Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Seskupení kolem smrků

11.08.2006  |  zdroj: EKONOM  |  139× přečteno      vytisknout článek

Seskupení kolem smrků Stromy mizí v kamnech a kotlích, výrobcům buničiny proto hrozí potíže. Dřevozpracující a papírenský průmysl potřebuje přesnou analýzu, kolik je v Česku dřeva a jak se bude těžit.

Areál kolem celulózky Biocel Paskov se zaplňuje. Čtvrt století stará představa, že tu bude celý komplex pro zpracování dřeva, dochází naplnění. Předloni postavená pila Mayr-Melnhof teoreticky dosáhla plné výrobní kapacity. Kdyby nebylo kruté zimy, která zkomplikovala dopravu, mohla už letos zpracovat plánovaný milion kubických metrů dřeva.

Když se objevily zprávy, že vedle celulózky vyroste obrovská pila, obyvatelé Paskova a okolních obcí se bouřili. Měli velké obavy, že jejich ulicemi se budou řítit stovky hlučných nákladních vozů s kmeny stromů. Díky Moravskoslezskému kraji a s podporou CzechInvestu se v loňském listopadu podařilo dokončit spojku z areálu na čtyřproudovou silnici vedoucí z Frýdku-Místku do Ostravy. Stavba trvala rok a stála 115 milionů korun. Kamiony se teď obydleným oblastem vyhýbají.

VÝHODNÁ SPOLUPRÁCE. Mayr-Melnhof řeže smrkové kmeny, řezivo pak hobluje a suší. Kromě stavebního dřeva vzniká spousta odpadních materiálů. Nejdůležitější je štěpka, surovina pro výrobu buničiny. Štěpka putuje (teď už po pásovém dopravníku, původně nákladními auty) do celulózky. Ta ročně potřebuje asi 1,4 milionu kubíků suroviny, v sousední pile by při využití plné kapacity mělo této štěpky vznikat asi 300 tisíc kubických metrů. V letošních tuhých mrazech, kdy dodávky ze vzdálenějších pil zamrzly, štěpka ze závodu Mayr-Melnhof zachraňovala situaci.

Pila a celulózka žijí v symbióze. Tyto podniky se staly jádrem Moravskoslezského dřevařského klastru, organizace založené v roce 2005 z podnětu Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a CzechInvestu. V ČR šlo o pilotní projekt při vytváření shluků vzájemně kooperujících podniků. Zakladatelé využili zkušenosti obdobného rakouského seskupení, neboť pila i celulózka mají rakouské majitele, kteří vzájemně spolupracují.

Členů je pětadvacet. Patří mezi ně například RD Rýmařov, Lesy Beskydy, Lesostavby Frýdek-Místek a Katr Stará Ves. Jedním z klíčových členů je Fakulta stavební Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava. Vzdělávání odborníků a výzkumná činnost jsou totiž vedle propagace dřeva hlavním smyslem existence klastru.

"S prvním rokem fungování klastru jsem spokojen," říká Ivo Klimša, generální ředitel Biocelu Paskov a prezident seskupení. "Pomáháme vybudovat potřebné laboratoře, spolupracujeme při tvorbě učebních plánů, prosazujeme dřevo u architektů, projektantů a představitelů měst. Malým truhlárnám předáváme zahraniční poptávky, které by se k nim jinak nedostaly. Teprve na podzimní valné hromadě však uvidíme, zda to takto pozitivně cítí všichni členové."

PAPÍRNA JEN NA PAPÍŘE. V sousedství pily však dosud není vše, co tu podle nedávných představ mělo stát. V areálu měly vedle dvou velkých podniků vyrůst četné další dřevozpracující provozy. Ve skutečnosti zatím běží jen výroba dřevěných palet ve firmě Moravia Timber. Závod na výrobu palivových peletek, který využije odpadní piliny, se začne stavět letos na podzim. Další menší projekty jsou teprve ve stadiu přípravy. A plánovaná papírna, která měla využívat buničinu z Biocelu, zůstává zatím jen na papíře.

Továrnu chtěla postavit rakouská skupina Heinzel, která je také vlastníkem paskovské celulózky. Papírna měla vyrábět skládačkové lepenky, které by doplnily produkci jiného podniku ze skupiny Heinzel, a to nizozemského. Jenže provoz v Nizozemsku skončil, po nezdařené rekonstrukci papírenského stroje nebyl efektivní. Příprava dokumentace nutné k povolení stavby v Paskově sice pokračuje, v dohledné době se však s výstavbou papírny nepočítá.

Hlavními odběrateli buničiny z Paskova zůstávají výrobci hygienických papírů. Na vývoz jde 93 % produkce. Významnými odběrateli jsou například firmy v Itálii, Německu, Francii a Maďarsku, z českých společností Olšanské papírny a Jihočeské papírny. Nejdůležitější partneři jsou tradičně na Slovensku, kde stojí velké závody na výrobu toaletního papíru a podobného zboží. Především kvůli nim byl Biocel v roce 1983 postaven.

DŘÍVÍ NAHRAZUJE UHLÍ. Se Slovenskem je spjat další problém, který doléhá na pilu i celulózku a brzdí budování dalších podniků v okolí. Jde o surovinu. Jak podle úvah z doby centrálního plánování, tak podle představ současných vlastníků pily měly být důležitým zdrojem dřeva nedaleké slovenské lesy.

V loňském roce, kdy Tatry zažily kalamitu, byl dovoz ze Slovenska skutečně důležitým doplňkem smrků z Jeseníků a Moravskoslezských Beskyd. Ale letos u našich východních sousedů prakticky není žádné dřevo k dostání. Samotný slovenský dřevozpracující průmysl má potíže, protože dochází k velkému vývozu do Maďarska, kde se dřevem topí. Polsko představuje jen velmi omezený zdroj, v přijatelné vzdálenosti od hranic nemá dost smrkových porostů. Podnikům v Paskově tak nezbývá, než využívat především české dřevo. Jenže i jeho cena roste a brzy by o ně mohl vypuknout tvrdý boj.

"V Česku se v poslední době výrazně zvýšila kapacita pil, roste i výroba dřevotřískových desek v Jihlavě," upozorňuje Klimša. Rozmáhá se také přesun dřevní hmoty do energetiky. Dřevo nahrazuje plyn, uhlí i elektrické přímotopy - v českých městech to sice dosud není příliš patrné, ale vývoj v Rakousku a Německu je velmi dramatický.

"Jsme pro, aby se biomasa využívala jako palivo, ale musí to být biomasa ze zbytků po těžbě, která nemá další využití. Bylo by neštěstím, kdyby u nás docházelo k většímu spalování bílé pilařské štěpky nebo vlákninového dříví," zdůraznil Klimša. Papírenský průmysl se podle něj musí snažit pomoci energetikům najít jinou cestu, jak získávat biomasu. Může jít například o pole osetá rychle rostoucími dřevinami, což je perspektivní metoda, která však vyžaduje vysoké vstupní náklady.

KOLIK HO JE? "Dřevní hmota se stává "rizikovou komoditou", průmysl potřebuje vědět, na čem vlastně je," prohlásil Klimša. Pokud jde o množství dřeva v lesích a možnost těžby, existuje podle něj obrovský rozptyl mezi různými údaji.

Shoda panuje v tom, že ročně se v ČR těží kolem 15 milionů kubíků (podle Ministerstva zemědělství to loni bylo 15,51 mil. m3 surového dřeva). Průměrné stáří stromů se postupně zvyšuje (loni 64 let, v roce 1970 jen 54 let), některé hůře přístupné části lesů jsou již přestárlé. Výměra lesních pozemků roste a do budoucna se předpokládá další zalesňování. Těžba se meziročně zvyšuje, ale jen velmi mírně. Objem celkové těžby nedosahuje roční hodnoty přírůstku dřeva, která činí asi 17,3 milionu metrů krychlových. Celková zásoba dřeva se proto ustavičně zvyšuje. Rozpor nastává v tom, jak velká ta zásoba ve skutečnosti je.

Podle po desetiletí používané statistiky vycházející z lesních hospodářských plánů dosáhla loni zásoba dřevní hmoty v českých lesích 663 mil. m3. V letech 2000 až 2004 však probíhala tzv. národní inventarizace lesů, podle které může být celková zásoba až o 30 % vyšší. "Rozdíl vyplývá z odlišné metodiky, obdobná situace je i v jiných státech EU," sdělilo Ekonomu Ministerstvo zemědělství. Některé odhady přitom hovoří o zásobě dřeva ve výši až 900 milionů kubíků.

"My ale vážně potřebujeme vědět, kolik toho dřeva opravdu je," zdůraznil Klimša. "Svaz průmyslu papíru a celulózy požadoval po Ministerstvu zemědělství, aby se vypracovalo expertní stanovisko, kolik dřeva se tady může těžit a v jakém sortimentu. Na to jsou totiž velmi různorodé názory. Bohužel v současné situaci není síla, která by diskusi rozhýbala. Bez správných údajů přitom nemůžeme plánovat. Potřebovali bychom proto funkční vládu, akceschopné ministerstvo a stabilizovaný podnik Lesy ČR - to vše spolu souvisí."

Také skutečnost, že kolem pily Mayr-Melnhof ještě nevznikly všechny původně chystané provozy, je podle Klimši důsledkem nejistoty týkající se dřeva. "Projekty leží v pracovních stolech, vytáhneme je teprve tehdy, až budeme moci slíbit partnerům, že pojedeme trvale na plný výkon."

ČERNÉ TĚŽBY. Přestože statistiky vyznívají kladně a vývoz dřeva se loni snížil o 0,2 mil. kubíků na 3,65 milionu metrů krychlových, mnozí lidé mají pocit, že dochází k nebývalému plundrování lesů. Velká těžba nedávno znepokojila například občany žijící kolem střední části Brd. Známé jsou případy barbarského úmyslného poškozování stromů, které pak musejí být pokáceny, ačkoli by na ně při řádném lesním hospodaření ještě dlouho nedošlo. Vyskytly se i neobyčejně drzé krádeže lesa. Ve srovnání s nedávnou minulostí se sice situace výrazně zlepšila, přesto bylo v loňském roce oficiálně zaznamenáno 118 případů černé těžby. Nejvíc jich bylo na Vysočině, v Plzeňském, Středočeském, Zlínském a Libereckém kraji.

"Proti černým těžbám se dá bojovat jen tím, že žádný zpracovatel nenakoupí dřevo, které nemá legální původ," upozornil Klimša. "Tento postoj prosazujeme v rámci celého českého papírenského průmyslu i celé Evropy."

AUTOR: PETR KORBEL


Papírny se hájí

Podle Svazu průmyslu papíru a celulózy (SPPaC) ještě žádný strom nebyl poražen proto, aby se z něho stal papír. "Pracujeme se dřevem, které se stejně musí vytěžit," konstatoval prezident svazu Ivo Klimša. "Jsme proti drancování lesů. Zavazujeme členy, aby se certifikovali a dokazovali, že nekoupí dřevo, které by nemělo jasný původ."

Papírenský průmysl využívá dřevo, které přebývá a nejde zpracovat na kulatinu. České papírny také stále více používají druhotnou surovinu. Recyklované materiály tvoří ve směsích, z nichž se v ČR papír vyrábí, 47 %, což v současných podmínkách představuje maximum možného.

Český svaz je členem Evropské konfederace papírenského průmyslu (CEPI), jež se hlásí k zásadám trvale udržitelného rozvoje. CEPI zpracovala pravidla proti nelegální těžbě, ke kterým se český svaz přihlásil letos v dubnu. "V ČR se zatím tolik nesetkáváme s agresivitou různých sdružení proti papírenskému průmyslu. Jinde je to však mnohem rozšířenější jev," podotkl Klimša. Světový papírenský průmysl musí především čelit obviněním, že používá nelegálně vytěžené dřevo. Někdy prý jde o zcela nesmyslná tvrzení, protože například dřevo z tropických deštných pralesů se pro papírenské zpracování nehodí (využívá se jako topivo, pro výrobu nábytku a dýh).


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist