Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC), díl 9. - Integrované povolení

21.12.2000  |  155× přečteno      vytisknout článek

Povolení v EU, porovnání současného povolování s integrovaným povolením u nás.

2.3 Integrované povolení 2.3.1 Povolení a proces povolování v EU Základním předmětem IPPC je integrované povolení a povolovací řízení, směřující k vydání a periodickému obnovování povolení. Stát musí zajistit, aby podniky vykonávající činnosti, které spadají do účinnosti IPPC (dále provozovatel), již nemusely žádat o jednotlivá dílčí povolení, ale aby povolení získaly na jednom místě na základě jedné žádosti. Povolení může být vydáno pouze v případě, že žádost splňuje všechny požadavky směrnice IPPC. Následující stručný popis základních součástí povolovacího procesu vychází ze znění směrnice IPPC. 2.3.1.1 Obecné povinnosti provozovatele Obecná pravidla, vymezující základní povinnosti provozovatele, vycházejí z kritérií ochrany životního prostředí, uvedených v kap. 2.1.3. Důraz je kladen na přednost, kterou mají opatření pro předcházení vzniku znečištění u zdroje před nápravnými opatřeními koncových technologií. Žadatel i odpovědný orgán mají přitom vycházet z BAT. Žádost o povolení Žádost o povolení podává u nových zařízení investor anebo provozovatelé stávajících zařízení (dále žadatel). Nežádá se pouze o vlastní povolení, ale i o prodloužení již uděleného povolení, kterému vypršela platnost. Žádost o povolení je povinen podat i provozovatel zamýšlející uskutečnit podstatnou změnu provozu. Žádost obsahuje mj. popis: - zařízení a jeho činností - surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energie, která je v zařízení používána nebo jím produkována - zdrojů emisí ze zařízení - podmínek staveniště zařízení - charakteru a množství předpokládaných emisí ze zařízení do jednotlivých složek prostředí, jakož i významných účinků těchto emisí na životní prostředí - navrhované technologie a dalších metod, určených pro předcházení vzniku anebo, pokud to není možné, k omezení emisí ze zařízení - opatření k předcházení vzniku odpadů, případně ke zhodnocování odpadů, které v zařízení vznikají - opatření plánovaných k dodržení obecných povinností provozovatele (např. havarijní připravenost nebo způsob navrácení místa provozu do uspokojivého stavu po ukončení činnosti) - opatření plánovaných k monitorování emisí do životního prostředí. 2.3.1 2 Povolení vydávané odpovědným orgánem Při posuzování žádosti vychází odpovědný orgán z BAT s přihlédnutím k technickým charakteristikám dotyčného zařízení a možným přenosům znečištění mezi složkami životního prostředí. Musí přitom také přihlížet k zeměpisné poloze zařízení a místním podmínkám životního prostředí. Cílem integrovaného povolení je zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Pokud provoz zařízení nebude splňovat požadavky IPPC, odpovědný orgán odmítne povolení žadateli vydat. Integrované povolení musí obsahovat: - Emisní limity pro znečišťující látky, které budou vypouštěny z dotyčného zařízení ve významném množství. Odpovědný orgán přitom musí vycházet nejen z BAT, ale i ze složkových zákonů a místních předpisů (např. hygienické normy). Při stanovení emisního limitu pro povolení je rozhodující nejpřísnější standard (znamená to např., že pokud bude místní hygienická norma přísnější než emisní limit odvozený z BAT, východiskem pro stanovení emisního limitu je přísnější, tedy v tomto případě místní limit). Seznam nejdůležitějších znečišťujících látek, které musí brát odpovědný orgán v úvahu při vydávání povolení, je uveden v Příloze 3. Lze předpokládat, že ve většině případů bude určujícím standardem pro vydání povolení BAT. Odpovědný orgán nicméně nesmí v povolení předepisovat žádnou konkrétní technologii, tu může navrhovat pouze žadatel. Odpovědný orgán musí zajistit, že navrhovaná technologie vychází ze standardu BAT, tj. z emisního limitu odvozeného z BAT, který je uveden v BREF. Při stanovení emisních limitů musí odpovědný orgán rovněž zvážit možné přenosy znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé (např. zvážit rizika plynoucí z produkce kalu, pokud žadatel navrhuje jako opatření na ochranu vod jejich čištění koncovou technologií). Při stanovení emisních limitů se zvažují i požadavky na ochranu půdy a podzemních vod, jakož i opatření k nakládání s odpady, které v zařízení vznikají. Hodnoty emisních limitů mohou být případně doplněny nebo nahrazeny ekvivalentními parametry nebo jinými technickými ukazateli (např. normativy spotřeby určitých komodit nebo parametry výrobních procesů, které ovlivňují environmentální aspekty, jako je např. řízení teploty, tlaku apod.). V souladu se způsobem vymezení BAT budou emisní limity tam, kde bude potřeba vyloučit vliv objemu výroby na daný ukazatel, vztahovány na jednotku výroby. - Ustanovení, týkající se minimalizace dálkového přenosu znečištění nebo znečištění překračujícího hranice států. - Způsob a frekvenci monitorování emisí a dalších indikátorů plnění podmínek povolení, s uvedením podrobností metodiky a frekvence měření a postupu vyhodnocování. - Požadavek na podávání zpráv - provozovatel má povinnost předkládat příslušnému orgánu údaje nutné k ověřování shody s povolením. - Ustanovení k havarijní připravenosti, tj. opatření pro případ situací odlišných od normálních provozních podmínek. Proto tam, kde existuje riziko poškození životního prostředí, musí být učiněna vhodná opatření týkající se spouštění, poruch, krátkodobých přerušení a definitivního ukončení provozu zařízení. - Povolení může obsahovat další zvláštní podmínky, jejichž splnění v rámci uplatnění této směrnice považuje členský stát či odpovědný orgán za vhodné. Aniž by byla dotčena povinnost uplatnit povolovací řízení podle této směrnice, mohou členské státy místo zařazení určitých plošných požadavků do podmínek jednotlivých povolení předepsat tyto společné požadavky pro určité kategorie zařízení formou obecně závazných pravidel. Musí být přitom zajištěn integrovaný přístup a odpovídající vysoká úroveň ochrany životního prostředí jako celku. Členské státy musí dále zajistit kontrolu dodržování podmínek povolení a vytvořit mechanismy pro zjednání nápravy v případě porušení podmínek povolení. 2.3.1.3 Změna povolení Příslušný orgán je povinen pravidelně přezkoumávat a případně aktualizovat podmínky povolení. Směrnice požaduje přezkoumání a aktualizaci podmínek povolení příslušným orgánem v následujících případech: - znečištění působené zařízením je tak značné, že je nutno znovu prověřit emisní limity uvedené v povolení nebo do povolení zahrnout limity nové - podstatné změny v oblasti BAT umožňují významně snížit emise bez vynaložení nadměrných nákladů - bezpečnost provozu zařízení nebo některé činnosti s tím spojené vyžadují, aby byla použita jiná technika či jiné metody - vyžadují to nová ustanovení právních předpisů EU nebo národních právních předpisů. 2.3.1.4 Zapojení veřejnosti IPPC klade důraz na zapojení veřejnosti jak do procesu výměny informací, tak do procesu vydávání integrovaného povolení. Pouze informovaná veřejnost, která bude mít možnost angažovat se v rámci povolovacího řízení, může konstruktivně přispět k dlouhodobě udržitelnému podnikání. Může například významně přispět ke stanovení priorit integrovaného povolení. Široké zapojení veřejnosti do povolovacího procesu je nejen v zájmu odpovědného orgánu, který v povolovacím procesu veřejnost nepřímo zastupuje, ale i v zájmu průmyslu, který se tak vyhne pozdějším neočekávaným požadavkům ze strany veřejnosti. Členské státy musí zajistit, že žádost o vydání povolení nebo o povolení podstatných změn zařízení bude zpřístupněna veřejnosti. Musí mj. zajistit, aby byla veřejnost informována o podání žádosti o povolení (např. v irské legislativě IPPC je stanoveno, že žadatel musí v žádosti doložit např. inzerátem z novin, že předem veřejně oznámil svůj úmysl podat žádost o integrované povolení). Veřejnost (tj. každý občan či právnická osoba) může podávat písemné připomínky jak k žádosti, tak později k návrhu povolení během předem definované doby. Zda a jak odpovědný orgán k těmto připomínkám přihlédl musí být zahrnuto do odůvodnění povolení. U zdrojů znečištění, které mohou mít přeshraniční vliv, musí stát zajistit i informování zahraniční veřejnosti, včetně možnosti jejího vyjádření k žádosti i k návrhu povolení. Veřejnost musí mít přístup rovněž k výsledkům monitorování emisí. Komise na základě údajů předkládaných členskými státy zveřejní každé tři roky soupis hlavních emisí a zdrojů, které je způsobují. V souladu se zmíněným postupem může Komise dále navrhnout opatření, která zajistí vzájemnou porovnatelnost a návaznost údajů o emisích a údajů z jiných registrů a dalších zdrojů údajů o emisích. 2.3.2 Porovnání současného povolovacího procesu s integrovaným přístupem podle požadavků IPPC na konkrétním příkladě V této kapitole je na konkrétním příkladě porovnán postupu vydávání povolení podle složkových zákonů s integrovaným postupem. Jako příklad byl použit podnik KOH-I-NOOR Praha. Podnik je výjimečný tím, že může již dnes poskytnout potřebná srovnávací data. KOH-I-NOOR totiž: a) byl v roce 1995 přinucen platným složkovým zákonem navrhnout opatření na ochranu životního prostředí; z projektu známe údaje o výsledném environmentálním profilu podniku i související ekonomické dopady b) tento projekt nebyl realizován, ale v letech 1995-97 KOH-I-NOOR provedl u předmětné technologie hodnocení možností čistší produkce, které je praktickou aplikací integrovaného přístupu, a na základě tohoto projektu realizoval soubor opatření, která lze pro potřeby našeho srovnání považovat za modelové uplatnění BAT podle IPPC. Máme tak k dispozici dvě varianty, u kterých známe údaje o výsledném environmentálním profilu podniku i souvisejících ekonomických dopadech: a) výsledek současného povolovacího řízení založeného na strategii kontroly a řízení b) výsledek aplikace integrovaného přístupu, který lze za určitých podmínek považovat za modelový příklad povolovacího řízení podle IPPC. Zmíněné podmínky umožňující toto srovnání, zahrnují soubor navržených opatření, která považujeme za řešení vyhovující BAT, protože opatření vycházejí z kritérií pro stanovení BAT (jsou v nich přednostně použity preventivní techniky a koncová technologie slouží pouze k omezování zbytkového znečištění). Vzhledem k tomu, že příslušný BREF ještě není k dispozici, nazýváme tato opatření ?opatření dobré praxe?. Soubor požadavků IPPC zjednodušujeme pouze na výše uvedená opatření dobré praxe, která KOH-I-NOOR zavedl a která tak máme vyhodnocena. Z Příručky ke směrnici Rady 96/61/EC (IPPC), MŽP ČR, 1999. Převzato ze serveru ČEÚ - www.ceu.cz


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
Partneři
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist