Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Renesance tradiční suroviny

07.09.2005  |  zdroj: STAVITEL  |  137× přečteno      vytisknout článek

V posledních letech je především v Evropě věnována mimořádná pozornost vlivu stavební činnosti na problematiku trvale udržitelného rozvoje.

Komplexně je rovněž posuzován vliv stavební činnosti na životní prostředí počínaje těžbou surovin, přes výrobu stavebních hmot a dílců, jejich dopravu na staveniště a vlastní realizaci staveb, až po předpokládaný dopad likvidace nevyhovujících staveb na životní prostředí. V rámci řešení této problematiky hrají lesy a dřevo jako obnovitelná surovina velmi významnou roli. Česká republika zaujímá mezi evropskými státy jedno z předních míst v lesnatosti a množství dřeva na jeden hektar.

Zvýšené využití dřeva v Evropě je spojováno především se stavebnictvím. Všechny předsudky bránící širšímu uplatnění jsou postupně odbourávány, protože dřevo je materiál po všech stránkách rovnocenný s ostatními stavebními materiály.

HISTORICKÝ VÝVOJ

Dřevo bylo používáno jako stavební materiál již několik století před naším letopočtem. Dodnes obdivujeme krásu, eleganci a důvtip středověkých srubových a renesančních hrázděných staveb, kde dřevo tvoří nejen hlavní stavební konstrukci, ale i úchvatnou architekturu budov. Tyto řemeslně, ale i umělecky náročné stavby byly v 19. století vlivem celkové racionalizace stavebnictví zejména v zemích s dostatkem dřeva, jako je severní Amerika, Kanada a Skandinávie, nahrazeny dřevostavbami žebrové, skeletové a panelové konstrukce. Vývoj moderních lepených prvků a nových typů spojovacích prostředků vedl pak k vývoji dřevěných konstrukcí pro velká rozpětí, které se uplatnily zejména při výstavbě sportovních, zemědělských a průmyslových hal.

Kontinuita vývoje a realizace staveb ze dřeva v zemích severní Ameriky, Skandinávie, ale i západní Evropy byla v naší zemi až na nepatrné výjimky přerušena nástupem panelové výstavby bytů a železobetonovými stavbami pro průmysl, zemědělství a občanskou vybavenost. Po zhruba padesáti letech existence je řada těchto staveb značně narušena. Jejich rekonstrukce a modernizace je oříškem pro elitní projektanty a statiky a jejich likvidace je prakticky nevyřešena a stává se strašákem novopečených majitelů těchto objektů a ekologických aktivistů.

Přitom ve vyspělých státech Evropy a severní Ameriky se dále rozvíjí výstavba nejenom rodinných domů, ale i tří a čtyřpodlažních bytových domů z konstrukčních systémů na bázi dřeva a moderních aglomerovaných velkoplošných materiálů.

DŘEVĚNÉ STAVBY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Stavění ze dřeva se považuje za racionální ve vztahu k životnímu prostředí. Dřevo je jediná obnovitelná ekologická surovina vhodná pro stavební konstrukce. Výroba, doprava, výstavba, ale i likvidace konstrukcí a staveb na bázi dřeva prakticky nezatěžuje životní prostředí a je nejméně náročná na potřebu energie. To vše předurčuje dřevo jako materiál, který budeme nuceni v blízké budoucnosti používat, abychom donekonečna nedevastovali přírodu těžbou surovin pro vápenky a cementárny. Proto vlády ve vyspělých evropských státech financují vývojové programy pro výstavbu bytů a sociálního bydlení z konstrukčních systémů na bázi dřeva, které je mnohdy vytěženo v České republice.

NEUVÁŽENÁ ROZHODNUTÍ V MINULOSTI

V dobách rozkvětu panelové výstavby bylo dřevo v naší zemi degradováno na materiál vhodný pouze pro výstavbu chat a rekreačních objektů. Špatná údržba a nevhodné konstrukční řešení a zásahy při rekonstrukcích a modernizacích stávajících objektů ze dřeva přispěly k jejich urychlenému znehodnocení a tím také k celkové nedůvěře ve stavební konstrukce a systémy na bázi dřeva.

Málokdo již dnes ví, že vývoj dřevěných konstrukcí byl u nás ve druhé polovině minulého století prakticky zastaven. Zákonem č. 22/1955 Sb. bylo přijato zákonné opatření o státní dřevařské inspekci. Cílem tohoto opatření bylo zajistit ve všech odvětvích národního hospodářství přísnou hospodárnost se dřevem a výrobky, jejichž podstatnou součástí bylo dřevo. Prakticky však došlo k zamezení používání dřeva jako konstrukčního stavebního materiálu. To mělo za následek téměř úplné vymizení konstrukcí a staveb ze dřeva z našeho trhu. Byla preferována bytová výstavba panelových sídlišť z betonu a oceli a obor dřevostaveb v rámci Generálního ředitelství dřevařského průmyslu byl v té době zredukován pouze na výrobu chat a zahradních besídek.

Nejvýznamnějším produktem resortu Dřevařského průmyslu v tomto období byly v oboru dřevostaveb známé UNIMO buňky, kde nosná kostra byla z ocelových profilů a dřevo plnilo pouze funkci žeber, sloužících pro připevnění vnitřního a vnějšího opláštění. Buňky UNIMO byly v převážné míře vyváženy do tehdejšího Sovětského svazu, kde byly využívány k realizaci ubytovacích a kancelářských objektů v těžařských oblastech. V tehdejší Československé republice byly pak s ostatními mobilními buňkami jiných výrobců využívány jako zařízení staveniště.

Touto nekoncepční politikou bylo v podstatě veřejnosti podsouváno, že stavby ze dřeva jsou něco méně hodnotného a méně kvalitního. Stavební konstrukce a stavby ze dřeva byly po řadu let veřejností vnímány jako stavby účelové s krátkou životností, nevalnou kvalitou a nevábnou architekturou.

Některá neuvážená rozhodnutí však měla v době, kdy ve vyspělých zemích světa docházelo k výrazné renesanci staveb ze dřeva ještě mnohem hlubší dopady. Byla omezena výuka dřevěných konstrukcí na odborných průmyslových a vysokých školách, několik desítek let se nevydávaly odborné knihy o stavbách na bázi dřeva. Přestaly se dovážet odborné časopisy o těchto stavbách a konstrukcích do vědeckých knihoven, a až na několik málo výjimek se skutečně ze dřeva na území naší republiky prakticky nestavělo. To pak mělo za následek, že se několik generací stavebních techniků a inženýrů nenaučilo konstrukce na bázi dřeva navrhovat a realizovat. Přesto se i v těchto dobách podařilo odborníkům na konstrukce ze dřeva v rámci několika vývojových programů prosadit a realizovat unikátní stavby na evropské úrovni. Většinou se však tyto stavby nedočkaly větší opakovatelnosti ani masového užívání.

Další "ranou" dřevostavbám pak byly objekty, vyráběné v dobách plánovaného hospodářství pro zřizování dočasných ubytovacích a kancelářských budov, montované objekty známé pod názvy "likusák" a "teskobarák". Tyto objekty jen utvrdily názor občanů, že stavby ze dřeva jsou vhodné pouze jako dočasné objekty nevalné technické a architektonické úrovně, i když v mnoha případech slouží k různým podnikatelským účelům dodnes, a o několik desetiletí překročily svoji "plánovanou" životnost. Přesto se dodnes i mnozí odborníci z oboru stavitelství a architektury vyslovují o dřevostavbách jako o stavbách s nízkou životností, aniž by se hlouběji zajímali, co je toho příčinou. Nebylo by serióznější a pravdivější přiznat, že jakákoliv stavba na jakékoliv materiálové bázi, je-li špatně navržena a nekvalitně provedena, má sníženou životnost?

A JAK JE TOMU DNES?

V současné době zaznamenávají stavby ze dřeva i v České republice určitou renesanci a zvýšený zájem zejména mezi investory mladší generace, kteří měli možnost seznámit se s těmito stavbami v zahraničí. Proto se o výstavbu rodinných domků, ale i půdních nástaveb a vestaveb ze dřeva zajímá stále více převážně malých a středních stavebních firem.

Představa řady majitelů těchto stavebních firem, že není nic jednoduššího než stavět montované stavby ze dřeva, je však mnohdy velmi zkreslená. Realizace těchto staveb jen na základě dokumentace ke stavebnímu řízení, bez dostatečného zázemí znalostí stavební fyziky a vlivu řešení a provádění zejména montážních detailů na životnost a spolehlivost těchto konstrukcí a staveb, přináší však další zklamání v řadách investorů a uživatelů a v konečném důsledku je negativní reklamou tohoto ve světě uznávaného a stále se rozvíjejícího oboru. Řada nových staveb rodinných domků ze dřeva, ale i půdních vestaveb, vznikajících na základě zjednodušené dokumentace pro stavební řízení a bez prováděcí dokumentace, bude mít během nejbližších desetiletí za následek množství reklamací spojených se sníženou spolehlivostí těchto staveb. U půdních vestaveb pak může docházet i ke znehodnocení a haváriím mnohdy stoletých konstrukcí krovů.

U takto vznikajících staveb jsou sice v dokumentaci pro stavební řízení navrženy skladby jednotlivých konstrukcí a staticky posouzeny hlavní nosné prvky ze dřeva, mnohdy však chybí odborné posouzení příslušné skladby z hlediska vlivu difuze a kondenzace vodní páry na jejich funkční spolehlivost a životnost. Stavební detaily, které mají rozhodující vliv, nejsou pro konkrétní stavbu zdokumentovány a jejich realizace je obvykle ponechána na zručnosti a znalostech stavebních dělníků, jimiž jsou v mnoha případech lidé bez dostatku praktických zkušeností se dřevem a konstrukcemi z něj zhotovenými. V USA je předmětem kontroly dozorujícího orgánu právě provádění těchto detailů.

POUČENÍ ZE ZAHRANIČÍ

V sousedním Německu používá řada drobných stavebních firem a výrobců dřevostaveb osvědčené konstrukční systémy vyvíjené a certifikované za nemalé finanční podpory výrobci konstrukčních desek určených pro aplikaci v dřevostavbách. Tím tyto firmy jednak podporují prodej svých výrobků a současně brání jejich nevhodnému používání a znehodnocení. Experti z těchto firem potvrzují, že renesanci rozvoje dřevěných stavebních konstrukcí musí předcházet široká diskuse o racionálním využití lesní suroviny a účinný komplexní systém vzdělávání pracovníků v daném oboru. Pokud bude z hlediska státní politiky a trhu na území České republiky výhodnější podporovat export dřeva, budeme muset ještě řadu let pohlížet na úspěšný rozvoj výstavby ze dřeva do zemí, které vzaly filozofii trvale udržitelného rozvoje vážně.

Jednou z cest rozvoje dřevostaveb je sdružení malých a středních podniků, zabývajících se výrobou a realizací konstrukcí a staveb ze dřeva v profesních sdruženích, která budou schopna společnými finančními prostředky zabezpečit příslušný vývoj a certifikaci rozhodujících stavebních konstrukcí, stejně jako zpracování potřebné technické dokumentace pro jejich spolehlivou výrobu a realizaci. V rámci ETAG 007 "Řídicí pokyn pro evropská technická schválení - Dřevěné rámové stavební sestavy" musí být ke všem konstrukčním systémům na bázi dřeva s technickou dokumentací k jednotlivým stavebním dílům průmyslově vyráběných stavebních sestav předkládány k posouzení veškeré montážní detaily vzájemných vazeb jednotlivých konstrukcí, které mají rozhodující vliv na spolehlivost a životnost stavby.

Příspěvek vznikl v rámci řešení Výzkumného záměru MSM 6215648902 "Les a dřevo - podpora funkčně integrovaného lesního hospodářství a využívání dřeva jako obnovitelné suroviny".

AUTOR: Dr. Ing. ZDEŇKA HAVÍŘOVÁ
AUTOR: Ing. PAVEL KUBů
Lesnická a dřevařská fakulta MZLU v Brně


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist