Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Geologie, hory a vody Rychlebských hor

04.03.2012  |  122× přečteno      vytisknout článek

chalupyPro region Rychlebských hor je charakteristická velká složitost geologické stavby s pestrým zastoupením hornin, a to jak vyvřelých, usazených, tak i přeměněných.

Geologické poměry

Nejvýrazněji se do geologické historie oblasti zapsala horotvorná etapa variská, která trvala asi 70 milionů let od svrchního devonu do spodního permu. Pochází z ní do značné míry dnešní geologická stavba pohoří, proběhla v ní metamorfóza a vrásnění a vznikla většina vyvřelých hornin. V období devonu probíhala v oblasti kromě mořské sedimentace také sopečná činnost. Na konci karbonu utuhly v zemské kůře žuly a jim příbuzné horniny, které na začátku permu před 310-250 mil. lety přispěly k prohřátí okolních hornin a jejich následné metamorfóze. Souvisle vystupují tyto žuly a jim podobné horniny v oblasti žulovské pahorkatiny, kde tvoří žulovský pluton rozkládající se na ploše asi 150 km/2. Kromě žuly, která převládá, vyskytují se zde i granodiority, diority a tonality. Všechny tyto horniny se v kamenické praxi označují jako slezská žula - světlá a tmavá.V žule jsou na více místech "utopeny" větší či menší kry starších hornin, ruly a mramoru. Na styku mramoru se žhavým žulovým magmatem se vytvořily svérázné kontaktní jevy - horniny s granátem, epidotem, wollastonitem atd., vyhledávané sběrateli nerostů. V mladších prvohorách a téměř po celé druhohory byla oblast souší a probíhalo zde intenzivní usazování sedimentů. V mladších třetihorách dochází již k nesouvislým záplavám, které přinášejí usazeniny ve formě jílů, písků a štěrků. Nejvýznamnější jsou miocení usazeniny na Javornicku, v okolí Bernartic a Uhelné, kde kromě žáruvzdorných jílů tvořily i dnes vytěženou lignitovou sloj. Nejdůležitější geologickou událostí čtvrtohor bylo pevninské zalednění. Ledovec s centrem ve Skandinávii zasáhl asi před 300-250 000 lety až na Jesenicko a pokryl předpolí Rychlebských hor až do nadmořských výšek 400-540 m. Zanechal zde po sobě až 50 m mocné uloženiny, štěrkopísky z tavných vod a morény, tj. souvkové hlíny. V souvcích najdeme zvláště v okolí Javorníku, Vidnavy, Supíkovic a Písečné velmi pestré společenstvo hornin. Je mezi nimi mnoho skandinávsko-baltských žul, porfyrů, porfyritů, nejčastěji růžové, červeně až červenohnědě zbarvených, charakteristické jsou také šedé a černé pazourky s původem v oblasti Baltského moře.

Horopis:

Rychlebské hory mají střední nadmořskou výšku 644,7 m.n.m. a tvoří je soustava ker, pokleslých proti Hrubému Jeseníku a Králickému Sněžníku, avšak vyzdvižených nad nižší terén na severovýchodě. Proti Vidnavské nížině jsou zde omezeny nápadným a vysokým zlomovým svahem. Nejvyšším podcelkem je Hornolipovská hornatina, která pokračuje na polském území jako Góry Bialskie. Nejvýš položená je plošina kolem státní hranice s výškou přes 1100 m n.m. s nejvyšší horou Smrkem (1125 m). Vybíhá z ní několik rozsoch a hřbet, který tvoří státní hranici s Polskem. Tento hlavní hřbet je téměř celý součástí Travenské hornatiny. Vynikají z něj pohraniční hory Špičák (975 m) a Borůvková hora (900 m). Za sedlem Na Pomezí (576 m) začíná Sokolský hřbet, který probíhá kolmo k hlavnímu hřbetu. Jméno má podle Sokolího vrchu (967 m), nejvyšší horou je Studničný (992 m). Směrem na severovýchod se hřbet postupně snižuje a končí nad Velkými Kuněticemi Kamenným vrchem (458 m).
Rychlebské hory sousedí na jihozápadě s Králickým Sněžníkem, od kterého jej odděluje Kladské sedlo, na jihu s Hanušovickou vrchovinou, jež oddělují níže položené plošiny táhnoucí se od Starého Města pod Sněžníkem směrem na východ k Ramzové, na východě pak od Hrubého Jeseníku Ramzovské sedlo s údolím vedoucí přes Lipovou a Jeseník a taktéž na východě od Zlatohorské vrchoviny údolí vedoucí přes Českou Ves, Písečnou, Supíkovice až do Velkých Kunětic .

Vodopis:

Na Rychlebsku patří všechny toky do povodí Kladské Nisy. Největší a nejvodnatější z nich je Bělá, odvodňující kromě Rychlebských hor i Hrubý Jeseník. Jelikož ale protéká z větší části jen údolím, které na východě odděluje Rychlebské hory od Hrubého Jeseníku a neprotéká přímo Rychlebským regionem, uvádím ji jen pro přesnost údajů. Z pohledu regionu Rychleb je největším tokem Vidnávka, pramenící pod Studničným vrchem a odvodňující velkou část Rychlebských hor a Žulovské pahorkatiny. Největším levostranným přítokem Vidnávky je Stříbrný potok s vodopády na horním toku a největším pravostranným přítokem Černý potok, který se krátce před ústím v Malé Kraši stéká s Červeným potokem. Další přítoky Kladské Nisy z Rychlebských hor mají všechny podobný ráz: pramení v centrální části pohoří a tekou hluboce zaříznutými údolími kolmo k jeho okraji, ve Vidnavské nížině se jejich spád prudce snižuje a zhruba stejným směrem pokračují až ke Kladské Nise. Jejich průtoky jsou vzhledem k jejich délce nízké. Největší z nich je Studená voda, pramenící jako Vojtovický potok na Hraničkách, protékající Bernarticemi a v Polsku přibírající ještě Lánský potok, tekoucí přes Uhelnou. O něco menší je Račí potok, pramenící pod Koníčkem a protékající Račím údolím, který na polském území posiluje Javornický potok. Dalšími přímými přítoky Kladské Nisy jsou Hoštický potok a Bílá Voda.
Vodní nádrže můžeme rozdělit na přirozené a uměle vzniklé lidskou činností. Největší z nich je Velký rybník u Černé Vody (10 ha), další plochy vznikly těžbou a najdeme je v Písečné (někdejší těžba štěrkopísku) a u Uhelné (povrchová těžba lignitu). Mnoho vodních ploch zůstalo zejména na Žulovsku v žulových lomech, které byly po skončení těžby zatopeny. Nutno poznamenat, že opuštěné žulové lomy svojí jedinečností, vyjímečností a krásou patří k nejzajímavějším přírodním úkazům Rychlebského regionu.

Přírodní bohatství:

Na nerostné suroviny je Rychlebský region poměrně bohatý, většího významu však dosahuje jen několik málo z nich, každopádně ale můžeme pozorovat pestrost a rozmanitost jejich zastoupení.
Rudy se v současné době nikde netěží, v historii však můžeme vzpomenout např. těžbu magnetitu, dále měděných rud u Nýznerova, krátkodobá byla i těžba arzenopyritu v Račím údolí. V padesátých letech našeho století byly zjištěny radioaktivní suroviny (smolinec) v Zálesí, Horních Hošticích a u Bílé Vody. Pro nepříliš vydatná ložiska však těžba v roce 1968 skončila.
Z nerudných surovin mají značný význam zejména vápence, jež jsou v Rychlebském regionu zastoupeny v mohutných a kvalitních ložiscích u Vápenné a Lipové. Jako další jmenujme kaolín, vzniklý kaolinizací žuly, který má všestranné použití a který se nachází v mohutném ložisku jižně od Vidnavy. Žáruvzdorné kaolinické jíly se vyskytují také u Bernartic a Uhelné. V lese Bažantnici u Velké Kraše se těžil žilný křemen ke sklářským účelům a i když se v současnosti netěží, zásoby pro budoucí případnou těžbu zde jsou.
Největší význam ze všech surovin mají ale tzv. stavební suroviny, zejména žula a žule příbuzné horniny a velmi kvalitní mramor. Slezská žula se těží v širším okolí Žulové, přičemž zásoby zde jsou odhadovány na dalších nejméně 100 let. Slezské mramory patří k nejkvalitnějším českým mramorům a jsou použitelné i v sochařství. Např. nejkvalitnější mramor na stavbu pražského metra se těžil právě v okolí Žulové.
Jako zajímavost ještě můžeme uvést např. těžbu lignitu (paliva) ve sloji u Uhelné, která byla těžena od šedesátých let 19. století až do roku 1956 a dnes je prakticky vytěžena. U Vidnavy můžeme ještě vzpomenout na někdejší těžbu rašeliny - taktéž jako paliva.

ZDROJ:http://www.rychleby.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist