Přidat EnviWeb k oblíbeným odkazům
RSS kanályMobilní verze EnviWeb.cz

Lesům zdar

01.12.2008  |  zdroj: EKONOM  |  143× přečteno      vytisknout článek

Lesům zdar

Hospodaření Lesů ČR je krkolomné a nepřehledné. Lze v něm zabloudit stejně snadno jako ve velkém lese.

Prakticky každá koruna z miliardového podnikání Jana Mičánka souvisí tak či onak s lesem. Holding LESS, který vlastní a v němž je předsedou představenstva, stromy kácí, sází nové, prodává dříví a také z něj ve vlastních závodech vyrábí různé polotovary. Vydává časopisy a knihy s lesnickou a mysliveckou tematikou.
V holdingu s loňskými tržbami ve výši 4,3 miliardy korun však chybí důležitý článek. Tím je samotný les. Neuvažuje Jan Mičánek o jeho koupi? Ministr zemědělství Petr Gandalovič letos prohlásil, že část výměry státních Lesů ČR by časem mohla být na prodej, i když to podle něj zatím není na pořadu dne.
Ať dříve nebo později, Jan Mičánek kategoricky prohlašuje, že on osobně lesy kupovat nebude.
"Kdyby ale lesy kupovala firma, proč ne? Znáte však cenu? Kdyby to měly být dva miliony korun za hektar lesa, tak říkám ne," uvažuje Mičánek. "Kdyby to ale bylo jako s privatizací polí, které stát zemědělcům prodával za babku se splácením na 30 let, pak koupím vše. Vy byste to za ty peníze nekoupila?"
Pro ilustraci: Pozemkový fond prodával v počátcích privatizace čtvereční metr zemědělské půdy za čtyři koruny, což bylo 40 tisíc korun za hektar. Tuto cenu by Mičánek akceptoval, dva miliony nikoli.
Státní podnik Lesy ČR ocenil ve své loňské výroční zprávě hodnotu lesních pozemků na 51,7 miliardy korun. Jejich výměra přitom činí 1,348 milionu hektarů. Prostou aritmetikou lze dojít k průměrné ceně 38 353 korun za hektar. To byla svůdná cena pro každého, vezme-li se v úvahu dříví, které by se dalo po vytěžení stromů prodat.
Mičánek však koriguje nadšení případných investorů. Aby se lesy vyplatily, musejí mít skutečně velkou rozlohu.
"Koupit 200 hektarů je nanic. Zaplatíte 20 až 30 milionů a vytěžíte tisíc kubíků dříví ročně. My za rok těžíme 1,6 milionu kubíků. To je takřka desetina celkové těžby českého dříví. K vytížení našich kapacit bychom potřebovali koupit aspoň 250 tisíc hektarů lesa," odhaduje. Rozsah firemních aktivit dokumentuje impozantními čísly. Firmou ročně projde dříví, které by zaplnilo 1800 nákladních vlaků.
Ve velkém se Mičánkova firma věnuje také podnikání se sazenicemi stromků. Za rok jich prodá deset milionů, z toho sedm milionů z vlastní produkce. Prodané kusy pokryjí výsadbu dvou tisíc hektarů nového lesa.
"Koupit české státní lesy by mohl snad leda Bill Gates. Velké lesní majetky se u nás nikdy nekupovaly, ty se získávaly. Jako tomu bylo po Bílé hoře," shrnuje Jan Mičánek svůj pohled na věc.
Vysvětluje, že vlastník lesa má řadu nákladných povinností, například budovat a udržovat lesní cesty. Také se musí starat o regulaci drobných vodních toků na lesním území. Vůbec nejlepším řešením by podle Mičánka bylo státní lesy pronajmout. To ale české zákony neumožňují.

Bezodpadová továrna
Expanzi firmy LESS směřuje Mičánek do zpracování dříví. V Čáslavi staví továrnu, na kterou si vzal úvěr 1,8 miliardy korun. Polotovary pro truhlářské provozy má začít vyrábět od příštího roku. Ročně zpracuje 260 tisíc kubíků dřeva.
Ani tříska či kousek kůry nepřijde nazmar. Odpady se zužitkují na výrobu proudu a tepla ve vlastní elektrárně, takže továrna bude energeticky soběstačná.
Holding LESS v praxi dokazuje, že úspěšně podnikat v lesním hospodářství se v Česku dá i bez vlastnictví lesa. Čistý zisk této firmy byl loni 267 milionů korun, zatímco státní podnik Lesy ČR měl za stejnou dobu 284 miliony korun. Ve srovnání s Lesy ČR měla společnost LESS poloviční počet zaměstnanců.
Zatímco státní lesy zaměstnávaly v minulém roce 3560 lidí, LESS jich měl 1815, včetně 700 sezonních pracovníků na živnostenský list nebo zprostředkovaných agenturami.
Nemusíte mít smrky a borovice, důležité je získat zakázky na práce v lese. A to se Mičánkově firmě daří. Zmíněných 1,6 milionu kubíků dříví, které ročně projde společností LESS, představuje takřka pětinu loňské těžby státního podniku Lesy ČR ve výši 8,88 milionu kubíků.
Lesy ČR sice patří státu, ale na většinu prací si najímají soukromé firmy. Vlastními silami hospodaří jen na sedmi procentech výměry.
Kouzlo lesnických zakázek spočívá v tom, že spolu s těžbou získávají firmy i přístup k dřevu. Proto se o zakázky vede boj a výsledky výběrových řízení Lesů ČR pravidelně končí stížnostmi na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Emma jablkem sváru
Na antimonopolním úřadu jsou desítky podání neúspěšných a nespokojených zájemců o práci pro stát v lesích. Vichřice Emma z jara letošního roku s následnými polomy rozmetala dosažené příměří mezi dvěma hlavními dřevorubeckými asociacemi a státem.
Lesy ČR přidělily zakázky v neveřejném řízení, což napadla Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství. Státní lesy obvinila z tunelování s tím, že konkurenčním firmám bude za de facto stejnou práci zaplaceno více, a ještě si od státu koupí dřevo levněji, než byla původně dohodnutá cena.
Asociace vyčíslila předpokládanou ztrátu na 247 milionů korun. Účastníkům sporu, který leží na antimonopolním úřadě, poskytl prostor Mičánkův časopis Lesnická práce.
Sám Mičánek se na stránkách časopisu snaží zachovat neutralitu, ale z České asociace podnikatelů v lesním hospodářství vystoupil, poněvadž nesouhlasil s obviněními na adresu ministra zemědělství Petra Gandaloviče. Státní lesy však obvinil z nenaplněných tendrů za lesnické práce a chce po nich 1,2 miliardy korun.

Nákladné překupnictví
Pod kontrolou privátních společností je více než polovina obchodu s dřívím ze státního podniku. Výroční zpráva uvádí, že 67 procent loni prodaly Lesy ČR soukromým těžařským firmám takzvaně nastojato nebo na odvozním místě formou surových kmenů.
Část Lesy ČR koupily od firem zpět formou hotových sortimentů, takže nakonec prodaly 44 procent z celkové těžby. Z toho ale tři čtvrtiny obchodů proběhlo přes Hradeckou lesní a dřevařskou společnost, kterou z poloviny ovládají soukromé subjekty.
Mechanismus obchodu s dřevem, který praktikují Lesy ČR, je krkolomný a nákladný. Loni dokonce společnost prodala dřevo za méně, než ji stálo.
"Z provozních činností vzrostly zejména tržby z prodeje zboží, které se zvýšily o 806 milionů korun, nepřevyšují však náklady na prodané zboží," stojí ve výroční zprávě Lesů ČR. Tamtéž je i vysvětlení: dřeva se prodalo procentuálně více než v předchozích letech, a proto byly větší náklady.
Mluvčí společnosti Radek Drahný vysvětluje záhadu tím, že státní podnik koupil dříví od firem za ceny z prvního čtvrtletí, ale prodal je v druhém čtvrtletí, kdy byly ceny nižší.

Vojáci prosperují
Pozoruhodné je, že další státní podnik, Vojenské lesy a statky, v tichosti prosperuje stranou všech těchto šarvátek. Všechno dělá vlastními silami.
Jeho loňská těžba představuje asi šestinu těžby civilních státních lesů, avšak pracuje prakticky s trojnásobnou efektivitou.
Výroční zpráva Vojenských lesů a statků uvádí, že jejich hrubý zisk loni činil 390 milionů korun, zatímco Lesy ČR měly zisk před zdaněním 502,3 milionu korun. Vojáci zaměstnávají v lesích 2875 lidí, civilní státní lesy 3560.
Příklady úspěšnosti lze najít i v samotných Lesích ČR. Nejvyšší průměrné zpeněžení dříví má pět státních lesních závodů, které si veškeré práce zajišťují samy, avšak hospodaří pouze na sedmi procentech výměry. Kubík dříví dokázaly zpeněžit v průměru za 1342 korun, zatímco lesní správy to s vítězi výběrových řízení, tedy najatými soukromými firmami, svedly za pouhých 1174 korun.
Mluvčí Lesů ČR Radek Drahný vše stereotypně vysvětluje poklesem cen dříví na evropském trhu. Jenže dřevařská velmoc Švédsko tvrdí pravý opak. V celé zemi a ve Skandinávii vůbec panuje po dřevu doslova hlad.
"Vše rozpoutalo Rusko, kterému se nelíbily vývozy dřeva v ceně 50 eur za kubík," řekl Ekonomu Bengt Brunberg, manažer pro životní prostředí a komunikaci švédské společnosti Korsnäs.
"Rusové uvalili na export dříví clo patnáct eur za kubík, příští rok za něj chtějí už 50 eur. To by cenu ruského dříví zdvojnásobilo," vysvětluje Brunberg. Firma Korsnäs vyrábí více papíru než celá Česká republika dohromady. Její roční produkce činí 1,1 milionu tun papíru, kartonu a lepenky, zatímco česká výroba těchto komodit představuje 1,023 milionu tun.
Korsnäs vlastní 300 tisíc hektarů lesa a spravuje lesy mnoha stovkám drobných vlastníků, od kterých nakupuje dříví. To mu ale k pokrytí produkce nestačí. Aby se firma dostala k základní surovině, pořídila si dva zpracovatelské závody v Lotyšsku, odkud pochází pětina potřebné suroviny.
Skutečnou nouzi na trhu s dřevem dokládá Bengt Brunberg příkladem finského papírenského průmyslu.
"Museli zavřít kapacity na milion kubíků dříví. Finsko je sice lesnatá země, ale potřeby tamního papírenského průmyslu jsou tak obrovské, že se bez dovozu ruského dřeva neobejde," vysvětluje Brunberg.

Rusové přitvrdili
Změny ruského obchodu s dřívím si všimla i agentura CzechTrade. "Na ruském území se nachází čtvrtina lesních porostů planety. Nedostatek kapacit na zpracování dřeva však ze země dělá pouze dodavatele levné suroviny. Prioritou tamní vlády je zvyšování konkurence produkty hlubšího zpracování. Vláda chce postupně zrušit dovozní cla na většinu dřevoobráběcích strojů a zvýšit tarify na vývoz kulatiny," vysvětlil Štěpán Jílek z CzechTrade.
Padesát eur za kubík dříví se Rusku zdálo málo, je to však v přepočtu stejná cena, jakou v průměru za dřevo trží Lesy ČR. Mluvčí Radek Drahný říká, že vyvážet dřevo do Skandinávie by bylo dopravně složité. V cestě leží moře. To ovšem mohou říci Rusové a Lotyši také. Kdo se do Švédska přepravoval trajektem, nepochybně si v podpalubí všiml železničních vagonů naložených dřevem.
"Těžíme jenom tolik dříví, kolik jsme ho schopni na trhu uplatnit," trvá na svém Drahný.
Česko loni vyvezlo do zahraničí 4,269 milionu kubíků, přičemž celková těžba činila 18,5 milionu kubíků - nejvíce v historii samostatného Československa, jak poznamenala loňská Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství.
Rozhodujícím odběratelem dřeva je pro Českou republiku sousední Rakousko. K našim jižním sousedům jsme loni vyvezli 2,344 milionu kubíků za bezmála čtyři miliardy korun. Na druhém místě v českém exportu je Německo s 1,329 milionu kubíků za necelé 1,5 miliardy korun.
Ačkoli takřka čtvrtinu surového dříví vyvážíme, přesto jsou naše lesy významným zdrojem suroviny pro domácí průmysl. Tržby dřevozpracujícího průmyslu, jak uvádí Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství, loni činily 91,1 miliardy korun, z čehož třetina mířila na export. Obor zaměstnával 81 243 tisíc lidí.
Je nářek Lesů ČR nad špatnými podmínkami v Evropě oprávněný? Z pohledu Skandinávců naše pesimistická nálada rozhodně není namístě. Myslí si to finský lesnický analytik Mikko Jääskeläinen.

Blbá nálada? Proč?
"Cena smrkového dříví je v centrální Evropě i ve Finsku stále více podobná. V českých lesích ale rostou daleko produktivnější porosty produkující vysoce kvalitní smrk. Zatímco ve Finsku máme průměrnou porostní zásobu těsně pod sto kubíků na hektar, v ČR dosahuje asi 250 kubíků na hektar. V porovnání s ČR máme ve Finsku více mladých porostů, v Česku je k dispozici významné množství zralých porostů s vysokým podílem pilařských kulatin," uvedl Jääskeläinen.
Za přednosti českého lesnictví považuje finský expert masivní zásoby smrku, obrovský průměrný přírůstek a vynikající umístění surového dříví do zpracovatelských závodů na středoevropských trzích.
V severských lesích převažuje borovice, která je levnější než smrk, dominantní v Česku.
Rusko považuje své lesy za stejné přírodní bohatství, jakými jsou jeho ropa nebo zemní plyn. Clem na dříví si země popudila Evropskou unii, která kvůli tomu blokuje přijetí Ruska do Světové obchodní organizace WTO. Protiváhou má být odbourání cel na technologie pro zpracování dřeva.
Pro Českou republiku je v každém případě jisté, že dříví představuje jedinou domácí surovinu obnovitelné energie, kterou má a jejíž význam v příštích letech rozhodně poroste. Vždyť Evropská komise vydala směrnici, aby členské státy do roku 2010 získávaly desetinu energie z obnovitelných zdrojů.
Plánované zvýšení využití dřeva pro energetické účely může vést k tomu, že v roce 2020 bude Evropě chybět 321 až 448 milionů kubíků dřeva. To je podle Světové organizace pro výživu FAO rozdíl mezi očekávanými požadavky na surové dříví a jeho reálnou produkci v evropských lesích.
V Anglii už nyní teplárny na spalování biomasy snižují dostupnost dřeva na trhu. Původně byly v ostrovní zemi na spalování biomasy využívány jen odpady z dřevařských výrob a lesních těžeb.
Postupně se pozornost závodů na spalování biomasy obrací k surovému dřevu, což díky dotacím vytlačuje tradiční zpracovatele dřeva, mimo jiné výrobce palet.
V Anglii se pro výrobu palet využívá 25 procent vytěženého dřeva. Jeho cena vzrostla za posledních osmnáct měsíců o 50 procent, uvádí server Woodnet.

Hříbky a borůvky
Do nejednotných názorů na evropský trh s dřívím vnáší kuriózní světlo Česká zemědělská univerzita v Praze. Spočítala, že loni si lidé z českých lesů odnesli houby a lesní plodiny celkem za pět miliard korun. Bylo to nejvíc od roku 1994, kdy univerzita tento údaj zjišťuje pomocí rozsáhlých průzkumů svých studentů.
Celkově si návštěvníci českých lesů odnesli domů takřka 47 tisíc tun hub a lesních plodin, z toho samotných hub bylo bezmála 30 tisíc tun.
Zdá se tedy, že navzdory malé efektivnosti Lesů ČR se českým daňovým poplatníkům závoj zeleného ticha přece jen vyplácí.

AUTOR: Alice Olbrichová


Související články


Poslední diskuse k článku - 0 příspěvků celkem

přidej nový příspěvek

Zatím žádný příspěvek
můžete na tento článek reagovat jako první...


EnviWeb s.r.o. neručí a nenese zodpovědnost za obsah diskusních příspěvků, diskuse nemoderuje ani nerediguje. Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich autorů. EnviWeb s.r.o. si vyhrazuje právo odstraňovat diskusní příspěvky, a to zejména takové, které odporují dobrým mravům, porušují platné zákony ČR, poškozují dobré jméno serveru nebo obsahují neplacenou reklamu. Diskuse NEJSOU určeny pro dotazy na autory článků nebo redaktory EnviWebu.



Search
ZmapujTo.cz
Fandíme EnviWebu
Výrobky a služby pro životní prostředí
Výrobky a služby pro životní prostředí
Partnerské časopisy
<< Předchozí Následující >>



Doporučujeme: Ekologove.cz - ekologie v každodenní praxi, EnviMarket.cz - nabídka výrobků a služeb, ZmapujTo.cz - hlášení podnětů od občanů, Nazeleno.cz - úspory energie, Inspirace v bydlení, Cena elektřiny, Dřevěné brikety, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo, Palivové dřevo


Enviweb s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti,a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
Copyright (2008) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Toplist