Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Lesy ČR: truchlivá budoucnost?

13.02.2007  |  zdroj: HN  |  164× přečteno      vytisknout článek

Lesy ČR: truchlivá budoucnost? Také jste si všimli masivní billboardové kampaně státního podniku Lesy ČR se sdělením "Sázíme na budoucnost"? To vypadá dobře: státní podnik nejen kácí a těží, ale i sází...
Titulek zní dobře, ale co je na obrázku? Žádný užitečný strom, jakým je buk nebo jedle. A to už tak dobře nevypadá. Troufám si tipnout, že drtivá většina pozorujících ani neví, že to není smrk, ale podobný jehličnan jménem doublavka. Ale je to jedno, smrk nebo doublavka - tahle reklama prostě příliš optimistickou vizi nepřináší. Proč?

Všude samý smrk
Naše lesy nejsou zdravé a funkční. Jděte se podívat do lesa. Co uvidíte? Všude samý smrk. V čerstvě vysazených školkách najdete celé šiky smrčků vysázených přesně v odstupech, hezky v řadě, řada za řadou... No ano, smrk a podobné jehličnany jsou jasný zisk už po několik desítek let. Zisk možná pro Lesy ČR, nikoli pro nás a naše životní prostředí.
Kdysi 55 % přirozeného lesa zabíraly bukové a jedlové porosty. Dnes je to jen málo přes 6 %. Úbytek na úkor smrku. Již na sklonku 19. a začátkem 20. století postihly naše území obrovské lesní kalamity, jako důsledek zalesnění umělými monokulturami po vykácení původního lesa, který putoval do pecí sklářských hutí (například v Krkonoších a na Krušnohorsku). V současné době je více než 60 % našich lesů poškozeno imisemi a přibližně 80 % jehličnatých a 50 % listnatých stromů vykazuje známky zhoršeného stavu. A Lesy ČR dál sází smrky a jehličnany. Každoročně jsou naše lesy ničeny vichřicemi. Proč jsou následky tak katastrofální? Protože jsou všude mělce zakořeněné smrkové monokultury. Když les není promíšen stabilnějšími stromy, snadno padne při vichřici. Lesy ČR dál sází smrky.
Zaráží mě, že si Lesy ČR troufají předložit lidem sdělení "Sázíme na budoucnost" ve spojení s fotografií doublavky, kterou stejně většina lidí zamění za smrk. Pod kampaní "Sázíme na budoucnost" bych si představil jako hlavní visuál spíše listnáč, nejlépe buk - znamení zdravosti a síly. V komunikačním mixu bych ordinoval PR články o tom, že nesázíme monokultury, jako tomu bylo do nedávné minulosti (pokud by to však byla pravda), nýbrž že se snažíme o návrat k původnímu lesu, který tvoří především jedle a buky. Na speciálním portálu (blog nebo komunity) bych vyvolal diskuzi o nutnosti tohoto počínání, napadá mě pěkná, nenáročná hra v rámci tohoto portálu - vysazování buků a jedlí - nebo dlouhodobější hra - péče o les a jeho zdraví... V rámci eventů a kooperace pak rozdávání semínek k setbě stromků, výzvy k akcím - jako byla například nedávná, poměrně masivní výzva k výsadbě ohrožených jilmů... Tuto úlohu v naší společnosti však zatím plní jen občanská a nezisková sdružení - Lesy ČR zatím chtějí jen těžit.
Už to tak vypadá, že Lesy ČR sází spíše na budoucnost plnou polomů, povodní a pohrom. Docela pozitivní a perspektivní vize, zvláště když si uvědomíme, že chtě nechtě Lesy ČR mají lístek na tuto podívanou pro nás všechny.

AUTOR: Michal Babka
ředitel reklamní agentury Advertising Garden / MBAC


Související články


Poslední diskuse k článku - 11 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek
Re: Re: Re: Rekultivace a endofytické houby
Produkce mykorhiznovaných lesních sazenic (a nejen lesních) je už docela zavedeným a úspěšným oborem.
Zkuste se s tím seznámit na stránce http://www.symbiom.cz/cz/index.htm
Opravdu to funguje!
vloženo: 16.12.2008 19:13     vložil:  Pavel Havránek Reagovat 
Doublavka
Nejdřív jsem se nad úsměvnou argumentací pobavil, zvláště nad "doublavkou" - možná si jenom autorova klávesnice šlape na jazyk - pak jsem si přečetl kdo je autorem článku a napadlo že mu na srdci neleží ani tak osud českých lesů, ale je jenom znechucen, proč zakázku na předmětné billboardy získala konkurenční raklamní agentura když on by pro LČR zpracoval reklamní materiál mnohem přesvědčivější. Kdyby pan ředitel trochu do věci viděl, zjistil by, že do roku 1989 se státní lesy - a v té době moc jiných nebylo - obnovovaly ze 70% smrkem, dnes tenhle podíl u LČR klesl pod 50%; přesnější údaje se dají vyčíst v Zelené zprávě (ftp://ftp.uhul.cz/Public/zelena_zprava/), která je každý rok vydávána MZe nebo ve zprávách o hospodaření LČR. Patnáct let je v životě lesa příliš krátká doba, aby se tento trend výrazněji projevil - to bude znatelné až za nějakých 35 let. Nechme Lesočechy žít a hospodařit, ne že byto někdy nešlo líp, ale zatím to až hrozné není.
vloženo: 22.02.2008 13:59     vložil:  Bedřich Hudzieczek Reagovat 
Re: Re: Re: Rekultivace a endofytické houby
Děkuji za promyšlenou odpověď :).

Hmm, profi lesník sice nejsem, nicméně jsem profi rostlinej fyziolog. (UEB AVČR), přesto mi 2-methyl 4-nitro fenol nic neříká. Pravděpodobně by mohlo jít o funkční analog 2,4-dichloroctové kyseliny nebo o jiný syntetický auxin. Vzhledem k zkušenostem se pak v praxi v současnosti používají látky na bázi naftyloctové kyseliny nebo indolmáselné, obě látky jsou pochopitelně velmi účinné při stimulaci zakořeňování. Nevýhodou auxinů tak trochu může být, že zdaleka není jedno, jak a kam (na kterou část rostliny) byli aplikovány, neboť jde o rostlinný hormon a má tudíž v rostlině signální funkci, druhak, při aplikaci nějakým postřikem nebo ke kořenům naprosto ůměrně bude působit na okolo rostoucí plevel.

Jako každý stimulant povede k nějaké mobilizaci sil z jedné části rostliny do jiné ... to je výhodné, tam kde chceme, aby rostlina "investovala" svoje síly do tvorby kořenů, což se jí později vrátí, popř. zajímá-li nás regulace tvorby plodů, ale jinak celkovou bilanci získané energie neovlivní.

K mým stromkům, mám dojem, že oni to zvládnou, některé jsou ke 3 metrům vysoké, bohužel většina z nich nepřekročila půl metru. Je to pro ně tak trochu limitní velikost, jednak se musí prát s okolní buřinou (její vysekávání už jsem před pár lety vzdal) a jednak jim s vysokou pravděpodobností něco nakonec ucvakne jistě chutné terminální pupeny. Když se dostanou na výšku, kde je nepřerostou maliny a neokouše zajíc, zdá se mi, že už jsou v pohodě.

Pochopil jsem, že proti vlastní rekultivaci tedy asi nejste ... jen snad vnímáte potřebu vynaložit více péče (přemýšlení), ... protože ono to nepojede všechno automaticky tak snadno samo od sebe jak se mnohým zdálo.

Souhlasil bych :)

Ohledně té bukovky - popřemýšlím ... jako zdroj symbiotických mycélií, to může být nenahraditelné, tak půjdu schánět, ať si les trochu nainokuluju :)

Mějte se fajn.
vloženo: 04.01.2008 15:19     vložil: Petr Skůpa, Ing. Reagovat 
Re: Re: Rekultivace a endofytické houby
K BUKŮM - Ještě jsem si vzpomněl - maličkost k urychlení růstu:
2-methyl 4-nitro fenol (žlutooranžová tekutina), v koncentraci 1:několika tisícům urychluje cirkulaci buněčných šťáv a tím růst, kupodivu opravdu bez deformace tkání (dtto zdravotně v téhle koncentraci nezávadný/nezjistitelný - 1:1000 už prodlužuje buňky = zakořeňovací praktika, vhodné při výsadbě; silnější koncentrace už = chemická válka mezi rostlinami, různé řeřišnice, ořešáky atp.(jejich semena jsou odolná)). Vstřebávají všechny části rostliny, ale není vhodný za vegetačního klidu - po namočení do teplé vody s 2,4-methylnitrofenolem
se za několik hodin probudí i "barborka".
Dřív běžně dostupný stimulátor, teď není nikde vidět.
Tolik ještě k bukům. Dr.Anděra (hlavní kurátor zoo-sbírek Nár.muzea) ve své "Encyklopedii naší přírody" uvádí smíšenou jedlobučinu jako původní porost části Čech v prehistorických teplejších obdobích.
vloženo: 16.12.2007 15:36     vložil: Jan Jelínek RNDr CsC Reagovat 
Re: Re: Rekultivace a endofytické houby
Já upřímně řečeno nevím, tady v okolí (Čiklova pod Kongr.Centrem) teď buky také chcípají. Je-li to spadem a exhalacemi, pak jsme asi vedle (trvale špatné pH půdy), jinak by to MOŽNÁ šlo zkusit podle starého Řecka: tam byla vyhlášená místa, odkud je dobré brát půdu a přimíchávat na pole = ASI stopové prvky mikroflora. Mně se něco podobného kdysi (ale před 30 roky) osvědčovalo u jahod, když jsem jim přidával půdu a hrabanku z okolí pěkných porostů lesních jahod.
Tedy - MOŽNÁ!!!! - nejblíže Kokořín, tam bukovka z hlubších ložisek mezi buky, které vypadají nejlépe. Jenže vzrostlejším stromům, jejichž kořenový systém už jde bůhvíkam, to nemusí pomoci (a taky už jim dosavadní historie mohla pošramotit imunitní systém).
K tomu možná ještě někdejší Mikrola = stopové prvky, ale ta se už asi nevyrábí.
vloženo: 16.12.2007 14:06     vložil:  Jan Jelínek RNDr CsC Reagovat 
zobrazit všechny příspěvky

EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist