Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Bludný kruh dotací? Ministerstvo zemědělství trvá na vápnění.

13.02.2004  |  zdroj: EKONOM  |  131× přečteno      vytisknout článek

Obnova lesních porostů na hřebenech hor stojí spoustu peněz. Vápnění, sazenice, výsadba, ochrana před zvěří...

Část odborníků tvrdí, že majitele zatím téměř nic nemotivuje, aby se tam sázelo něco jiného, než zase smrky. Na zalesnění dostávají státní dotaci, a když nový převážně smrkový porost zhyne, požádají zase o dotaci.

Smrk je v podstatě jediným stromem, který i v době snížené poptávky po dřevu přináší zisk. Z poslední analýzy, kterou zpracovala ministerstva zemědělství a životního prostředí, ale jednoznačně vyplývá, že listnáčů by se celkově mělo sázet mnohem víc. Předmětem sporů přitom zřejmě ještě bude, jak postupovat právě na horách.

MINIMÁLNÍ PODÍL melioračních a zpevňujících dřevin (převážně listnáčů a jedle) při obnově porostu je dán vyhláškou Ministerstva zemědělství z roku 1996. Pro většinu porostů je stanoven na 25 %, ale v horských polohách jen na 5 až 15 %. Podle Ministerstva zemědělství jsou v horách podmínky pro změnu druhové skladby obtížnější. Smrk ztepilý tam byl zastoupen i v původní přírodní vegetaci, ve výšce nad 1000 metrů byl dokonce dominantní dřevinou.

\"Jeho úplné vyloučení rozhodně není nejlepší možností,\" uvedl Hugo Roldán z odboru komunikace ministerstva.

Listnaté dřeviny, zvláště buk, sice mají vysokou regenerační schopnost, ministerstvo se však domnívá, že listnáče budou v horských oblastech ohrožovány epizodami vysokých koncentrací ozónu, který se stává novým nebezpečím. Urychleně likvidovat současné smrkové porosty a nahrazovat je bezhlavou výsadbou listnáčů by tedy bylo nepředložené.

\"Buk a javor jsou náročné na kvalitu půdy i mikroklima. Jejich pozitivní účinky se projeví asi za padesát let, až vytvoří dostatečnou biomasu. Běžnou strategií je proto zalesnit imisní holinu přípravnými dřevinami, které nejsou příliš choulostivé a rychle rostou - jeřáb, bříza, modřín -, a upravit podmínky chemickou meliorací. Tím se vytvoří příznivější podmínky pro hlavní dřeviny, které se později dosadí,\" prohlásil Roldán.

Ministerstvo nesouhlasí s Hruškovými výhradami vůči vápnění. Vápnit se podle něj bude muset; je to cesta k snižování extrémní kyselosti a navíc kompenzuje chybějící živiny. \"Například žloutnutí smrkových porostů v roce 2000 se v Orlických horách projevilo v polohách od 600 do 800 metrů nad mořem, kde neproběhlo vápnění a nedostatek zásaditých živin v půdách byl vyšší,\" doplnil Roldán s tím, že v sousedních zemích probíhá účinná chemická meliorace na mnohonásobně větších plochách než u nás.

DOSTATEČNÝM ARGUMENTEM není podle Ministerstva zemědělství ani Komáří vrch, kde smíšený les přežil. \"Prakticky v každém pohoří najdeme jednu či dvě lokality, které svými půdními podmínkami, reliéfem a mikroklimatem vytvářejí ideální podmínky pro růst smíšených porostů. Většina stanovišť však toto optimum nemá,\" uvedl Roldán.

Hruškův názor, že by se nejvyšší hřebeny mohly případně nechat, až samy zarostou, naráží nejen na zájmy majitelů, ale především na platné zákony. Podle Ministerstva zemědělství je navíc nutné vzít v úvahu i další hlediska, jako je udržování průtočnosti horských toků, zachování cest, ale i zaměstnanost místních obyvatel. Někteří odborníci se domnívají, že vrcholové partie by samy zarostly nanejvýš kosodřevinou, což odporuje požadavkům na ochranu přírody.

Mluvčí státního podniku Lesy ČR Jan Řezáč tvrdí, že nové zalesňování lze hodnotit jako úspěšné. V těchto případech je hlavním cílem zajištění mimoprodukčních funkcí lesa. \"Plochy jsou zalesněné a převážně i zajištěné, stav porostů je úměrný jejich stáří a člověkem pozměněným stanovištním poměrům,\" domnívá se Řezáč. \"To však neznamená, že nemáme obavy z možného nepříznivého vývoje.\"

Řezáč upozorňuje, že celková depozice škodlivin je přes pokles ze začátku 90. let nadále vysoká a v poslední letech opět stoupá, a to nejen kvůli dusíku, ale i síře. \"Záměna smrku za dřeviny může zhoršování pouze zpomalit. Listnáče navíc pro svůj růst vyžadují mnohem větší zásobu živin v půdě než smrk. Na horách ale tyto zásoby v půdě nejsou, proto listnáče po umělé výsadbě, pokud jim živiny nejsou dodány uměle, doslova hynou hlady,\" doplnil Řezáč.


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist