Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Brno bojuje s hlukem. Vymění asfalt, koleje i okna

26.01.2009  |  160× přečteno      vytisknout článek

Brno bojuje s hlukem. Vymění asfalt, koleje i okna

Otevřít ráno okno v centru města a místo hlučících aut a skřípějících tramvají poslouchat jen zpěv ptáků. Aby se Brňanům takový sen alespoň trochu přiblížil, začne město pracovat už v roce 2010.

Schválilo totiž plán protihlukových opatření. Ta sníží hladinu hluku, za kterou ve městě můžou hlavně auta a tramvaje.

Opatření se budou lišit od řešení pro rychlostní silnice. „Nemůžeme totiž uprostřed města postavit protihlukovou stěnu. Nadměrnou zátěž hluku v ulicích tak snížíme výměnou oken a rekonstrukcí vozovky a kolejové trati tramvají,“ popsal opatření náměstek primátora Martin Ander.

Podle plánu je hladina hluku nejhorší v ulicích kolem centra a na hlavních tazích. Jsou mezi nimi Lidická, Štefánikova, Palackého, Milady Horákové nebo Vídeňská. Opravy, které mají na starosti správci komunikací, tedy Dopravní podnik města Brna a Brněnské komunikace, proto začnou právě zde. „Chceme tady vyměnit okna, která zabrání proniknutí hluku do bytů. Všechny ulice chceme stihnout do roku 2014. Do té doby také opravíme staré kolejnice,“ uvedl brněnský primátor Roman Onderka. Dopravní podnik nerovné kolejnice zbrousí a na mnoha poškozených místech je vymění.

Až do roku 2024

Město však čekají ještě náročnější opravy. „Do roku 2024 bychom chtěli asi za devět set milionů korun vyměnit povrch silnic za drenážní asfalt, který díky větším pórům lépe pohltí hluk z aut. Úplná výměna čeká také tramvajové tratě,“ nastínil plány Ander.

Vyměnit koleje a podložit je pryžovými pásmy, která ztlumí vibrace, bude nejdražší. Město za to zaplatí téměř dvě a půl miliardy korun. Lidem, kteří dopravou v centru města trpí nejvíce, pomůže také snížení povolené rychlosti nebo postupná výměna starých tramvají za nové.

Podle správního ředitele Brněnských komunikací Romana Nekuly musí Brno začít s hlukem bojovat co nejdříve. „Na některá místa, která hodně trpí, má totiž město udělenou výjimku od krajské hygieny. Musí proto navrhnout opatření a dobu, dokdy je opraví,“ upozornil Nekula. Podle něj by Komunikace mohly opravit silnice i dříve. Potřebují však peníze od Brna.

Hlučnější než Brusel

Brno je svým hlukovým zatížením srovnatelné s Prahou. „Dokonce jsme na tom hůř než belgické hlavní město Brusel. Hodně za to můžou právě staré koleje a tramvaje,“ upozornil ekolog z institutu Veronica Mojmír Vlašín. V návrhu mu chybí vysázení stromů a jiné zeleně, která k pohlcování hluku také pomáhá.

Brňané se však nových opatření nemohou dočkat. „Cokoli pomůže. Bydlíme na křižovatce a nemůžeme ani otevřít okna, jaký je tady hluk. Jezdí tu všechno: tramvaje, auta i autobusy,“ postěžovala si například Eva Halásková, která bydlí v Palackého třídě. Hluk v ulicích ale neobtěžuje jenom Brňany. „Máme problém i s investory. Pokud pro ně nebude místo výhodné, do Brna nepůjdou,“ dodal Onderka.

Anna Žádníková z krajské hygienické stanice tvrdí: Hluk škodí, i když je sebemenší

Hluk obtěžuje Brňany stejně vydatně jako obyvatele hlavního města Prahy. Podle Anny Žádníkové z Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se však město o své lidi stará a snaží se proti hluku bránit. Chystaná opatření města Brna proto hygienička chválí. „Jsou velmi dobrá,“ říká.

Kde je v Brně hluk největší?
Pořád platí, že kolem velkých silnic a městských okruhů. Doprava obecně způsobuje největší hluk. Samozřejmě ale řešíme i hluk z továren, výroben,

Mohou městu pomoct opatření, která chystá brněnský magistrát?
Každé sebemenší opatření pomůže. Musíme město pochválit, snaží se neustále vymýšlet, jak hluk v Brně zmírnit.

Jak je Brno „hlučné“ ve srovnání s ostatními městy v České republice?
Ve všech městech, kde jsou zatížené silniční tepny, je hluk velký. A když je Brno ve špičce, „konkuruje“ dokonce i Praze.

Kdy je pro člověka hluk škodlivý?
To je velmi těžká otázka. Hluk je škodlivý v celém svém pásmu. Záleží spíš na tom, jestli je nám zvuk příjemný, nebo ne. I hudba je hluk, který může obtěžovat.

Jak to člověk pozná?
Je psychicky rozladěný, může mít špatné spaní nebo být ve stresu. Pokud je vystavený hluku, dějí se v organismu změny, které způsobují choroby. Nepříjemný je i hluk od čtyřiceti decibelů, který sice neuškodí, ale rozhodně zdraví neprospívá. Jen pro srovnání: Pokud sledujeme hlučnost, tak až nad sedmdesát decibelů.


Rozšíření dálnice: další stěny

Jarmilu Urbanovou z brněnských Bosonoh netrápí tramvaje ani hluk z ulice, kde bydlí. Nynější opatření města na velkých brněnských tazích jí nepomohou. Hluk ji však omezuje možná ještě víc. Bydlí totiž pouhých sto metrů od nejfrekventovanější dálnice D1.

Místu, kde nejsou protihlukové bariéry, zřejmě paradoxně pomůže rozšiřování dálnice na šest pruhů. Díky němu v ohrožených místech protihlukové stěny vyrostou.

Právě Bosonohy patří spolu s Bohunicemi mezi oblasti, které hygienický hlukový limit výrazně překračují. „Takováto místa jsou naše priorita,“ řekl náměstek brněnského primátora Martin Ander. „Snažíme se proto tlačit na Ředitelství silnic a dálnic, které má dálnice a protihlukové bariéry na starosti, aby bylo vše hotové co nejdříve,“ dodal. Připomněl tak, že dálnice a jejich blízké okolí spravuje stát a město tam bariéry postavit nemůže.

Rozšířením dálnice chce město ulevit dálničním křižovatkám Brno–jih a Brno– centrum. Kvůli tomu mění územní plán. Vyjádření Ředitelství silnic a dálnic, kdy chce se stavbou začít, se včera redaktorovi brněnského Deníku Rovnost nepodařilo získat. „Ze stavby dalších pruhů sice nejsem nadšená, ale pokud k nim udělají bariéry, bude to nakonec dobře. Navíc to ulehčí hlavnímu tahu v Bosonohách,“ poznamenala ke stavbě Urbanová. „Nevím ale, jestli budou bariéry účinné,“ obává se bosonožská obyvatelka.

Stěny mezi brněnskou městskou částí Bosonohy a sousedním Troubskem přitom měly růst už od loňska bez ohledu na rozšíření dálnice. Stavba však začne až v květnu letošního roku. Potrvá rok a bude stát sedmdesát milionů korun.

Protihlukové stěny v jiných místech Brna a jeho okolí výrazně pomáhají. Například obyvatelům nedalekého Starého Lískovce zpříjemnily spánek. „Když pomohly tam, snad pomůžou i nám,“ věřil tehdy místostarosta Bohunic Antonín Crha.

ONDŘEJ ZUNTYCH

 Brněnský deník


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist