Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Lesy a lidé

04.06.2006  |  158× přečteno      vytisknout článek

V současné době je možno pozorovat zvýšenou odbornou i emocionální diskuzi na téma lesů.

Impulsů k ní může být mnoho, vedle skutečných problémů lesnické praxe jsou to i zájmy jiné, které například v rámci automasáže vyvolané veřejnou i odbornou diskuzí povedou k další transformaci lesního hospodářství spojené i „ s lepším využitím produkčních možností lesů „ například zvýšením těžby dříví až na 20 milionů m3 ročně. 

     Snad je dobré si velmi krátce připomenout vztah a způsob užívání lesů lidskou společností pár století zpět. Bez lidských zásahů se vlivem přirozené sukcese vytvoří na stanovišti klimaxové společenstvo, jako konečný ideální stav. Vliv člověka při usazení v krajině, vždy začínal bojem s těmito společenstvy a jejich přeměnou na pastviny vypalováním ( děje se tak někde dodnes ). Toulavé a libovolné vybírání dříví spojené s pastvou v lesích a vedlejšími těžbami ( polaření, hrabání steliva, aj. ) přivedlo lesy v průběhu 16. až 18. století do velmi špatného stavu a začaly obavy z nouze o dřevo. Z těchto důvodů vzniká souběžně myšlenka zastavit nekontrolované těžby a užívání lesa, soustředit kácení na určité plochy a těm pak cíleně pomoci k obnově přirozeně, výsevem nebo později umělou obnovou. K tomuto přístupu musely být lesy zmapovány, rozděleny a získaly se údaje o zastoupení dřevin a porostních zásobách pro dlouhodobé plánovité hospodaření. Rozdělení lesa na jednotlivé porosty les na jedné straně zachránilo, ale na straně druhé znamenalo zásadní změny ve složení porostů záměnou dřevin. Úbytek některých dřevin způsobila dále také poptávka rozvíjejícího se průmyslu zejména hutnictví, sklářství, uhlířství, aj. Holosečné hospodářství zavedené v Německu a nauka o čistém výnosu , která doporučuje smrk jako nejvýnosnější dřevinu pěstovanou v čistých stejnověkých porostech na co největších plochách, ovlivnilo situaci v lesnictví i u nás, protože mnoho majetků vlastnily německé rody a lesníci studovali na německých školách. Tento revoluční odklon od přírody zůstane mezníkem v lesnické historii, znamenal nejen zavedení holosečí a monokultur, ale zejména zničení přirozených společenstev – původních sort, dále znamenal těžké poškození půdy a porostních poměrů a pohrdl neocenitelným darem přírody – přirozeným zmlazením lesa semenem vytvořeným na místě. Rozvoj železnice po roce 1860 způsobil, že nové semenářské závody dodávaly semeno tak lacino, že se vlastní sklizeň nevyplácela a byla takto kryta veškerá spotřeba způsobem, že smrk je smrk kdekoliv z Evropy i ze zámoří. Ve velkoobchodech se mísilo osivo nejrůznějšího původu a tyto směsi se opět distribuovaly do světa. 

     Tolik krátce k historii a teď krátce k škodlivosti lesníka pro les. Je zřejmé, že lesník je prakticky vždy na lesním majetku „ služebníkem „ a plní v rámci pravidel a možností přání vlastníka. Pojem racionalizace spojený s rozumem, znamená často i projev jiné, trvale se rozvíjející lidské vlastnosti a to hrabivosti, která v peněžním výnosu vidí jediné měřítko hodnot a je spojena s technokratickým přístupem odpoutaným od přírodního hospodářského řádu. Tento přístup ovlivňuje činnost a praktické postupy lesníka tak, že se může stát jen plnitelem příkazů, plánů a úkolů bez vlastní iniciativy a „ přidané hodnoty ve tvorbě krajiny a lesa „. Co je možné přičíst na vrub praktického lesníka v situaci : dvojnásobného zvýšení těžeb od roku 1989 a tendencí dalšího zvýšení těžeb při snížení doby obmýtí až na 70 let, nevhodnou transformací lesního hospodářství spojenou se snížením přímé odpovědnosti při výkonu jednotlivých prací a zároveň podstatným zvýšením výměry svěřeného lesa, dalším budováním kapacit na zpracování a spotřebu smrkového dříví, včetně propagace spotřeby dříví v mediích, odčerpání značné části výnosů z prodeje dříví mimo lesní hospodářství, aj. Dále není nutno.

     Pokud rostlinné společenstvo dospělo sukcesí do klimaxového stavu, následně dojde k jeho podstatné změně lidskou společností, je možné, že v rámci akce a reakce nastane, že pokud se nemůže přizpůsobovat přírodním podmínkám rostlinné společenstvo, přizpůsobí se naopak tyto podmínky prostředí jemu s důsledky jako snižování úrodnosti půdy a její ulehnutí ( uhnití kořenů, vývraty, aj. ) snížení retenční kapacity prostředí a záplavy, ovlivnění klimatu snižováním extrémů počasí, snížení biodiverzity prostředí, aj.

     V roce 1945 v článku „ Technika a věda „ medituje architekt L. Žák nad vývojem lidstva a jeho dalších možností užívání přírody a technického pokroku pro život blízký přírodě. Mimo jiné uvádí vizi : 

„Soustavná renaturalizace krajin opět k nepoznání změní, zhojí a zkrásní tvář světa, zjizvenou a zdrásanou náhlým výbuchem bezohledného novodobého technicismu, který je obrovskou přírodní katastrofou, zaviněnou živočichem člověkem. Myšlenka je počátkem díla. ( časopis Věda a život, str. 542, rok 1945 )

V Sidonii 31. 5. 2006
ing. Knap Květoslav


Související články


Poslední diskuse k článku - 1 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Ke článku
S nastíněním historie souhlasím. V dalším textu jseou však některé informace nepravdivé, některé diskutabilní :

Doba obmýtí na 70 let není možná ze zákona. Ve skutečnosti dochází k tomu, že porosty jsou naopak těženy později, než to zákon umožňuje a to v rozmezí mezi 95 - 120 lety. Důvodů je vícero. Např. vytěžení celkového těžebního limitu vlivem kalamitních těžeb v jiných částech hospodářského celku. Dále další podmínky ze zákona, jako je možnost přiřazení těžby po zajištění kultury atd. U obnovních prvků, kde došlo k přetažení doby obmýtí dochází k rychlému nárůstu hniloby dřeva nebo u bukových porostů k nárůstu nepravého jádra, které prudce snižuje hodnotu dříví.

Propagace spotřeby dříví je na místě, poněvadž je to vynikající ekologický materiál s nízkou náročností na energie (narozdíl od cementu cihel atd.). Dále převážná část řeziva se v současnosti exportuje, což je škoda. Je třeba rozšířit vlastní trhy. Dále dřevo je obnovitelný zdroj, kdežto ložiska vápence, cihlářský jíl a těžitelné písky a štěrky v krajině mizí a páchají se tím nevratitelné kroky v krajině.

Odčerpávání výnosů z lesa je relativní, poněvadž na straně druhé společnost do lesa invastuje zpětně atd.

Snižování úrodnosti půdy .... to vše souhlasím. Dá se to ale rozumným hospodařením eliminovat. Co však zemědělství ?

Soustavná renaturalizace krajiny je bezpochyby nutná, ale v rámci celospolečenského vývoje. Což se dnes již bezpochyby děje. Plocha lesů je v současnosti nepoměrně vyšší, než je uváděno v statistikách, poněvadž přirozená sukcese lesa za posledních padesát let kolektivního hospodaření v zemědělství pokročila do takového stadia, že dle mého odhadu (na základě celku, který jsem měl na starost) je ve skutečnosti o 8 - 10 % lesa více a je v ostatních plochách, loukách nebo dokonce v orné půdě.

Lesníci jsou dnes svým přístupem již někde jinde, než před dvaceti lety. Bohužel ale zaspali aktivní marketing, takže společnost o tom neví. LČR s ním pracuje teprve od roku 2000. Ostatní celky ještě dále se zpožděním. Vyplývá to mimo jiní i z prudké změny naší společnosti po roce 1989. Před tímto rokem člověk potkal v pracovním týdnu v lese jen sem tam důchodce a přes prázdniny děti z pionýrských táborů. Dnes je plno lidí v lese během týdne což umožnil jiný pracovní režim, technická dostupnost (horská kola) atd. Tím pochopitelně geometrickou řadou narostl zájem lidí o les.

Ekonomickou řečí narostla poptávka po lesním prostředí a tomu je potřeba přizpůsobit nabídku, součastí níž je aktivní ekonomický marketing. V rámci tohoto je nutné nacenit tzv. celospolečenské funkce lesa a potom je šance, aby vzniklo zdravé společensko - ekonomické prostředí, ve kterém budou fungovat samoregulační mechanizmy, což považuji za základ vývoje. Státní správa se pak omezí na kontrolu a restrivní opatření budou minimalizována, což ve svém důsledku zlevní a zefektivní výkon státní správy.
vloženo: 28.06.2006 14:00     vložil:  ing. Svatopluk LÉV Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist