v lokalitě," poznamenala tehdy soudkyně. "A není pochyb o tom, že bydlení v takových podmínkách není příjemné."
Soud tedy uznal námitky magistrátu, podle kterých Praha nemůže do doby, než bude dokončený městský okruh, udělat vůbec nic, dokonce ani snížit rychlost. Takže lidé musejí hluk snášet dál.

Finále? Ještě asi ne!
U odvolacího soudu se znesvářené strany měly sejít loni v září. Dva dny před hlavním líčením však soudkyně jednání odložila.
"Přesto, že jsme měli další důkaz, že nám okruh nepomůže a situace se ještě zhorší, začala jsem ztrácet optimismus," vypravuje Rejchrtová. "Zdržení se nakonec protáhlo až na konec letošního ledna. Cestou k soudu mi pochodovaly nervy. Samotné jednání bylo velmi dramatické, protože právník magistrátu vytáhl nový trumf: výjimku hygieniků pro hlučnost komunikace až do roku 2012! Soud důkaz přijal. Naše advokátka stačila ještě před vynesením rozsudku pronést velmi důležitou větu: I když hygienik dal výjimku na překračování zákonem stanovených hlukových limitů, podle občanského zákoníku nesmí hluk obtěžovat majitele sousedních nemovitostí nad míru přiměřenou poměrům. Když jsme po krátké přestávce uslyšeli verdikt, nechtěli jsme mu věřit. Radost byla nepopsatelná. Byl to úspěch nejen můj, ale i všech členů sdružení, a také advokátů, kteří nás zastupovali."
Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí prvoinstančního soudu a nařídil hlavnímu městu snížit do jednoho roku hladinu hluku ve dne i v noci na zákonem daný limit. "Je na hlavním městě, jaká opatření zvolí," uvedla soudkyně Alena Jehličková. Praha má podle ní prostředky i možnosti, aby situaci napravila.
"Není pravda, co o nás prohlásil primátor Pavel Bém, že jsme sobci," doplňuje Rejchrtová. "Jenom se snažíme přimět radní, aby konečně řešili katastrofální dopravní situaci v metropoli a začali se s lidmi bavit. Zavřít magistrálu rozhodně nechceme. Nejúčinnější způsob, jak u nás snížit hluk, by byl skleněný polootvřený tunel v kilometrovém úseku. A nebo v jiné variantě by měly magistrát a hlavní město Praha přistoupit k důsledné regulaci automobilového provozu na magistrále a splnit tak sliby zastupitelů v programovém prohlášení, že ji změní na městskou třídu. To by ale znamenalo zavést mýtné, snížit počet jízdních pruhů, rychlost a vyměnit okna za zvukotěsná a zamezit další výstavbě administrativních budov."

Další dějství u Nejvyššího soudu
Spor o klid na magistrále nekončí, podle vyjádření tiskového mluvčí pražského magistrátu Jiřího Wolfa se hlavní město dovolá k Nejvyššímu soudu. Předjímat jeho případné rozhodnutí by bylo čirou spekulací. Zbývá vyčkat, jak celou záležitost posoudí ve prospěch občanů postižených hlukem na Severojižní magistrále.
Alžběta Rejchtová je optimistka, a to i přesto, že druhý den po jednání odvolacího soudu dostala dopis, ve kterém ji pražská radnice informuje o rozhodnutí osadit nájezdovou a sjízdnou rampu osmimetrovou bariérou.
"Tak to vidíte," usmívá se. "Musím teď zareagovat v odvolacím řízení. Stěna vůbec nepomůže, sníží hluk jen v nižších patrech nejvýš o čtyři decibely. Vyšší podlaží na tom budou ještě hůř, nehledě na to, že by u nás obrovsky narostlo znečištění. Věřím ale, že to bude už poslední odvolání a radnice s námi začne jednat o dopravním řešení pro magistrálu."
-
Snímky HN - David Raub, ČTK: Dnes už těžko kdo dopočítá, kolik Alžběta Rejchrtová věnovala času studiu zákonů, psaní peticí a protestů. V těsné blízkosti domu Alžběty Rejchrtové, po ulici 5. května, projede denně víc než osmdesát tisíc automobilů. "Nejsme sobci a nechceme zavřít magistrálu, jde nám o to, aby se konečně radní začali bavit s lidmi o katastrofální dopravě v Praze," říká předsedkyně sdružení Občané postižení Severojižní magistrálou.

Důležitý precedent
Od chvíle, co Městský soud v Praze uznal právo občanů na klid u čtyřproudé komunikace, přicházejí další žaloby. Podali je lidé, kteří musí snášet nadměrný hluk městské dopravy například v pražském Břevnově.
"Soudní souboj o klid s vlastníky silnic se však rozšířil i do dalších měst nebo jejích částí, mj. do Plzně, Domažlic, Olomouce, Říčan, Kolína nebo pražského Barrandova. Další na sebe nenechají dlouho čekat," upozorňuje Pavel Doucha z Ekologického právního servisu. Žaloby přicházejí krátce poté, co ministerstvo zdravotnictví dokončilo kompletní hlukovou mapu republiky. Občané si v ní mohou najít, kde a jak jim auta ničí zdraví.
Podle Pavla Douchy žije v Česku podél silnic, v prostředí, kde jsou překračovány hygienické limity hluku, nejméně půl milionu lidí. "Zákon o ochraně veřejného zdraví, který platí sedm let, v takových případech ukládá vlastníkům i správcům komunikací - to je státu, městům, krajům a Ředitelství silnic a dálnic - vyměnit okna za protihluková, vybudovat ochranné bariéry nebo upravit povrch vozovky," říká.
Ovšem například jen výměna oken v místech, kde decibely prokazatelně ničí zdraví, by přišla až na patnáct miliard korun. Je to částka, která je zatím vzdálena možnostem státního rozpočtu.

Jak se zachová Praha?
Jiří Wolf, tiskový mluvčí pražského magistrátu:
Nemohu vám sdělit žádné konkrétní opatření, které se týká rozsudku Městského soudu v Praze. Je k tomu několik důvodů:
Dosud jsme neobdrželi pravomocné rozhodnutí soudu, zcela jistě se však dovoláme k Nejvyššímu soudu. Jedná se o hlukovou zátěž, která je "historická". Hluk je dlouhodobě jedním z velkých problémů Prahy a do odstraňování hlukové zátěže jsou investovány stovky milionů ročně. Prahu v následujících letech čeká dokončení strategických dopravních tepen (vnější a vnitřní okruhy) a s největší pravděpodobností zavedení mýtného. To vše zcela jistě přispěje významnou měrou ke snížení hlukové zátěže v centru města.


Související články


Poslední diskuse k článku - 2 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Boj o ticho
Před autorkou článku v hluboké úctě smekám. Zvlášť když si uvědomuji,jak bezmocní jsou lidé na vesnicích daleko od Prahy,neznalí všech možností a vystresovaní arogantními úředníky. Držím palce abyste dosáhli vítězství a hlavně klidného spánku.
vloženo: 28.05.2008 19:47     vložil:  Martin Reagovat 
GRATULUJI !!!
Autorovi děkuji za článek a paní A. Rajchrtové gratuluji, udělala mnohem více než mnohé OHS a KHS!
vloženo: 25.02.2008 20:50     vložil:  ruvo Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist